Přeskočit na obsah

Dolní Štěpanice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dolní Štěpanice
Dolní Štěpanice, silnice směr Benecko
Dolní Štěpanice, silnice směr Benecko
Lokalita
Charaktervesnice
ObecBenecko
OkresSemily
KrajLiberecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel336 (2021)[1]
Katastrální územíDolní Štěpanice (2,43 km²)
PSČ514 01
Počet domů141 (2021)[2][3]
Dolní Štěpanice
Dolní Štěpanice
Další údaje
Kód části obce2143
Kód k. ú.602141
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Štěpanice je vesnice v Krkonoších, část obce Benecko v Libereckém kraji. Zastavěná část se nachází v údolí ve tvaru Y, tvořeného soutokem potoka Cedronu a říčky Jizerky. Na území 2,4 km² bydlí přibližně 340 obyvatel.[4]

Vesnice byla poprvé připomínána v roce 1304, od poloviny 19. do poloviny 20. století byla samostatnou obcí, od roku 1961 je částí Benecka. Na místní škole přes 40 let vyučoval průkopník české turistiky a lyžování Jan Buchar.[5] Na jejím území se nachází zřícenina stejnojmenného hradu.

Dolní Štěpanice je též název katastrálního území o výměře 2,43 km².[4]

Osada (spolu s Horními Štěpanicemi) byla založena pravděpodobně v rámci markvartické kolonizace Podkrkonoší, věrohodné historické prameny ale chybí. Za historické datum založení se pokládá rok 1304, kdy byl 28. července předán do užívání štěpanický hrad Janovi z Valdštejna. Jméno osady je odvozeno od jména vůdce kolonizační družiny, vladyky Štěpána (Ščepána).

Oba vodní toky u osady sloužily k pohonu mlýnů a podél obou toků vedou i cesty. Podél Jizerky vede silnice vybudovaná ve 30. letech 20. století spojující Jilemnici s hřebenovými partiemi Západních Krkonoš (tzv. Masarykova horská silnice, sloužící k výstavbě opevnění) a podél Cedronu vede silnice č. 28624 na Benecko.

V letech 1869–1950 byla samostatnou obcí a od roku 1961 se vesnice stala součástí obce Benecko.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 776 759 711 819 797 642 620 384 378 385 360 321 352 335 336
Počet domů 84 90 89 95 96 99 106 106 106 97 95 123 131 140 141

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Na dolnoštěpanické škole 41 let vyučoval průkopník českého turismu a lyžování v Krkonoších Jan Buchar.[5]
  • V Dolních Štěpanicích se narodil literární historik Josef Hanuš.[10]
  • V Dolních Štěpanicích se narodil a prožil mládí Josef Jan Hanuš, stíhací eso II. světové války.[11]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
  4. a b Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2012-05-11]. Dostupné v archivu. 
  5. a b Vychází další vydání oblíbených informačních novin o Krkonoších – Speciál 2012 Hory-Krkonose.cz - Krkonoše. www.hory-krkonose.cz [online]. [cit. 2022-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-18. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Dolní Štěpanice, s. 115–116. 
  10. FORST, Vladimír a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H–J. Praha : Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8. [Viz str. 70.]
  11. Slavní rodáci: Josef Jan Hanuš, stíhací eso z Dolních Štěpanic. vrchlabinky.cz [online]. [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]