Dohoda ze Zákup

Dohoda ze Zákup představuje smlouvu uzavřenou 8. července 1876 v Zákupech mezi ministrem zahraničních věcí Rakousko-Uherska Gyulou Andrássym a ministrem zahraničí Ruska Alexandrem Gorčakovem, která obsahovala společné chování smluvních stran v tehdy probíhající balkánské krizi. Hostitelem schůzky byl majitel zámku Zákupy císař František Josef I. Schůzky se zúčastnil také ruský car Alexandr II.^[1] Obě země byly od roku 1873 v alianci s Německým císařstvím prostřednictvím Spolku tří císařů.

Obsah dohody

Dohoda, o níž nebylo vydáno žádné komuniké, obsahovala postup při eventuálním vítězství Turecka v srbsko-turecké válce, kdy mělo dojít ke statu quo ante bellum a k zahájení reforem v Bosně a Hercegovině. Pokud by válku vyhrála srbsko-černohorská koalice, mělo následovat rozšíření území těchto zemí a vzniknout Bulharsko.

Rakousko touto dohodou mělo získat právo na okupaci většiny Bosny a Hercegoviny. Rusko naopak mohlo po válce ke svému území anektovat jižní Besarábii a Zakavkazské území.

Odkazy

Reference

↑ ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. Zákupy: Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. Kapitola Od roku 1848 do vzniku Československa, s. 33.

Literatura

PEČENKA, M.; LUŇÁK, P. Encyklopedie moderní historie. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-46-X.
ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy. III, Zákupská schůzka r. 1876. Česká Lípa: Libri, 2006. 14 s. ISBN 80-239-6369-4.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Povídání_o_Zákupech-1] ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. Zákupy: Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. Kapitola Od roku 1848 do vzniku Československa, s. 33.

[1]