Dobytí Brielle
Dobytí Brielle | |||
---|---|---|---|
konflikt: Osmdesátiletá válka | |||
Dobytí Brielle (Jana Luyken) | |||
Trvání | 1. dubna 1572 | ||
Souřadnice | 51°54′ s. š., 4°10′ v. d. | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dobytí Brielle vodními gézy dne 1. dubna 1572 znamenalo obrat v povstání Sedmnácti nizozemských provincií proti Španělsku v osmdesátileté válce. Nešlo o složitou vojenskou akci, protože přístav Brielle nikdo výrazně nebránil, ale městečko poskytlo rebelům první oporu na souši v době, kdy povstání bylo téměř poraženo, a poskytlo tak zázemí pro novou vzpouru v celém Nizozemsku, která vedla ke vzniku Nizozemské republiky.
Průběh
[editovat | editovat zdroj]Vodní gézy vedl Vilém van der Marck, hrabě z Lumey a dva jeho kapitáni, Vilém Bloys van Treslong a Lenaert Jansz de Graeff. Poté, co je Alžběta I. vyhnala z Anglie, opustili Dover a hledali místo, kde by ukryli svých 25 lodí. Původní plán byl zaútočit na Enkhuizen, nicméně kvůli bouři skončila flotila gézů jižněji u holandského pobřeží, poblíž města Brielle. Gézové byli překvapeni, když od místního převozníka zjistili, že španělská posádka přístav opustila, aby se vypořádala s problémy v Utrechtu. Večer 1. dubna se 600 mužů vydalo do nechráněného přístavu. Jejich vůdci se rozhodli nárokovat město pro Viléma Oranžského, který byl do roku 1559 místodržitelem nizozemských provincií, od roku 1567 v exilu. Starosta a městská rada to odmítli, protože gézové byli pověstní svým rabováním. Gézové pak zaútočili na severní bránu a prolomili ji. Rychle se vypořádali se Španěly a ovládli město. Tímto způsobem se Brielle stalo prvním městem, které ovládli povstalci.[1]
Tradice
[editovat | editovat zdroj]Nizozemští studenti se učí krátkou říkanku, aby si tuto událost zapamatovali:
Op 1 april verloor Alva zijn bril,
což znamená „1. dubna ztratil Alva brýle“, což je slovní hříčka s podobností názvu města Brielle nebo Den Briel s brýlemi.[2]
Dobytí Brielle dodnes jeho obyvatelé slaví každý rok 1. dubna, na apríla. Slavnosti zahrnují rekonstrukci bitvy a tradicí zvanou kalknacht (křídová noc), kdy během noci před slavností píše většinou dospívající mládež vápennou křídou hesla a kreslí obrázky na okna. Tradice kalknachtu je mnohými odsuzována, a poté, co byla některými účastníky použita latexová barva, která v roce 2002 způsobila škody na autech, ulicích a domech, policie často pokutuje každého, kdo je přistižen s křídou. Původ křídové noci leží v údajné aktivitě místních obyvatel během dobývání, kdy měli pro gézy malovat křídou znamení na dveře občanů a úředníků, kteří byli loajální ke španělské vládě.
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší zmínka o předchůdci současné nizozemské vlajky (tzv, prinsenvlag), pochází ze zprávy o dobytí Brielle (vendelen orangien, wit en blaauw). Později se oranžovo-bílo-modrá vlajka stále více stávala symbolem povstání.[3]
V literatuře
[editovat | editovat zdroj]Dobytí Brielle a jeho následky tvoří hlavní část zápletky v románu Cecelie Hollandové Mořští žebráci – i když vyobrazení v knize se v mnoha ohledech odchyluje od historických faktů.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ELLIOTT, John Huxtable. Europe Divided, 1559-1598. 2. vyd. Oxford: Blackwell Publishing, 2000. Dostupné online. ISBN 0631217800. S. 139–141.
- ↑ The Origin of April Fool’s Day. Museum of Hoaxes [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Homepage. Bos Vlaggen [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ NOVELS, CLAIRE HARRISON; CLAIRE HARRISON is the author of six romance; IDENTITY, including Mistaken; MAGIC, the forthcoming Summer. THE SEA BEGGARS. By Cecelia Holland. Knopf. 305 pp. $13.95. Washington Post. 1982-06-06. Dostupné online [cit. 2022-04-01]. ISSN 0190-8286. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobytí Brielle na Wikimedia Commons