Dynastie Dlamini

Dynastie Dlamini
Země	Svazijsko
Tituly	svazijský král
Zakladatel	Sobhuza I.
Rok založení	1780
Poslední vládce	stále vládne
Současná hlava	Mswati III.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dynastie Dlamini je svazijská dynastie. Mswati III. je jako král a Ngwenyama (titul mužského panovníka Svazijska) současnou hlavou rodu Dlamini. Swazijští králové jsou i v současnosti označováni jako Ingwenyama a vládnou společně s královnou matkou, která se nazývá Indlovukati. Swazijští králové, stejně jako ostatní národy Nguni, praktikují polygamii a mají tak mnoho manželek a dětí.

Někdy se vyskytuje také název dynastie Nkosi-Dlamini.

Historie

Dynastie Dlamini sahá až k náčelníkovi Dlamini I. (také známému jako Matalatala), který údajně migroval se Svazijčany z východní Afriky přes Tanzanii a Mosambik. Nicméně Ngwane III., který vládl v letech 1745 až 1780, je často označován za prvního krále moderního Svazijska. V prvních letech dynastie Dlamini se lidé a země, ve které pobývali, nazývali Ngwane, po králi Ngwanem III.

Na začátku 19. století se centrum moci dynastie Dlamini přesunulo do střední části Svazijska, známe jako údolí Ezulwini. K tomu došlo za vlády Sobhuzy I. Na jihu země (dnešní Shiselweni) vedlo napětí mezi lidmi Ngwane a Ndwandwe k ozbrojenému konfliktu. Aby unikl tomuto konfliktu, přesunul Sobhuza své královské hlavní město do Zombodze. V tomto procesu si podmanil mnoho dřívějších obyvatel země, čímž je začlenil pod svou vládu. Později se Sobhuza dokázal strategicky vyhnout konfliktu s mocným královstvím Zulu, které se rozkládalo na jihu řeky Pongola. Dynastie Dlamini rostla na síle a vládla nad velkým územím, během této doby zahrnujícím celé současné Svazijsko.

Královská rodina

Královská rodina zahrnuje, ale není striktně omezená na krále, královnu matku, královu ženu (emakhosikati), královy děti, stejně tak jako královy sourozence, královy nevlastní sourozence a jejich rodiny. Vzhledem k praktikování polygamie je počet lidí, které lze považovat za členy královské rodiny, poměrně velký. Například se předpokládá, že Jeho Veličenstvo král Mswati III. má přes 200 bratrů a sester.

Členové královské rodiny, včetně krále, často čelili vnitrostátním i mezinárodním kontroverzím. Král a jeho domácnost byli kritizováni za jejich velké výdaje v zemi s vysokou mírou chudoby. Zprávy tvrdí, že velký počet králových manželek a dětí „zabírá velkou část (národního) rozpočtu“ a že „se zdá, že královská rodina žije ve svém vlastním světě, který je problémy země zcela nedotčen“.

Mezi královy sourozence patří Mantfombi Dlamini, královna Zulů v Jihoafrické republice, zatímco jedním z nepokrevních příbuzných je princezna Zenani Mandela-Dlamini, členka rodiny náčelníků Mandela v jihoafrickém Mvezu.

Několik členů královské rodiny bylo vzděláváno v zahraničí: král Mswati III. strávil několik let na Sherborne School v Dorsetu v Anglii a jeho nejstarší dcera Inkhosatana Sikhanyiso Dlamini studovala na St. Edmund's College v Hertfordshire a na Biola University v Kalifornii ve Spojených státech. Princ Banele Maphevu Dlamini několik let studoval v New Yorku v USA.

Současným oficiálním sídlem královské rodiny je palác Ludzindzini v Lobambě; další královské paláce existují pro manželky královny.

Svazijští panovníci z dynastie Dlamini

• Sobhuza I. (Ngwane IV.) – (1815–1836), sjednotil místní kmenové státečky
  • regent (1836–1840)
• Mswati II. – (1840–1875), zemřel už roku 1868
  • regent (1868–1875)
• Mbandzeni – (1875–1889), jeho bratr
  • regent (1889–1894)
• Ngwane V. – (1889–1899), pod britským protektorátem
  • regent královská matka (1899–1921)
• Sobhuza II. – (1899–1982), jeho syn, do roku 1968 pod britským protektorátem, pak král nezávislého Svazijska. S téměř 83 lety vlády pravděpodobně nejdéle vládnoucí panovník světové historie.
  • regent (1982–1986)
• Mswati III. – (od 1986), jeho syn

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku House of Dlamini na anglické Wikipedii.

Související články

• Svazijské království
• Dějiny Svazijska

Předchůdce	Dynastie Dlamini	Nástupce
-	Svazijská královská dynastie cca od 1780	-