Svazijsko
Svazijsko (v siswati eSwatini), plným názvem Svazijské království (anglicky Kingdom of Eswatini), je stát v jižní Africe. Jeho sousedy jsou Jihoafrická republika a Mosambik.
Jde o jednu z posledních diarchií. Král Mswati III. má údajně osobní majetek v hodnotě kolem 200 milionů dolarů (asi čtyři miliardy korun), zatímco 70 procent obyvatel země žije podle odhadů OSN pod hranicí bídy.[2]
Vzhledem k vysoké rozšířenosti infekce HIV mezi lidmi činí průměrná délka života v zemi pouhých 59,7 roků a je devátá nejnižší na světě.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Začátkem 19. století vznikl svazijský stát spojením několika bantuských kmenů. Ve 40. letech 19. století začali pronikat do oblasti Búrové. V roce 1894 bylo území anektováno Transvaalem. Mnoho farem, lesů a dolů vlastní zahraniční společnosti. Tento stav vznikal od 19. století, kdy britští a nizozemští osadníci donutili podvodem Svazijce, aby se vzdali svých těžebních práv. Následkem toho zabrali zemi bílí prospektoři. V 19. století spojil Svazijské království král Sobhuza I. V roce 1890 zaútočila na zemi Jihoafrická republika, ale nezvítězila. Po jihoafrické válce (1899–1902) se Svazijsko stalo britským protektorátem. Spojené království ovládalo Svazijsko až do získání jeho nezávislosti.
V dubnu 1967 získala země omezenou samosprávu a 6. září 1968 bylo vyhlášeno nezávislé království v rámci britského Commonwealthu.
V roce 2018, král Mswati III. změnil koloniální název Svazijska Swaziland (v překladu z angličtiny země Swazi) na původní název Umbuso weSwatini, krátká forma eSwatini (dříve také kaNgwane), v překladu: „země Swazi“[4] nebo „země Svazijců“[5], v druhém úředním jazyce Kingdom of Eswatini; učinil tak během 50. oslav nezávislosti od britského protektorátu.[6]
Státní symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Svazijská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 s pěti vodorovnými pruhy v barvách: modré, žluté, karmínově červené, žluté a modré v poměru šířek 3:1:8:1:3. Na široký červený pruh je položen, ve vodorovné poloze, černo-bílý válečný štít emasočského pluku, vyrobený z volské kůže, s černou částí blíže k žerdi. Na štítu jsou čtyři šestice kožených řemínků v černé nebo bílé barvě (vždy v protikladu s podkladem). Na horní, černou část štítu je položen okrasný, modro-červený třapec (tinjobo) z ptačího peří vidy kohoutí nebo turaka. Za štítem je uprostřed bojová hůl Zulů se stejnými modro-červenými třapci na obou koncích a nad ní dvě žlutá kopí s hroty v přirozených barvách, obrácených k vlajícímu okraji.
Znak
[editovat | editovat zdroj]Svazijský státní znak je tvořen modrým štítem, na kterém je položen (ve svislé poloze) černo-bílý válečný štít emasočského pluku, vyrobený z volské kůže, bílou částí nahoru. Na štítu jsou čtyři šestice (obrázek neodpovídá zdroji) kožených řemínků v černé nebo bílé barvě (vždy v protikladu s podkladem). V dolní, černé části štítu je položen heraldicky vpravo okrasný, modrý třapec (tinjobo) z ptačího peří vidy kohoutí nebo turaka (na obrázku chybí). Za štítem je uprostřed bojová hůl Zulů se stejnými modrými třapci na obou koncích (na obrázku černo-bílé) a vedle ní dvě kopí s hroty v přirozených barvách, obrácených vzhůru. Na štítu (velkém) je položena kožešinová pokrývka hlavy emasočského pluku, ozdobená dvěma zelenými ptačími pery. Pokrývka hlavy bývá někdy zobrazena jako zlato-modrá točenice. Štítonoši jsou lev (heraldicky vpravo) a slon (na opačné straně). Pod štítem je stříbrná, dvakrát přeložená stuha s černým nápisem SIYINQABA (česky Jsme pevnost).
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Povrch tvoří náhorní plošina s nejvyšší horou státu Emlembe (1862 m) svažující se od západu k východu a příkře spadající k Mosambické nížině. Největšími řekami jsou Komati a Usutu. Podnebí je subtropické, poměrně vlhké a teplé. Srážky přicházejí především v létě. Ročně jich spadne mezi 500 až 1 400 mm.
Hlavním a zároveň největším městem v zemi je Mbabane s více než 100 000 obyvateli. Dalšími velkými městy jsou Manzini, Lobamba a Siteki. U hranic s Mosambikem jsou pohoří a na severozápadě země je deštný prales. Zbytek země pokrývají savany.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Hlavní článek: Ekonomika Svazijska
Svazijsko je rozvojový stát s převahou zemědělství. Z nerostných surovin se těží černé uhlí, následují diamanty, železná ruda, zlato, cín a azbest. Význam má výroba cukru a produkce dřeva. Pěstuje se cukrová třtina, tabák, kukuřice, rýže, bavlna a citrusy. Chová se skot, kozy a drůbež. Velké množství Svazijců pracuje ve zlatonosných dolech za hranicemi v Jihoafrické republice.
Politika
[editovat | editovat zdroj]V čele země oficiálně stojí král a královna-matka, ačkoliv fakticky většina moci připadá králi. Od roku 1986 to je Mswati III., který nahradil svého předchůdce Sobhuzu II. Když se v roce 1986 stal králem Mswati III., ležela před ním země rozdělená mezi bělošskou menšinu, která si chtěla podržet nadvládu, a černošskou většinu, která chtěla rozšířit svá práva. Budoucnost Svazijska značně ovlivnily historické změny odehrávající se za hranicemi v Jihoafrické republice, jejíž lid si roku 1994 zvolil svého prvního černošského prezidenta Nelsona Mandelu. Přestože oficiálně existuje senát o počtu 30 členů, Svazijsko je absolutistickou diarchií.
Přehled nejvyšších představitelů
[editovat | editovat zdroj]- Sobhuza II. (6. září 1968 – 21. srpen 1982)
- Dzeliwe (královna-regentka; 21. srpen 1982 – 9. srpen 1983)
- princ Sozisa Dlamini („oprávněná osoba“; 9. srpen 1983 – 18. srpen 1983)
- Ndlovukati Ntombi (královna-regentka; 18. srpen 1983 – 25. duben 1986)
- Mswati III. (od 25. dubna 1986)
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]Svazijsko se dělí do čtyř provincií:
Náboženství
[editovat | editovat zdroj]Podle statistiky z roku 2015 je náboženská příslušnost ve Svazijsku následující: křesťané 90 % (afričtí sionisté – synkretismus křesťanství a tradičního kultu předků – 40 %, římskokatoličtí 20 %, ostatní 30 % – anglikáni, metodisté, Církev Ježíše Krista, svědkové Jehovovi), muslimové 2 %, ostatní 8 % (Baha'i, buddhisté, hinduisté, tradiční víry, židé).[7] Africký sionismus má ve Svazijsku velký vliv, neboť propojuje tradiční svazijské náboženství (víra v boha Mvelincantiho,[8] kult předků, obětování duchům) s masově rozšířeným křesťanstvím a zajišťuje tak kulturně-náboženskou kontinuitu.[9]
Tradiční náboženství[10] zahrnuje práci šamana: věštění z kostí, komunikaci s předky (i skrze sny). Současně se ale obyvatelé obvykle hlásí ke křesťanství. (Tento synkretismus popisuje například cestovatel a afrikanista Ondřej Havelka u středoafrických kultů.)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Svazijský král si vybral čtrnáctou manželku. Svatba bude, až otěhotní. iDNES.cz [online]. 2013-09-18. Dostupné online.
- ↑ CIA - The World Factbook – Rank Order - Life expectancy at birth. www.cia.gov [online]. [cit. 2022-08-15]. Dostupné online.
- ↑ CASADO, Roman. Přepište mapu světa! Některé názvy států jsou hrozně matoucí. Tyden.cz [online]. 2018-05-05 [cit. 2018-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Svazijsko se přejmenovalo. Pletli si nás se Švýcarskem, tvrdí král. iDNES.cz [online]. 2018-04-20 [cit. 2018-05-15]. Dostupné online.
- ↑ CNN, Bard Wilkinson,. Absolute monarch renames Swaziland 'eSwatini'. CNN. Dostupné online [cit. 2018-04-22].
- ↑ Eswatini. [s.l.]: Central Intelligence Agency Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHIDESTER, David. African Traditional Religion in South Africa. 1. vyd. Johanesburg: ABC-CLIO, 1997. 480 s. ISBN 9780313032257. S. 384.
- ↑ HAVELKA, Ondřej. Svazijsko. In: Východní Afrikou. 1. vyd. Praha: Akbar, 2016. 400 s. ISBN 978-80-906325-0-9. S. 43–56.
- ↑ Pohled na tradiční léčitelství v Eswatini : Náboženský infoservis, 14. 2. 2024
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eswatini na Wikimedia Commons
- Průvodce Svazijsko ve Wikicestách
- Slovníkové heslo Svazijsko ve Wikislovníku
- Eswatini vláda oficiální stránky vlády
- The Kingdom of Eswatini – a royale experience, Official Tourism Website (anglicky)
- Eswatini National Trust Commission – Conserving Eswatini's Natural and Cultural Heritage, velmi podrobné popisy historie, kultury a přírody (anglicky)
- The Kingdom of Eswatini's Big Game Parks, Stránka o třech hlavních herních parcích v Eswatini (anglicky)
- Divoká příroda Svazijska Fotografie z NP Hlane a Mkhaya
- Eswatini - Overviw [online]. Amnesty International [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- Eswatini (2020) [online]. Freedom House [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- Eswatini: View Fact Sheet, Bureau of African Affairs, … [online]. U.S. Department of State, 2020-01-13 [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Eswatini [online]. Rev. 2022-07-01 [cit. 2022-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- MASSON, John Richard. Eswatini [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. (anglicky)