Diskuse s wikipedistou:Xth-Floor/archiv3

Kreativní dílek

Vyznamenání za věrnost Wikipedii: Kreativní dílek

Ahoj, myšlenka a založení nového WikiProjektu Knihovna určitě patří k nejlepším nápadům a počinům, jaké zde poslední dobou vznikly a jsem přesvědčen, že Ti za něj plným právem náleží toto vyznamenání. Tak Ti jej tedy s radostí uděluji a s přáním všeho dobrého (projektu i Tobě) pozdravuje --Mario7 (diskuse) 6. 1. 2014, 00:52 (UTC)

Děkuju, to jsem si snad ani nezasloužil! :-) --Xth-Floor (diskuse) 6. 1. 2014, 11:42 (UTC)

Ale ano, uvidíš v budoucnu :). --Mario7 (diskuse) 6. 1. 2014, 16:20 (UTC)

Hejnice

Ahoj, můžeš se mi, prosím, podívat na článek Hejnice, předně na jeho oddíl Ochrana životního prostředí, jestli tam nejsou nějaké terminologické bláboly? Díky. --Jan Polák (diskuse) 14. 1. 2014, 22:02 (UTC)

Ahoj. Podíval jsem se a nic mě do očí nepraštilo. To ale moc neznamená, nejsem ekolog a když jsem se před lety musel ekologickou termitologii učit, měl jsem z toho osypky, takže jsem jí radši rychle zapomněl. --Xth-Floor (diskuse) 14. 1. 2014, 22:12 (UTC)

Ahoj, já jsem také vzděláním inženýr životního prostředí, i když jsem se spíš více věnoval dopravě. :-) Ty máš přes ty stromečky k přírodě přeci jen blíž, tak jsem se na Tebe obrátil. Díky každopádně za snahu i za opravu vypadnuvšího slova. --Jan Polák (diskuse) 14. 1. 2014, 22:24 (UTC)

Mapa památných stromů

Ahoj, lze brát mapu http://drusop.nature.cz/mapa za vhodný a jednoznačný zdroj pro lokalizaci památných stromů? Díky. --Jan Polák (diskuse) 12. 2. 2014, 01:05 (UTC)

Myslím, že souřadnice přebírá z databáze AOPK, takže vhodný zdroj to jistě je. Jestli jednoznačný, to říct nedokážu, ale určitě je vhodnější než např. mapy.cz. --Xth-Floor (diskuse) 12. 2. 2014, 08:29 (UTC)

Přesně tohle srovnání mne zajímalo. Nebo máš ještě něco důvěryhodnějšího na lokalizace památných stromů? --Jan Polák (diskuse) 12. 2. 2014, 08:48 (UTC)

Zkontroloval jsem mě známé památné stromy ve svém okolí (ČB, Roudné, Plav; Dobříš; Potštejn) - u většiny poloha sedí s přesností na cca 10 metrů, jen u jednoho ukazuje o hodně mimo - ovšem třeba je to správně a já za památný považuji jiný strom. Takže pro lokalizaci v terénu to není špatné, pro souřadnice do článku bych radši až po kontrole na místě.JAn (diskuse) 12. 2. 2014, 08:43 (UTC)

milý příteli parku Jemčina rád bych Vás kontaktoval můj email je michalvaclav@gmail.com

Sračka

Díky že jste tam dal aspoň to pédéefko. Je to jediný zdroj na netu o těch sračkách, z projektu celoživotního vzdělávání. Ani žádný blesk.cz o tom nic nepíše. Ani v mé pomologické knihovně nic o těch sračkách není. Překvapivě. Navíc - Hostětín. Já to už revertovat nebudu, když jste to dozdrojoval, ale je to opravdu chatrný zdroj. Co nějaké info z nějakého ÚKZUS že je to opravdu odrůda? Jakékoliv jiné zkoušky? Test, že to třeba není podnož? Vždyť ten zdroj tvrdí, že Durancie jsou krajové odrůdy slivoní z Bílých Karpat. Ale třeba máte nějaký rozumný důvod. Já se o takové koniny hádat nebudu. S pozdravem: Světu mír.--I.Sáček, senior (diskuse) 16. 3. 2014, 23:08 (UTC)

Projekt celoživotního vzdělávání? Autorem dokumentu je odborný asistent Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin Mendelovy univerzity. Krom toho vznikl jako součást projektu financovaného Zlínským krajem a EU, takže musel projít určitými schvalovacími procesy. Nedomnívám se, že jde o chatrný zdroj - naopak si nedovedu představit, co bychom měli chtít víc, než oficiálními institucemi posvěcené dílo univerzitního pedagoga z oboru. --Xth-Floor (diskuse) 17. 3. 2014, 08:14 (UTC)

Projekt OPRLZ. Realizace lidských zdrojů, cílem je celoživotní vzdělávání apod. Mimochodem znám univerzitní inženýry (není to profesor) osobně. Není to mimochodem ani docent. I jejich díla. Shlédli to (poslední strana) další dva inženýři a jeden magistr. Ale je lépe mluvit a hodnotit kus od kusu, protože nemá smysl mluvit o titulech a postech. Finance EU a státních úřadů jdou často na kde jakou koninu, v letech kdy je v sedle ODS tak pro členy a přátele ODS, na kdejakou kravinu, když jsou v někde Zelení, tak pro Zelený, to není punc smysluplnosti. Vím taky, co za informace dovedou pracovníci MZLU (na objednávku třeba, přesně šité díla) vyprodukovat. Ale možná máte jen samé dobré zkušenosti s výhradně vzdělanými a schopnými pedagogy a smysluplnými projekty státní správy a EU. A musel bych vyhledávat zdroje svých tvrzení ... které by bylo stejně nemožné zevšeobecnit. To by byla bitva o tom, kdo dovede dělat dýl a víc rámusu. Mimochodem neříkám že je to s jistotou chybný údaj, jen říkám že jde o lidové označení značně variabilní množiny dřevin s určitými znaky (barva a velikost plodů) které pan inženýr označil jako odrůdu v opravdu nepříliš sdílném letáku určeném spíše pro prezentaci a morální podporu ekologických aktivistů. Další zdroje o odrůdách "malé sračky" apod. nejsou. Žádné. Je to z roku 2007 a od té doby ticho. Žádná nová uznaná odrůda "Malé sračky" v žádné práci. V žádném přehledu. Nabídce. Rozboru. Jen tohle jediné pdf. Takže mám pochybnosti o věrohodnosti. Především vzhledem ke zpracování a dalším údajům v díle. Doufal jsem že třeba máte lepší nebo další informace Vy. Pokud ne, není to moc skvělé, ale nechme to plavat. --I.Sáček, senior (diskuse) 17. 3. 2014, 10:12 (UTC)

Tento projekt nesouvisí s celoživotním vzděláváním (pouze byl spolufinancován z fondu, který v minulosti financoval i projekty související s celoživotním vzděláváním), věnuje se místním odrůdám slivoní na Zlínsku a v Bílých Karpatech. Autor má v oboru doktorát. Z dokumentu je také patrné, že jsou tyto odrůdy typické pouze pro okolí Velké nad Veličkou, takže není překvapivé, že se (podobně jako další místní odrůdy uváděné v dokumentu) neobjevují ve všeobecných publikacích. Podobných historických, místních a „reliktních“ odrůd ovoce, které mají pouze lidový název, jsou možná stovky. Pokud se vrátím konkrétně k těmto, měly by být (včetně mnohých dalších) uvedeny v knize Václava Tetery - Ovoce Bílých Karpat. Konkrétní citaci ale nevím, knihu fyzicky k dispozici nemám. --Xth-Floor (diskuse) 17. 3. 2014, 10:38 (UTC)

Zdá se, že máte pravdu Vy a pan Tetera uvedené obě odrůdy v posledních letech opravdu pojmenoval a popsal a jsou respektované. Nejen místní organizací ochránců přírody.--I.Sáček, senior (diskuse) 17. 3. 2014, 12:41 (UTC)

Hlavně, že se vše vysvětlilo. --Xth-Floor (diskuse) 17. 3. 2014, 16:42 (UTC)

Jírovec v Růžkově Lhotici

Ahoj, na Mapách.cz jsem našel jírovec rostoucí ve východních partiích Růžkovy Lhotice. Nikde jinde (v nějakých databázích) jsem ale ten strom již nenašel. Zvažuji foto výlet do této oblasti, tak se Tě chci jako znalce pozeptat, zda tam nějaký památný strom roste nebo ne. Díky. --Jan Polák (diskuse) 9. 6. 2014, 15:03 (UTC)

Ahoj. Je možné že to není památný strom, ale jen významný strom - jako orientační bod. Někdy jsou takové stromy registrované jako významné krajinné prvky, ale není to podmínkou. --Xth-Floor (diskuse) 14. 6. 2014, 20:39 (UTC)

Aha. A ty významné stromy mají nějakou svoji databázi? Jo, a co focení do Wikipedie? Zaměřujeme se nějak i na tyto významné stromy (nebo jen na ty památné)? Díky. --Jan Polák (diskuse) 15. 6. 2014, 11:05 (UTC)

Termín významný strom není ukotvený v zákoně ani historicky, takže je chápán velmi široce. Existují třeba Významné stromy Lesů České republiky, které mají databázi zde. Jde o výjimečně vzrostlé nebo staré stromy na území, které spravují LČR. Další jsou třeba stromy registrované jako významný krajinný prvek - nevím o žádné online databázi významných krajinných prvků, to si spravují snad obce samy. Nějakou dobu před revolucí také existovala praxe, že zaměstnanci ochrany přírody chodili terénem a pokud narazili na výjimečně vzrostlý strom, přibili na něj takovou malou zelenou cedulku „strom chráněný státem“ nebo „chráněný strom“. Žádná evidence ale neexistovala (občas ale některé z těchto stromů byly vyhlášené jako památné, takže jsou případy, kdy je na stromě přibitý štítek a zároveň se strom dá najít v databázi památných stromů). To, jestli se strom dostane či dostal do mapy, záleží na řadě faktorů - hlavně asi na tom, jestli je vhodný jako orientační bod (např. výjimečně vzrostlý, nebo solitérní...). Pokud je na mapě strom vyznačený, určitě není od věci ho nafotit, podívat se, jestli je u něj nějaká cedule, štítek, nebo cokoli, co by poukazovalo na výjimečnost, nafotit to taky, fotky dát na Commons, do popisu uvést třeba že je strom vyznačený na té a té mapě... Časem se třeba zjistí víc. Už se myslím jednou stalo, že strom vyznačený v mapě byl v terénu označen oficiální cedulí, ale chyběl v centrální databázi. --Xth-Floor (diskuse) 15. 6. 2014, 12:27 (UTC)

Satan

Ahoj, u satana je uvedeno "je také největší hřib, který se vyskytuje na území bývalého Československa." i s refem.

• Houby česká encyklopedie, Reader's Digest Výběr, Praha, 2003, ISBN 80-86196-71-2 strana 420 popisuje v odstavci "rekordní hřiby" rekord z roku 1920: Krušné hory, "výška 52 cm, klobouk 57 s obvodem 170 cm váha 2,72 kg", nemám tu předmětnou knihu Jedovaté houby, tak nevím v jakém kontextu je tam psáno to o té velikosti, nebo jaký příklad či rekord tam uvádějí.--Horst (diskuse) 15. 8. 2014, 18:10 (UTC)

Ahoj, pokud je v mykologické literatuře uváděno, že některá houba má plodnice větší nebo menší než jiná, tak se tím nemyslí rekordy nebo abnormálně vyvinuté plodnice, ale rozdíly v rozměrech typicky vyvinutých (běžných) plodnic, tedy toho, s čím se lze nejčastěji setkat a co má smysl zohledňovat jako znak při určování. Sám jsem narazil na řadu zmínek v knihách, v tisku i ve sbornících, kde jsou jako zajímavosti uváděny rozměry rekordních plodnic - na Wikipedii by se to použít dalo, ale určitě by bylo vhodné takové informace dávat do samostatné kapitoly (např. zajímavosti) než do popisu, který má vystihovat určovací znaky. --Xth-Floor (diskuse) 15. 8. 2014, 18:23 (UTC)

No přesto bych to malinko změkčil třeba na Velké plodnice hřibu satana patří mezi největší hřiby, které se vyskytují na území bývalého Československa páč tak jak to je teď mi to osobně přijde matoucí, obzvlášť pro lidi, co si pletou nemožné kombinace hub a těch je v létě fakt dost.--Horst (diskuse) 15. 8. 2014, 18:39 (UTC)

Ono právě jde o to, že průměrné, typické plodnice satanu jsou samy o sobě velmi rozměrné a mohutné. Že je satan největší hřib, je v mykologické literatuře běžně uváděné jako fakt a navíc tady na Wikipedii i konkrétní citací doložené. Upravovat tuhle skutečnost takovým způsobem, aby vyznívala jinak, než je uvedeno ve zdroji, mi nepřijde jako dobrý nápad. --Xth-Floor (diskuse) 15. 8. 2014, 18:51 (UTC)

Ok, necháme to tak jak je. Měj se--Horst (diskuse) 15. 8. 2014, 18:59 (UTC)

Houby pro studenty

Ahoj, rád bych tě poprosil o pomoc. Studenti tohoto kurzu budou psát mj. o houbách, potřebujeme jednoduché články, aby to zvládli. Nemohl bys pomoci nějaké takové navrhnout na stránce Portál:Houby/Požadované články? :) Ideálně několik desítek - ale aby se o nich dalo snadno dohledat dost informací v česky psaných knihách. Díky moc předem, --Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 1. 2015, 11:55 (CET)

Pokud dobře chápu, může jít jak o články zaměřené na druhy, tak třeba na základní pojmy z mykologie(?). Večer se na to mrknu. Asi bych ze seznamu vyhodil článek křemenáč - nemáme koncept, jak řešit články o těch rodech, které české názvosloví dělí na víc rodů (křemenáč, kozák), ale odborné je bere jako rod jeden (Leccinum). Dokud nebude nastavený nějaký systém, vynechal bych to. --Xth-Floor (diskuse) 13. 1. 2015, 12:01 (CET)

Ty návrhy jsou spíše v té druhé sekci ("Jednoduché články o druzích hub") - tedy skutečně české, známé druhy, nikoliv články o rodech ani teoretické články z mykologie. Budu rád když na to koukneš, dík moc! --Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 1. 2015, 16:46 (CET)

Fajn, je tam téměř šedesát hub (jednu holubinku jsem odstranil, už existuje pod jiným názvem). Většina jsou běžné druhy, ale přidal jsem tam i pár chráněných a vzácnějších - o těch je leckdy snazší sehnat informace (červený seznam je ke stažení online, o chráněných houbách je pár samostatných publikací a bývají v každém novějším atlase uváděné) a dá se toho o nich napsat víc. Pokud by bylo třeba, mám dostatek literatury, takže kdyby byl problém se zdroji, může se na mě kdokoli obrátit. --Xth-Floor (diskuse) 13. 1. 2015, 18:47 (CET)

Super, to je skvělé! :-) hurá! --Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 1. 2015, 20:49 (CET)

Můžeš se přihlásit jako online dobrovolník do příslušného kurzu. Studenti začínají editovat. Pěkný den, --Vojtěch Dostál (diskuse) 24. 2. 2015, 11:11 (CET)

Ještě jedna věc. Nemůžu to najít, ale mají někde studenti nalinkovaný nějaký houbový článek jako vzor? Kvůli tomu, aby každý jednotlivý neměl úplně jinou úpravu a koncept. --Xth-Floor (diskuse) 24. 2. 2015, 11:15 (CET)

Nemají. Napadá tě nějaký - nepříliš dlouhý - článek, který by šel uvést jako vzor? Typicky kolem 3000-5000 bajtů, oni nemají psát nic dlouhého. --Vojtěch Dostál (diskuse) 24. 2. 2015, 11:38 (CET)

Pro představu třeba tyhle (některé jsou mírně delší než těch 5 kb, ale v okamžiku, kdy se tam dá taxobox a plně ocituje 5 knih, to má 5 kb ještě bez obsahu):

• klouzek žlutavý (za hřibovité)
• muchomůrka šiškovitá (za lupenaté)
• hvězdák vlhkoměrný (za břichatky)
• chřapáč žebernatý nebo jehnědka olšová (za askomycety) --Xth-Floor (diskuse) 24. 2. 2015, 17:41 (CET)

díky, pošlu to :) --Vojtěch Dostál (diskuse) 24. 2. 2015, 18:44 (CET)

Ještě jeden detail - na stránce jsem se omylem uklikl a bez jakéhokoli potvrzujícího dotazu jsem byl přidán do seznamu účastníků :-)) Nikde nevidím možnost, jak se ze seznamu odmazat (asi na to nemám práva?). Můžu poprosit o odmazání? --Xth-Floor (diskuse) 24. 2. 2015, 19:12 (CET)

Jasně, odmazal jsem a přidal jsem ti práva aby jsi to mohl příště udělat sám :-) s pozdravem --Vojtěch Dostál (diskuse) 24. 2. 2015, 19:30 (CET)

Díky, bylo to nějaký zákeřný :-) --Xth-Floor (diskuse) 24. 2. 2015, 19:32 (CET)

Bohouškovické opály

Koukal jsem na tvoje pěkné fotky opálů. Chci se zeptat, jak se to čistí, takové šutráky?--Juandev (diskuse) 3. 2. 2015, 10:12 (CET)

Nejsem si jistý, jestli dobře rozumím otázce. Byly to kameny z pole (na fotkách jsou menší kousky), takže jsem je myl od bahna ve vodě kartáčkem - nepoškodí je to. Ten černý je koupený - už od původního majitele rozříznutý a vyleštěný. Ostatní jsou neupravené - ve stavu, v jakém jsem je před více než 15 lety našel.

No pěkné to je.--Juandev (diskuse) 3. 2. 2015, 19:00 (CET)

Kaplička

Dobrý den, děkuji Vám za první informace v článku Kaplička. Bohužel jeho rozsah nebo zpracování zatím nedosahuje ani minimální nutné délky. Pokuste se prosím text článku rozšířit alespoň do té míry, abychom jej mohli zařadit mezi články k rozšíření. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po sedmi dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. Děkuji za pochopení. --ŠJů (diskuse) 15. 2. 2015, 21:38 (CET)

Rozcestníky bývají i docela krátké. Co je to za nesmysl?--Rosičák (diskuse) 15. 2. 2015, 21:46 (CET)

Pokud můžeš, přidej prosím svůj názor na diskusní stránku hesla. --Xth-Floor (diskuse) 16. 2. 2015, 20:28 (CET)

Třetí názor

Dobrý den, díky za využití nástroje k řešení konfliktů Třetí názor. Dovolím si připomenout z úvodních instrukcí: „Na tuto stránku se zapisují pouze odkazy. Není-li podstata sporu zjevná, je možné ji zde stručně popsat. Zde se však o sporných případech nediskutuje. Diskuse probíhají na diskusních stránkách dotčených stránek, které jsou zde odkazovány. Zdejší žádosti o třetí názor by se měly vyvarovat argumentace ve prospěch jedné či druhé strany sporu; takové argumenty patří na tamní diskusní stránku.“ (zvýraznil Bazi). Už od počátku jste svůj požadavek postavil v tomto smyslu poněkud nešťastně a svým dalším příspěvkem v tom dále pokračujete. Je lépe nezanášet spor a argumentaci do stránky 3N a ponechat jen na místě sporu. Děkuji za pochopení. --Bazi (diskuse) 22. 2. 2015, 13:51 (CET)

Portál Houby

Zdravím, všiml jsem si úprav (přehození pořadí) v novinkách portálu. Můžete si ty novinky vzít na starost?. Nebudu do toho zasahovat.--Zákupák (diskuse) 24. 2. 2015, 22:02 (CET)

Upravil jsem to jen aby nejnovější byly na prvním místě. Klidně můžu přidávat, pokud se objeví další, jen asi nebudu reagovat obratem. --Xth-Floor (diskuse) 24. 2. 2015, 22:07 (CET)

Souhlas. Hezký večer.--Zákupák (diskuse) 24. 2. 2015, 22:09 (CET)

Slizákovité

Všiml jsem si záměny šablon Klouzkovité -> Slizákovité. Uvítal bych, kdyby byla nejprve někde uvedena ozdrojovaná informace o sloučení čeledí Gomphidiaceae a Suillaceae pod český název slizákovité (slabinou je, že neexistuje ani článek, podle kterého je šablona nově pojmenovaná). Zatím je šablona (pravda, přidávaná jen jako méně podstatný navigační přívěšek článků) v rozporu s údaji v článcích a jejich taxoboxech, působí proto jako plácnutí do vody. Nevím, kdy došlo k posunu poznání a např. zjištění nepřirozenosti tradičních Suillaceae, kterým si úpravu zdůvodňuji, ale uvítal bych doložení referencí na studii či novější akademickou publikaci (jak se k tomu staví např. tato publikace?). Děkuji za pochopení. Petr Karel (diskuse) 16. 3. 2015, 18:27 (CET)

Jak zmíněná publikace Hřibovité houby tak novější Přehled hub střední Evropy uvádí rod Suillus v čeledi Gomphidiaceae. Rozhodně to není plácnutí do vody, snažím se alespoň u hřibovitých s. l. udržovat pořádek v systému, který se v posledních letech v důsledku biomolekulárních analýz velmi rychle mění. Dočasný rozpor s taxoboxem není sice ideální věc, ale vzhledem k tomu, že taxoboxy vyšších hub často uživatelé vyplňují na základě čtyřicet let starých houbařských příruček (a články vznikají rychleji, než je dokážu opravovat - odhaduju, že 90-95 % článků o houbách má taxobox vyplněný v rozporu s aktuálním systém), to je zkrátka jen další kapka v moři. --Xth-Floor (diskuse) 16. 3. 2015, 19:31 (CET)

Díky za odpověď. Tím plácnutím do vody jsem myslel to, když se změní podružná navigační šablona a ne vlastní články a jejich taxoboxy, nikoli snahu o aktualizaci, kterou naopak velmi vítám (ale aspoň pahýl o slizákovitých by to chtělo). Potíže s udržováním systému plně chápu, znám to z méně populárních větví stromu života, kde se také snažím razit fylogenetický přístup a narážím na rigiditu systematiků staré školy. Přeji hodně elánu do zdánlivě nekonečné honičky s výsledky nových fylogenetických analýz. Petr Karel (diskuse) 17. 3. 2015, 08:12 (CET)

Seznam hrušní

Dobrý den, doplňuji (zamodřuji) seznam hrušek, který jste stvořil, doplním sem i ty které jsou opravdu používána y a chybí zde. Nicméně osobně pochybuji o významnosti většiny uvedených odrůd, bylo by samozřejmě možné jich zde vyjmenovat dalších tisíc, dovolím si vyměnit některé obrázky, ilustrace z německé literatury jsou očividně přesnější, americké jsou zřejmě velmi zkresleny podmínkami v S.Americe, viz. Dielova (žloutne v listopadu ve skladu nebo rozbitá a popadaná na zemi). Dále považuji za zbytečné uvedení termínu zda jde o polobergamotku, vařivku nebo ruselety, toto "zcela nejlepší rozdělení podle botaniky použití a chuti" z roku 1792 je překonané, neužívané dvě století (podle mne bylo ovšem vždy nesmyslné plést páté přes deváté) a vytažené nyní zřejmě z hloubky nějakého kompostu v knihovně.

Naopak zde zcela chybí kolonka pro uvedení termínu sklizně/zrání a informace o odolnosti vůči chorobám. Jistě jsou i další důležité informace, například jaké vyžaduje polohy nebo pěstební tvary, ale informace kde byla odrůda vypěstována je možná také zajímavá, uznávám. Osobně tedy o většině dalších odrůd pochybuji zda vůbec zatím zakládat hesla, zda je vyčlenit do odstavce nebo tabulky "a další odrůdy", mezi odrůdy 'Partyzánka', 'Bezjaderka', 'Vůdcova máslovka', 'Pavlík Morozov' a další vůbec nikde nepěstované odrůdy o kterých se nikde dnes již nemluví a nikdo o nich nic nepotřebuje vědět, protože ani kvality vhodné k množení nemají a celkově jsou kvalitativně překonané. Jak to vidíte Vy? --I.Sáček, senior (diskuse) 18. 3. 2015, 16:54 (CET)

Dobrý den, seznam odrůd hrušek jsem vytvořil, protože byl z nějakého důvodu žádaný (už si nevybavuju, o jakou situaci šlo) a nikdo se k tomu neměl. V odrůdách ovoce se neorientuju, pracoval jsem výhradní s tím, k čemu jsem našel zdroje. Tabulku upravte jak uznáte za vhodné (obsahově i formálně), určitě jste v tomto ohledu povolanější osoba.
Pokud považujete za zbytečné u některých druhů zakládat hesla a za dostačující považujete zařazení do tabulky, pak existuje možnost do řádku dané odrůdy vložit i kotvu, a pak lze na příslušný řádek odkazovat - u památných stromů to máme např. takto: Stifterův buk. Pak je možné vytvářet i přesměrování na jednotlivé řádky tabulky apod. --Xth-Floor (diskuse) 18. 3. 2015, 17:50 (CET)

Mnohokrát děkuji za rady, zkusím nastudovat ty kotvy a přesměrování. Udělám starší opravdu méně významné odrůdy jako řádkové info, asi to bude přece jen lepší řešení, kdyby se přece jen někdo rozhodl založit pro nějakou odrůdu vlastní heslo. Seznam tedy nechám ucelený a abecední. Mám literaturu v níž jsou odrůdy seřazeny do skupin podle důležitosti (která se navíc může měnit) a je to opravdu neskutečný chaos. Jen ty ovocnářsko potravinářské kategorie v tabulce si dovolím nahradit skupinami podle dozrávání (zimní, podzimní, letní). Je to v současnosti používané dělení. Nechtěl jsem do toho bez Vašeho vědomí moc vrtat, kdyby jste měl třeba opačné názory. Po odborné stránce bych se nepřeceňoval, takže pokud budete mít jakoukoliv připomínku hned se ozvěte. Díky. --I.Sáček, senior (diskuse) 18. 3. 2015, 20:02 (CET)

Změny v šablonách

Ahoj, pozor na úpravy šablon, protože se tím může ovlivnit více článků najednou. Po tvé editace se začaly obrázky rovnat doleva namísto vycentrování, i když šabl. obsahovala align=center; náhodně jsem na to narazil zde. Úpravy kódu je vhodné nejdříve otestovat na pískovišti, resp. zkontrolovat funkčnost. Zdraví--Kacir 4. 4. 2015, 20:26 (CEST)

Ahoj. Díky za upozornění. To je zvláštní. Před uložením jsem zkoušel šablonu načíst na pár článků, kde je použitá a problém jsem neviděl. Jestli bude čas, zkusím dohledat, proč to s některými blbne. --Xth-Floor (diskuse) 4. 4. 2015, 20:29 (CEST)

Nevím jak se dané obrázky zobrazují tobě, ale na pískovišti mám horní obrázek vycentrován správně a dolní obrázek, po úpravě šablony na 8 obr., i když má align=center, se rovná doleva.--Kacir 4. 4. 2015, 20:42 (CEST)

Zkusil jsem to znovu - zobrazuje se mi dobře i článek Australian Open 2015 – ženská dvouhra (předtím jsem to testoval na článcích, kde byly obrázky pod sebou, proto mi to asi uniklo). Je i u tebe OK? --Xth-Floor (diskuse) 4. 4. 2015, 20:46 (CEST)

Ano, všechno je jak má, zobrazení je správné.--Kacir 4. 4. 2015, 20:48 (CEST)

Díky za pomoc a pěkný zbytek večera. --Xth-Floor (diskuse) 4. 4. 2015, 20:49 (CEST)

Veselý

Děkuji za upozornění, chybička se vloudila, foto odstraním a již jsem dal návrh na smazání. --Martin wolf (diskuse) 7. 5. 2015, 21:52 (CEST)

Hraniční strom

Dobrý den,vážený pane. V uvedeném článku je napsáno " Menšík jako doporučení ze 16. století uvádí, aby byly lizovány především staré stromy, neboť na mladších znamení obvykle zaroste." Hledal jsem v tom článku i v referencích kdo to je ten Menšík. Nenašel jsem - asi jsem málo hledal. Můžete, prosím, ten článek doplnit informací o tomto Menšíkovi? Moc Vám děkuji. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 11. 5. 2015, 12:11 (CEST)

Publikace od J. E. Ch. Ševětínského, ze které informace pochází, zmiňuje jen souvislost se 16. stoletím - křestní jméno ale neuvádí. To se obvykle děje v případech, kdy se hovoří o osobě, která je v oboru natolik známá, že upřesnění pro tehdejšího čtenáře nebylo třeba. Zkoušel jsem hledat, jestli v databázi Národní knihovny není mezi Menšíky v 16. století nějaký publikující lesník nebo geograf, ale bez výsledku. Věřím, že člověk znalý historie lesnictví by to dokázal upřesnit, jde jistě o nějaké významné dílo. Pokud vás zajímá přesná citace: „Menšík napomíná, aby za mezníky užívalo se starých stromů, protože v mladém stromě znamení mezní brzy zaroste (»- toho se při vyhledávání mezí s pilnosti šetřiti má, neb starý mezník staré právo, nový nové právo činí.« XVI. stol, Menšík str. 97.).“ --Xth-Floor (diskuse) 11. 5. 2015, 12:43 (CEST)

dochází

Ad Fytovit: Uvádíte místo "dochází" za "Může dojít"- ale ono dochází. Svítí sluníčko = nelze použít fytovit na listy. On je i normálně dost zrádný ačkoliv jinak skvělý. Prý kvůli formě železa. No má prostě některá omezení. Třeba sluneční záření. Máte jiné zkušenosti? --I.Sáček, senior (diskuse) 7. 6. 2015, 13:55 (CEST)

Neberu to podle vlastních zkušeností, jen mi to přišlo jako vhodnější formulace. Pokud situaci chápu dobře, nepůsobí problém to, že je Fytovit na listy nanesený za přímého slunečního osvětlení, ale problém nastane za situace, kdy je Fytovit aplikovaný a následně na listy (po určitou dobu) svítí slunce. Pokud se po aplikaci zatáhne, nebo pokud někdo na zahradě rostlinu v květináči postříká a následně přenese do stínu, k poškození nedojde. Proto mi přišla vhodnější méně striktní formulace. --Xth-Floor (diskuse) 7. 6. 2015, 14:08 (CEST)

Jsou dvě možnosti. V případě, že svítí slunce během aplikace jakéhokoliv přípravku dochází různými fyzikálními procesy k poškození. Pouze pokud není velmi horko a postřiková tekutina nezpůsobí výrazné ochlazení a aplikovaná tekutina není koncentrovaná je aplikace docela bezpečná. V případě že tomu tak není může být poškození pouze méně patrné, ale k šoku dochází.

V případě fytovitu předpokládám dochází k jiné reakci. Tipnul bych (ale nevím to), že dochází k fotokatalytické reakci a následně vzniku další sloučeniny. Je totiž lhostejno zda se po aplikaci zatáhne. Nenašel jsem uvedeno přesné složení nebo účinné látky, což je zajímavé, pouze obsah živin. Vypadá to na kombinaci hořečnatých a dusných solí se síranem železitým. Možná reakcí vznikají vysoce toxické sloučeniny síry a močoviny. Neznám složení fytovitu, lze jen hádat. Už před čtyřiceti lety se fytovit používal omezeně a ve skleníku (zastínění). Ale v dobrých podmínkách je na kalciózu vysoce účinný.

Podobné negativní vlastnosti vykazují některé regulátory růstu a selektivní herbicidy aplikované při oslunění.

Zkusím jinou formulaci, která bude vyhovovat oběma. Zkrácení: "Nedoporučuje se aplikovat při přímém slunečním záření." Tečka. Není to dotatečně varovné, protože dochází k rozsáhlým nekrózám listů na celé aplikované ploše, ale bude to vyhovovat asi nám oběma i znění zdroje. Jestli později na nějaké lepší zdroje a přesná znění narazím, hodím je tam. Teď mám jen zkušenosti. --I.Sáček, senior (diskuse) 7. 6. 2015, 15:20 (CEST)

Proti této formulaci nic nemám. Taky jsem se snažil zjistit složení Fytovitu, bez výsledku. UV záření redukuje železité ionty na železnaté a chloróza může souviset s vyšším obsahem vápníku v půdě, který má naopak tendenci oxidovat železnaté ionty na železité, které se jako neaktivní ukládají v listech. Mnohá hnojiva proti chloróze obsahují kyselou složku pro omezení vlivu vápníku, tak mě napadá, zda při vystavení slunečnímu záření nedojde k tomu, že veškeré neaktivní železité ionty v listu pod vlivem citrátů a UV záření jsou převedeny na železnaté, které mohou být v příliš vysoké koncentraci pro některé rostliny toxické. Ale třeba je to úplně jinak :-) --Xth-Floor (diskuse) 7. 6. 2015, 15:51 (CEST)

Je možné že je to ono. Dvojmocné železo je myslím do značné míry fytotoxické. v nadbytku může udělat právě tohle. Učil jsem se to už dávno. --I.Sáček, senior (diskuse) 7. 6. 2015, 16:00 (CEST)

Mimochodem dochází mi, že jiná hnojiva s obsahem železa tohle nedělají. Ta reakce je u hnojiv s mikroprvky specifická pro toto hnojivo. Tím, že jsem se to učil už dávno chci říci, že jsem biochemii posledních třicet let potřeboval vcelku minimálně a moc si už nepamatuji. Děkuji za pochopení. --I.Sáček, senior (diskuse) 7. 6. 2015, 21:49 (CEST)

Šablona „Infobox - stromy“ a souřadnice

Ahoj,

sepsal jsem článek Lužecký klen a všiml si jedné věci. Ve vzorovém kódu šablony {{Infobox - stromy}} (ve variantě pro běžné použití) nemáš uvedeny položky „zeměpisná šířka“ a „zeměpisná délka“. Já jsem je tedy nevyplnil a článek Lužecký klen okamžitě spadl do skryté kategorie Objekty bez souřadnice. To asi není úplně dobře, ne? Navrhoval bych buď vyhození spadání do kategorie „Objekty bez souřadnice“ a nebo striktní vyžadování uvádění souřadnic, jakkoliv se duplikují se souřadnicemi v Loc-mapu.

Co Ty na to (jako autor šablony)? --Jan Polák (diskuse) 20. 7. 2015, 07:36 (CEST)

Ahoj. V šabloně se děla řada změn, jejichž autorem nejsem a souviselo to i se souřadnicemi. Přesto to myslím zhruba odráží situaci, která u stromů je. Moje idea byla následující: Souřadnice v mapce slouží jen k orientačnímu zobrazení a je vhodné je vyplnit, i když nejsou známé přesně. Samostatné souřadnice by měly být vyplňované jen pokud je umístění stromu přesně známé (což v řadě případů známo není - např. pokud strom dávno zanikl, v databázi Agentury ochrany přírody jsou jsou souřadnice zjevně chybné apod.). Z tohoto hlediska je asi správně, pokud článek spadne do kategorie Objekty bez souřadnice, nejsou-li vyplněné. Vidím to tak, že položka souřadnice by mohla být v základní verzi šablony, ale přesto nemůže být striktně vyžadováno vyplňování souřadnic - to by vedlo k zadávání hausnumer v situacích, kdy nejsou známé. Vadí něčemu konkrétnímu přítomnost v kategorii Objekty bez souřadnice? Vždycky se může najít uživatel, který má přístup k lepšímu zdroji a souřadnice tudíž může doplnit. --Xth-Floor (diskuse) 20. 7. 2015, 09:05 (CEST)

OK, beru na vědomí. Do vzorové zkrácené šablony jsem tedy ty souřadnice doplnil. Posuď sám, zda je tam necháme a nebo zda k nim ještě něco doplníme, takže by to pak vypadalo například takto:

 | zeměpisná šířka = <!-- Doplňujte jen v případě, kdy si jste 100% jisti její správností -->

Co Ty na to? A jestli něčemu vadí přítomnost v kategorii „Objekty bez souřadnice“? Asi ne, jen mi přišlo škoda, že to do ní padá, když už tu souřadnici do LocMapu doplňuješ. --Jan Polák (diskuse) 21. 7. 2015, 09:51 (CEST)

Nechám to plně na tvém rozhodnutí. Možná na to budu mít nějaký rozumnější názor, až se trochu ochladí :-) --Xth-Floor (diskuse) 22. 7. 2015, 21:06 (CEST)

Lípa

Ehm, tak jsem koukl na ten zdroj, co jste u lípy vyhrabal z archivu: V tom zdroji jednak to tvrzení doloženo není (tedy vůbec se to tam nikde netvrdí), jednak je to zdroj ve stylu fandovského blogu. --Mmh (diskuse) 22. 7. 2015, 20:18 (CEST)

Tvrzení „Západní slované si za svůj národní symbol zvolili lípu.“ nedokládá, že lípa je stromem slovanských národů? --Xth-Floor (diskuse) 22. 7. 2015, 20:22 (CEST)

Nedokládá, že lípa je symbolem mnoha národů, zejména slovanských. --Mmh (diskuse) 22. 7. 2015, 20:34 (CEST)

Dokládá, že je stromem více slovanských národů. Jestli jde o to, že se formulace dá vykládat i trochu jinak než jak je míněno ve zdroji, pak ji stačí upravit na „symbolem slovanských národů, zejména západních“ a je po problému. --Xth-Floor (diskuse) 22. 7. 2015, 21:04 (CEST)

Pořád po problému není, protože první věc je, co se píše ve zdroji, a druhá věc je, co je pravda. Například Poláci nebo Kašubové jsou také západní Slované, a nic jako národní strom nemají. Rusové za svůj národní strom považují břízu. Atd. Pokud máme najít nějakou pravdivou formulaci vztažitelnou k tomu zdroji, pak „některé slovanské národy považují lípu za svůj národní strom“. Ale správnější řešení by bylo doložit to přesně z nějakého solidnějšího zdroje; určitě o tom psal nějaký etnograf nebo slavista nebo někdo. --Mmh (diskuse) 22. 7. 2015, 21:13 (CEST)

Třeba tohle bych bral jako dobrý zdroj o tom, že lípu mají za svůj národní strom Slovinci. Hledám dál, posbíráme to tu, a pak to doložíme najednou, oukej? --Mmh (diskuse) 22. 7. 2015, 21:17 (CEST)

Tady máme doklad, že lípa je jedním ze dvou národních stromů lotyšských. --Mmh (diskuse) 22. 7. 2015, 21:21 (CEST)

Myslím, že autor původního textu z archivovaného webu převzal informaci odtud, takže by to neměl být výkřik do tmy. Nicméně když o tom tak přemýšlím, pasáž by vůbec neměla být ve článku o lípě malolisté, ale ve článku o rodu lípa jako takovém. Žádný původní pramen nezmiňuje druhové určení (navíc je drtivá většina oněch starých památných lip, ke kterým se vztahují obrozenecké pověsti nebo skutečné události, lipami velkolistými)... --Xth-Floor (diskuse) 22. 7. 2015, 21:23 (CEST)

Takže jsem prohledal celou řadu národů, a vypadá to, že ve výsledku jsou to jen Češi, Slováci, Slovinci, a způli s dubem Lotyši. Čechy a Slováky dokládat nemusíme, to je všeobecně známo, takže jsme doma. A ano, jedná se spíše o lípu obecně. Provedete tu editaci, nebo to mám provést já? --Mmh (diskuse) 22. 7. 2015, 21:31 (CEST)

Proveďte. --Xth-Floor (diskuse) 22. 7. 2015, 21:39 (CEST)

Ok, provedu. --Mmh (diskuse) 22. 7. 2015, 22:12 (CEST)

Šablona „Infobox - stromy“ a parametr „Typ“

Ahoj,

dávám Ti k úvaze, zda by nestálo do dokumentace šablony jednoznačně rozepsat, jak se rozpoznají jednotlivé varianty parametru „Typ“. Vytvořit tedy nějaký přehled kupříkladu:

• když je strom uveden v tomto seznamu, je to typ ABC
• když je uveden v tomto seznamu, je to typ DEF

a podobně. Myslím, že by to vyjasnilo, co jednotlivé varianty přesně znamenají (je strom významný nebo památný atp.?).

Předem Ti za úpravu děkuji, ale konečný ortel nechávám na Tobě. --Jan Polák (diskuse) 31. 7. 2015, 01:00 (CEST)

Sraz v ČB

Ahoj, neměl bys čas podpořit Vencu a zúčastnit se srazu v Budějcích? Dík, --Vojtěch Dostál (diskuse) 5. 9. 2015, 16:35 (CEST)

Ahoj, pondělní odpoledne mám stabilně zabitá, takže nemůžu nic slíbit. Pokud bych stíhal, stavil bych se, ale moc šancí tomu nedávám… --Xth-Floor (diskuse) 5. 9. 2015, 17:34 (CEST)

Odkazy na památky v seznamech památek

Dobrý den, jeden z nástrojů na detekci chyb a nestandardností v seznamech památek mě dovedl k této Vaší nedávné editaci. Odkaz na článek o památce se v šabloně {{Památky v Česku}} uvádí v parametru Článek. Parametr Název se zásadně vyplňuje jako prostý text bez interních i externích odkazů.

Je pravda, že v minulosti zde byly snahy používat Vaše řešení. Má své výhody (možnost robotických oprav odkazů v případě změny názvu cílového článku), nicméně i standardní způsob vyplňování šablony {{Památky v Česku}} má své důvody - se seznamy památek pracuje řada nástrojů, které na jejich základě vytvářejí databázi památek a tu pak využívají například ke kategorizaci fotografií, doplňování fotografií a odkazů do seznamů na Wikipedii, případně doplňování odkazů na články do kategorií v Commons, zobrazování památek v mapě, udržování statistik týkajících se seznamů památek atd. Proto již před nějakým časem bylo nestandardní vyplnění některých parametrů šablon v seznamech památek plošně konvertováno na standardní, a od té doby to většina kolegů respektuje jako konsensus. Mohu Vás poprosit o totéž? --ŠJů (diskuse) 15. 11. 2015, 12:57 (CET)

Rozumím, není problém. Domnívám se ale, že odkazy na jednotlivé články by nějakým způsobem existovat měly, respektive čtenář by měl mít možnost se ze seznamu přímo dostat na konkrétní článek. Existuje pro to nějaké řešení nebo doporučení? Např. vkládání odkazu do poznámky? --Xth-Floor (diskuse) 15. 11. 2015, 13:06 (CET)

@Xth-Floor: Omlouv8m se, teprve teď jsem si náhofou všiml, že tu zůstala nezodpovězená otázka. V kolonkách "Popis" i "Poznámka" lze používat normální odkazy bez omezení. Ale v kolonkách Název, Článek, Obec, Adresa by se žádná hranatá závorka neměla objevit. --ŠJů (diskuse) 26. 8. 2016, 17:31 (CEST)