Diskuse s wikipedistou:Upulero

Vítáme Vás na české Wikipedii!

Začal(a) jste dobře. Děkujeme za Vaše příspěvky k tvorbě encyklopedie.

Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si nejdříve některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Pět pilířů Wikipedie – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články

Můžete se též zúčastnit kurzu Práce na Wikipedii.

tlačítko vkládání podpisu

Několik základních rad:

• Potřebujete-li si nanečisto vyzkoušet editace určitého charakteru, můžete využít stránku Pískoviště.
• Potřebujete-li s něčím poradit, či chcete-li navrhnout změnu čehokoliv, navštivte stránku Pod lípou.
• Potřebujete-li poradit s odbornými obory, tématy, či články, podívejte se na seznam přispěvatelů (wikipedistů) dle oborů znalosti.
• Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit klepnutím na patřičnou ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují.
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie.

Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se vám přispívání bude dařit.

---

MiroslavJosef 3. 11. 2009, 11:43 (UTC)

Náhled

Dobrý den! Děkuji za Vaše příspěvky do Wikipedie. Zároveň Vás však prosím o častější používání tlačítka Ukázat náhled. To Vám ukáže, jak bude článek vypadat po Vašich úpravách, ale nic se nezapisuje do historie článku ani do seznamu posledních změn. Stránka posledních změn je pro wikipedisty velmi důležitá, jelikož se na ní zobrazují veškeré změny ve Wikipedii. Při častém ukládání jednoho článku jednou osobou se poslední změny i historie článku zbytečně přeplňují a znepřehledňují.

Až budete mít pocit, že jsou Vaše úpravy hotovy, zadejte do pole Shrnutí stručný popis Vámi provedených změn a změny uložte. Uložením zároveň dáváte najevo, že další změny v nejbližších okamžicích neplánujete a že se jiní wikipedisté mohou na článek vrhnout, opravit překlepy či jej doplnit. V případě častého ukládání hrozí riziko, že dojde k tzv. editačnímu konfliktu, tedy stavu, kdy dva wikipedisté editují tentýž článek zároveň. Díky moc za pochopení. MiroslavJosef 3. 11. 2009, 11:43 (UTC)

Nemoc k smrti

MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV

Dobrý den, oceňujeme Váš příspěvek, ale bohužel nemůžeme přijmout text chráněný autorským právem převzatý bez dovolení z webových stránek či odjinud. Podívejte se, prosíme, na stránku Nemoc k smrti, a pokud jste autorem původního díla nebo máte od autora svolení k dalšímu šíření podle licencí GFDL a CC-BY-SA 3.0, pošlete o tom e-mail do OTRS.

Užitečné rady o přispívání do Wikipedie a o některých základních pravidlech najdete na stránkách Wikipedie:Průvodce a Wikipedie:Váš první článek. Díky za pochopení.

--Sumivec 3. 11. 2009, 18:03 (UTC)

Morálka

Vážený kolego,

i když každou dobře míněnou činnost na Wiki upřímně vítám, Vaše příspěvky do hesla Morálka tam nemohu zůstat. Vložil jste do něho směsici svých názorů, poznámek z četby a hodně zaujatých stanovisek, což do encyklopedického hesla rozhodně nepatří. Vaše poznámky o Platónovi, o Kierkegaardovi i o Nietzschem jsou velmi povrchní a předpokládám, že z druhé ruky. Předchozí text hesla jste si kromě toho ani nepřečetl (nebo nepochopil), takže dáváte mrav, morálku a etiku do jednoho pytle atd.

Navruji Vám následující: pokuste se vložený´text dopracovat do normální (i typografické) podoby hesla na Wiki a udělejte z něho samostatné heslo. Protože neví, jak by se mohlo jmenovat - je tam všechno možné - budu jinak nucen Vaši vložku smazat.

Ale nic ve zlém, Váš --Sokoljan 4. 11. 2009, 11:42 (UTC)

Morálka - odpoved

Jsem si vedom ze dilko jsem napsal ve spechu, obsahuje (obsahovalo) spousty veci, které na wikipedii nepatri a nedrzelo se tematu.

Moje poznamky pane Sokol ale nejsou z druhe ruky, budu delat, ze se necitim byt urazen.)) Na ukazku jsem dal na wikipedii jedno své dilo od Kierkegaarda.

Kdyz uz jsme u povrchnosti ve vasi knize člověk a naboženství tvrdíte na str. 41, že Durkheim naopak (od Cassirera) vidí původ naboženství v společenské interakci nezavisle na samotném obsahu. To je ale povrchni (a nelze vam to vycitat, je to nezbytny vedlejsi jev zobecneni, že človek nemuže jit příliš do hloubky): na str. 351 sice tvrdí, že dnešní katolici jsou divosi, kterí se nechavaji klamat svymi myslenkami, ale na str. 248 však připomíná: Je nepravědpodobé, aby náboženství přežilo jen jako filologický (didaktický) mýtus sui genesis – halucinace, klam atd. Myslim, ze jako katolik jste vas zaver prilis pausalizoval. Na str. 55 pak Durkheim znova přípominá, že náboženství ma také psychologické základy, takze opet vase tvrzeni, ze Durkeim vidí původ náboženství ve společenské interakci je příliš abstraktizovany.

Pak v sedmé kapitole tvrdíte, ze (parafrazovano) Základní vrstvou náboženství je 1) soustavná, 2) artikulovaná a 3) společná lidská odpověď na fakt života a existence, který se chápe jako dar.

To je ale opět prilis pro-katolicismus, Buddhismus vidí v životě utrpení, z nehoz se lze dostat pouze dosazenim Nirvany. Tedy vicemene opak vasi definice. Navic definice ja dale chybna v tom, ze dar lze obecne a) odmitnout - zivot odmitnout nelze b) vratit - s zivotem je to problem (viz Kierkegaardovo odsuzovaní sebevrazdy jako hrichu) 3) dar se dava rovnomerně, můžou pak ale např. siamská dvojčata chapat život jako dar??? Prave Kierkegaard na tento fakt durazne upozornuje.

To rikam jen proto, ze mam pocit, ze se vam moje prace nelibili (mimo jine samozrejme), protoze vidi v Ježísovi posledniho samana ve stredo-západní evrope. Mohlo to vypadat, jako ze na krestanství nahlizim negativne, ke křestanstí mam ale rozhodne nejblíže. Kdyz se podivame do Ruska, kde mel dle Eliadeho samanismus své počátky, tezko lze videt evropu jako spoustosenou krestanstvím. Navic dnesní krestanství neni krestanství pred 2000 lety. Pak ve své knize člověk a nabéženství jste zdůraznoval, že naboženský projev musí být vyjadren vuci druhemu, tedy moje spojení krestanství s moralkou zde odpovída a pojetí etiky jako ciste individualního postoje vuci sobe samotnému a ciste za sebe je myslim logicky dodatek. Oba postoje se samozrejme polinaji a stezí je lze chapat izolovane a oba jsou pro zivot stejne nezbytne.

Pokud mate zajem, rad bych se dostavil na konzultaci na Vasi skolu ve snaze zjisit, jestli lze touto cestou v nejsirsim mozne obecnosti rozlisit mezi etikou a moralkou jako: křestanství - postoj k druhym, morálka (eticky usudek) určený dobrem/zlem versus etika (konstrukce etiky) určena utrpením/Nirvánou - vlastní postoj k sobe a ciste za sebe (Buddhismus). Mrav bych nechal stranou: Myslim ze lze kontrast etika/moralka - ponechat bez přímého určení mravnosti. Krestanství je ale soucane velmi individualni, tudiz by se jednalo o abstrakni rozliseni.

Filozofii zdar. Upulero 5. 11. 2009, 01:40 (UTC)