Diskuse s wikipedistou:Jose d

Diskuse_s_wikipedistou:Jose_d/archiv__do_konce_roku_2016

Diskuse_s_wikipedistou:Jose_d/archiv__do_konce_roku_2018

Dezinformace vs. proruské zprávy

Dobrý večer, rád bych s Vámi polemizoval ohledně těchto dvou kategorií, které jsou v dnešní době házeny do jednoho pytle, což má za následek značnou vulgarizaci témat.

Dezinformace je definována jako zpráva lživá, manipulativní nebo stojící v opozici vůči faktům (tj. šířící konspirační teorie). Ovšem web dezinformační se nerovná web proruský. Mnoho portálů, které neskrývají sympatie k Rusku, nešíří informace, které bychom klasifikovali jako dezinformační - pouze je zpráva napsána z ruského pohledu, resp. je zde patrný proruský diskurz.

Již dříve jsem se pokusil dovzdělat některé lidi v problematice tzv. diskurzivní metody:

Neexistují stoprocentně hodnověrné prostředky, ani ČT či Rozhlas nemohou být objektivní za sta procent. Taková situace prostě neexistuje! Každý novinář, bez ohledu, kde a jak pracuje, má nevyhnutelně vyvinutý názor na určitou problematiku. Samozřejmě by měl k informacím přistupovat nestranně, ale to v praxi nejde. I kdyby se ze všech sil snažil, tak i neúmyslně selektivně vybírá informace a předpojatě je hodnotí. Berme to jako přirozený jev. STOPROCENTNÍ OBJEKTIVITA NEEXISTUJE! Opakuji, jde o ideální stav, který v praxi není realizovatelný. Naštěstí existují filozoficko-filologické techniky, které mohou odhalit případnou orientaci autora. Např. Diskurzivní metoda od Prof. Michela Foucaulta počítá v analýze výrazů, které přiřazuje k určité ideologii. Například: pokud nějaký člověk používá termíny jako "buržoazní", "vykořisťovatel" či "třídní nepřítel", tak velmi pravděpodobně inklinuje k marxismu, jelikož využívá příslušný diskurz. Pokud mluví o "havlistech", "sluníčkářích" nebo "chvilkařích", tak s největší pravděpodobností je skeptický k EU, volí SPD nebo ANO.. Tudíž bude předpojatý vůči opozici, nebude mít rád všemožné aktivisty...... Takový diskurz má i řada informační webu jako Sputnik, Parlamentní listy... Zprávy jsou pravdivé, ale je zde patrný specifický diskurz.Pokud zanalyzujeme moderátory ČT a podíváme se na složení rady, vidíme zde jasně přítomný diskurz, který můžeme nazvat jako liberální - většina zpráv je ve prospěch EU a zaměřená rusofóbně, taktéž mnoho reportáží hraje do karet opozici a Spojeným státům. Člověk s tímto diskurzem bude nekriticky nadšený pro EU i opozici a můžeme od něj očekávat předsudky vůči lidem s jiným diskurzem. A zpravodajové budou selektivně vybírat informace tak, jak jsem se již zmínil výše. Tak jsem chtěl ukázat v praxi diskurzivní metodu a zároveň Vás přesvědčit, že stoprocentně nezávislý zpravodajský web či televize neexistuje! TUDÍŽ NENÍ SPRÁVNÉ HODNOTIT WEBY JAKO HODNOVĚRNÉ ČI NIKOLIV. Dezinformační stránky (např. Aeronet) mají obsah lživý, tudíž jsou dezinformační. To ale neplatí o webech, které mají stránky verifikovatelné, ale mají určitý diskurz.Ještě představím druhou metodu, a to od německého filozofa profesora Hanse Georga Gadamera. Ta se zabývá schopností porozumění a odborně se nazývá Hermeneutika. Člověk nevyhnutelně má vytvořený světonázor na určité téma a tudíž ho posuzuje předpojatě. Důležité je uvědomit si své názory a sám si přiznat, že i já hodnotím z pohledu mých hodnot, emocí.... Celý proces se sestává ze série otázek, které se pokládají na zkoumaný text, například: Proč byl článek vytvořen? Kdo je autor? Proč si volím tento web? Jaký má diskurz? Jaké specifické podmínky panují v dané zem a tak dále. Pokud si poznamenáme odpovědi na ony otázky (kterých může být opravdu mnoho!), tak jsme správně a racionálně zanalyzovali text! A tím pochopíme jeho celou podstatu.Z osobní zkušenosti tyto metody doporučuji i Vám. Po dvou týdnech usilovné snahy se mí doktorští studenti k nepoznání zdokonalili! Dokážete lépe chápat texty a zároveň si uvědomíte subjektivitu hodnocení, tím konečně zmizí ideologicky zatížené texty z Wikipedie (člověk si uvědomí svou předpojatost i existenci jiných diskurzů/názorů). Samozřejmě jsem musel popis výrazně zkrátit, takže celou problematiku řeší odborné publikace oněch zmíněných autorů.Přeji hezký den plný sebezdokonalování! 93.153.90.35 8. 4. 2021, 22:31 (CEST)

Dobrý den;

Dovolím si nejdříve reagovat na text napsaný verzálkami, u kterého předpokládám, že je pro Vás prioritní.

> STOPROCENTNÍ OBJEKTIVITA NEEXISTUJE!

Sto procent je neobyčejně vysoká hodnota jistoty, která se v praxi nevyskytuje.

Dejme si však prosím pozor na relativizaci. To, že neexistuje 100% objektivita neznamená, že bychom mohli - či snad měli - na objektivitu rezignovat, a že nelze dosáhnout objektivity za dané situace dostatečně dobré.

> stoprocentně nezávislý zpravodajský web či televize neexistuje TUDÍŽ NENÍ SPRÁVNÉ HODNOTIT WEBY JAKO HODNOVĚRNÉ ČI NIKOLIV.

Domnívám se, že Vaše implikace není validní. Připustíme-li platnost výše zmíněné teze o neexistenci stoprocentní objektivity a eliminujeme-li tedy stovku z jakési myšlené hodnotící škály, zbývá nám pořád dostatečná škála objektivity, na které si můžeme dle kontextu stanovit hranici pro to, co považujeme za ještě dostatečně hodnověrné.

Jistě bychom mohli argumentovat o obtížnosti stanovení takové hranice - z Vaší naznačované zkušenosti s akademickým prostředím by Vám mohlo být povědomé téma různé prestiže a kvality různých periodik. Stejně jako věděcká periodika jsou etablována s různou očekávanou kvalitou článků v nich publikovaných, i česká wikipedie má nastavené určité standardy, pravidla, ustálená po letech existence této pozoruhodné encyklopedie. Např.

• Wikipedie:Věrohodné zdroje

je poměrně elegantní cestou, jak hodnověrnost outsourcovat.

Abychom se ale vrátili k problému, nad kterým jsme se zde sešli.

> Ovšem web dezinformační se nerovná web proruský.

souhlas.

> Mnoho portálů, které neskrývají sympatie k Rusku, nešíří informace, které bychom klasifikovali jako dezinformační - pouze je zpráva napsána z ruského pohledu, resp. je zde patrný proruský diskurz.

možnost existence takových portálů můžeme formálně připustit

> informační webu jako Sputnik, Parlamentní listy

pane kolego, zde mě teď ale jistě zkoušíte :) Vyjmenoval jste - jistě jako zkoušku - web, u kterých byl dezinformační a zavádějící obsah prokázán soudně, a web, na který se v českém prostředí píšou výzkumné papery analyzující pěstování propagandy snad posledních 6 let.. Nemyslím si, že wikipedie může mít ambice být věrohodnější než soud, či Masarykova univerzita...

Rovněž i Vám přeji hezký pátek

Jose d (diskuse) 9. 4. 2021, 00:51 (CEST)