Přeskočit na obsah

Diskuse s wikipedistou:Jandecka

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 5 lety od uživatele ŠJů v tématu „Gympláčtina

Gympláčtina[editovat zdroj]

Dobrý den, děkuji za vaše příspěvky, ale jelikož se tady snažíme vytvářet encyklopedii, zkuste prosím přispívat věcně a nezaujatě. Většina uživatelů zde hledá vážné články a vtipné texty by je nemusely pobavit. Nezapomínejte, že Wikipedii používá mnoho čtenářů, takže se pokoušíme chovat seriózně. Pokud chcete experimentovat v rámci psaní seriózních článků či příspěvků pro Wikipedii, můžete to zkusit na pískovišti, parodické a vůbec vtipné články můžete vkládat na Necyklopedii. Děkuji za pochopení. — Gumruch (disk.) 30. 10. 2018, 23:49 (CET)Odpovědět

Dobrý večer. Reaguji na vaše téma, na které jsem narazil při třídění nekategorizovaných obrázků v projektu Commons. Články o různých varietách češtiny jsou zajisté ve Wikipedii vítány, ovšem i u nich, stejně jako u všech ostatních zajímavých i nezajímavých témat, je třeba vycházet z jistých základních principů. Významnost musí být přece jen o něco vyšší, její známkou by měly být netriviální reflexe publikované ve zdrojích nezávislých na subjektu článku (či přímých původcích nebo aktérech subjektu článku). Studentky pedagogické školy v Čáslavi by mohly v daném případě uznány za nezávislé, ovšem aby jejich ohlas mohl být uznán jako doklad významnosti, musel by být někde publikován, přičemž publikace v neregistrovaném a nearchivovaném médiu nebo v médiu s omezením veřejného přístupu by pro tento účel nemusela být postačující. Dále by všechna zásadní věcná tvrzení měla být řádně zdrojovaná, přičemž pokud by šlo o nějaká analytická nebo syntetická tvrzení, měla by být podložena důvěryhodným a relevantním nebo alespoň významným sekundárním zdrojem.

Staročeštinou se standardně rozumí čeština v nejstarší fázi vývoje, zhruba od 1. poloviny 12. století do konce 15. století, takže užití tohoto výrazu pro mladší vrstvy jazyka je nepatřičné a zavádějící, byť by šlo rovněž o vrstvy pociťované mládeží jako archaické. Rovněž by bylo vhodné ověřit a doložit, zda jde jen o lokální fenomén čáslavského gymnázia, popřípadě jen několika málo jedinců z tohoto gymnázia, nebo jestli se šíří i na další gymnázia nebo se na nich vyskytuje nezávisle, popřípadě které rysy toho jazyka jsou obecné a které nahodilé nebo lokální. A pokud by mělo jít skutečně o encyklopedický článek, pak by musel obsahovat i faktické údaje, které by fenomén umístily v čase a spojily s konkrétními osobami a událostmi. Jedna facebooková konverzace o dvou replikách délky do tří řádků úzkého sloupce se mi jeví pro hlubší analýzy a zásadnější generalizace poněkud nedostačivá.

Dokážu si představit, že by skutečně na nějaké konkrétní škole vznikl jazykový nebo jiný sociální jev, který by dosáhl encyklopedické významnosti se vším všudy, nicméně dovolil bych si odhadovat, že vaše gympláčtina je toho prozatím velmi daleka. Ovšem chtěl-li byste se věnovat významnějším tématům, při troše nadání, které vám zřejmě nechybí, se i seriózní články dostávající všem standardům Wikipedie dají psát čtivě, zajímavě, elegantně a přitom v pravém smyslu slova vtipně. --ŠJů (diskuse) 3. 11. 2018, 00:25 (CET)Odpovědět

Jen malý námět: Gymnázium Čáslav, ač bylo založeno ve své původní podobě již roku 1880, stále patří mezi ta, o kterých nám na Wikipedii článek dosud chybí. Přitom se o něm jistě dá ledacos napsat (při čerpání ze zdrojů pozor na autorská práva: nelze celé pasáže prostě zkopírovat). --ŠJů (diskuse) 3. 11. 2018, 00:38 (CET)Odpovědět