Diskuse s wikipedistou:Dodo~cswiki/Archiv/2

Václav český a odkaz na husitskou literaturu

Netvrdím, že je tam ten odkaz nutný, ale pokud Vás skutečně zajímalo co má s tímto odkazem společného stačilo kliknout na Husitská literatura, hned na začátku článku by jste se to dozvěděl, možná to není úplně šťastné řešení, ale rozhodně je to alespoň nějaký popis literatury této doby. Vrba 16:24, 17. 5. 2005 (UTC)

Máte pravdu, tomu vyvození v uvedeném hesle to odpovídá. Bohužel. Protože podle tohoto pojetí se sem vejde Vita Caroli i Legenda o svaté Kateřině. Považoval bych za rozumnější vytvoření (či odkaz) na Literaturu doby Karla IV. nebo Česká literatura 14. století, napadá mne i Česká literatura doby předhusitské. --Dodo ✉ 18:43, 17. 5. 2005 (UTC)

Hmmm, onu literaturu jsem psal já, když jsem přišel na wikipedii, nebylo tu o literatuře vůbec nic, pokouším se o ni něco napsat, nevím jak podrobně je žádoucí, aby tu literatura byla probírána, nicméně, když jsem začal psát jednotlivé autory, cítil jsem potřebu to nějak propojit a tak jsme (spolu s několika kolegy v práci) stvořili tyto přehledy, nepovažuji je za vrchol tvorby o literatuře nicméně je to pokus to nějak pospojovat. Nicméně problematika přehledů je poměrně široká bylo by dobré, kdyby se zapojil ještě někdo, protože já si tu můžu napsat něco o Kristiánově legendě, ale to je článek na širší debatu, protože jestliže je budeme považovat za pravé a přijmeme-li jejich datování odrazí se to na některých článcích (přehledech), pokud sem pak přijde někdo, kdo se bude dožadovat opaku, zbortí se nějaká logická struktura řekněme těchto přehledů, proto jsem se pokoušel psát to nekonfliktně za každou cenu, aby tyto přehledy s nějakými úpravami vydržely (právě pro značné množství odkazů). Pokud by o nich byla debata v době vzniku článku již je to něco jiného. To vedlo k tomu, že jsem se vzdal článku, kde byla doba Karla IV probírána šířeji, nicméně dostávala se do rozporu s českým pojetím husitství a já byl bych nucen na něj odkazovat a nerad odkazuji na protiřečící si články, argument můžete to přepracovat je sice zajímavý, ale za to flame mi to nestojí. Pokud zahájíme nějakou debatu o rozdělení husitské literatury v pojetí jakém tu je bude jen dobré, ale pokuste se zamyslet nad nějakou nekonfliktní koncepcí :-), zvláště když čský národ je na huitství hrdý jako na velkou epochu našich dějin :-((. Vrba 20:28, 17. 5. 2005 (UTC)
PS: Omlouvám se za trochu delší vysvětlení (když jste si to tak pěkně vložil do archivu), ale kratší se mi to nepovedlo, doufám, že z toho vyplývá co jsem chtěl říci. Mohu Vás ještě jednou otravovat s osobními záležitostmi (via email)?

Já mám taky svůj názor na husitství a vůbec v něm světlou epizodu českých dějin nevidím. To na srozuměnou:). A právě kvůli tomu. No a s nekonfliktností témat tu mám už taky svoje zkušenosti:). Nevím, na čem ztroskotala Vaše snaha o přehledu literatury doby Karla IV., ale třeba by se podařilo nalézt určité řešení, které by onu dobu nepoměřovalo s nastupujícím husitstvím. V současném stavu je ale za husitskou literaturu označeno cosi, co s ní vůbec nesouvisí. Zároveň ale uznávám, že sám nejsem žádný literární expert, barbar však taky nejsem, a že nemám dostatek času k tomu, abych se ještě tomuto téamtu tady věnoval. Za Vaše alespoň základní faktografické literární přehledy jsem rád, protože se mohou někdy v budoucnu stát určitou kostrou, na které bude možné vystavět celý encyklopedický článek.

Husitská literatura -- jak ji definovat -- její začátek snad až někdy kolem roku 1410? A nelze ji ani vymezovat územně... Ale pro 14. století mi nějaký z navrhovaných názvů hesla nepřijde od věci -- alespoň nespojuje 14. století s pozdějším ideovým hnutím.

ad PS: Ano. --Dodo ✉ 20:38, 17. 5. 2005 (UTC)

Povýšení

Gratuluji, právě jste byl jmenován správcem. Věřím, že jste s funkcemi správce již seznámen, takže je nemusím vysvětlovat, přesto se pochopitelně kdykoli neváhejte zeptat. Jako první krok byste mohl upravit svou pozici na stránce Wikipedie:Wikipedisté. Jelikož se zdá, že ani vaše účast na českých Wikicitátech vás od Wikipedie neodtrhla, věřím, že budete platným správcem Wikipedie.

Vítejte do kliky! --Mormegil ✉ 12:41, 23. 5. 2005 (UTC)

Též gratuluji! Cinik 12:46, 23. 5. 2005 (UTC)

Cinik mne předběhl, takže gratuluji jako druhý - mnoho zdaru. -jkb- ✉ 13:04, 23. 5. 2005 (UTC)

Q.B.F.F.F.Q.S. :-) Miaow Miaow 13:27, 23. 5. 2005 (UTC)

Tak tohle mne překvapilo; nicméně doufám, že to české wiki k něčemu bude. A jsem rád, protože to snad v některých případech uspoří čas... Kdybych dělal nějaké renoncy, tak prosím o upozornění:). --Dodo ✉ 13:51, 23. 5. 2005 (UTC)

Připojuji se ke gratulantům, jen doufám, že pro nával nových povinností nezanevřete na starověk, jemuž jste se dosud k mé radosti dost věnoval. Jirka O. 14:03, 23. 5. 2005 (UTC)

Také gratuluji, konečně mě někdo vystřídal v pozici správce, který začal přispívat nejpozději ;-). A povinnosti bych neviděl tak černě, ač to zní absurdně, všechny jsou dobrovolné. --Beren 14:17, 23. 5. 2005 (UTC)

Boží tělo česky

Zdravím. Měl bych jeden dotaz. Jak se česky nazývá svátek latinsky zvaný Corpus Christi nebo polsky Boże ciało? V Polsku je to pohyblivý svátek ve čtvrtek po oktávě po Seslání Ducha svatého. Jenže ty svátky se nazývají různě. To Seslání Ducha svatého se česky nazývá letnice a polsky Zielone Świątki (když jsem z polštiny překládal jednu knížku, tak mi docela trvalo, než jsem vypatrál český název). Jaký je tedy vžitý či tradiční český název pro Boží tělo (nebo Boží Tělo)? --Luděk 18:44, 2. 6. 2005 (UTC)

Současný název svátku je Těla a Krve Páně. Až do liturgické reformy 2. vatikánského koncilu se ovšem nazýval tento svátek Těla Páně, lidově Božího těla (odtud např. "božitělový průvod"). Jestli t nebo T, to ponechávají současná Pravidla. pokud vím, volné -- tj. může být Boží Tělo i Boží tělo. To je onen tradiční český název. Ale současný a "oficiální" je, jak jsem již uvedl Těla a Krve Páně. --Dodo ✉ 19:03, 2. 6. 2005 (UTC)

Moc děkuji. --Luděk 19:09, 2. 6. 2005 (UTC)

Sv. Pavel

Dobrý den, především chci poděkovat za Vaše vylepšení původně mého hesla Pavel z Tarsu (na tomto heslu chci nadále pracovat, můj patron si to zaslouží). Musím se uhradit proti Vašemu tvrzení "universita v Tarsu, co je to za nesmysl?" (popis editace výše zmíněného hesla)

http://www.adiyamanli.org/tarsus.html

The first historical record of Tarsus is its rebuilding by the Assyrian king Sennacherib (705-681 BC). Thereafter, Achaemenid and Seleucid rule alternated with periods of autonomy. In 67 BC Tarsus was absorbed into the new Roman province of Cilicia. A university was established that became known for its flourishing school of Greek philosophy. The famous first meeting between Mark Antony and Cleopatra took place there in 41 BC.

Čerpal jsem sice z jiných pramenů, ale tohle bylo to nejrychlejší potvrzení, které jsem našel. Jinak ještě jednou děkuji a jakožto wikipedista začátečník Vám budu vděčný za rady, návrhy, kritiku atd. (Např. nevím, jak Vám poslat zprávu, aniž bych ji tu vystavoval :) --Paxik 18:44, 15. 6. 2005 (UTC)

Univerzita je instituce, která vzniká až ve vrcholém středověku, a to v evropském kulturním kontextu. Aplikace pojmu univerzita na jakoukoli školu starší je proto velmi nevhodná. Například vysoce ceněné školy alexandrijské 2. - 4. stol. převyšují jistě svou kvalitou i tarskou školu, ale nikdy se pro ně nepoužívá pojmu univerzita - je to prostě anachronismus. Větu jsem změnil i proto, že Gamalielova škola je považována za jednu z nejvýznamnějších v té době, tedy tvrdit, že i přesto, že v ní byl Pavel vzdělán, dostal dobré vzdělání, mi nepřijde šťastné. --Dodo ✉ 08:18, 16. 6. 2005 (UTC)

Špidlík

Koukni prosím na to, co s ním nějaký anonym udělal, není to odněkud opsáno??? Cinik 10:53, 19. 6. 2005 (UTC)

Přišlo mi to podobně, avšak mám stejné možnosti zjistit, odkud to je, jako ty. --Dodo ✉ 20:34, 19. 6. 2005 (UTC)

Předpokládal bych, že máš větší přístup k jeho knihám a tudíž i možnost zjistit, nabylo-li to opsáno z nějakého obalu knihy... Cinik 05:43, 20. 6. 2005 (UTC)

Bazilika sv. Petra

Dodo, díky za Vaše velmi pěkné obrázkové úpravy mého hesla Bazilika sv. Petra. Pahýl určitě rozšířím, byla jsem nedávno v Římě a připravovala si průodcovský text pro moje studenty. Mohl byste prosím jen upravit heslo na Bazilika sv. Petra ve Vatikáně, sama to nedokážu. Zdraví Di

Domnívám se, že název hesla je v současné době dostatečný a výmluvný. Název Vatikánská bazilika, který jste použila, je fakticky správně, ale používá se pouze v italské jazykové oblasti, u nás je samotný pojem Bazilika sv. Petra dostatečný. --Dodo ✉ 14:58, 20. 6. 2005 (UTC)

Ještě k bazilice sv. Petra a údajným "chybám". Kolem roku 500 opravdu existovalo dvojpapežství, jak dokazuje mimo jiné seznam papežů i ve Wikipedii. Římský papež byl především římským biskupem, postavil si tedy episkopát - nebo chcete-li sídlo episkopátu. Co se týká variant jména Constantinus - Konstantin je v historické literatuře úzus převádět jména panovníků do češtiny (pokud to jde), ale křestní jména ostatní osob ponechávat v původní podobě. To znamená, že se píše například o Ludvíku XIV. (nikoliv Louisi XIV.), ale Pasteur zůstává Louis. Pro českého čtenáře je to určitě srozumitelnější, zvláště u jmen římských císařů s jejich koncovkami. Atd., atd ... Di

Dvojpapežství je pojem, který se vztahuje až na papežské schizma ve 14. a 15. století. To, že existoval v oné době vzdoropapež, jako i mnohokrát (mj. již ve 3. století), to je pravda, jenom jde o terminologickou nepřesnost. Pro sídlo biskupa se v češtině nepoužívá slovo episkopát, to značí období biskupování onoho biskupa (ekvivalent je např. pontifikát u papeže). U antických jmen není územ převádět jména do češtiny, a to většinou ani v populární, natožpak historické a odborné literatuře, možnou výjimkou je tedy zrovna onen Constantinus I., kvůli tomu, aby se nepletl se svými syny Constantiem a Constansem, opravil jsem však podle dosavadního úzu ve Wikipedii, který vyplynul z určité diskuse. --Dodo ✉ 06:54, 21. 6. 2005 (UTC)

Nezlobte se, budu Vám oponovat. V odborné či přímo věděcké literatuře to rozhodně zvykem je. pravdovou znalost nebo učenost není třeba dokazovat přemírou cizích jmen a pojmů. Konstantin s Konstantem nebo Konstantiem by se plést neměli. Přepis cizích jmen je ale samozřejmě problém. Kolem roku 500 a v mnoha jiných okamžicích existovali papež a vzdoropapež, byli tedy dva, stejně jako v mnoha dalších případech a také letech 1378 - 1409, poté dokonce tři. I tady lze na některé papeže pohlížet jako na vzdoropapeže. Záleží na úhlu pohledu. Důležité na mém sdělění byla příčina toho, proč Symmmachus přesídlili do Vatikánu. Také slova patriarchální a pepžský jsou v jistém smyslu, například ve vztahu k bazilikám, zaměnitelná. Di

Směšujete dvě věci: cizí pojmy a cizí jména. Na toto téma jsme zde již vedli diskusi s Jirkou O., faktem ovšem je, že u antické historiografie (když už používám těch cizích pojmů) je zvykem používat původní jména, nikde nenajdete např. Marek Aurel, Septim Sever či Septim Krutý, Cézar namísto Caesar apod. Nehádám se o jménech středověkých panovníků, tam je to samozřejmé, že budu psát Ludvík XIV. a nikoli Louis. "Koncovky" (jak píšete) římských jmen na to nemají sebemenší vliv. Taky si nedovolíte pojmenovat zmiňovaného papeže Symach. Z poslední doby se tohoto úzu drží např. Josef Češka ve svém Zániku antického světa. Českým územ je antická jména a pojmy přejímat podle Encyklopedie antiky, Praha: Academia, 1973.

Dále jsem se ohrazoval vůči Vašemu užití pojmu dvojpapežství a episkopát. Nemusím se zaštiťovat skutečností, že mám zkoušku z církevních dějin u "takového odborníka, jakým je prof. Polc", jak píšete, abych tvrdil, že jste daných pojmů použila v prvním případě v anachronním, v druhém případě nesprávném významu. Dnes máme taky více papežů (jak se dozvíte ze stránek různých sedisvakantistů) - a přitom nikdo nenazývá naši dobu trojpapežstvím.

Patriarchálními se baziliky nazývají kvůli tomu, že každá z nich je titulárním kostelem některého z patriarchů. Za celou dobu svého několikaletého pobytu v Římě jsem se nesetkal s tím, že by byly nazvány bazilikami papežskými. Jsou to tzv. basilicae maiores; to by byl zcela přesný popis jejich názvu, ale snad se časem někdo uvolí (nebo to já nevydržím) a pořádně zpracuje heslo bazilika, aby v této otázce bylo jasno.

Já jsem sice nepobývala v Římě několik let, ale rozhodně jsem pojem papežská bazilika slyšela mnohokrát, a to přímo z úst kněží. Ostatně římský papež byl původně jedním z pěti patriarchů křesťanské církve, to znamená významných biskupů, jejichž úřad byl odvozen od působení apoštolů. U jmen středověkých, ale i novověkých panovníků to tak samozřejmě je. Ludvík XIV. však rozhodně není středověkým panovníkem, zatímco Konstantin I. Veliký je za něj v určitých souvislostech již považován. Samozřejmě, že Setim Vážný nebo Krutý je nesmysl, už proto, že Severus neoznačuje vlastnosti toho císaře, ale je jménem rodovým. Proč ale potom používáte nesmyslnou latinsko-českou verzi Konstantinova jména Constantinus I. Veliký? Výraz maior ve středověké latině rozhodně neznamená velký (co si také pod tím představit, mohutnost objektu?), jak vkládáte do textu k bazilikám, dokonce ani ne patriarchální, ale starší! Di

Jsa inspirován touto diskusí, přeložil jsem z polštiny článek bazilika, prosím o kontrolu terminologie. --Luděk 11:30, 21. 6. 2005 (UTC)

Tato diskuze je zajímavá :-). Jen drobnost, překlad basilica maior do češtiny jako větší basilika je celkem obvyklé. Velikost se netýká mohutnosti stavby, ale významu. --Ansgar 11:49, 21. 6. 2005 (UTC)

K pojmu "papežská bazilika": Ne že by se google měl být nějakou striktní směrnicí, ale výraz papežská bazilika našel pouze 8x. Viz [1]. Tak malý počet přeci jen o něčem svědčí. V polštině pak pouze 17x (viz [2]).

Interview

Dobrý den,

Chtěl bych se na Vás obrátit s žádostí o krátké interview. Hodlám napsat článek do studentského časopisu (v případě zájmu i např. do přílohy některých novin) o české Wikipedii a jejím využití (nejen) při studiu. Proto bych rád položil pár otázek několika správcům české Wiki, zvláště těm ze studentských řad.

Pokud si na mě najdete někdy chvilku času, ozvěte se mi prosím na mail pavel.kasik@seznam.cz . Rozhovor nejlépe formou mailu (krátký soupis otázek stručné odpovědi), případně přes ICQ nebo v Praze osobně.

Moc děkuji za ochotu a těším se na spolupráci

Pavel Kasík student žurnalistiky a ekonomie na FSV UK Praha

Řečtina

Dobrý den, při prohlížení Vaší stránky Irenej z Lyonu se nezobrazovaly některé znaky alfabety v originálním tvaru jmen a v citátu správně (jednalo se především o malé iota). Pokud jsem opravil tyto znaky pomocí tabulky přípustných znaků ve Wordu 2000, pak při prohlédnutí funkcí "Ukázat náhled" se vše spravilo. Protože však nemám "klasické vzdělání", nesem si jist zejména v delším citátu s případnými diakritickými znaménky u chybějících resp. špatně zobrazených znaků alfabety, proto jsem sám nic neopravoval. Podívejte se na to sám. Jinak zřejmě v slově eirénopoios chybí v řecké verzi písmeno éta. S pozdravem --Antonín Vítek

Problém se může vyskytovat, nemáte-li nainstalován font s podporou Unicode znaků - tj. nejspíše starší Win98, ME apod. Problém lze odstranit, pokud je mi známo, nainstalováním příslušných fontů, např. Arial Unicode MS ze stránek Microsoftu. η ve slově eirénopoios opravdu chybělo. --Dodo ✉ 17:57, 25. 6. 2005 (UTC)

S Arial Unicode ze stránky MS to není tak jednoduché. Dříve byl ke stažení volně, nyní se dodává pouze jako součást některých programových balíků (Office aj., tuším). Miaow Miaow 20:10, 25. 6. 2005 (UTC)

Byzantská říše

Vážený kolego, děkuji za uznání. Jak jste ale určitě už sám poznal, jsem mnohem více epik než technik. Takže co se týče úpravy, snažím se, ale jde to ztuha - musím si to doslova ohmatat, nedokážu to načerpat pouze z teoretického textu. Co se týče byzantské říše, asi jsem necítila potřebu dělat tolik odkazů. To je jedno z mála, co jsem se vedle nadpisů již naučila. Prázdné stránky u hesel, týkajících se dějin, zvláště středověkých, mě však přímo provokují k tomu, abych je zaplnila - třeba zatím stručně a provizorně. Zdravím Di

prosba

Mohl byste s podivat na Diskuse:Božská komedie. Vrba 09:58, 26. 6. 2005 (UTC)
PS:Muj email (krest) Vam nedosel, nebo povazujete za nevhodne probirat tento problem? Dekuji

prosba o zmenu zablokovani na 1 hodinu

Myslim, ze zasah VZ je neadekvatni a porusuje pravidlo neblokovat ve vlastnich sporech. Vrba 4. 7. 2005 12:11 (UTC)

Zdá se mi kolego, že jste mne trochu předběhl, chtěl jsem o tom dát rychle hlasovat. Souhlas. -jkb- ✉ 4. 7. 2005 12:29 (UTC)

Považuji zablokování na nejvyšší možnou dobu za přehnanou reakci; krom toho se mi velmi nelíbí, zasahuje-li takto VZ ve vlastních sporech. Pastorius odblokován. --Dodo ✉ 4. 7. 2005 12:33 (UTC)