Přeskočit na obsah

Diskuse k Wikipedii:Pravidla arbitráže/Návrhy změn/archiv

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Volby arbitrážního výboru

[editovat zdroj]

Podporuji, kontinuita je dobrá věc, a tato úprava nám umožní ji zachovat a přitom se vyhnout tendenci volit arbitry na několik funkčních období po sobě. --che 3. 12. 2008, 00:59 (UTC) Podporuji, kontinuita je důležitá, při zamezení příliš častému opakování voleb to považuji za velmi užitečnou změnu. --Beren 3. 12. 2008, 09:54 (UTC)

Rotační volby jsou zajímavý nápad. Opotřebení arbitrů je velké, málokdo to opravdu chce dělat dvakrát za sebou. Nejsem si ale jistý, jestli to někdo chce dělat celé dva roky a na druhou stranu časté volby taky nejsou nic moc. Miraceti 3. 12. 2008, 12:20 (UTC)

Současný výbor to dělá 18 měsíců a někteří arbitři alespoň zvažují, že zůstanou aspoň rok dál. To jsou 2,5 roku. Okino 3. 12. 2008, 12:21 (UTC)

Napadení blokování

[editovat zdroj]

Nejsem přesvědčen o tom že je dobrý nápad posouvat arbitrážní výbor tímto směrem. Mám za to že pokud je spor (o blokování) natolik explonovaný, že je potřeba korigovat rozhodnutí správců, pak je na místě normální arbitráž. --che 3. 12. 2008, 00:59 (UTC)

Ve zdůvodnění jasně píšu, že nejde o korigování rozhodnutí správců, ba dokonce říkám, že vůbec se tímto způsobem nevyslovuje AC k činnosti správců. Jde o to, aby člověk, který je zablokovaný, měl možnost požádat o uvolnění bloku na činnosti, které s blokem nesouvisí. Blok má být ochranné opatření, nikoli trest. Tohle ustanovení má tedy zcela jiný cíl. Samozřejmě, že je určeno hlavně pro delší bloky, ale i kdyby nebylo často využíváno, ukazuje cestu, jakou se má jít a k čemu má blokování sloužit. Správci takovou možnost pravidly danou nemají - určit omezený zákaz činnosti, ti mohou jen blokovat. Okino 3. 12. 2008, 01:11 (UTC)

Omlouvám se za nepřesnou interpretaci, zmátla mě zmínka o AC coby odvolacímu nástroji vůči vůli správců. Pokud je to zamýšleno jen jako cesta transformace správcovského bloku na omezení editací pak mi označení "Napadení bloku" a zmínky o odvolání se nepřipadají úplně na místě. Také mi připadá že existence takové cesty může způsobit že správci budou k blokům sahat častěji, s tím že AC a uživatel si to pak už nějak pořeší. --che 3. 12. 2008, 04:57 (UTC)

Nejsem rozhodnut, podobně jako Che nevím, jaké vedlejší důsledky na chování lidí by to mělo. Výbor už v principu působí jako možnost odvolání proti blokům. Jen smysl to má jen u opravdu dlouhých bloků, kde selhaly jiné možnosti odvolání, jakými jsou komunikace s blokujícím správcem, popřípadě s jinými správci. U nejkratších bloků je nejlepší prostě počkat, až vyprší. --Beren 3. 12. 2008, 09:54 (UTC)

Vcelku proti navrhovaným změnám nic nemám, ale tohle ("Uvolnění bloku provede arbitrážní výbor neprodleným vydáním takového opatření, které umožní zablokovanému wikipedistovi činnost na Wikipedii (...), kromě oblastí činnosti, za které byl zablokován.") se mi moc nelíbí, zní to jako by arbcom byl povinnen takové opatření "neprodleně" vydat. Doporučuji přeformulovat aspoň do tvaru, aby bylo jasné, že arbcom takové opatření může (ale nemusí) přijmout a dále že to nemusí být neprodleně, nýbrž prostě až se arbitři dohodnou.--Ioannes Pragensis 3. 12. 2008, 11:30 (UTC)
Vzhledem k tomu, že výbor nepřehodnocuje rozhodnutí správců, pouze uvolňuje blok na všechny činnosti, které nebyly správci kritizované (což je věc, která není dle mého vůbec diskutabilní - proč blokovat někomu činnost, která není škodlivá), nemusí o věci nijak diskutovat (musí jen probrat správné znění toho opatření). Protože bych viděl jako velmi špatné, kdyby arbitrážní výbor používal tento nástroj nějak výběrově a tím vytvářel dojem nespravedlnosti, je uveden jako nástroj automatický (AC ho musí přijmout, když to stihne). Samozřejmě, že to "neprodleně" na druhou stranu znamená, "až se arbitři budou schopni k tomu vyjádřit". Když bude někdo zablokován na 10 minut, dokonce i na hodinu, tak je logické, že to arbitři těžko stihnou. Okino 3. 12. 2008, 11:45 (UTC)
Když je to automatické, tak proč se tím musí zatěžovat AC? Nebylo by tedy dobré do pravidel blokování prostě přidat klauzuli ve smyslu "správce zase musí blokovaného wikipedistu odblokovat, pokud ten veřejně slíbí, že se nebude až do konce doby blokování věnovat věcem, za které byl kritizován"? (Já osobně bych s takovou klauzulí ostře nesouhlasil, ale pokud bude převažovat vůle k jejímu přijetí, tak budiž.) Pokud chceme, aby AC jen posvěcoval to, co už je předem dáno, a nemohl na tom nic měnit, tak AC prostě nepotřebujeme.--Ioannes Pragensis 3. 12. 2008, 12:29 (UTC)

Vůbec se mi nelíbí, že v tomto případě by nezávislý rozhodčí orgán na sebe přibíral jakousi vyšší funkci výkonou. O možném uvolnění za určitých podmínek může imho rozhodnout jakýkoli správce. ArbCom je se ze své podstaty nehodí pro věci, které mají být rozhodovány rychle, navíc se rozhodnutím ArbComu stírá osobní odpovědnost za případná chybná rozhodnutí. --Reaperman 3. 12. 2008, 11:54 (UTC)

Wikipedie není demokracie :-) Tady nemáme povinnost mít oddělení moci soudní, zákonodárné a výkonné. :-) Chybné rozhodnutí se tím nestírá. Okino 3. 12. 2008, 12:25 (UTC)

Tohle funguje docela dobře mezi správci, netřeba tím zatěžovat Arbcom, který je stejně z podstaty věci podstatně nepružnější. Miraceti 3. 12. 2008, 12:22 (UTC)

Správci mohou nastavit omezující podmínku při zrušení bloku? A je taková omezující podmínka vůbec podle zdejších doporučení? Okino 3. 12. 2008, 12:25 (UTC)
Férové dohody jsou stále možné. Nikdo je nezakázal. A tyto dohody při odblokovávání se používají. Že je někdo porušuje a pak se diví, že byl zase zablokován, to je jeho problém. Miraceti 3. 12. 2008, 12:48 (UTC)


@Okino: Ano, na Wikipedii není nutné přísně oddělovat jednotlivé moci, proto také správce může být zároveň arbitrem. Ovšem pokud rozhodčí orgán začne rozhodovat o věcech, které svou podstatou odpovídají orgánům výkonným, tak se dostaneme na nejlepší cestu vytvořit nový orgán, který bude posuzovat rozhodčí orgán při jeho činnosti zasahující mimo řešení sporů. Stírá se osobní odpovědnost za chybná rozhodnutí. Pokud udělá chybu správce, odpovídá za ní jen on sám, pokud chybu udělá AC odpovídá za celý AC a jelikož proti rozhodnutí AC není odvolání (leda k celé komunitě, což je složitý a zdlouhavý neefektivní proces), neodpovídá za ni vlastně nikdo.

Pokud je mi známo, není žádné doporučení, které by správci stanovovalo za jakých podmínek má odblokovávat podle bodu „V jiných vhodných případech.“ Naopak je s použitím zdravého rozumu namístě, aby ten, kdo rozhoduje o odblokování měl možnost regulovat případné další nevhodné chování. --Reaperman 3. 12. 2008, 12:44 (UTC)

Víte, mám pocit, že Vám stále uniká podstata té úvahy. Správci podle současných pravidel nemají žádné právo stanovovat nějaké podmínky přispívání uživateli, který je zablokovaný. Mohou zablokovat, nebo odblokovat. Je to skutečně jen věc dohody - a taková dohoda může být špatně chápána, viz nejčerstvější případ.
Pokud jde o námitku ohledně dalšího rozhodčího orgánu - vycházím z toho, že opatření podobné "uvolnění bloku" je běžným výstupem arbitrážního výboru jako dočasné i jako konečné rozhodnutí. Je to zaběhnutá praxe, navíc by byla ještě přesněji upravena v tomto pravidle i výslovně. Proti konečným opatřením se neodvolává (leda k celé komunitě...), a nikdo přitom nechce další odvolací orgán nad arbitrážním výborem. Proč by tedy měla být potřeba odvolávat se proti tomu zde, to si nedovedu vysvětlit. Navíc - jak jsem říkal - arbitrážní výbor zde o ničem nerozhoduje. Pouze ve své zaběhnuté praxi forem rozhodnutí svou pravomocí uvolňuje blok tak, aby respektoval zdůvodnění správců. (Tady naopak vidím jako poněkud sporné, že se AC stává pouhým nástrojem jisté povinnosti, ale na druhou stranu jeho úkol není tak úplně automatický, pokud musí formulovat znění uvolnění bloku).
Samozřejmě je možné vložit podobnou úpravu do práv správců, ale tím by se částečně zpochybnil celý princip blokování. Správce, který má v první řadě rychle zakročit, rovnou blokuje celou činnost. Pokud bychom mu dali i pravomoc původní blok uvolnit (tj. nastavit na jeho trvání jen dílčí omezení), měli bychom logicky rovnou podporovat, aby se neblokovalo, ale aby se rovnou ukládala omezení činnosti, protože zablokování a poté uvolnění je zbytečná byrokracie, pokud to může dělat jedna osoba (jedna funkce). To je ale postup kontraproduktivní, protože fakt zablokování (krátkého znemožnění přístupu na Wikipedii) je prostředkem upozornění uživatele. Zkrátka řešení s tím, že by správci sami uvolňovali blok tímto způsobem, mi přijde v technických i praktických podmínkách Wikipedie dost nestandardní, i když možné. Okino 3. 12. 2008, 13:45 (UTC)

Mám pocit, že z Wikipedie začínáš dělat byrokracii. Správci podle současné úpravy mají hlavně používat zdravý rozum, proto se blokuje až v případech kdy není jiné východisko. Není nic, co by bránilo správcům při odblokování, aby si stanovili, za jakých podmínek jsou ochotni to udělat, přece jen mají za to odblokování odpovědnost. Pokud s podmínkami druhá strana nesouhlasí, může se obrátit na jiného správce. Podle současného návrhu nemusíme blokovat vůbec, prostě automaticky napíšeme uživateli tohle už nesmíš, ale můžeš dál upravovat články. Pokud to poruší, pořád ho nemusíme blokovat, přece pořád může dělat užitečnou činnost. Přesně k tomuto směřuje automaticky přidělované opravné opatření. Správce obvykle blokuje v situaci, kdy nevidí vhodnější řešení, jak zabránit uživateli v nevhodné činnosti, tedy obvykle v okamžiku kdy nezabírají domluvy nebo je páchána nevhodná činnost ve velkém.

ArbCom má být, alespoň podle mého názoru nástrojem řešícím spory v okamžiku, kdy je nelze řešit jinak, proto je také ArbCom konečným orgánem, proti kterému není takřka odvolání. ArbCom řeší spory mezi Wikipedisty, nikoli upravuje podmínky pro zablokované uživatele. ArbCom je volen s tím, že jeho rozhodnutí ve sporech budou všechny strany respektovat. Právě proto se proti jeho rozhodování není obvyklé odvolávat. Pokud však ArbCom začne řešit věci mimo tuto úroveň spory vzniknou a pak bude ArbCom stranou sporu a v něčem tak malicherném jako je odblokování uživatele se budem odvolávat k celé komunitě aby nám to posoudila místo toho aby se raději věnovala psaní encyklopedie. --Reaperman 3. 12. 2008, 14:12 (UTC)

Možná dělám z Wikipedie byrokracii, ale na druhou stranu mám pocit, že ten systém s podmínkami ukládanými správci zas tak moc nefunguje. Jestli se pletu, nic nebrání tomu, aby se tohle zkrátka do doporučení nedostalo. K tomu bude potřeba konsensus, který zatím neexistuje.
Stejně tak to skutečně nemusí dělat arbcom a možná by mohl být nějaký jiný orgán k tomu vhodnější (myslím, že se ale takový najde těžko - není jich moc na výběr a u správců jsem říkal, proč to je problematické). Ale kdyby to zůstalo na arbitrážním výboru, znovu opakuji, že nevidím důvod, proč by mělo být takové rozhodnutí napadnutelné. Z jakého důvodu by se napadalo? Že arbitrážní výbor vyslovil příliš značné omezení, nebo naopak blok uvolnil příliš? A napadá někdo z takového důvodu současná rozhodnutí arbitrážního výboru před celou komunitou? Ne. Okino 3. 12. 2008, 14:43 (UTC)
Já hlavně vůec nevím o tom, že by takový systém existoval. Dle mne neexistuje a správci nemají žádné právo na něco takového. Maximálně mohou sllíbit, že příště budou banovat dvakrát tolik (ale pouze za předpokladu, že nepřesáhnou maximální délku banu, kterou mají právo udělit, a i tak je to sporné, protože vždy zůstane otázka přiměřenosti předem dané délky banu). Navíc to vyžaduje, aby už ten násobený ban byl legitimní a přiměřený. Každopádně ale cokoliv dalšího by bylo usurpování si pravomocí, které jim nepřísluší. --Cinik 3. 12. 2008, 17:02 (UTC)

Pokud vím, tak v poslední době bylo podmínečné odblokování aplikováno dvakrát, pokaždé s podmínkou zanechání problematické činnosti jinak dvojnásobný blok. Mám pocit, že kdyby se tento systém využíval více, tak by fungoval ku spokojenosti všech, velkou nelibost s ním projevuje pouze jeden uživatel, jehož se to dotýká. Nevidím důvod, proč by onen dotyčný, pokud to napadá od správce to nenapadal od arbitrážního výboru, obzvláště, pokud to ac chce řešit ve zrychleném řízení mimo arbitráž bez analýzy podkladů pouze na základě bloklogu. Pokud se ukáže, že AC zrušil bloky více lidem u kterých to nebylo vhodné, jaké z toho ponese následky? Odstoupí jako celek? Nechá se revolit? A nebude to zatěžovat zbytečně komunitu? To je odpovědnost, kterou nese správce. Pokud správce užívá svou funkci nevhodným způsobem, tak o ni přijde. Ta špatná rozhodnutí jsou docela pravděpodobná, pokud AC nebude analyzovat podklady. Pokud bude špatná rozhodnutí přijímat ArbCom, naruší to jeho důvěryhodnost. Jak bude ArbCom jednat, pokud se jeho rozhodnutí stane předmětem arbitráže? --Reaperman 3. 12. 2008, 15:00 (UTC)

Ale milý Reapermane, ještě jednou a jasně: jak by se mohlo ukázat, že AC zrušil bloky(sic! - jedná se o uvolnění bloku) u osob, u kterých to nebylo vhodné? A proč by za to měl být zodpovědný? Několikrát bylo zdůrazněno, že tento nástroj je automatický, tj. nemůže být použitý nevhodně a výbor za to nenese zodpovědnost. Okino 3. 12. 2008, 15:08 (UTC)

Tak jsme se k tomu dostali. ArbCom může nařídit uvolnění bloku u někoho, u koho se již ukázala dřívější neochota ke spolupráci nebo odmítání držet slovo. Pokud ArbCom toto nařízení vydává automaticky o to hůř, že vůbec nebere v potaz okolnosti. A že závazně rozhoduje v nějaké věci a nenese za to odpovědnost? To snad ne. :) --Reaperman 3. 12. 2008, 15:16 (UTC)

Pořád vycházím z toho, že se má předpokládat dobrá vůle. Navíc si všimni opatření o druhém bloku v průběhu uvolněného bloku. To k první části.
K druhé: Závazné rozhodnutí je dáno podmínkami prvního bloku, arbcom je pouze přesně přeformulovává a blok uvolňuje. Pokud má správce pocit, že je chování wikipedisty problematické natolik, že je třeba přísnější postup, pak nenapadá uvolněný blok, což je praxe automatická, ale podává žádost o arbitráž kvůli dlouhodobým problémům. V té věci pak není ani arbitrážní výbor podjatý. Okino 3. 12. 2008, 15:23 (UTC)

Je mi líto, že to tak musím říct, ale mám pocit, že tu protlačuješ řešení "od stolu" jen na základě jednoho atypického případu, aniž bys uvažoval důsledky. Ve zkratce tady řeknu, co vidím na tomto řešení jako špatné:

  • zatahovat do takových věcí AC nemá smysl, pokud délka bloku nepřesáhne několik dní, neboť v kratším čase je nereálné, aby AC rozhodl, přesto AC může být zavalen žádostmi podobného typu
  • dejme tomu, že smysl to má asi tak od délky bloku jednoho týdne, vzhledem ke způsobu jakým se na cs wiki blokuje znamená dosažení takového bloku buď velmi hrubé porušování pravidel a nebo velké množství předchozích bloků kratších; kam až půjdeme s předpokladem dobré vůle?
  • provádění automatických úkonů jde proti smyslu principu používejte zdravý rozum
  • pokud to AC provádí automaticky, stává se z toho jakási povinnost, nikoli projev dobré vůle, který by měl uživatele motivovat k tomu, aby tuto dobrou vůli nezneužil
  • dvojnásobek bloku je standardní délka zvyšování délky, mnoho správců navíc svoje bloky posuzuje tak, že mnohdy dává méně než ten dvojnásobek, tedy opět nepřináší žádnou motivaci zlepšit své chování
  • možnost blokování je značně omezena, tudíž se využívá až když nepomáhají domluvy, měl by být tedy velmi dobrý důvod odblokovat a když už někdo odblokovává, měl by za to nést odpovědnost, není možné aby za tak zásadní rozhodnutí nikdo odpovědnost nenesl
  • poslední bod ohledně toho, že jedinou možností jak podruhé uvolnit blok, je arbitráž je krok nutný, jinak by totiž AC více chránil uživatele s problematickým chováním vůči uživatelům, kteří jsou tomuto chování vystavováni
  • nabízí se otázka, proč by měl správce vůbec blokovat, když je pravděpodobné, že mu to AC zruší, proč by se rovnou neměl obrátit na AC, aby rozhodl o omezení chování uživatele a zbavil se tak vlastní odpovědnosti
  • jaký význam má, že platnost uvolněného bloku nebrání správcům blokovat z jiných důvodů? ono to snad brání blokovat znovu ze stejných důvodů?
  • existují situace, kdy uvolnění bloku by šlo přímo proti zájmu projektu a jeho uživatelů, přesto by muselo být učiněno

--Reaperman 3. 12. 2008, 16:52 (UTC)

Tak stručně, protože nemám zájem nic "protlačovat od stolu", ale jen navrhnout určitou změnu, kterou považuji za zlepšení.

Tvůj úvod je dost útočný a nevhodný.
  • Pokud dotyčný podá sám návrh rozhodnutí a pokud budou arbitři přítomni, mohou rozhodnout i v průběhu jednoho dne prostým hlasováním, je-li jich přítomná aspoň trojice a bude-li návrh dobře formulován, snadno ho schválí. Některá rozhodnutí AC již v minulosti takto rychle odhlasoval.
  • Půjdeme s dobrou vůlí až tam, kam pravidla dovolují.
  • Pokud je automatické pravidlo zavedené se zdravým rozumem, tak není důvod, aby neplatilo. Existují tu mnohá jiná pravidla, která fungují automaticky - třeba různá práva na hlasování atd., která vznikají také automaticky. Navíc hlavní princip Wikipedie není ani používejte zdravý rozum, ani WP:NVJA, ale prospěch Wikipedie. Wikipedii neprospívá, pokud je možné nechat uživateli šanci neporušovat pravidla a zároveň omezit riziko prodlužování nějakého konfliktu omezením.
  • Dvojnásobek bloku může být klidně ustanoven jako maximální hranice, pokud Ti tak vadí, že je nastaven jako hranice pevná, v tom žádný problém návrhu nevězí.
  • Odblokování a uvolnění bloku jsou dvě různé věci, které nelze směšovat. Odblokování je uvolnění jakéhokoli omezení. Uvolnění bloku je dovolení dělat všechno, co nebylo označeno za problematické. Pořád nevím, proč by měl někdo nést odpovědnost za to, že někomu dovolí dělat vše, co nebylo označeno za problematické s pojistkou, že další provinění znamená blok, když mu to navíc ukládají pravidla. Kdo má nést odpovědnost za to, že nechá řídit auto člověka, který sice působí jako nešika, ale splnil všechny zákonné podmínky pro získání řidičského oprávnění?
  • No ano, ten bod je samozřejmě nutný. Vždyť tam taky je. Tuhle výhradu tedy už vůbec nechápu - píšeš, že je špatně, že v doporučení je něco, co tam být musí?
  • Úprava nebrání ani jedné věci (ani blokování za jiné, ani blokování za stejné) - a obě porušení pravidel jsou důvodem k bloku, který již nelze uvolnit.
  • Nedovedu si představit, kdy by mohlo dojít k tomu, že by uvolnění bloku bylo proti zájmu projektu, pokud je tam ta pojistka s druhým blokem, který se už neuvolňuje.

Je samozřejmě možné, že komunita Wikipedie nebude stát o tento nástroj (a zdá se, že o něj nestojí, protože ho zatím tuším nikdo nepodpořil). Nicméně kritizovat ho z důvodů, které tento návrh řeší, mi nepřijde korektní. Okino 3. 12. 2008, 20:01 (UTC)

Zdůvodnění bloku Možné uvolnění bloku
24 hodin za opakované vkládání spamu Uživatel nesmí 24 hodin vkládat žádné externí odkazy do článků
24 hodin za opakovaný vandalismus článků o Romech Uživatel nesmí 24 hodin editovat články o Romech
Týden az porušení pravidla 3RR v článku Pražský hrad Uživatel smí editovat po dobu jednoho týdne článek Pražský hrad maximálně jednou denně, má zakázané pouhé reverty.
Týden za osobní útoky na uživatele Hodný Uživatel Zlý nesmí týden reagovat na činnost uživatele Zlý a hodnotit ji ani jeho osobu.
Měsíc za dlouhodobé osobní útoky na uživatele Uživatel Zlý nesmí měsíc hodnotit činnost jiných uživatelů ani jejich osobu.
Týden za opakované porušování autorských práv Uživatel Copyviolátor smí týden editovat Wikipedii, za předpokladu, že bude přesně identifikovat použité zdroje.

Přijímání žádosti

[editovat zdroj]

Podporuji, když už výbor odmítá, musí to zdůvodnit. --che 3. 12. 2008, 00:59 (UTC)

Zajímavý návrh. Jsem opatrně pro. --Beren 3. 12. 2008, 09:54 (UTC)

Dočasná opatření

[editovat zdroj]

Okino, navrhuješ status quo. Nechceš spíš změnu ve smyslu tohoto diffu? --che 3. 12. 2008, 00:59 (UTC)

Děkuji za upozornění, opraveno. Okino 3. 12. 2008, 01:11 (UTC)

Díky za opravu, tato změna mi přijde užitečná, podporuji. --che 3. 12. 2008, 04:58 (UTC)

Podporuji také. --Beren 3. 12. 2008, 09:54 (UTC)

Domnívám se, že není vhodné, aby měl ArbCom možnost nařídit něco nezúčastněné straně, pokud návrh nebyl přijat k projednávání. Stejně tak si nemyslím, že je vhodné, aby ustanovení vstupovala v platnost ještě v době, kdy ani nemusí být k dispozici ani základní podklady a toto ustanovení platilo po celou dobu projednávání arbitráže. Obojí je snadno zneužitelné. --Reaperman 3. 12. 2008, 15:11 (UTC)

Každá strana má v průběhu arbitráže právo požádat o změnu dočasného opatření nebo požádat o zavedení nového. Totéž platí samozřejmě o arbitrech. Pokud někdo dostane pocit, že dočasné opatření zveřejněné před znalostí všech dokumentů, je nevhodné, bude AC hlasovat o nutné změně - a rozhodovat se již podle nových. Předpoklad, že by i v té chvíli ponechalo špatné rozhodnutí, je předpokladem špatné vůle. K první námitce: Bylo by naopak podle mne například jen logické, kdyby se i ve fázi přijímání žádosti mohlo uplatnit ustanovení existující v doporučení "Uživatelé, kteří narušují arbitrážní řízeni, se mohou rovněž stát předmětem dočasných opatření vynášených výborem, přestože nejsou stranami případu. Mezní podobou takového opatření je zablokování na neurčito, které bude zrušeno až po skončení případu." Okino 3. 12. 2008, 15:30 (UTC)
Přijde mi opravdu podivné, pokud je nezúčastněná osoba povinna podřizovat se nějakému speciálnímu rozhodnutí, jinak se může stát, že se stane účastníkem arbitráže za porušování rozhodnutí, přestože arbitráž, které se opatření má týkat, vůbec nemusí být zahájena. --Reaperman 3. 12. 2008, 16:58 (UTC)

Na tomto návrhu nevidím nic špatného. @Reaperman: s popisovanou situací (ArbCom vytváří nějaké všeobecně závazné pravidlo/omezení platné i pro ostatní uživatele, kteří se arbitráže nijak neúčastní) bych také nesouhlasil, ale v návrhu ji nijak nevidím. Návrh pouze upravuje procesní záležitosti, kdy/jak lze dočasná opatření vydávat. Možný rozsah a podobu těchto dočasných opatření nijak (oproti dnešnímu stavu) nemění. Nebo jsem si něčeho nevšiml? --Mormegil 8. 12. 2008, 18:13 (UTC)

Průběžné shrnutí diskuse

[editovat zdroj]

Diskuse se nám nyní již na více než 4 dny zastavila, a tak si dovoluji shrnout dosavadní výsledky. Pokud s nimi někdo nesouhlasí, ať se znovu pustí do výše ležící diskuse, a to jak s podporou, tak s kritikou návrhů.

  • 1 Volby arbitrážního výboru: Podpora jednoznačná, ale malý zájem. Pokud se nevyskytnou nějaké námitky, považuji za bezproblémové přijetí.
  • 2 Napadení blokování: Podpora není. Objevil se návrh, že změna v podobném smyslu může být kodifikována v doporučeních týkajících se správců. V této podobě nyní zatím pro komunitu nepřijatelné.
  • 3 Přijímání žádosti: Podpora bez výhrad, ale malý zájem. Pokud se nevyskytnou nějaké námitky, považuji za bezproblémové přijetí.
  • 4 Dočasná opatření: Podpora většinová, námitky dle mého vyvráceny. Myslím, že to potřebuje vyjádření více wikipedistů a vyzvu k ní příležitostně na jiných místech; pokud by se ale žádná neobjevila, považoval bych návrh za přijatelný pro komunitu. Podpora námitek v této konstelaci podle mne spíš leží na oponentovi.
  • 5 Podjatost: Podpora rozdělená pro tři různá řešení (stávající, podjatost řeší zbytek arbcomu, podjatost řeší byrokrat). Za současného stavu nepřijatelná jakákoli změna (alternativní návrhy nejsou předložené), což mne ale dost znepokojuje.

Děkuji za případná další vyjádření. Okino 8. 12. 2008, 17:40 (UTC)

Po dalších skoro čtyřech dnech, kdy se diskuse nijak zvlášť nerozproudila a kdy se neobjevily žádné nové námitky, jsem vložil do textu doporučení všechny tři výše zmíněné opravy. Předpokládám, že návrh na napadení blokování je mrtvý, nicméně nadále vyzývám komunitu, aby se pokusila zamyslet nad řešením otázky rozhodování o podjatosti arbitrů. Děkuji. Okino 12. 12. 2008, 12:56 (UTC)

Hodil jsem tam návrh řešení podjatosti hlasováním výboru. --Beren 12. 12. 2008, 15:38 (UTC)
Okinův návrh je nesmyslný; Berenův je o něco lepší, ale chtěl by dopracovat. Např. není žádný důvod pro to, aby pouhým vznesením námitky podjatosti byl arbitr vyloučen z rozhodování. Na druhou stranu by o jeho podjatosti neměli rozhodovat ti členové ArbComu, o jejichž podjatosti již bylo rozhodnuto. Označovat nepodjaté členy ArbComu jako "pracovní skupinu" je rovněž svérázné. Podání by nemělo být pouhým podnětem, ale návrhem.
Vím, že cizí texty jsou zde nepopulární a zejména právní texty, přesto si dovolím ocitovat § 15a OSŘ:
(1) Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni.
(2) Účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).
(3) V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.
Guy Peters 21. 3. 2009, 22:33 (UTC)

Ukončit pro nezájem

[editovat zdroj]

Celé měsíce tento bod straší na stránce posledních změn bez zájmu komunity, navrhuji jej vyhodnotit a ze stránky stáhnout. Najde se správce ochotný do toho praštit? --Zákupák 23. 1. 2010, 11:06 (UTC)