Přeskočit na obsah

Diskuse:Svatovítský tropář

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 9 lety od uživatele 195.113.132.230

Tu knížku jsem měl v ruce. Odkazovaný zdroj pojednává o neumae liquescentes, konkrétně o znacích oriscus, epiphonus a salicus, ale o Svatovítském tropáři tam není ani slovo, i když jsem hledal, jak jsem mohl. Je to evidentně špatně uvedený pramen. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 195.113.132.230 (diskuse)

Máte pravdu, o Svatovítském tropariu se píše na str. 60. Stranu jsem v hesle opravil. Děkuji za upozornění. --Vit001 6. 3. 2015, 21:14 (CET)

Nic se tam nepíše, máte zřejmě chybné podklady. Píše se tam toto, o Svatovítském tropáři ani slovo, text uvádím:

plica ascendes, cephalicus jako plica descendens. Někteří badatelé identifikují plicy s flexou a podatem, Riemann123) s vinulou, Schubiger124) s epiphonem a pinnosou. V principu stojí u samé pravdy; zcela přesně obě jmena pocházející z pozdějšího středověku a s nimi spojené znaky určili Wagner125) a Nejedlý,126) jak je svrchu uvedeno: plica ascendens jako epiphonus a descendes jako cephalicus. Tím můžeme užíti i hojných poučení o tom, co oba znaky jsou. Ze všech zpráv127) vypývá, že obě dvě plicy jsou „ohnutím“ tonu, z nichž jeden jest konstantní, a druhý liquescentní, a že v melodickém pohybu jest zachován neumatický princip poměru vyšších a nižších tonů. Co Walter Odington128) uvádí pod jménem apostrofu a Riemann129) pokládá za plicu, není plica, alespoň ne v původním smyslu, neboť Odingtonův znak předpokládá tři tony ve formě flexy resupiny, v níž jeden ton mohl být liquescentní. Jde prostě o změnu tonu. v semivokálním směru, v tercii, kvartě neb kvintě, velmi delikátně provedenou130 tak jemně, že v mensurálním zápisu nebylo již písařům jisto, který ton se zpíval dříve, zdali konstantní či liquescentní. Systém neum bez linek vylučuje ovšem možnost, aby liquescentní ton zpíval se dříve než ton hlavní; v zápisu je to zřejmě doloženo. Včeské notaci epiphonus i cephalicus jsou hojné neumy, samostatně v ystupující i uprostřed melismatických linií. Takto notují také:

Pane kolego, prosím, použijte podpis (ikona s tužtičkou na liště), ať vím, s kým si tu povídám. Pokud jde o zdroj, knihu mám doma, podívám se znovu a případně znovu opravím. Vzal jste v úvahu také možnost jiné edice? Děkuji, --Vit001 20. 3. 2015, 09:29 (CET)

Už se to vysvětlilo. Bylo to v jiném díle, než jste uváděl, vydaného i jindy a jiným nakladatelem. Po ověření jsem tedy správný údaj do článku doplnil. --195.113.132.230 20. 3. 2015, 18:57 (CET)Odpovědět