Diskuse:Sterilizace (mikrobiologie)
Přidat témaVzhled
Poslední komentář: před 6 lety od uživatele Kacir v tématu „Změny ve článcích obsahujících: sterilizace a sterilace“
Změny ve článcích obsahujících: sterilizace a sterilace
[editovat zdroj]Kolega Vlout upozornil na trochu podivný stav v rozcestnících sterilizace a sterilace, resp. z nich odkazovaných hesel a v tomto ohledu má jistě pravdu.
Takže, navrhuji následující kroky, které by měly být svázány:
- přesunout zpět: Sterilace (mikrobiologie) → Sterilizace (mikrobiologie)
V roce 2012 prošel bez povšimnutí přesun s nepravdivým zdůvodněním, že „sterilizace s hubením mikroorganismů nesouvisí“. Není tomu tak (viz např. zde), naopak dominantně se pro mikrobiologickou metodu užívá termín sterilizace, který je také zjevně očekávaný. Kolega kompletně přepsal i sekce článku; Google dává na dané termíny v podstatě 0 či minimum výsledků: Sterilace UV zářením vs Sterilizace UV zářením, Sterilace horkým vzduchem vs Sterilizace horkým vzduchem etc.
V nemocnicích existují oddělení centrální sterilizace, přístroje jsou sterilizátory, viz také info ke sterilizaci - přesunout Sterilace (potravinářství) → Sterilace, jakožto dominantní význam termínu výlučně v oboru potravinářství.
Zrušit tedy pseudorozcestník sterilace; do úvodu hesla je pak možné vložit{{Možná hledáte}}
na „sterilizaci (mikrobiologie)“, tj. přesunutého hesla ze „sterilace (mikrobiologie)“ (1. bod), i když mimo potravinářství by se mělo jednat o minimálně používaný odborný termín a dle zdrojů níže zřejmě oba termíny nejsou rovnocenné.
Viz např. bakalářka / s. 18, oddíl: Přímá inaktivace mikrobů (usmrcování mikrobů, sterilace potravin): „Hampl a kol., (1962) udává, že sterilací se nemyslí přímé vylučování živých mikrobů z potravin, ale takové působení na potravinu, kdy se v ní přítomné mikroby usmrtí. Podle Červenky a Samka (2003) nejde zpravidla v konzervační praxi o úplné usmrcení všech živých, v potravině přítomných mikrobů, nýbrž zejména těch, jež mohou v té které potravině vegetovat a kazit ji. V tomto případě se hovoří o sterilizaci, obchodní sterilitě nebo pasterizaci.“
Z toho by plynulo, že sterilace/sterilizace v potravinářství nerovná se mikrobiologické sterilizaci, kde se usmrtí vždy 100 % mikroorganismů.
To podporuje i text v Naše řeč už z r. 1965: Slovesa cizího původu v potravinářském názvosloví, kde mj. stojí: „V odborném vyjadřování potravinářském se však ustalují obě podoby — sterilizovat i sterilovat — a nabývají dokonce poněkud odlišného významu. K označení způsobu konzervace, např. v potravinářském průmyslu, se častěji užívá kratší formy: sterilované ovoce, sterilovaná zelenina, kdežto k označení jistého způsobu zničení mikroorganismů, např. v medicíně a v biologii, se užívá pouze podoby delší (sterilizovaná nádoba, sterilizované nástroje, sterilizovaná látka, sterilizovaná podestýlka, sterilizovaná půda atd.). Tento rozdíl vyplývá patrně též z toho, že slovesa zakončená na -izovat mívají abstraktnější význam,“ což by odpovídalo i současné praxi. Odkazované heslo „sterilace“ pak v rozcestníku „sterilizace“ reformulovat. - upravit rozcestník sterilizace, vč. doplnění makroekonomického termínu Sterilizace (ekonomie).
Připomínky jsou vítány.--Kacir 22. 2. 2016, 01:16 (CET)
Děkuji kolegovi Kacirovi za podrobný rozbor. Jeho návrhy se jeví opodstatněné a proto je podporuji. --Vachovec1 (diskuse) 23. 2. 2016, 16:20 (CET)
Valdemar (diskuse) 8. 4. 2018, 15:41 (CEST)
Zájemcům doporučuji mít článek ve sledovaných, snaha uvádět pouze název „sterilace“ neustává (viz historie). Případně věc ještě jednou přezkoumat. --- Heslo mám ve sledovaných. Zjevně nepravdivé informace revertovat, jak jste učinil včera. Díky. --Kacir 9. 4. 2018, 02:55 (CEST)