Přeskočit na obsah

Diskuse:Slovenština

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Slováci budú môcť v Česku oficiálne používať slovenčinu.

Slováci by mohli pravdepodobne ešte do polovice roka opäť oficiálne používať svoj materinský jazyk na českých úradoch a súdoch.

Stane sa tak, ak český parlament v krátkom čase schváli dohodu Rady Európy o menšinových a regionálnych jazykoch z roku 1992. Vláda ju už predložila parlamentu, informoval včera v Prahe podpredseda jeho ústavnoprávneho výboru z vládnucej sociálnodemokratickej strany Zdeněk Koudelka.

K slovenskej menšine sa v Česku podľa sčítania z roku 2001 hlási asi 200-tisíc ľudí, podľa predstaviteľov tamojšej Obce Slovákov je však Slovákov v Čechách až o 100-tisíc viac.

Po rozdelení Československa prestala byť slovenčina uznávaným úradným jazykom, rovnako ako čeština na Slovensku. Prípustnosť slovenčiny v úradnom konaní sa v Česku mení úrad od úradu, neprekáža napríklad na daňovom úrade, ale na Ústavnom súde sa povoľuje iba vtedy, ak s jej používaním súhlasia všetky strany sporu. Mnohé inštitúcie požadujú úradné preklady slovenských dokumentov.

Slovensko dohodu Rady Európy prijalo už pred štyrmi rokmi, čeština sa odvtedy môže opäť na slovenských úradoch používať oficiálne. Prijatie dohody Prahou pomôže okrem slovenskej výrazne aj asi 50-tisícovej poľskej menšine na severnej Morave. (ČTK)

zdroj: http://www.svet.czsk.net/clanky/sr/slovencinauradna.html


oficiální jazyky EU

- oficiální jazyky: v současné Unii jich je 20. Před rozšířením (tedy do května 2004) jich bylo 11 (a poté se přidalo 9 nových jazyků, protože oficiálním jazykem Kypru je řečtina, která již oficiálním jazykem byla). Formálně jsou si všechny jazyky rovné. Navíc se všechny zásadní dokumenty vypracovávají i v irštině.

zdroj: http://www.evropska-unie.cz/cz/faq/question.asp?id=51

Jana Kirschner

[editovat zdroj]

Informace o příjmení Jany Kirschner je nepravdivá nebo zavádějící, protože tato zpěvačka ve svém občanském jméně příponu -ová má, ale nepoužívá ženskou verzi svého příjmení, protože je příliš dlouhá (v jednom rozhovoru řekla, že se jí jméno nevešlo na přebal cédéčka).

Menšia oprava

[editovat zdroj]

Dovolil som si opraviť chybu a síce: gemerské nárečie bolo nesprávne zaradené medzi východoslovenské tak som ho presunul k stredoslovenským. Aj na slovenskej Wikipédii je tak zaradené, aj jazykovedci ho tak radia a v neposlednom rade som z Revúcej (stredný Gemer) takže myslím si že viem o čom píšem... Ešte som si všimol že tie slabiky sú tam nejako divne roz-de-le-né, ale do toho sa nechcem starať.

Relevantnosť údajov neboli česky relevance údajů

[editovat zdroj]

No, keď odmyslím, že článok je skôr napísaný v duchu ako keby slovenčina vznikla z češtiny (rovnako by sme mohli tvrdiť, že čeština je len iná verzia poľštiny), tak našťastie tu máme jazykovedu a už nemáme ani komunizmus.

Největší rozdíly mezi slovenštinou a češtinou jsou ve slovní zásobě.

- nejaký početný rozdiel určite je (slovenčina má vyše jeden milión slov, z toho v slovníkoch nájdete okolo 300 tisíc), to však neznamená, že práve toto je ten podstatný rozdiel medzi týmito jazykmi. Je to asi ako keby sa hádali Angličania s Nemcami alebo s Francúzmi, kto toho má viac alebo ako sa hovorí - kto ďalej doští...