Diskuse:Seznam prezidentských vet Miloše Zemana
Přidat témaZvýraznění výsledku na první pohled[editovat zdroj]
Uvažoval bych o reformulaci nadpisu „Přehlasován sněmovnou“, která může v čtenáři navodit dojem, že byl prezident vždy přehlasován a nějakém zvýraznění výsledku hlasování pro rychlou orientaci, aby bylo na první pohled jasné, jestli susp. veto přehlasováno bylo.
Tabulka | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
O formě jsem neuvažoval, jen mě ta potřeba zvýraznění výsledku napadla při pohledu na tabulku.--Kacir 5. 4. 2017, 01:16 (CEST)
- Nejsem v zásadě proti. Ale tady máme všechny případy, kdy prezident přehlasován byl, takže možná není tak znatelný rozdíl oproti případům, kdy přehlasován nebyl. Takové se vyskytují u Klause, kde je v takovém případě u data hlasování doplněno ještě „byl zamítnut“. A rozpoznatelné to je i nepřímo prostě z toho, že ve sloupci „Vyhlášen ve Sbírce zákonů“ se objeví záznam právě jen v případě přehlasování, v případě zamítnutí je buňka proškrtnutá. --Bazi (diskuse) 5. 4. 2017, 01:35 (CEST)
- Ne/rozpoznatelnost z posledního sloupce jsem chtěl také zmínit na pozadí toho, že asi ne všem může na první pohled dojít ta souvislost s uvedením data či proškrtnutím. Nadpisy tabulky bych koncipoval neutrálně, což by odpovídalo i jednotnému stylu u všech takových přehledů. Jak už jsem psal výše, jde mi především o rychlou orientaci (ano/ne), aby čtenář bez studování poznámky, kdy je suspenzivní veto přehlasováno či chápání souvislostí s vyhlášením zákona ve sbírce, viděl na první pohled „byl/nebyl přehlasován“.--Kacir 5. 4. 2017, 01:43 (CEST)
- Ještě by se to mohlo vyznačit i zabarvením těch čísel s hlasy - tučné zelené ano pro přehlasování, tučné červené ne pro zamítnutí. --Bazi (diskuse) 5. 4. 2017, 08:52 (CEST)
- Klidně uprav tabulku výše a ukaž to jako příklad. --Kacir 5. 4. 2017, 08:58 (CEST)
- Zhruba takto. Barevnost jsem si vypůjčil ze šablon
{{Růst}}
a{{Pokles}}
, ale může se přizpůsobit. Taky bych si dovedl představit, že ten span i třeba ztučnění nahradí šablona, která by se obecně dala využívat i v dalších podobných ano/ne tabulkách (pokud ještě takovou nemáme). --Bazi (diskuse) 5. 4. 2017, 09:24 (CEST)
- Zhruba takto. Barevnost jsem si vypůjčil ze šablon
- Klidně uprav tabulku výše a ukaž to jako příklad. --Kacir 5. 4. 2017, 08:58 (CEST)
- Ještě by se to mohlo vyznačit i zabarvením těch čísel s hlasy - tučné zelené ano pro přehlasování, tučné červené ne pro zamítnutí. --Bazi (diskuse) 5. 4. 2017, 08:52 (CEST)
- Ne/rozpoznatelnost z posledního sloupce jsem chtěl také zmínit na pozadí toho, že asi ne všem může na první pohled dojít ta souvislost s uvedením data či proškrtnutím. Nadpisy tabulky bych koncipoval neutrálně, což by odpovídalo i jednotnému stylu u všech takových přehledů. Jak už jsem psal výše, jde mi především o rychlou orientaci (ano/ne), aby čtenář bez studování poznámky, kdy je suspenzivní veto přehlasováno či chápání souvislostí s vyhlášením zákona ve sbírce, viděl na první pohled „byl/nebyl přehlasován“.--Kacir 5. 4. 2017, 01:43 (CEST)
Tabulka | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
- Já bych tam prostě rád někde viděl to jasné slovní vyjádření, místa na to je tam dost. Možná to i zkombinovat s barvičkou (viz výše); nebo to jednoduše necháme jak je.--Kacir 5. 4. 2017, 09:33 (CEST)
- To výslovné vyjádření už je u případů zamítnutí. Tak to udělejme stejně. Tak jako se tam píše „byl zamítnut“, můžeme stejně psát „byl schválen“. Nebo jenom „zamítnut“ tehdy a tehdy / „schválen“ tehdy a tehdy. --Bazi (diskuse) 5. 4. 2017, 09:56 (CEST)
- Ano, tak to může být.--Kacir 5. 4. 2017, 10:49 (CEST)
- Jinak ale to „Přehlasován sněmovnou“ v záhlaví tabulky skutečně své statistické opodstatnění má. U Zemana dokonce zatím vždy, u jeho předchůdců ve většině případů taky byl přehlasován. Pokud k přehlasování nedošlo, je to pak uvedeno v tabulce jako výjimka. Takže ano, klidně to můžeme zařídit i nějak „neutrálně“, ale nepřijde mi dosavadní systém jako vyloženě chybný. --Bazi (diskuse) 5. 4. 2017, 12:02 (CEST)
- Nechávám to na tobě. Sugestivní nadpis „Přehlasován sněmovnou“, obsahující v sobě tvrzení jako fakt, který se stát nemusel, bych použil jen v případě, pokud by sloupec odpovídal jednoznačnými položkami ano / ne. --Kacir 6. 4. 2017, 00:02 (CEST)
- Jinak ale to „Přehlasován sněmovnou“ v záhlaví tabulky skutečně své statistické opodstatnění má. U Zemana dokonce zatím vždy, u jeho předchůdců ve většině případů taky byl přehlasován. Pokud k přehlasování nedošlo, je to pak uvedeno v tabulce jako výjimka. Takže ano, klidně to můžeme zařídit i nějak „neutrálně“, ale nepřijde mi dosavadní systém jako vyloženě chybný. --Bazi (diskuse) 5. 4. 2017, 12:02 (CEST)
- Ano, tak to může být.--Kacir 5. 4. 2017, 10:49 (CEST)
- To výslovné vyjádření už je u případů zamítnutí. Tak to udělejme stejně. Tak jako se tam píše „byl zamítnut“, můžeme stejně psát „byl schválen“. Nebo jenom „zamítnut“ tehdy a tehdy / „schválen“ tehdy a tehdy. --Bazi (diskuse) 5. 4. 2017, 09:56 (CEST)
- Já bych tam prostě rád někde viděl to jasné slovní vyjádření, místa na to je tam dost. Možná to i zkombinovat s barvičkou (viz výše); nebo to jednoduše necháme jak je.--Kacir 5. 4. 2017, 09:33 (CEST)
zde – tento zákon nebyl Poslaneckou sněmovnou schválen 10. 1. 2017, ale už 9. 11. 2016). Nebyla by možná nějaká jiná formulace, např. „prezident přehlasován“? --Vlout (diskuse) 6. 4. 2017, 13:20 (CEST)
Formulace „Hlasování sněmovny“ se mi líbí, ovšem výsledek „byl schválen“ už poněkud méně. Jde o to, že v tomto hlasování už nikdy nejde o nějaké nové schválení návrhu zákona, ale o to, jestli na svém původním schválení sněmovna setrvává (srov. čl. 50 odst. 2 Ústavy nebo konkrétně např.- Ano, v podstatě stejnou formulaci „prezident přehlasován“ jsem navrhoval v tabulce původního příspěvku. Takže, za mě žádný problém. Samozřejmě by bylo možné zvolit různou formu uvedení, rozepsání apod.--Kacir 6. 4. 2017, 14:14 (CEST)
- Ovšem tohle ideálně vystihovala právě předchozí formulace záhlaví, kdy se počítalo s tím, že je prezident obvykle přehlasován, a tabulka uváděla hlavně to datum, kdy k tomu došlo, a jakým poměrem hlasů. Na to pak navazoval údaj o tom, kdy zákon vyšel ve Sbírce zákonů. Pokud přehlasován nebyl, bylo to uvedeno ve vysvětlující poznámce.
- Situace se nemají tak, že pouze jednoduše byl/nebyl přehlasován, v některých případech sněmovna prostě zákon nestihla znovu projednat, v jednom o samotném zákoně nehlasovala a pouze schválila usnesení o tom, že zákon je platný (to kvůli prošvihnutí termínu, tuším), v jiném zas prezidenta přehlasovala se závazkem vlády, že hned zpracuje novelu. Takže se prosím podívejte skutečně na všechny případy, i v těch dvou „sousedních“ seznamech, a zvažte, jak by mělo vypadat vhodné řešení použitelné pro všechny, ne jen pro ty jednoduché základní případy.
- Skoro mi teď přijde, že by bylo lepší se vrátit k předchozí formulaci záhlaví a místo nějakého slovního vysvětlení použít prostě ty ikonky ano/ne, jak zmínil Kacíř. Ty jsou úsporné a nepřidávají zbytečně moc textu. Na ikonu by pak mohlo bezprostředně navazovat datum a případné další upřesňující poznámky. Toho textu je tam teď už na můj vkus moc, takže slovní uvedení nijak zvlášť přehlednou informaci neposkytuje, spíš naopak. --Bazi (diskuse) 6. 4. 2017, 14:30 (CEST)
- Je samozřejmě možné se vrátit zpět, případě zvolit jiné řešení. To pro mě není důležité, spíš bych byl pro to, abychom byli přesní. Je pravda, že po vrácení (už přijatého) zákona prezidentem mohou nastat jen dvě situace: sněmovna na zákonu setrvá, nebo se má za to (právní fikce), že zákon nikdy přijat nebyl. První je vždy ve formě přehlasování veta, vše ostatní vede do druhého důsledku. Jakou konkrétní formulaci/ikonku/něco jiného zvolíme, to z mého pohledu není podstatné. --Vlout (diskuse) 6. 4. 2017, 14:36 (CEST)
- @Bazi, Vlout: Ve stylu bych preferoval úspornější obsah než delší text, jak bylo zmíněno, a na první pohled viditelnou informaci o výsledku (např. prezident ne/přehlasován). V podstatě nám jde ale společně o jednu věc – faktickou „formulační“ správnost, která je nejpodstatnější. Preference stylu jsou tak nyní pro mě až druhotné, čímž nemám ambici prosazovat svůj pohled na styl zápisu a výsledek přenechávám na vás.--Kacir 7. 4. 2017, 02:52 (CEST)
- Vlout (diskuse) 24. 4. 2017, 13:32 (CEST)
- S tím nemám žádný problém.--Kacir 24. 4. 2017, 16:34 (CEST)
- Nemůžu říct, že bych z toho byl nadšen, ale budiž. --Bazi (diskuse) 25. 4. 2017, 11:46 (CEST)
- Děkuji za pochopení a za vlastní napravení nepřesných informací. --Vlout (diskuse) 25. 4. 2017, 17:24 (CEST)
Diskuse se nám poněkud zadrhla, nicméně bych to rád vyřešil. Nebude-li nikdo proti, asi bych současný text upřesnil na „byl přijat“ a „nebyl přijat“. --
- Vlout (diskuse) 24. 4. 2017, 13:32 (CEST)
- @Bazi, Vlout: Ve stylu bych preferoval úspornější obsah než delší text, jak bylo zmíněno, a na první pohled viditelnou informaci o výsledku (např. prezident ne/přehlasován). V podstatě nám jde ale společně o jednu věc – faktickou „formulační“ správnost, která je nejpodstatnější. Preference stylu jsou tak nyní pro mě až druhotné, čímž nemám ambici prosazovat svůj pohled na styl zápisu a výsledek přenechávám na vás.--Kacir 7. 4. 2017, 02:52 (CEST)
- Je samozřejmě možné se vrátit zpět, případě zvolit jiné řešení. To pro mě není důležité, spíš bych byl pro to, abychom byli přesní. Je pravda, že po vrácení (už přijatého) zákona prezidentem mohou nastat jen dvě situace: sněmovna na zákonu setrvá, nebo se má za to (právní fikce), že zákon nikdy přijat nebyl. První je vždy ve formě přehlasování veta, vše ostatní vede do druhého důsledku. Jakou konkrétní formulaci/ikonku/něco jiného zvolíme, to z mého pohledu není podstatné. --Vlout (diskuse) 6. 4. 2017, 14:36 (CEST)
Ja bych navrhoval v te tabulce zprehazet sloupecky, aby to bylo vic chronologicky. Nejdriv kdy byl zakon (poprve) schvalen, jaky zakon, kdy a proc to prezident vetoval, a potom uz to nechat, tj. kdy to snemovna prehlasovala a kdy to bylo vyhlaseno. Momentalni poradi, tj. proc to vetoval a teprve potom co vetoval, mi prijde nelogicke. --Jx (diskuse) 3. 11. 2022, 13:38 (CET)
- Ani ne. Holt se na to díváte až moc chronologicky. Ale je to seznam prezidentských vet, nikoli zákonů. Takže prioritu má informace o tom, kdy a proč bylo vetováno, od toho se taky odvíjí pořadí vet v tabulce. Pak teprve následují další informace už víceméně chronologicky, tedy kdy byl zákon parlamentem schválen a o jaký zákon se jedná. A následně co se s ním stalo po vetu. --Bazi (diskuse) 4. 11. 2022, 15:41 (CET)
- Ještě další čistě praktický důvod, proč to mít takto, je, že v některých případech prezident jedním aktem vetoval víc zákonů současně, proto je vhodnější nejdřív uvést informace k vetu a pak teprve informace ke každému zákonu samostatně, vizte hned několik případů v článku Seznam prezidentských vet Václava Klause. --Bazi (diskuse) 5. 11. 2022, 13:59 (CET)
Aktualizace[editovat zdroj]
[1] --194.213.41.2 16. 8. 2022, 14:09 (CEST)
- Doplnil jsem. --Bazi (diskuse) 5. 11. 2022, 13:59 (CET)