Přeskočit na obsah

Diskuse:Pandemie covidu-19 v Česku/Archiv2

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 3 lety od uživatele Zombie(CZ) v tématu „Semafor

Kritika

Kritika samozřejmě do článku patří, ale neměla by mít formu politické agitky opozičních stran. Bartoníčkův rozhovor se Svobodou na Aktuálně.cz – [1] – je politická reklama pana Svobody a ODS. Viz třeba návodný dotaz "A co sami členové ODS?" a Svobodova odpověď.

Jako příklad rozumněji napsané kritiky může sloužit například tento článek na Seznam Zprávách (o kterých rozhodně nelze tvrdit, že by stranily Babišovi) – [2]. Také kritizují Vojtěcha a Gottvaldovou kvůli nedostatku ochranných pomůcek, ale dávají to alespoň do souvislostí. I když v závěru si také neodpustí rýpnutí v podobě možných žalob kvůli obecnému ohrožení, kterými (údajně) vyhrožují opoziční představitelé. --Vachovec1 (diskuse) 23. 3. 2020, 18:26 (CET)

My máme řešit formulace informací zde v článku, jak my s nimi zacházíme. Svoboda je opoziční politik a byl s ním činěn rozhovor v nezávislém soukromém médiu se standardní redakcí. Samozřejmě s tím musíme pracovat jako s rozhovorem, jedná se o Svobodovy výroky, ne nutně o obecně platná fakta. Ale nechtěl by snad kolega vylučovat Aktuálně.cz jako věrohodný zdroj jen pod svým subjektivním dojmem o „návodné“ otázce, že ne?
Ten rozhovor je použit jako zdroj k rozsáhlému odstavci v sekci „Úterý 28. ledna“. Že na něco Svoboda už tehdy upozorňoval, že požadoval informace atd., je snad snadno doložitelné i z dalších zdrojů, včetně třeba veřejnoprávních médií. Takže klidně doplňme další zdroje k faktickým tvrzením. Ale co z toho odstavce, prosím, kolego, hodláte zpochybňovat jako nevhodnou, resp. nevhodně prezentovanou kritiku? --Bazi (diskuse) 23. 3. 2020, 23:16 (CET)
Ano, zpochybňuji to, že tento článek na Aktuálně.cz lze považovat za věrohodný zdroj. Ten článek je vyloženě politická reklama ODS, jako vystřižená z jejich propagačních letáků. Takové podlézání, jaké tam předvádí Bartoníček, se opravdu jen tak nevidí. Kam se na to hrabou rozhovory s Babišem v "jeho" médiích. Když to srovnám s výše rovněž zmíněným článkem na Seznam Zprávách, tam je vidět, že i když Babiše v lásce taky zjevně nemají, snaží se pořád dodržovat novinářské zásady, dělat nezávislou žurnalistiku. Příslušnou pasáž zde v článku jsem proto upravil na základě stenoprotokolů PS, které nelze podezřívat z nějaké zaujatosti. --Vachovec1 (diskuse) 24. 3. 2020, 11:21 (CET)
Tyhle zaujaté dojmy si nechme sami do vlastních politických agitek. Až vyhážete všechny reference ze svěřenského fondu, pak se můžeme vážně pobavit o vyváženosti. Hezký den. --Bazi (diskuse) 25. 3. 2020, 02:25 (CET)
Tady jste to zase vysloveně přehnal, kolego Bazi. Označil jste oprávněné pochyby kolegy Vachovce1 o věrohodnosti portálu Aktuálně.cz za „zaujaté dojmy“. To bylo mířeno ad hominem, milý kolego, s věcností jste byl na štíru. O nepřátelských agitkách proti Babišovi není pochyby, ty působí už dlouho. Teď ale se asi minou účinkem. Srovnejte si vývoj v sousedních zemích a v Česku. Znáte snad to číslo, ten počet dnů, za které se zdvojnásobí počet infikovaných? Je to samozřejmě číslo, které nelze brát na 100 procent, ale používají je i politikové. V Německu to je aktuálně 4,0. Kolik je to v Česku? IMHO rozhodně víc, a to je relativně úspěchem celé země i jeho vlády, kolego Bazi. Jaké jsou „poloměry“ ve Španělsku, to snad víte. Vojáci našli v několika domovech pro seniory mnoho mrtvých stařešinů na jejich postelích, a kolem nich nikde nikdo. Pečovatelé se uchýlili do svých domovů, jelikož se sami nakazili. V Německu už dlouho chybí pečovatelé, a teď jich chybí ještě více. 300 tisíc žen z Východní Evropy, mnoho Polek a dokonce Bulharek a Rumunek, tam pracovalo, zčásti ilegálně u starých lidí v domácnostech. A teď jich „několik desítek tisíc“ není k dispozici, vrátily se do svých zemí. Chybí také velmi mnoho sezónních pracovníků v zemědělství, rovněž z Polska a „podobných“ zemí. Trocha informací tady nemůže škodit. Jsou všechny doložitelné věrohodnými zdroji, abyste věděl, kolego Bazi. --Zbrnajsem (diskuse) 25. 3. 2020, 10:27 (CET)
Úplně mimo. Ale i tak díky, co už naděláme. --Bazi (diskuse) 25. 3. 2020, 11:21 (CET)
Kdo je úplně mimo? A mimo co? Nepokračujte v osobních útocích, Bazi. Mám dojem, že jsou Vám mnohé souvislosti a spousta faktů neznámé. Co znáte, jsou vyjádření politických agitátorů proti české vládě. Ta jsou ale za dané situace velmi problematická. Ano, co s tím naděláme, to nevím. No, za co jste mně vlastně děkoval? Snad za ty informace o situaci jinde v Evropě (nedejbože, aby to tak v Česku dopadlo), které Vám doposud nebyly známé? Tuto diskusi sleduje asi 400 lidí denně (nebo méně?). Zato tento článek sleduje přes 25 tisíc lidí, a to už dlouho. Takže jeho obsah má velký vliv na veřejné mínění. Naše diskuse zdaleka ne tolik. --Zbrnajsem (diskuse) 25. 3. 2020, 11:37 (CET)
Nehodlám zpochybňovat web Aktuálně.cz per se (na rozdíl například od webu Forum24, který jistý pan Šafr používá výhradně jako hlásnou troubu k šíření vlastních názorů na Babiše a spol.), ale zpochybňuji ten konkrétní článek ve smyslu toho, že cokoliv je tam napsáno, nelze považovat za věrohodné. O nějaké nestrannosti/nezaujatosti/objektivnosti tam nemůže být řeč. Že je zdroj na subjektu nezávislý ještě zdaleka neznamená, že je věrohodný. Přečtěte si WP:Věrohodné zdroje. Stojí tam například: Nemají (politický) program, konflikt zájmů, ostrá stanoviska nebo jiný druh zaujatosti, který mohl zabarvit jejich zprávy? Nezapomeňte, že na konflikty zájmů nebývá vždy explicitně upozorněno a zaujatost nebývá pokaždé zcela evidentní. Svoboda s Bartoníčkem postupují v tom článku tak, že politický program (a minimálně u Svobody i konflikt zájmů) je jasně patrný. --Vachovec1 (diskuse) 25. 3. 2020, 12:35 (CET)
Takže stále platí, že rozhovor se Svobodou je zpochybněn jen na základě osobního dojmu (POV), že nehájí dostatečně premiéra nebo vládu? No já tedy skutečně nevím, jako médium zatížené směrem k ODS vnímám Echo24, kde je ta tendence rozpoznatelná. Jistěže v rozhovoru politik prezentuje svůj (stranický) postoj, hájí svoji ideologii, to se od něj očekává. Ale přijde mi, že dovozovat i zaujatost nebo stranickost média, resp. redaktora, je už přehnané. Ten střet zájmů jistě lze na úrovni médií nebo případně i jednotlivých autorů dohledat a doložit, což se tu nestalo. Dovozovat ho ale jen na základě vyznění článku, je IMHO skutečně více projevem osobního POV wikipedisty. Pokud v médiu fungují redakční procesy, což u Aktuálně.cz nepochybně fungují, tak by se případný POV redaktora omezil. Tady to skutečně vypadá, při vší úctě, jako že slyšíme trávu růst. --Bazi (diskuse) 25. 3. 2020, 13:34 (CET)
Svoboda tu není v konfliktu zájmů. Ten zájem je jasný, je opozičním politikem, čili vystupuje kriticky k vládě. A tak to také prezentujeme (máme prezentovat) na Wikipedii, že to je kritický postoj Svobodův. A je prezentován v nezávislém médiu. Co by na tom mělo být špatně? --Bazi (diskuse) 25. 3. 2020, 13:49 (CET)
Ach jo. To je prostě rozhovor, kde si opoziční politik dělá politickou reklamu sobě a své straně a redaktor mu evidentně přihrává. Veškerá "fakta" která tam Svoboda uvádí, jsou pouze jeho slova a není to redaktorem/redakcí nijak ověřeno. Nelze to proto používat a prezentovat jako věrohodný zdroj. Navíc těch pár informací, co tam je mimo rozhovor (ten "shrnující" sloupek k 28. lednu ve sněmovně) obsahuje závádějící informace, například Když následně poslanci hlasovali o tom, jestli podpoří Svobodův návrh na podrobné projednávání této věci, většina poslanců návrh nepodpořila. A to hlavně poslanci hnutí ANO. Návrh neprošel proto, že se poslanci vládních stran a KSČM hromadně zdrželi hlasování. ANO má ve sněmovně zdaleka nejvíce poslanců, proto pochopitelně také bylo z jejich strany nejvíce zdrživších se. Ale popisovat to jako že většina poslanců návrh nepodpořila, a to hlavně poslanci hnutí ANO je silně zkreslené, a těžko to vykládat jinak, než že jde o zkreslení úmyslné. Nevím, kdo na Aktuálně.cz dělá redakční kontrolu, ale tohle odflákli. --Vachovec1 (diskuse) 25. 3. 2020, 14:46 (CET)
Ach jo, základní princip rozhovorů je, myslím, obecně znám. Pokud někdo něco v rozhovoru tvrdí, není to fakt, nýbrž je to jeho názor či prohlášení. Tak to funguje. Pokud snad někomu vadí, že faktické informace nejsou doloženy nezávislým zdrojem, tak je možno přidat ten nezávislý zdroj, klidně i (sice závislý, ale z podstaty poměrně věrohodný) stenozáznam z PSP. Ale nediskredituje to onen rozhovor jako zdroj výroků či kritických názorů politika Svobody. Co je tohle za nesmysl, aby se zakazovalo používat rozhovory s politiky jako zdroj jejich postojů či výroků? A ten nesmysl o úmyslném zkreslení už opět vypovídá jen o vlastním zaujatém POV wikipedisty. Těším se, až stejně kriticky prolustrujeme všechny zdroje, včetně svěřenskofondových. Opravdu jsem zvědav na tu kvalitně odvedenou práci. Připomínám, že jestli tuhle diskusní sekci někdo nadepíše „kritika“, předpokládám, že se věnuje zpracování kritických názorů různých lidí k tématu. Pokud Svoboda vyjadřuje svůj kritický názor, je nesmysl vylučovat jej na základě toho, že si dovolil vyslovil jej v rozhovoru. --Bazi (diskuse) 25. 3. 2020, 15:14 (CET)
Svěřeneckofondové noviny jsou, milý Bazi, důvěryhodné zdroje v koronové době. Ty snad nechcete cenzurovat!? --Zbrnajsem (diskuse) 25. 3. 2020, 15:31 (CET)
To se zeptejte kolegy Vachovce. ;-) --Bazi (diskuse) 25. 3. 2020, 15:54 (CET)
Jakto? Vy máte soustavně cosi proti MF Dnes a LN. --Zbrnajsem (diskuse) 25. 3. 2020, 16:26 (CET)

Právní analýza Tomáše Sokola

--janbery (diskuse) 4. 3. 2020, 22:07 (CET)--MapudaCZ (diskuse) 4. 3. 2020, 22:25 (CET)--RiniX (diskuse) 5. 3. 2020, 17:47 (CET)--Ján Kepler (diskuse) 6. 3. 2020, 19:32 (CET)--Poirot12345 T (diskuse) 6. 3. 2020, 22:16 (CET) (hlídání čísel, citace oficiálních zdrojů)--Vachovec1 (diskuse) 13. 3. 2020, 16:55 (CET)--Juandev (diskuse) 14. 3. 2020, 09:13 (CET) (srozumitelnost, prevence, obrázky)--Vojtasafr (diskuse) 23. 3. 2020, 08:58 (CET)--Zbrnajsem (diskuse) 3. 4. 2020, 15:13 (CET)--camel1cz (diskuse) 16. 4. 2020, 19:11 (CET)--Matysek2000 (diskuse) 20. 7. 2020, 18:25 (CEST)--KPX8 (diskuse) 26. 7. 2020, 13:22 (CEST)--Matej06 (diskuse) 23. 8. 2020, 15:01 (CEST)--CharvyCZ (diskuse) 27. 11. 2020, 16:59 (CET)--TomMacBr (diskuse) 31. 3. 2022, 23:40 (CEST) (virologie SARS-CoV-2)UpozorněnoUpozorněno Účastníci WikiProjektu SARS-CoV-2 upozorněni. Ahoj, upozorňuju na analýzu Tomáše Sokola. Neměla by zapadnout, protože se zamýšlí nad legitimitou nouzového stavu. Nemám teď prostor to přidat do článku. Díky.--F.ponizil (diskuse) 24. 3. 2020, 10:41 (CET)

Přečetl jsem si to. Mám o jurisdikci jakési ponětí, můj otec byl právník atd. Mohu snad napsat, že někteří advokáti se již nacházejí u startovacích bloků jako sprinteři, aby z dané situace měli pak hodně zakázek. --Zbrnajsem (diskuse) 24. 3. 2020, 11:08 (CET)
Naštěstí nám tyhle soudy kolegy Zbrnajsem mohou být lhostejné, protože nás zajímají publikované zdroje. Těch je i víc. Např. 1, 2 Ostatně kolega ŠJů ještě před svým zablokováním chtěl na jejich základě postavit samostatný článek. Já myslím, že by se dalo začít příslušnou sekcí ve zdejším článku, a až pokud by se to nějak více rozrostlo, uvažoval bych o případném vyčlenění do samostatného článku. --Bazi (diskuse) 24. 3. 2020, 11:24 (CET)
@Zbrnajsem: Možná se na tom někteří právníci budou chtít přiživit, ale to nic nemění na tom, že skutečnost vyhlášení nouzového stavu pravděpodobně nebyla provedena podle zákona. Zde je článek o odškodnění. Advokátní deník má dokonce rubriku COVID-19.--F.ponizil (diskuse) 24. 3. 2020, 11:48 (CET)
Sekci ano, ale ne tady vypisovat dlouhé právní analýzy, které by tvořily půl článku. --Vachovec1 (diskuse) 24. 3. 2020, 11:51 (CET)
Úsudkem kolegy Zbrnajsem je taky, že veškeré snahy určitých lidí vytěžit ze situace mohou vyznět zcela do prázdna. Kde nic nebude (finančně), tak odtam taky nepřijde žádné odškodnění. Lidé také třeba nebudou mít na to, aby platili zálohy advokátům a soudní poplatky. Zdravím všechny ... Zbrnajsem (diskuse) 24. 3. 2020, 12:07 (CET)
Sám Sokol uvádí, že jiný právník vyslovil názor na tuto kauzu, odlišný od jeho. Ke kterému dobrozdání by se přiklonil Ústavní soud? Stát se nesmí stát hračkou v ruce jednotlivců. --Zbrnajsem (diskuse) 24. 3. 2020, 12:24 (CET)
Krom toho - dobrozdání pro ÚS ve věcech ústavních žalob mohou psát pouze kapacity v oboru ústavního práva. Zda je Tomáš Sokol takovou kapacitou, to teď nevím. A kauzy před ÚS vždy trvají dost dlouho. --Zbrnajsem (diskuse) 24. 3. 2020, 12:43 (CET)
Ano, a také je třeba nezapomínat, že T. Sokol je odborník na trestní právo a zmiovaný doc. Wintr se zabývá ústavní právem... Myslím si, že by se našli právníci, kteří by analýzu T. Sokola označili jako formalistickou.--F.ponizil (diskuse) 24. 3. 2020, 12:58 (CET)
Článek už je dost rozsáhlý a každým dnem důvodně roste. Proto bych vřele doporučoval související aféry, kauzy a pseudokauzy zde velmi stručně zaregistrovat a pojmenovat, ale podrobně se jim věnovat v samostatných článcích, na které povede odkaz. Jinak z článku o Covidu vytvoříme dort pejska a kočičky. V tuto chvíli soustředění článku na hlavní téma udržují mnozí, které nestačím vyjmenovat, proto děkuji hromadně.--Svenkaj (diskuse) 24. 3. 2020, 14:09 (CET)

Interaktivní mapa pro Olomoucký kraj

--janbery (diskuse) 4. 3. 2020, 22:07 (CET)--MapudaCZ (diskuse) 4. 3. 2020, 22:25 (CET)--RiniX (diskuse) 5. 3. 2020, 17:47 (CET)--Ján Kepler (diskuse) 6. 3. 2020, 19:32 (CET)--Poirot12345 T (diskuse) 6. 3. 2020, 22:16 (CET) (hlídání čísel, citace oficiálních zdrojů)--Vachovec1 (diskuse) 13. 3. 2020, 16:55 (CET)--Juandev (diskuse) 14. 3. 2020, 09:13 (CET) (srozumitelnost, prevence, obrázky)--Vojtasafr (diskuse) 23. 3. 2020, 08:58 (CET)--Zbrnajsem (diskuse) 3. 4. 2020, 15:13 (CET)--camel1cz (diskuse) 16. 4. 2020, 19:11 (CET)--Matysek2000 (diskuse) 20. 7. 2020, 18:25 (CEST)--KPX8 (diskuse) 26. 7. 2020, 13:22 (CEST)--Matej06 (diskuse) 23. 8. 2020, 15:01 (CEST)--CharvyCZ (diskuse) 27. 11. 2020, 16:59 (CET)--TomMacBr (diskuse) 31. 3. 2022, 23:40 (CEST) (virologie SARS-CoV-2)UpozorněnoUpozorněno Účastníci WikiProjektu SARS-CoV-2 upozorněni. Ahoj upozorňuji na zajímavý projekt: Mapujeme koronavirus v Olomouckém kraji. Je to projekt studentů Katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (tisková zpráva zde). V článku je v externích odkazech a myslím že by to šlo vytěžit daleko víc...--F.ponizil (diskuse) 25. 3. 2020, 12:47 (CET)

Tematická struktura článku

V současné době převládá v článku denní vývoj, což je pochopitelné, relativně nejsnáz se to zpracovává. Pak tu máme první individuální případy, testování, (vládní) opatření. Na konci zbývaji jen útržkovitě nějaké reakce na vládní opatření a tzv. mezilidská solidarita.

Myslím, že by obzvlášť ty poslední sekce bylo záhodno koncipovat jinak. Navrhoval bych, abychom kromě samostatného testování vyčlenili taky sekci pro ochranné prostředky, kam by se dalo začlenit veškeré jejich svépomocné i jiné opatřování, a to jak roušky, respirátory, tak i štíty nebo dezinfekce. Na testování by pak měla navazovat samostatná sekce pro léčbu, vlastní vývoj léků nebo pořizování „náhradních“ léčiv (jistě to patří i do obecnějšího článku, ale také v rámci ČR se v tomto směru děje něco specifického). Kromě vládních opatření by se tu měla objevit i opatření na úrovni krajů či obcí, samozřejmě ne všechna jednotlivě, ale nějaký souhrn s příklady nebo ojedinělými případy. Dále sem patří všechny úvahy o (ústavně)právní stránce věci, případně reakce politické opozice a dalších společensky významných „hráčů“, např. ombudsmana aj. Už se taky řeší ekonomická stránka věci, vliv na významné podniky nebo celá odvětví (ne nutně jen v důsledku vládních opatření). Někam sem bych přidal i další reakce veřejnosti, ty projevy solidarity, včetně firemní nebo obecní aj. Zapomněl jsem ještě na nějakou důležitou složku? --Bazi (diskuse) 25. 3. 2020, 16:46 (CET)

@Bazi: Dík. Pokud jde o strukturu témat, jistě máte pravdu, všechna jsou epidemií vyvolána a bylo by třeba je mít v encyklopedii podchycená. Osobně bych se ale bál nepřiměřeného bobtnání článku Pandemie COVID-19 v Česku, který ztratí přehlednost. Jen karanténa a její následné uvolňování budou podle mého odhadu trvat o hodně déle, než dva měsíce. Spontánně vzniklá koncepce "den po dni" se za pár týdnů nejspíš ukáže jako příliš zatěžující detailním popisem. (Stejně, jako muselo být opuštěno popisování jednotlivých případů nákazy v tabulce.) Pak možná vznikne potřeba přepracování, třeba stručně "měsíc po měsíci" s odkazy na detailní stránky jednotlivých měsíců. Osobně bych byl pro to, aby zde témata byla stručně zmíněna, ale byly jim věnovány samostatné stránky s odkazy odsud. Nevím, jen upozorňuji na budoucí nepřehlednost, která povede k tomu, že článek nikdo nedočte do konce. Po praktické stránce se ale obávám toho, že se nikdo takového koncepčního přepracování neujme a že stránka bude jen chaoticky narůstat a narůstat. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 25. 3. 2020, 21:51 (CET)
Řekl bych, že je klidně možné začít tady a vyčleňovat do samostatných článků, až pokud by to přesáhlo přijatelný objem. Taky si myslím, že výhledově by se spíš měl vyčlenit ven třeba právě ten chronologicky koncipovaný průběh.
Každopádně mě napadají ještě další témata vhodná pro samostatnou sekci: dopady na kriminalitu, nehodovost ad. ukazatele (např. ekologické projevy už se přinejmenším v globálním pohledu řešily). A dále odraz pandemie v (populání) kultuře, jen namátkou teď třeba nové díly seriálu Republika Blaník apod. --Bazi (diskuse) 29. 3. 2020, 18:19 (CEST)

K diskusi - přesunutí neaktuálních podrobností do podčlánku

Článek každodenně narůstá; řada detailních informací má už hodnotu jen dokumentační, ale málokoho dnes zajímá. Přitom musíme očekávat, že se situace bude vyvíjet ještě několik měsíců, než se stabilizuje, článek úměrně tomu bude narůstat. Doporučuji proto (není to zdaleka jen moje myšlenka), po několika dnech měsíce dubna:

  • Založit samostatný článek "Pandemie COVID-19 v Česku, leden-březen 2020" (případně tři články po měsících, ale za leden a únor toho tolik není)
  • Do článku Pandemie COVID-19 v Česku vložit do kapitoly "Průběh" šablonu "Podrobnosti" s odkazem na novou stránku
  • Do nového článku přesunout denní informace ze subkapitol "Leden", "Únor" a "Březen", včetně tam vložených referencí a obrázků
  • Strukturu kapitoly "Průběh" zachovat (členit po měsících), ale v jednotlivých měsících uvádět jen analytické údaje statistik a stručně nejvýznamnější opatření či události za celý měsíc
  • Duben podle mne můžeme prozatímně ponechávat ve struktuře "den po dni"; v květnu přesunout, bude-li třeba, na novou podstránku

Dík předem za názory. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 30. 3. 2020, 18:08 (CEST)

Nebylo by lepší to nazvat Průběh pandemie COVID-19 v Česku podle "hlavního článku" Průběh pandemie COVID-19? RiniX (diskuse) 30. 3. 2020, 18:15 (CEST)
Není to tak děsně dlouhé. Přesun postupného vývoje do samostatného článku (souhlasím s RiniXovým návrhem pojmenování) by každopádně měl být vyvážen rozepsáním těch tematických sekcí, jak jsem navrhl výše. A pokud to moc nenabobtná, klidně bych ten vývoj zatím nechal vcelku, později by se vidělo, jestli ho rozdělit po čtvrtletích, nebo třeba až po pololetích. --Bazi (diskuse) 30. 3. 2020, 18:56 (CEST)
Rozdělení průběhu po měsících je nevhodné. Správně píšete, že to potrvá ještě dlouhé měsíce. Přece nechceme mít na Wikipedii dvacet článků o průběhu jednoho onemocnění. (Pravda, bude jich méně, protože hodně se toho děje na začátku, příští měsíce nebudou tak bohaté na události.) Ale z principu... Může být samostatný článek o průběhu, ale tam ať je vše. --Hrdlodus (diskuse) 30. 3. 2020, 23:10 (CEST)
ProtiProti Proti, článek už nebude natolik narůstat. Pokud už budeme chtít průběh vyčlenit, tak do článku Průběh pandemie COVID-19 v Česku. --janbery (diskuse) 1. 4. 2020, 14:37 (CEST)
Já si stále myslím, že to denní reportování na Wikipedii vůbec nepatří (i když je to tu běžné a i když to na en tak mají). Pro mne to denní reportování připomíná skutečně reportáže (které patří na Wikizprávu, nikoliv na Wikipedii). Tady by měla být shrnutí. Postupně se ty informace totiž stávají historií a tak se ty informace mohou shlukovat do jednotlivých celků ať už podle měsíců, nebo ještě lépe nějakých období. Viz třeba španělská verze, kde to podle mne píší dobře. --Juandev (diskuse) 3. 4. 2020, 23:43 (CEST)
Španělská wikipedie ten průběh dělá taky. RiniX (diskuse) 3. 4. 2020, 23:58 (CEST)
@Juandev: Souhlasím, že denní detaily do článku nepatří (to platí o většině článků s aktuálními tématy, třeba o žijících politicích - encyklopedie chce trochu odstup). Ale lidové tvořivosti nezabráníme, proto jsem navrhnul přesun detailů do Průběh pandemie COVID–19 v Česku vždy na začátku dalšího měsíce. Nicméně to vypadá, že se problém v zásadě vyřešil sám - v dubnu denní informace zatím nepřibývají, i když by bylo o čem psát (např. "chytrá karanténa"). Zdraví--Svenkaj (diskuse) 4. 4. 2020, 11:15 (CEST)

Přehled prvních nemocných

Porovnával jsem tabulku prvních případů s daty, které Aktuálně získalo z MZ a dost se liší z multizdrojových dat, která jsou použita v článku (například mezi nakaženými by měli být občané Slovenska, které v tabulce vůbec nemáme). Původně jsem měl v plánu tabulku aktualizovat podle MZ, což ale kvůli značným rozdílům nejde, při pouhém zkopírování MZ tabulky by se pak ztratily podrobnosti k jednotlivým případům, takže téma otevírám k diskuzi… Tady jsou případně ta data raw. — Jagro (diskuse) 1. 4. 2020, 03:38 (CEST)

--janbery (diskuse) 4. 3. 2020, 22:07 (CET)--MapudaCZ (diskuse) 4. 3. 2020, 22:25 (CET)--RiniX (diskuse) 5. 3. 2020, 17:47 (CET)--Ján Kepler (diskuse) 6. 3. 2020, 19:32 (CET)--Poirot12345 T (diskuse) 6. 3. 2020, 22:16 (CET) (hlídání čísel, citace oficiálních zdrojů)--Vachovec1 (diskuse) 13. 3. 2020, 16:55 (CET)--Juandev (diskuse) 14. 3. 2020, 09:13 (CET) (srozumitelnost, prevence, obrázky)--Vojtasafr (diskuse) 23. 3. 2020, 08:58 (CET)--Zbrnajsem (diskuse) 3. 4. 2020, 15:13 (CET)--camel1cz (diskuse) 16. 4. 2020, 19:11 (CET)--Matysek2000 (diskuse) 20. 7. 2020, 18:25 (CEST)--KPX8 (diskuse) 26. 7. 2020, 13:22 (CEST)--Matej06 (diskuse) 23. 8. 2020, 15:01 (CEST)--CharvyCZ (diskuse) 27. 11. 2020, 16:59 (CET)--TomMacBr (diskuse) 31. 3. 2022, 23:40 (CEST) (virologie SARS-CoV-2)UpozorněnoUpozorněno Účastníci WikiProjektu SARS-CoV-2 upozorněni. --janbery (diskuse) 1. 4. 2020, 14:35 (CEST)
Pokud by někdo chtěl znát můj názor, pak bych osobně řekl, že by ztráta podrobnosti v takovéto situaci nevadila - napadá mě, zda nechceme tyto tabulky nějak "prolnout", bude-li to samozřejmě možné. Poirot12345 T (diskuse) 3. 4. 2020, 09:38 (CEST)
Určitě jsem PRO tabulku MZ využít, ale asi nemá smysl ji sem kopírovat, protože některé položky jsou nadbytečné (např. rok narození a věk nám říkají dvěma způsoby totéž; a že např. Děčín je v Ústeckém kraji, to jsme se už v předchozí diskusi shodli, že není nutné psát). Zdejší tabulka už prošla racionalizací, takže bych údaje z tabulky MZ využil k doplnění té zdejší, nakolik to bude možné. --Honzula (diskuse) 7. 4. 2020, 10:20 (CEST)

Není uvedeno podstatné kritérium

Není zde údaj který by popisoval jak se liší zasaženost populace dle pohlaví,zajisté to není 1:1.--194.228.59.4 2. 4. 2020, 13:57 (CEST)

@194.228.59.4: V čem je ten údaj tak důležitý? Jestli si dobře pamatuju poslední zveřejněná čísla, bylo to 52:48, čili významný rozdíl u pohlaví není. Ale jinak - editujte s odvahou. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 2. 4. 2020, 14:28 (CEST)
Tento údaj skutečně chybí, podle údajů ÚZIS (str. 12) by to mělo být k 30. 3. 2020 zhruba 52:48 "ve prospěch" mužů (jak píše Svenkaj), což mi přijde poměrně málo vypovídající, prostě je to někde kolem poloviny. Ženy převládají mezi dvacátnicemi, čtyřicátnicemi a pak osmdesátnicemi+, muži v ostatních skupinách. --Bazi (diskuse) 2. 4. 2020, 15:09 (CEST)
Oprava chyby v nadpisu. --Zbrnajsem (diskuse) 2. 4. 2020, 16:58 (CEST)

Grafy

@Robins7: Ahoj, můžeš se kouknout na aktualizaci obrázku? Také mne napadlo, že bychom tabulku a graf mohli vyčlenit do sekce Statistiky, jako je tomu u Číny. RiniX (diskuse) 6. 4. 2020, 14:17 (CEST)

@RiniX: Obrázek VyřizujiVyřizuji Vyřizuji.. A jsem ProPro Pro vytvoření sekce statistiky. --Robins7 (diskuse) 6. 4. 2020, 14:18 (CEST)
HotovoHotovo Hotovo. (obrázek) --Robins7 (diskuse) 6. 4. 2020, 14:32 (CEST)
@RiniX: Vyčlenění tabulek a grafů statistik do zvláštní kapitoly je podle mne dobrý nápad. Pak by stálo za úvahu, aby figurovaly hned jako první kapitola; jsou podle mne první očekávaná informace. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 6. 4. 2020, 14:36 (CEST)
@Svenkaj: Ponechme to tak. Nepřipadá mi to příliš estetické, aby hned na začátku článku byly tokové kolosální grafy na šířku celé obrazovky. Jakési „shrnutí” by IMHO mělo být na konci, každý si to tam dohledá ;) --Robins7 (diskuse) 6. 4. 2020, 14:54 (CEST)

@Robins7: Možná je chyba u mě, avšak změnu nevidím. RiniX (diskuse) 6. 4. 2020, 14:55 (CEST)

@RiniX: Myslíš u obrázku? --Robins7 (diskuse) 6. 4. 2020, 14:56 (CEST)
Jo. RiniX (diskuse) 6. 4. 2020, 16:28 (CEST)

Přidal bych do tabulky v sekci statistika dva sloupce pro aktivní případy. Přijde mi to jako zajímavá informace, zvláště po dnešku, kdy poprvé klesly.

Kdy si téma zaslouží svůj odstavec?

Já mám dotaz obecného charakteru. Tím, že je to probíhající akce, tak by se všechny informace dali ve psat do odstavců, které jsou v sekci historie. Kdyby jsme byly důslední, můžeme pak článek rozdělit na Historie a Součanost a nic nebude v žádné jiné sekci. Nicméně tak to nikde na Wikipedii není, vždy se najdou další specifické odstavce. Máme nějaký návod pro to, co může mít svůj vlastní odstavec a co se jen zmíní v nějaké ze sekcí historie? --Juandev (diskuse) 7. 4. 2020, 16:49 (CEST)

Počet úmrtí (kovid či nekovid) v ČR v roce 2020

Denní počty kovid-pozitivních úmrtí jsou k mání např v COVID-19: Přehled aktuální situace v ČR, mzcr.cz a jsou promítány do článku na Wikipedii. Jsou někde k mání celkové počty úmrtí v ČR bez ohledu na příčinu v roce 2020, tedy bez ohledu zda via kovid, respiratorní onemocnění či rakovinu? Jsou k mání na denní bázi, týdenní bázi, měsíční bázi či alespoň celkově od začátku roku 2020? --Dan Polansky (diskuse) 6. 4. 2020, 14:38 (CEST)

@Dan Polansky: Zdravím. Zkuste worldometer, konkrétní informace k Česku jsou pak na této záložce. S pozdravem --Robins7 (diskuse) 6. 4. 2020, 14:51 (CEST)
Děkuji, záložka "Czech Republic (Czechia) Population" je moc zajímavá. Neuvádí žel to co mě zajímá, totiž počet úmrtí; uvádí sice 19,772 (19 tisíc a něco) coby přírůstek populace v ČR v 2020, nicméně v tom jsou zahrnuty i narození a migrace. Pak uvádí 22,011 coby přírůstek via migraci a porodnost 1.64 (nevím v jakých jednotkách), tak třeba by z toho ta úmrtí šlo spočítat. Nemá worldometers.info i úmrtí v ČR ("Death rate", "Mortality" či tak něco)? Nemůžu to tam teď narychlo najít. Ještě koukám na worldometří stránku Czechia Demographics, ale tam ten údaj také nevidím. --Dan Polansky (diskuse) 6. 4. 2020, 16:46 (CEST)
Pak nacházím na rok 2019 toto: "Počet zemřelých v roce 2019 dosáhl 112,4 tisíce a byl tak o téměř 600 nižší než v roce 2018. Meziročně méně bylo zemřelých žen (55,0 tisíce), počet zemřelých mužů (57,3 tisíce) stagnoval. Nejvyšší byl počet úmrtí v lednu (10,4 tisíce) a nejnižší v září (8,7 tisíce). Nejpočetnější pětiletou věkovou skupinu tvořili u zemřelých nadále 85–89letí, a to jak v úhrnném pohledu, tak u žen.", dle https://www.czso.cz/csu/czso/cri/pohyb-obyvatelstva-rok-2019. Ale je potřeba mít živá data k úmrtí za rok 2020, stejně živá jako kovidová data k úmrtí za rok 2020. --Dan Polansky (diskuse) 6. 4. 2020, 16:51 (CEST)
@Dan Polansky: Přiznám se, že nerozumím smyslu původního dotazu. Pochybuji, že by Český statistický úřad registroval průběžně denní počty úmrtí v ČR a že by takový údaj měl nějaký praktický smysl. V Česku zemře průměrně okolo 300 lidí denně. Počty úmrtí, kdy pacient měl sice COVID-19, ale zpravidla spojený s jinými chorobami, se nyní pohybují v hodnotách menších než 10 denně. Vyhodnocování statistik úmrtí je podle mne předčasné a jednalo by se o vlastní výzkum. Doporučuji vyčkat, po odeznění epidemie mě bude její vliv na úmrtnost zajímat taky. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 6. 4. 2020, 21:23 (CEST)
Měl by někdo jiný ta data? Je zřejmé že by byla velmi užitečná: bylo by v nich vidět jak se kovid promítá do celkových úmrtí, tedy zda díky kovidu celková denní či týdenní úmrtí rostou; nebylo by to třeba zřetelně vidět v ranné fázi kovidu, ale po čase nutně, tak dlouho dokud by kovid byl jev působící signifikantní množství dodatečných úmrtí. Zjevně někdo umí poskytovat denní počty kovid-pozitivních úmrtí, a tedy by snad měl umět i poskytnout denní či alespoň týdenní počty všech úmrtí, jako to dělají např. v UK tady: Deaths registered weekly in England and Wales, provisional by Office of National Statistics, ons.gov.uk. --Dan Polansky (diskuse) 6. 4. 2020, 22:50 (CEST)
Zdá se, že u nás se taková data zpracovávají a publikují jenom po čtvrtletích. Viz https://www.kurzy.cz/zpravy/498152-demograficky-vyvoj-ve-zlinskem-kraji-v-1-ctvrtleti-2019/ ; https://www.kurzy.cz/zpravy/523518-demograficky-vyvoj-ve-zlinskem-kraji-v-1-az-3-ctvrtleti-2019/ Takže na údaje o celkové úmrtnosti si zřejmě počkáme až do června. --Honzula (diskuse) 7. 4. 2020, 10:41 (CEST)
@Dan Polansky, Svenkaj, Robins7, Xyzabec: Na stránkách ČSÚ jsou už dohledatelná data i grafy, které srovnávají týdenní úmrtnost v ČR za posledních deset let. Plyne z nich, že v ČR -na rozdíl od jiných evropských zemí- se letos celková úmrtnost nijak nezvýšila: "Počet zemřelých - časové řady" Jestli už se ten odkaz tady objevil, tak se omlouvám, ale v diskusi ani v článku jsem na něj nenarazil (ani v rámci výzvy lékařů, kteří konstatovali, že v ČR, se úmrtnost nezvýšila). --Honzula (diskuse) 8. 6. 2020, 09:34 (CEST)

@Dan Polansky, Honzula: Souhlasím s Dan Polansky, že vliv epidemie na úmrtnost bude při větším počtu úmrtí poučný. V tuto chvíli si ale stejně jako Honzula myslím, že je třeba počkat. Dál už jen spekuluji - úmrtí zaznamenávají matrikářky (s matrikářem jsem se nesetkal :-) ). Jaký smysl by mělo, kdyby všechny matriční úřady posílaly denně data o úmrtí v obci a současně se tato data průběžně zpracovávala? Náklady by byly velké a praktický efekt žádný. Takže celkový počet úmrtí za 6. duben 2020 v tuto chvíli nejspíš nikdo nezná. Nepochybuji o tom, že po odeznění epidemie profesionální statistické studie vzniknou a že současně budou kvalifikovaně odfiltrovávat vlivy jiných chorob při současném onemocnění na COVID-19. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 7. 4. 2020, 10:59 (CEST)

Tyto údaje je třeba mít během epidemie, aby byl vidět skutečný dopad epidemie na úmrtnost obvyvatelstva, a aby bylo možné vyvrátit domněnku, že kovid ve statistikách pouze krade úmrtí jiným diagnózám. Náklady by byly titěrné ve srovnání s již nastalými ekonomickými dopady mitigačních opatření a praktický efekt by byl značný. --Dan Polansky (diskuse) 7. 4. 2020, 11:09 (CEST)
Tak skutečný dopad epidemie na úmrtnost můžeme vidět na záběrech z italských a španělských nemocnic - spousta těch lidí, kteří leží a posléze umírají na chodbách nemocnic třeba ani nepřivezli do nemocnice kvůli koronaviru, ale prostě se jim nedostane včasná a odpovídající péče, protože a) JIPky jsou obsazené lidmi s koronavirem, b) lékaři jsou nemocní nebo v karanténě (ani s "rýmičkou" lékař správně nesmí operovat). --Honzula (diskuse) 7. 4. 2020, 11:19 (CEST)
Prosil bych denní či týdenní data všech úmrtí pro Itálii v roce 2020. Itálie má málo JIPek a ventilátorů na milión obyvatel; Itálie má smog; v Lombardii mívají vytíženost JIP-lůžek 85-90%[3], tj. před epidemií kovidu; atd. Prosil bych data. --Dan Polansky (diskuse) 7. 4. 2020, 11:35 (CEST)
Jsem si vzpomněl že k Itálii podobné údaje mám (sice ne přímo počty úmrtí nýbrž z-score kolem úmrtí, ale aspoň něco), na https://www.euromomo.eu/. Když zaskrolujete dolů na graf kde jeho částí je i vodorovná část Itálie, tak tam na konci uvidíte takový modrý kopeček, a to je nejspíš onen kovid; ovšem dlužno dodat, že ve stejném Italském pásu uvidíte podobně vysoký kopeček pro zimu 2017. --Dan Polansky (diskuse) 7. 4. 2020, 17:45 (CEST)
Mno, W:en:Talk:2020_coronavirus_pandemic_in_Italy#Graph_of_daily_mortality_from_all_causes ukazuje zase jiný obrázek z Itálie a sice tento (githubusercontent.com), vytvořený z denních dat poskytnutých Itálií: ostrý vyčnívající nárůst tam pro 2020 je, ale není tam nic pro 2017, což odporuje tomu zdroji euromomo.eu. Ten obrázek není publikovaný peer-reviewed zdrojem. Buď jak buď, takový nějaký obrázek potřebujeme, jenže spolehlivý. --Dan Polansky (diskuse) 7. 4. 2020, 18:09 (CEST)
Na úplné odfiltrování úmrtí na COVID-19 od ostatních příčin bych se nespoléhal - to u virových onemocnění snad ani nelze, protože viróza skoro vždycky naruší odolnost organismu vůči jiným patogenům a vrozeným chorobám (extrémní příklad je AIDS, na samotný HIV vlastně nikdo neumírá). V Česku například loni zemřelo "jen" 55 lidí na chřipku, ale asi 1500 lidí zemřelo "s chřipkou". Jinými slovy, počet zemřelých s "underlying health condition" (jak říkají Britové), bude mnohonásobně vyšší, než lidí, co zemřou na samotný virus a nic jiného. --Honzula (diskuse) 7. 4. 2020, 11:14 (CEST)
Já právě že nic filtrovat nechci; chci vidět jak tento smrtící jev zvedá křivku celkových úmrtí nahoru. K tomu nepotřebuji vůbec testovat na kovid (a vyhnu se všem problémům s testováním spojených jako je málo testů a spolehlivost testů); potřebuji pouze vidět ty data denních či týdenních úmrtí, všech úmrtí, nikoli pouze kovidích. --Dan Polansky (diskuse) 7. 4. 2020, 11:19 (CEST)
Zřejmě jediný způsob, jak to zjistit, je zavolat na ČSÚ - nebo si počkat do června, až taková data zveřejní sami od sebe. --Honzula (diskuse) 7. 4. 2020, 11:22 (CEST)
Údaj o datu úmrtí (ne o příčině) je v Informačním systému evidence obyvatel, který vede Ministerstvo vnitra. Předpokládám, že zpoždění aktualizace dat je max. v řádu dnů. Vytáhnout z toho sumární data za jednotlivé dny by tedy neměl být problém a možná se to i děje, ale je otázka, jak do MV šťouchnout, aby to zveřejňovali. Zdravím, --Xyzabec (diskuse) 7. 4. 2020, 14:32 (CEST)
@Dan Polansky: Dovoluji si upozornit, že počet zemřelých v daném dni je statistická veličina, která má svůj rozptyl okolo obvyklého průměru. Vlivů bude nesčíslně - napadá mě třeba počet smrtelných havárií o Velikonocích, které jsou pokaždé jindy. Máme méně než tříprocentní denní počet úmrtí, které mohly být ovlivněny COVIDEM-19, oproti očekávatelné hodnotě (méně než 10 z velmi zhruba 300 denně). Porovnáváním (s čím? se stejným datem loňského roku?) opravdu moc nezjistíte. Bránit Vám v tom nemůžu, ale Vaše úvaha směřuje k vlastnímu výzkumu. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 7. 4. 2020, 18:29 (CEST)
Tak plotovat by šlo data za více let, jak to činí tento obrázek pro Itálii (githubusercontent.com), a tím by se dosáhla srovnatelnost a očištění od měsíčně-sezónních vlivů. A pokud by byl zdroj dat (zatím ho nemáme), třeba by nám udělali i ten plot (graf) a ten by šlo od nich zobnout, čímž by odpadly diskuze o vlastním výzkumu. A pokud je počet kovidích dodatečných úmrtí pod hladinou statistické významnosti, taky dobré vědět. Jinak chtít tento druh grafu a dat žádný vlastní výzkum není: některé země data či graf poskytují, včetně USA[4], UK[5][6], Švýcarska[7], a nyní nějaká data dodala i Itálie[8], byť kdoví jaké spolehlivosti a úplnosti. --Dan Polansky (diskuse) 7. 4. 2020, 19:44 (CEST)
@Dan Polansky: Jo, ty příklady jsou dobře profesionálně zpracovány, zejména USA a Švýcarsko jsou názorné. U dat UK je třeba se podívat i zpětně. Zaujalo mě zde, že v týdnu, kdy v USA byl zatím nejvyšší počet mrtvých na COVID, byl celkový počet úmrtí výrazně nižší, než v předchozích týdnech. Zajímavé taky je, jak vyhodnocují příčiny úmrtí (pneumonia + influenza) + COVID. Ty relace mezi čísly a jejich interpretace opravdu nebudu jednoduché. Ale už se do toho dál nebudu plést, za mne to nechávám odborníkům. Já se budu tiše modlit, aby u nás počty úmrtí do takových špiček nevyskočily :-). Zdraví --Svenkaj (diskuse) 7. 4. 2020, 20:33 (CEST)
Pozor že v těch datech chybí jeden až dva nejčerstvější týdny roku 2020. Ve Švýcarských datech[9] je v tom grafu pro 2020 už něco potenciálně kovidího vidět, ale pozor že mnohem větší výkyv z pruhu má graf na stejné stránce pro rok 2017 a stejně tak pro 2015. Jsou tři věci které mohou zruinovat muže: víno, ženy a bezmezná důvěra k odborníkům. --Dan Polansky (diskuse) 8. 4. 2020, 08:13 (CEST)
A ještě jeden článek srovnávající počet úmrtí v New Yorku. --Svajcr (diskuse) 10. 4. 2020, 22:50 (CEST)
@Svajcr, Dan Polansky, Svenkaj: Tenhle článek z NYT je zajímavý. Potěšilo by mne, kolego Svajcre, kdybyste začal přispívat do článku Pandemie covidu-19 ve státě New York. Ten název článku já neschvaluji, ale jeho vylepšení a doplnění bych uvítal. --Zbrnajsem (diskuse) 10. 4. 2020, 23:36 (CEST)
Ten NYT článek v žádném případě nepoužít jako seriózní zdroj; viz co píšu níže. --Dan Polansky (diskuse) 11. 4. 2020, 08:04 (CEST)
Já už New York Times po té co kolem kovidu předvedli nevěřím. A skutečně, podívejte se na ten jejich první obrázek: k jeho konci tam mají něco tečkovaného bez červené čáry a pak tam mají jednu vysokou čáru rudě, ale vlevo od ní není nic; jako to? Jakto že nemají data, když cdc má data pro celé U.S.? A pak ten jejich druhý graf: tam uvádí 3350 úmrtí dosud na kovid, ale dohromady 5330 více úmrtí v měsíci než čekali. Teď, kolik má New York obyvatel? 8.4 milliónu, plus mínus. Při roční úmrtnosti kolem 1% dostáváme, že tam zemře ročně v průměru 84000 obyvatel, to je průměrně za měsíc 7000 obyvatel ve městě New York zemře. Tak co se nám NYT snaží říct? Že 5330 je dvakrát více než 7000?
Podívejte se znovu na seriózní zdroj CDC[10], na ten graf s modrými sloupečky. Tam vidíte že kolem 4. dubna celkový počet úmrtí dokonce poklesl: to jsou ty modré sloupečky. Povídám, mainstream média jsou jen o fous lepší než bulvár a někdy ani to ne. Mrkněte na CDC na dole graf s modrými sloupečky. --Dan Polansky (diskuse) 11. 4. 2020, 07:45 (CEST)
Pojďme dále. NYT článek uvádí tuto CDC stránku jako zdroj. Na CDC stránce je Table 4, pro týdny končící v Feb/1/2020 to Apr/4/2020. Table 4 uvádí 1,956 úmrtí přičtených kovidu a 14,535 úmrtí bez ohledu na příčinu, pro New York City. Když vezmeme že jsou to zhruba dva měsíce (únor, březen), a vydělíme celkový počet úmrtí dvěma, dostáváme 7267 celkových úmrtí za měsíc pro ty dva měsíce, což je v řádu oněch mých přibližně spočítaných 7000 za měsíc coby baseline. --Dan Polansky (diskuse) 11. 4. 2020, 07:58 (CEST)
Dále v té Table 4 je pro New York City uvedeno 133 percent of expected deaths, tedy že měl NYC o 33% více celkových úmrtí než je očekávaná hodnota. Jenomže data nemají pouze očekávanou hodnotu; mají také rozptyl. A jak data chodí nahoru a dolů kolem očekávané hodnoty je dobře vidět jak v tom obrázku s modrými sloupci od CDC[11] tak ve Švýcarských grafech[12], a konečně i v grafech od EuroMOMO pro řadu evropských zemí[13]. --Dan Polansky (diskuse) 11. 4. 2020, 08:10 (CEST)
Někdo mě upozornil že ten NYT článek připočítal kovidích 1396 úmrtí k celkovým úmrtím z CDC jako kdyby věděli, že všechna tato kovidí úmrtí jsou dodatečná. Dále mám lepší odhad na výchozí počet úmrtí v New York City: z cuny.edu[14] dostaneme úmrtnost 6,4 na tisíc obvyatel pro New York City pro rok 2016, a když uvážíme 8,4 milionu obyvatel pro NYC, dostaneme 4480 úmrtí na měsíc pro New York City. Oproti tomu by 7267 úmrtí byl velmi znatelný nárůst. Někdo seriózní jako je CDC by však měl publikovat graf a analýzu pro New York City. --Dan Polansky (diskuse) 11. 4. 2020, 10:11 (CEST)
Kolego, New York City není Česko. Už jsem tady napsal, že pro stát New York máme extra článek, a uvedl jsem odkaz na něj. Tam na diskusi by bylo dobře mluvit o těchto problémech. --Zbrnajsem (diskuse) 11. 4. 2020, 13:11 (CEST)
Na této stránce byl poskytnut odkaz na NYT v "mém" vlákně a zároveň jsem na tuto stránku dostal ping, tak tu reaguji. Snad to ostatním tolik nevadí. Přispěvatelé mohou mé příspěvky využít i na jiných stránkách, pokud uznají za vhodné. Souvisnost na ten NYT článek nejspíš byla ta, že použítá v obrysu "správnou" metodologii tím, že se dívá na celková úmrtí; v detailu se pak zdá, že má NYT článek jisté metodologické nedostatky, že připočítávají něco co možná nemají a tak, ale kdo ví. --Dan Polansky (diskuse) 11. 4. 2020, 13:48 (CEST)

(odsadit zpět) @Honzula: Děkuji, prima odkaz[15] na prima graf o Česku. Data v grafu sice pro rok 2020 končí týdnem 16, což je týden končící v pátek 24. dubna, nicméně i tak to něco vypovídá. Graf je zajímavý i například špičkou roku 2018 v 10. týdnu. Jinak celková úmrtnost covid-necovid zůstala bez zvýšení u řady evropských zemí, dle Euromomo[16], včetně např. Dánska. (Odpovídám dole aby to bylo dle času byť tím porušuji příspěvkovou souslednost.) --Dan Polansky (diskuse) 14. 6. 2020, 15:09 (CEST)

@Dan Polansky: Ta nadprůměrná úmrtnost v roce 2018 mne taky zaujala - zřejmě epidemie, která nedostala od médií takové píárko jako korona ;-) Už jsem se díval na nějaké statistiky, ale příčinu jsem zatím nenašel. Zpráva o chřipkové epidemii 2017/2018 sice uvádí až čtyřnásobný nárůst úmrtí, ale protože uvádí pouze "úmrtí na chřipku" a nikoli "úmrtí s chřipkou", číslo nevypadá nijak dramaticky (30 za sezónu). Demografický vývoj v ČR za 2018 zmiňuje, že v březnu 2018 zemřel 1,3 násobek průměrného počtu. Převedeno no absolutních čísel, v letech 2017 a 2019 byla úmrtnost v únoru a březnu cca 16.000 lidí, zatímco v únoru a březnu 2018 cca 22.000 lidí . Takže na jaře 2018 zemřelo o cca 6 tisíc lidí víc, než obvykle (to je víc než 1,3x, spíš 1,4x víc). A konečně tahle zpráva konstatuje, že v roce 2018 „K meziročnímu zvýšení počtu zemřelých došlo téměř ve všech regionech ČR s výjimkou Hl. města Prahy, Jihočeského, Olomouckého a Zlínského kraje“, ale příčinu ani míru zvýšení neuvádí. Ale faktem je, že s koronavirem v severní Itálii, kde letos zemřelo 6x víc než obvykle, se ta "zamlčená epidemie 2018" (1,4x) srovnávat nedá. --Honzula (diskuse) 16. 6. 2020, 08:06 (CEST)
Ještě bych čtenáře upozornil na pdf dokument Vývoj předběžných počtů zemřelých v ČR v jednotlivých kalendářních týdnech roku 2020, czso.cz, v němž lze najít grafy ve stylu Euromomo pod hledáním "Počet zemřelých celkem podle čísla týdne" a pak níže. Nejsem zběhlý v českém autorském zákoně, ale pokud by dle něj byly publikace ČSÚ volné dílo, pak by šlo grafy umístit na Commons. Dokument obsahuje i jiné zajímavé grafy.
Co se týče Itálie a "letos zemřelo 6x víc než obvykle", opravdu? Podle jakého zdroje? V jakém časovém období přesně, tj. od 1. ledna do kterého dne v kterém měsíci? V rámci několika týdnů někdy během března a dubna, snad, ale od začátku roku mi tak vysoký faktor přijde velmi nepravděpodobný. --Dan Polansky (diskuse) 19. 6. 2020, 11:39 (CEST)
@Dan Polansky:Pozor, napsal jsem v "severní Itálii", a budu teď ještě konkrétnější: v provincii Bergamo. V celé Itálii zemřelo cca o 50% lidí víc, jen v severní Itálii zemřelo cca o 95% víc, jen v provincii Bergamo zemřelo cca o 570% víc. Podrobnosti v článku Itálie, odkaz na zdroje (hlavně IStat) tamtéž. --Honzula (diskuse) 19. 7. 2020, 21:24 (CEST)
Tam se píše "Italský statistický úřad IStat zase uvedl, že celková březnová úmrtnost v samotném městě Bergamo byla 6.238 zemřelých oproti průměrné celkové březnové úmrtnosti v uplynulých letech, která činila 1.180. Tedy v době epidemie zde byla úmrtnost 567,6 % nad dlouhodobým průměrem.". Podíval jsem se do odkázaného zdroje https://www.istat.it/it/files//2020/05/Rapporto_Istat_ISS.pdf, a tam v Tabella 2. vidíme že v provincii Bergamo dosáhla v období "20 febbraio-31 marzo 2020" (20. února až 31. března) úmrtnost 6.238 lidí zatímco v letech 2015-2019 dosáhla 1.180; to je opravdu velmi mnoho; přitom je coby covid-pozitivních úmrtí uvedeno v tabulce pro toto období 2.346. Ohledně části věty "s koronavirem v severní Itálii, kde letos zemřelo 6x víc než obvykle", uzavírám že je tak jak je napsaná nepravdivá či zavádějící: 1) "severní Itálie" nerovná se Bergamo; "letos" nerovná se 20. února až 31. března. Ještě se nabízí otázka, co se v provincii Bergamo dělo, že mají covid-pozitivních úmrtí v daném období 2.346 ale nadměrná celková úmrtí 5.058; buď málo testovali a nebo tam hrály roli ještě jiné faktory než samotná virová nákaza, nebo obojí. --Dan Polansky (diskuse) 19. 7. 2020, 21:57 (CEST)

Přejmenování

O tom přejmenování se někde diskutovalo? COVID je zkratka, COVID-19 je nemoc, ale že by se dalo, říct, že existuje české slovo covid (které můžeme navíc skloňovat) se mi nezdá. A i kdyby existovalo, není potřeba nějaký čas na jeho ustálení? --Juandev (diskuse) 8. 4. 2020, 13:49 (CEST)

Diskuse probíhá zde. RiniX (diskuse) 8. 4. 2020, 13:50 (CEST)
@Juandev, RiniX: Aha, diskuse o fait-accompli? O uskutečněné akci, která se IMHO zakládá na nezávazném telefonickém sdělení ÚJČ, dokonce snad dnes v noci nebo kdy? Tomu Vy říkáte oboustranná a konstruktivní diskuse, když je porušován komunitní konsensus o nutné uzavřené diskusi před masovým přejmenováváním? A byl zvolen tvar, který je gramaticky nesmyslný? --Zbrnajsem (diskuse) 8. 4. 2020, 14:54 (CEST)
Ano, diskuse probíhá tam. Tento příspěvek jste mohl napsat tam a ne zde. A ano pokud Vám závazné pravidlo WP:Pravopis není dostatečně dobré, tak si vytvořte svoje. Navíc se covid-19 objevil na stránkách ústavu, tak nevím, proč se tady oháníte pořád nějakým telefonátem. Telefonát proběhl, protože jsme potřebovali vědět o důvodu použití tvaru covid-19 ústavem více. Kdybyste si diskusi přečetl a nestál si pořád za svým, určitě to víte. RiniX (diskuse) 8. 4. 2020, 14:58 (CEST)

Počet JIP-lůžek (kovid či nekovid) v ČR v roce 2020

Má někdo zdroj k počtu obsazených a volných JIP-lůžek v ČR v roce 2020, ideálně na denní či týdenní bázi? Máme zdroj k obsazeným lůžkám via kovid[17], ale máme také zdroj k celkovým počtům obsazených a volných JIP-lůžek, s odhlédnutím od kovidu? Děkuji. --Dan Polansky (diskuse) 10. 4. 2020, 14:28 (CEST)

Počet úmrtí s kovidem vs. na kovid

Má někdo zdroj k tomu zda se v Česku ve statistikách rozlišuje úmrtí s kovidem vs. na kovid? Tedy, je každé kovid-pozitivní úmrtí automaticky v úmrtním listu přičteno kovidu?

Na Slovensku se v tomto ohledu něco děje: hýbaly se jim v en Wikipedii počty úmrtí nahoru a dolu a ukázalo se že snad Slovensko zrevidovalo příčinu a uvedlo jako příčinu infarkt. --Dan Polansky (diskuse) 11. 4. 2020, 08:03 (CEST)

Na Slovensku média oznámila první úmrtí na covid-19 už 30. března, ale do oficiální statistiky toho člověka zařadili až 6. dubna - celý týden čekali na výsledek pitvy, která potvrdila příčinu úmrtí: Po prepustení z bojnickej nemocnice zomrel pacient s COVID-19 (30.3.); Muža z Bojníc zaradili do štatistík až po týždni (6.4.). Je pravděpodobné, že zmatky na en-wiki pramení z tohoto rozporu mezi mediálními zprávami a oficiální statistikou. --Honzula (diskuse) 13. 4. 2020, 14:17 (CEST)

Podíl počtu pozitivních na počtu testovaných

V článku nevidím žádný graf pro podíl pozitivních případů na testovaných případech. Přitom má tento graf velkou vypovídací hodnotu. Měl by někdo zájem graf přidat? Zdrojovat ho lze z MZ, hledat "Denní vývoj podílu osob (v %) s prokázaným onemocněním COVID-19 na celkovém počtu testovaných osob v daném dni". --Dan Polansky (diskuse) 12. 4. 2020, 14:29 (CEST)

Tak tady to je, odtud[18]:

--Dan Polansky (diskuse) 7. 5. 2020, 15:00 (CEST)

Občerstveno ze stejného zdroje. --Dan Polansky (diskuse) 24. 5. 2020, 15:02 (CEST)
Občerstveno ze stejného zdroje; exponenciální průměr změněn na prostý 7denní. --Dan Polansky (diskuse) 7. 8. 2020, 11:05 (CEST)

Přehled opatření (Tabulka)

Před necelým měsícem jsem tabulku vládních opatření přeměnil na "rozbalovací", protože opticky zabírala příliš mnoho místa. Negativním důsledkem této změny však zřejmě je, že už od 1. dubna do tabulky nikdo nepřidal žádné nové opatření, ani není aktualizována platnost těch stávajících (sejde z očí - sejde z mysli). Proto raději tabulku zase zviditelním, alespoň dokud krizová opatření neopominou. Jiná je situace u prvních případů, tam už jsme tabulku zakončili, aktualizace až na výjimky žádné nebudou, takže může zůstat rozbalovací. --Honzula (diskuse) 20. 4. 2020, 09:29 (CEST)

Ahoj, před pár dny jsem alespoň doplnil Opatření vlády a ministerstva zdravotnictví o nejnovější opatření MZ a Vlády. Zdá se, že to nikomu nevadilo. Tabulka Přehled opatření má však nadále poslední záznam 1.4. Kromě zastaralosti má i věcné chyby (některé předpisy tam chybí, jiné byly mezitím aktualizovány). Navrhuji tabulku smazat. No, samozřejmě že je mi také líto té práce (i mojí), ale pro mě je informace, které nemohu věřit, spíše na škodu. Nebo se najde nějaký nápad jak tabulky využít lépe? --Petr Říha, Hradec Králové 2. 6. 2020, 20:47 (CEST)
@Honzula: Nejdůležitější opatření rozepsat do odstavce (klidně dvou nebo tří, záleží na délce). Opatření jako taková však nakonec pozbudou platnosti, a proto se mi tabulka zdá zbytečná. RiniX (diskuse) 2. 6. 2020, 20:52 (CEST)
S tím, že se posléze tabulka smaže -přesněji: přetransformuje do textu- počítáme myslím od začátku všichni. Já bych však doporučil nejdříve zkusit dohledat, alespoň u těch závažnějších opatření, kdy byla zmírněna/zpřísněna a nakonec zrušena. Až tabulku odstraníme, úplně ztratíme přehled. Jako závažnější opatření vnímám uzavření hranic, omezení ústavních práv (svoboda shromažďování), uzavření provozoven a omezení povinné školní docházky. Opatření vůči jednotlivým státům, odkládání zdravotnických výkonů, změny nákupní doby, zavedení desinfekcí atd. mi připadají nepodstatné. Respektive je vhodné je zmínit, ale určitě není u nich potřeba uvádět konkrétní nařízení, datum zavedení/změny/zrušení. Udělat to nejprve v rámci tabulky se mi zdá vhodnější. Ale mohli bychom třeba tabulku přemístit do diskuse? --Honzula (diskuse) 8. 6. 2020, 10:11 (CEST)
S přemístěním nevidím problém. RiniX (diskuse) 8. 6. 2020, 10:13 (CEST)
Vážení kolegové a kolegyně, právě jsem tuto tabulku odstranil. Opakuji že obsahovala redundantní a zastaralé informace (jen do 1/4/2020), některé předpisy nebyly uvedeny. Pokud chce někdo přemístit tabulku sem do diskuse nebo jinam, nebráním se, ale podle mne je to zbytečné. Děkuji za pochopení.--Petr Říha, Hradec Králové 26. 6. 2020, 13:09 (CEST)
Dobře jsi to udělal. V případě potřeby si tabulku dohledáme v historii. --Honzula (diskuse) 12. 7. 2020, 12:30 (CEST)

Denní počty nových případů, vyhlazené

Denní počty nových případů, vyhlazené, dle mzcr[19], vyhlazení via 7denní průměr vlastní:

--Dan Polansky (diskuse) 21. 6. 2020, 15:07 (CEST)

Občerstveno.
Téměř stejný druh vizualizace je k mání v Czech Republic (Czechia), worldometers.info, při zaškrtnutí "7-day moving average". --Dan Polansky (diskuse) 27. 6. 2020, 10:46 (CEST)
Občerstveno; nejčerstvější bod je pro 18. červenec, včerejšek. --Dan Polansky (diskuse) 19. 7. 2020, 13:52 (CEST)
Občerstveno; nejčerstvější bod je pro 6. srpen, včerejšek. --Dan Polansky (diskuse) 7. 8. 2020, 10:58 (CEST)

Denní počty nových případů: okres Karviná

Spočítáno z mzcr csv[20] odkázaneho z mzcr[21]; poslední den je 2020/06/24 neb více v datech nyní není. Okres Karviná je CZ0803.

Okres Karviná má v roce 2020 populaci 246 324 dle WP[22]; tj. přírůstek 20 denně dává 8.11 denně na 100 000 pop. Přitom hlavní situační stránka[23] ukazuje pro Karvinou 270 za posledních 7 dní na 100 000 pop, čili 38.6 denně na 100 000 pop, tj. 95 denně v absolutním počtu.

Karviná vybrána co okres s nejvyšším přírůstkem na 100 000 obyvatel za posledních 7 dní, dnes i v minulých dnech, byť právě posledních 7 dní v grafu chybí.

Pro srovnání nyní ještě okres Hlavní město Praha (CZ0100) ze stejného zdroje:

--Dan Polansky (diskuse) 2. 7. 2020, 10:20 (CEST)

Šířka grafů změněna pro lepší čitelnost osy x; kdyby někdo rozchodil xAxisAngle=-45 pro šablonu Graf, bylo by to ještě lepší. --Dan Polansky (diskuse) 3. 7. 2020, 16:17 (CEST)
Bylo by potřeba aby dotyčné organizace publikovaly v .csv otevřených dat dle okresu čerstvá data spíš než data s týdenním zpožděním. Zjevně tato data mají, jinak by nebyli schopní publikovat čerstvý počet nových případů dle okresu za posledních 7 dní. Připuštěno že chtějí počkat až budou data validovaná, jenže zpoždění 7 dní je pro praktické účely příliš velké; občana zajímá co se dělo v jeho okresu v posledních dnech, nikoli před týdnem. Bylo by lepší poskytnout i čerstvé údaje a přidat třeba sloupec Validace kde se uvede např. VP ve smyslu validace proběhla a VZ ve smyslu validace zbývá, či podobně. A nebo pokud se validace vztahuje na úmrtí ale nikoli na případy, pak poskytnout alespoň čerstvá čísla případů a do sloupce pro úmrtí uvést ND ve smyslu není dostupné. Obojí by pomohlo. --Dan Polansky (diskuse) 8. 7. 2020, 10:52 (CEST)
Karviná a Praha občerstveny; nejčerstvější datový bod je pro 11. červenec a dnes je 19. července. --Dan Polansky (diskuse) 19. 7. 2020, 11:51 (CEST)
Dle mzcr[24] má okres Karviná dnes 19. července 48.31 nově nakažených (covid-pozitivních) lidí na 100 000 obyv. za posledních 7 dní; dle záznamu výše to 2. července bylo 270, více než 5 krát dnešních 48. --Dan Polansky (diskuse) 19. 7. 2020, 22:06 (CEST)

Denní počty hospitalizovaných

Aktuální počet covid-pozitivních hospitalizovaných, z mzcr[25]:

Aktuální, to nejsou přírůstky počtu hospitalizovaných nýbrž kolik lidí je toho dne v nemocnicích. Nejsou to ani úhrny všech přírůstků.

--Dan Polansky (diskuse) 19. 7. 2020, 11:18 (CEST)

Upd; poslední bod: 19. července. --Dan Polansky (diskuse) 21. 7. 2020, 11:48 (CEST)
Upd; poslední bod: 5. srpna. --Dan Polansky (diskuse) 7. 8. 2020, 09:07 (CEST)

Šablona zdroje

Co se stalo se zdroji u tabulky Statistiky > Podle regionů? Všechny zdroje najednou odkazují na šablonu, jakoby byly špatně. Změnila se nějak šablona? -- Hrdlodus (diskuse) 2. 8. 2020, 21:21 (CEST)

Rozbitých odkazů je mnoho, alespoň jak se to zobrazuje mě; velmi mnoho odkazů se v oddílu "Reference" zobrazuje jako "Šablona:Citace elektronické monografie". Přemýšlím zda to není i těmi grafy co jsem přidal; v cs WP to kreslítko grafů negeneruje PNG nýbrž jakousi živou věc reagující na mouseover zčervenáním čáry; je dost možné že ty grafy ještě více zatěžují nějaký zdroj který má omezenou kapacitu. Ale těžko říct; Šablona:Citace elektronické monografie zdaleka není zadarmo neb volá Modul:Citace; je to poněkud přeinženýrované, řekl bych. --Dan Polansky (diskuse) 11. 8. 2020, 16:16 (CEST)
V tuto chvíli je vše v pořádku a všechny 4 grafy jsou vykresleny; kdo to opravil a jak však nevím. --Dan Polansky (diskuse) 28. 8. 2020, 12:34 (CEST)

Možnost postupného získání kolektivní imunity

V online tisku se objevil například následující článek:

  • Představa o promoření padla, trvalejší imunita proti covidu nefunguje. Začal souboj o vakcínu, 7. srpna, lidovky.cz
    "Na jaře, v době nouzového stavu a minimálního poznání nového koronaviru, kalkulovala Česká republika se strategií pozvolného průchodu nemoci populací – aby si na ni vytvořila kolektivní imunitu. Poznatky z domova i ciziny ale tuhle cestu definitivně smetly."
    '„V dubnu jsme říkali, že koncept promoření je možný, ale jestli je skutečně funkční, ukážou až studie, které se plánovaly jak u nás, tak v cizině. I ze zahraničních studií vyšlo najevo, že výskyt protilátek u obyvatel nejvíce zasažených lokalit je minimální,“ uvedl pro server Lidovky.cz Rastislav Maďar, epidemiolog a člen odborného týmu při ministerstvu zdravotnictví.'

Výše uvedené citované výroky z článku jsou problematické:

  • 1) Imunita není dána pouze protilátkami nýbrž i T buňkami ("T cells"); viz Immunity to COVID-19 is probably higher than tests have shown, news.ki.se, citovaná v BBC[26] a dále SARS-CoV-2-specific T cell immunity in cases of COVID-19 and SARS, and uninfected controls, 2020, nature.com
  • 2) Ve Švédsku nejen postupně klesla denní úmrtí a hospitalizace až k velmi nízkým hodnotám nýbrž též nyní i denní nové případy klesají poté, co dříve rostly i kvůli nové vlně nárůstu testů; viz např. FOHM report[27], Figur 1C. Antal bekräftade fall av covid-19 per vecka i Sverige fördelat på lindriga och allvarliga fall, a Worldometers[28]. Těžko hledat jiné vysvětlení klesajících nových případů než postupné nabývání imunity v populaci, ať již skrze protilátky, T buňky nebo jinou cestou, za nepřítomnosti drastických opatření na straně Švédska k omezení šíření infekce.
  • 3) Článek neposkytuje odkazy na žádné studie. Citovaný Rastislav Maďar zmiňuje nějaké zahraniční studie, ale my nevíme které. Koncem dubna byla serologická prevalence (protilátková) kovidu ve Stockholmu kolem 7,3 %[29]; kdoví kolik je to dnes. A znovu, kdoví kolik procent navíc udělají "T buňky".

--Dan Polansky (diskuse) 7. 8. 2020, 09:34 (CEST)

Lidovky přinášejí něco jako sebeopravu:

Článek výše odkazuje mj. na následující články:

Jiný zajímavý zdroj je z komentáře článku zcela nahoře:

--Dan Polansky (diskuse) 28. 8. 2020, 12:20 (CEST)

A tady je preprint udávající že kolektivní imunity ("herd immunity") lze dosáhnout již při hranici 20 %, i když mi není přesně jasné 20 % čeho (prodělaných infekcí v populaci?):

Ale pozor že pouze preprint. --Dan Polansky (diskuse) 28. 8. 2020, 12:32 (CEST)

Víceúmrtí na mortality.org

Víceumrtí ("excess deaths") lze pro Česko i další státy najít na mortality.org; grafy publikuje mortality.org v mpidr.shinyapps.io. Pro Česko jsou v grafu nyní vidět data až po týden 24, což může být týden končící 20. června nebo 13. června, podle toho jak počítají týdny. K mání jsou grafy pro různé evropské státy, ale také pro USA. Graf si lze ukázat i omezený na určitou věkovou skupinu. Známou alternativou je EuroMOMO, kde však pro jednotlivé státy nejsou plotována úmrtí nýbrž z-indexy, a je tam méně států; např. Německo tam není celé. --Dan Polansky (diskuse) 7. 8. 2020, 10:44 (CEST)

Graf pro Česko je nyní v článku ale navíc jsem ho zveřejnil v en:Wikiversity:COVID-19/All-cause deaths/Czechia a Wikiversita má nyní grafy pro mnoho dalších zemí v en:Wikiversity:COVID-19/All-cause deaths, a sice evropských zemí ale také Izraele, USA a několik vybraných států USA. --Dan Polansky (diskuse) 15. 8. 2020, 11:34 (CEST)

Grafy do článku vzdor chybějící lokalizaci?

Přišlo by mi dobré grafy jež jsem umístil sem na mluvní stránku dát do článku. Jedna rušící věc je chybějící lokalizace/překlad názvů měsíců v grafech do češtiny; doplněk vytvářející grafy je ukazuje anglicky. Když přidám grafy do článku byť i s anglickými názvy měsíců, vzbudí to nevoli? --Dan Polansky (diskuse) 7. 8. 2020, 11:19 (CEST)

Grafy jsem do článku přidal. Mnozí obyvatelé Česka umí slovensky a slovenské názvy měsíců jsou podobné těm anglickým; a kdyby toto nepomohlo, online překladače pomohou. Lokalizace by byla nicméně ideální. --Dan Polansky (diskuse) 8. 8. 2020, 14:40 (CEST)

Tabulka statistik - špatné zobrazování šablon?

--janbery (diskuse) 4. 3. 2020, 22:07 (CET)--MapudaCZ (diskuse) 4. 3. 2020, 22:25 (CET)--RiniX (diskuse) 5. 3. 2020, 17:47 (CET)--Ján Kepler (diskuse) 6. 3. 2020, 19:32 (CET)--Poirot12345 T (diskuse) 6. 3. 2020, 22:16 (CET) (hlídání čísel, citace oficiálních zdrojů)--Vachovec1 (diskuse) 13. 3. 2020, 16:55 (CET)--Juandev (diskuse) 14. 3. 2020, 09:13 (CET) (srozumitelnost, prevence, obrázky)--Vojtasafr (diskuse) 23. 3. 2020, 08:58 (CET)--Zbrnajsem (diskuse) 3. 4. 2020, 15:13 (CET)--camel1cz (diskuse) 16. 4. 2020, 19:11 (CET)--Matysek2000 (diskuse) 20. 7. 2020, 18:25 (CEST)--KPX8 (diskuse) 26. 7. 2020, 13:22 (CEST)--Matej06 (diskuse) 23. 8. 2020, 15:01 (CEST)--CharvyCZ (diskuse) 27. 11. 2020, 16:59 (CET)--TomMacBr (diskuse) 31. 3. 2022, 23:40 (CEST) (virologie SARS-CoV-2)UpozorněnoUpozorněno Účastníci WikiProjektu SARS-CoV-2 upozorněni. Vážení kolegové, nejsem dostatečně vzdělaný v oblasti mediawiki/wikipedie, ale na mém PC se zdá, že tato stránka nefunguje již několik dní správě (byl jsem na dovolené a přikládal jsem to nedostatečnému připojení k internetu, ale tím to není).

Problém: od určitého místa v tabulce statistik se všechny šablony až do konce stránky neinterpretují, ale jen se zobrazuje jejich jméno jako odkaz na popis.

Dělá Vám to také nebo je to problém u mě?

Má teorie je, že to je přílišným počtem šablon na stánce (konkrétně Nts, které používám vlastně všude v tabulce statistik a těch použití bude pěkných pár stovek). Tušíte někdo co s tím?

Mám nahradit šablonu Nts (vypisuje číslo v oku lahodícím formátu s mezeou oddělenými tisíci) natvrdo výsledným formátem čísla? Popř. je lepší varianta tabulku statistik nějak přepracovat/redukovat a komplet ji přenést do subpage? Klidně na tom zapracuju, ale prosím o nasměrování. Camel1cz (diskuse) 23. 8. 2020, 23:39 (CEST)

@Camel1cz: Stručně řečeno tento: Rozdělení grafu po měsících. Kdyby byla nálada a čas, tak moduly po vzoru anglické založím, ale v brzké době to neplánuji. Možná, až doopravdy přijde délková krize. RiniX (diskuse) 23. 8. 2020, 23:55 (CEST)

Zvýšení úmrtnosti v zemích bez včasných přísných opatření

Chystám se odstranit následující: "V zemích, které nezavedly včas přísná opatření, se ale přirozená úmrtnost výrazně zvýšila".

Tato věta trasuje do EuroMOMO[30]. Přitom však EuroMOMO nepodává žádné informace o tom které země kdy zavedly jaká opatření a tedy tuto větu ze zdroje nelze obdržet.

Hlavně však je tato věta už příliš v oblasti vlastního výzkumu a její platnost zdaleka není jasná. Z přehledu stay at home příkazů pro březen 15 v OWID je například vidět že Španělsko zavedlo poměrně přísná opatření již 15. března zatímco Německo až 21. března a přesto má Španělsko velmi zvýšenou celkovou úmrtnost a Německo téměř vůbec, dle vizualizace od mortality.org[31]; v EuroMOMO Německo celé není.

Z oné mnou problematizované věty to vypadá že editoři Wikipedie provedli na svůj účet kauzální statistickou analýzu na nějaké množině zemí a uzavřeli že včasná přísná opatření statisticky nějak korelují s nezvýšenou celkovou úmrtností a nebo naopak že pozdní či malá opatření korelují se zvýšenou celkovou úmrtností; i kdyby toto editoři směli udělat bez pomoci spolehlivého zdroje který to udělá za ně, potom by tu analýzu museli někam uložit a nespokojit se s pouhým odkazem na EuroMOMO a museli by se v analýze vypořádat s možnými námitkami. --Dan Polansky (diskuse) 28. 8. 2020, 11:43 (CEST)

Případy dle okresu

O případech dle okresu se lze dozvědět v následujících zdrojích:

Výběr ze zdroje[32], příbytek za posledních 7 dní na 100 000 obyvatel, 27. 6, kde "bylo" se vztahuje k 19. 6:

  • Karviná: 91,75 (bylo 51,15)
  • Liberec: 17,8
  • Frýdek-Místek: 16,3 (bylo 14,44)
  • Přerov: 13,9
  • Prachatice: 9,81
  • Chrudim: 8,6
  • Ostrava-město: 8,43
  • Hlavní město Praha, 5,81 (bylo 8,84)
  • Olomouc: 5,95 (bylo 6,37)
  • Brno: 5,77
  • Rakovník: 1,8 (bylo 7,2)

--Dan Polansky (diskuse) 19. 6. 2020, 20:31 (CEST)

Přidán odkaz na novinky.cz; čísla občerstvena. --Dan Polansky (diskuse) 27. 6. 2020, 10:32 (CEST)
Rozšířeny údaje od odkazech. --Dan Polansky (diskuse) 29. 6. 2020, 13:00 (CEST)

Nejvyšší počty ze zdroje[33], 21. července 2020, přírůstek případů za posledních 7 dní na 100 000 obyvatel, zaokrouhleno na celá čísla:

  • Karviná: 58
  • Frýdek-Místek: 36
  • Mělník: 21
  • Jablonec nac Nisou: 20
  • Uherské Hradiště: 19
  • Znojmo: 13
  • Praha-západ: 13
  • Nový Jičín: 13
  • Jindřichův Hradec: 12
  • Praha-východ: 12

--Dan Polansky (diskuse) 21. 7. 2020, 09:25 (CEST)

Totéž pro 4. září 2020:

  • Hodonín: 84
  • Třebíč: 66
  • Svitavy: 65
  • Hlavní město Praha: 62
  • Beroun: 58
  • Tábor: 56
  • Kladno: 53
  • Příbram: 50
  • Kolín: 45
  • Praha-východ: 43

--Dan Polansky (diskuse) 4. 9. 2020, 18:06 (CEST)

Semafor

Pokud někdo nemůžete najít semafor, ten je zde:

--Dan Polansky (diskuse) 3. 9. 2020, 16:16 (CEST)

Díky za odkaz, jen doplním, že tento "semafor" je již minulostí, cituji z odkazované stránky: "Naposledy aktualizováno: 6. 11. 2020 v 19.05 h". Zombie(CZ) (diskuse) 26. 1. 2021, 11:55 (CET)

Nové případy per capita - srovnání evropských zemí

Tady:

Do srovnání výše jsem zařadil řadu evropských zemích, poněkud chaoticky. Zmínit lze že Česko je něco nad Švýcarskem a hodně pod Chorvatskem, Francií a Španělskem. Plotovaná čísla jsou per capita (na milion obyvatel) a tedy srovnatelná mezi státy. Graf by šlo i vyfotit a dát do WP, díky licenci OWID, ale komu by se to chtělo updatovat. --Dan Polansky (diskuse) 4. 9. 2020, 21:05 (CEST)

Přidáno Švédsko; koncový čas změněn na latest: poslední den. --Dan Polansky (diskuse) 6. 9. 2020, 13:57 (CEST)

Jiří Beneš

Relevantní rozhovor:

Potenciálně využitelné v článku, zvlášť jako protipól pokud by tam někdo přidal výkony pana Flegra.

Jiří Beneš je přednosta 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a infekcionista nemocnice na Bulovce. --Dan Polansky (diskuse) 10. 9. 2020, 15:59 (CEST)

Martin Balík

Své zkušenosti s covidem a související odhady sdělil Martin Balík:

Martin Balík je vedoucí lékař z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. --Dan Polansky (diskuse) 12. 9. 2020, 16:41 (CEST)

Miloslav Ludvík

Relevantní rozhovor:

Miloslav Ludvík je ředitel fakultní nemocnice Motol v Praze. --Dan Polansky (diskuse) 13. 9. 2020, 21:06 (CEST)

Denní počet aktuálně hospitalizovaných bez ohledu na covid-pozitivitu

Ví někdo o zdroji tohoto: denní počet aktuálně hospitalizovaných bez ohledu na covid-pozitivitu či vůbec bez ohledu na cokoli, čili celkový počet?

Do počtu covid-pozitivních hospitalizovaných se může promítnout růst testů; některé z hospitalizací budou zapříčiněné covidem ale jiné pouze covid-pozitivní.

Pokud by nebyl denní, tak alespon týdenní.

--Dan Polansky (diskuse) 14. 9. 2020, 14:19 (CEST)

Nově přibyvší případy dle okresu

Nově přibyvší případy dle okresu vypíše následující Pythoní skript ("topCzechDistrict.py"), testovaný v Pythonu 2.7:

import sys, urllib, re

topCount = 40

districtLine = None
districtLineSeen = False
url = "https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19"
for line in urllib.urlopen(url):
  if "js-relative-isin-districts-last-week-data" in line:
    districtLineSeen = True
  elif districtLineSeen:
    districtLine = line.rstrip()
    break

districtLine = re.sub(""", "", districtLine)
districtLine = re.sub(" *data-map=\"{data: *{", "", districtLine)
districtLine = re.sub("}},metadata:.*", "", districtLine)
districtLine = re.sub(",color:rgba([^)]*)", "", districtLine)
districtLine = re.sub("CZ0100:", "", districtLine)

districts = re.split("},[^:]*:", districtLine)
districtRates = []
for item in districts:
  item = re.sub("{", "", item)
  item = re.sub("\\)", "", item)
  attribList = item.split(",")
  attribs = {}
  for attrib in attribList:
    parts = attrib.split(":")
    attribs[parts[0]] = parts[1]
  nameUnicode = attribs["name"].decode("unicode-escape")
  districtRates.append( (nameUnicode, float(attribs["value"])) )

districtRates.sort(key = lambda x: x[1], reverse=True)
  
def customWrite(line):
  if sys.stdout.isatty():
    sys.stdout.write(line)
  else:
    sys.stdout.write(line.encode('utf-8'))
  sys.stdout.write("\n")

customWrite("New confirmed cases per 100,000 pop in last 7 days:")
for item in districtRates:
  customWrite("* %s: %.0f" % (item[0], item[1]))

customWrite("\nChart for top 40 districts:")
xValues = [x[0] for x in districtRates[0:topCount]]
yValues = ["%.0f" % x[1] for x in districtRates[0:topCount]]
customWrite("|x = " + ", ".join(xValues))
customWrite("|y = " + ", ".join(yValues))

customWrite("\nChart for top 41-77 districts:")
xValues = [x[0] for x in districtRates[topCount: 2 *topCount]]
yValues = ["%.0f" % x[1] for x in districtRates[topCount: 2 *topCount]]
customWrite("|x = " + ", ".join(xValues))
customWrite("|y = " + ", ".join(yValues))

Sám si data stáhne a vypíše nejvyšších 10. Skript je křehký na změnu formátu dat u zdroje. Čísla zaokrouhluje na celé. Žádný krasavec, jen dělá co třeba. --Dan Polansky (diskuse) 4. 9. 2020, 18:02 (CEST)

Skript rozšířen aby vypisoval x=, y= markup pro graf. Možná bude někomu zlobit unicode na výstupu; mě funguje, ale pouze pokud ho nepřesměruji. Až dostanu více nadšení, mohl bych encoding ošetřit pořádně. --Dan Polansky (diskuse) 5. 9. 2020, 07:58 (CEST)
Rozšířeno aby vypsalo okresy všechny a sice do dvou grafů; v přesměrování do souboru nyní funguje unicode coby UTF-8. --Dan Polansky (diskuse) 21. 9. 2020, 19:09 (CEST)

Volná lůžka

Tabulku s kapacitami lůžek a volnými lůžky dle kraje lze nalézt zde:

Údaje jsou platné k 11. září. Zdroj je to poněkud bulvární jak patrno i z vykřičníku v nadpisu, ale snad je ta tabulka v pořádku; coby zdroj dat pro tabulku je uvedeno MZČR.

Jisté citace ze zdroje výše:

  • '"Kapacity v nemocnicích mají velkou rezervu a jsou dostačující pro aktuální vývoj nákazy v České republice. Celková kapacita lůžek, včetně lůžek intenzivní péče, je dostačující a nemocniční segment České republiky je připraven zvládnout násobně vyšší počet hospitalizovaných pacientů i s těžkým průběhem, než je aktuální počet," uvedl vedoucí Klinické skupiny COVID Vladimír Černý.'
  • '"Stav lůžek je průběžně monitorován a vyhodnocován, celý systém je nastaven na včasnou detekci rizikového vývoje epidemiologické situace a přijetí nezbytných opatření k udržení dostupnosti péče. Na úrovni krajů je zdravotní péče pro Covid pacienty koordinována takzvanými krajskými koordinátory intenzivní péče," dodal Černý.'

Jiný zdroj je tento:

Ten však obsahuje data pouze do 4. května 2020. --Dan Polansky (diskuse) 12. 9. 2020, 18:30 (CEST)

Vyhledávací výraz pro tento druh zdroje:

--Dan Polansky (diskuse) 19. 9. 2020, 13:39 (CEST)

Další zdroj:

Možná ho přidám; zatím nevím. --Dan Polansky (diskuse) 19. 9. 2020, 16:51 (CEST)

Počet pozitivních v krajích - dvojí vyobrazení stejného

Uvažuji, zda má smysl udržovat na stránce dvě mapky, které obě vyobrazují počet nakažených v kraji (za celou dobu), ovšem jedna tak činí v absolutních hodnotách, druhá v přepočtu na 100 000 obyvatel. Navíc jsou v podstatě hned vedle sebe (resp. vertikálně nad/pod sebou). Domnívám se, že absolutní hodnoty mohou být spíše zavádějící, resp. méně vhodné než "standardizovaný" podíl, tedy bych ponechal jen tu přímo v banneru.

Benesovicmichal (diskuse) 15. 9. 2020, 01:53 (CEST)

Mapa smazána v diff; další zdůvodnění ve shrnutí editace. --Dan Polansky (diskuse) 15. 9. 2020, 08:41 (CEST)

Vybavení nemocnic

Vybavení nemocnic patří někam navrch v článku. Na mobilu to přesunout nemohu, ale je to nutné. Ke grafům to nepatří. --Zbrnajsem (diskuse) 18. 9. 2020, 11:30 (CEST)

Mno, nicméně u grafů se to velmi hodilo neb to bylo hned pod grafem s počtem covid-pozitivních hospitalizací, takže to šlo číst dohromady. Uznávám že dle nadpisu oddílu Grafy to tam jaksi nepatřilo, ale z hlediska uživatelnosti to bylo dobré; teď je to z hlediska uživatelnosti nic moc. Řešení nemám a zpět to vracet asi nemohu, neb by to z hlediska nadpisu bylo "špatně", byť by to vlastně bylo dobře. --Dan Polansky (diskuse) 18. 9. 2020, 19:33 (CEST)

Prognostické scénáře a modely

Scénáře vývoje covidí situace v Česku lze najít v následujících zdrojích:

--Dan Polansky (diskuse) 20. 9. 2020, 09:37 (CEST)

Kolik je v Česku skutečně nakažených

Jeden odhad skutečného počtu nakažených v Česku, v kontrastu k laboratorně potvrzeným, uvádí následující zdroj:

Má někdo další zdroje k tomuto?

Relevantní je následující studie z Kalifornie:

Tato studie na základě seroprevalence (rozšířenosti pozitivity protilátek v krevním séru) odhaduje 50-85 krát více nakažených než potvrzených v okrese/správním území Santa Clara v Kalifornii. V Česku však faktor může být jiný. --Dan Polansky (diskuse) 20. 9. 2020, 10:11 (CEST)

Zkusme následující nejistou analýzu pro Švédsko. Švédsko dosáhlo značného stupně kolektivní imunity, naznačují data. Dle WM[34] má Švédsko 88 237 potvrzených případů. Populace Švédska je 10,23 miliónu pro Švédsko. Předpokládejme dále, že Švédsko dosáhlo tohoto stupně imunity při nakažení 10 % populace; mohlo by to být až 20 %. Dostáváme, že infekci prodělalo (ať s příznaky či bez) 1 230 000 Švédů. Poměr nakažených ku potvrzeným by tedy vyšel zhruba 14; přesněji 13,94. Znovu, toto je velmi nejisté, ale to už tyto druhy výpočtů/odhadů jsou. --Dan Polansky (diskuse) 20. 9. 2020, 13:38 (CEST)

Domněnka: být co nejvíce venku

Nabízí se následující nejistá úvaha:

  • 1) Nemocný emituje z úst a nosu viry, od kterých se nakazí druhý, zejména kašláním, pšikáním a smrkáním.
  • 2) Je rozdíl v náloži či množství emitovaných virů.
  • 3) Čím déle je jeden v místnosti kde někdo emituje viry, tím větší virovou dávku dostane.
  • 4) Čím déle je jeden v místnosti kam si sám emituje viry, tím větší virovou dávku si generuje sám.
  • 5) Emitování virů na čerstvém vzduchu mimo místnost umožňuje jejich rozptýlení v ovzduší, s malou šancí nakazit druhé jež se nacházejí v bezpečné vzdálenosti.
  • 6) Když viry emitující jedinec je sám venku ve velké vzdálenosti od druhých, chrání sám sebe před vyšší virovou dávkou a nikomu neškodí.
  • 7) Čím déle je někdo v místnosti s jinou viry emitující infekční osobou, tím větší dávku od ní dostane.
  • 8) Snížení pobytu v místnostech na minimum omezuje virovou dávku, jíž jsou lidé vystaveni; i když infekci dostanou, získají mírnější průběh nemoci díky nižší dávce.

Z toho plyne:

  • 9) Opatření zakazující či omezující vycházení z domu jsou kontraproduktivní.
  • 10) Osoby jež z nějakého důvodu nemohou opouštět místnost či prostory v níž se necházejí jsou zvýšeně ohrožené.

Dále:

  • 11) Schopnost opatření omezujících shlukování osob v uzavřených místnostech omezit šíření infekce je úvahou výše nedotčena.

Měl by někdo seriózní zdroj jenž se k podobným úvahám vyjadřuje? --Dan Polansky (diskuse) 20. 9. 2020, 12:08 (CEST)

Úvaha je nejistá především v bodě: "Jak se rodina, která nevychází z domu, nakazí?"
A v bodě: "Člověk, který vyjde z domu, se pohybuje osamoceně." --Hrdlodus (diskuse) 21. 9. 2020, 08:46 (CEST)

Projekce od IHME

Prováděl někdo historickou analýzu projekcí od IHME, t.j. porovnání jejich minulých projekcí se skutečně nastavším? Dělají projekce i pro Česko a pokud správně vidím jsou hodně mimo; na tyto projekce se pak odkazují i někteří v Česku, což může vést k nepřiměřeným reakcím ze strany spotřebitelů těchto projekcí. Pro Švédsko snad tyto IHME projekce ležely o násobek mimo; ale musel bych ocitovat. Kdyby někdo měl odkazy na projekce od IHME které ležely hodně mimo, bylo by to supr, třeba pro Švédsko.

Jedna zjevná vada projekcí od IHME je, že do svých modelů zabudovali velký účinek nošení roušek na zpomalení šíření infekce, a to přesto, že pro účinek nošení roušek na toto existují pouze slabé/měkké vědecké důkazy; pro scénáře bez nošení roušek pak jejich modely projikují výrazně horší vývoje než pro scénáře s nošením roušek. --Dan Polansky (diskuse) 20. 9. 2020, 13:26 (CEST)

Rychlost růstu nakažených v Česku spočtený z hospitalizací

Zkusme se k rychlosti růstu počtu nakažených dostat nějakou docela rozumnou metodou, a nebude to reprodukční číslo R.

Všimněme si grafu aktuálně hospitalizovaných. Ten vizuálně vypadá, že by mohl růst exponenciálně ale až nad základem 100 hospitalizací.

Vezměme tedy počty hospitalizovaných, z nich 7denní průměr, z toho mínus 100, a z tohoto počítejme růstový faktor vyhlazený vzetím jistého druhu průměru ze třech. Růstový faktor je podíl hodnoty dne a hodnoty předchozího dne; ten průměr ze třech je pow(a * b * c, 1/3), čili třetí odmocnina ze součinu. Dostaneme následující graf:

Uvažme, že na příjmu pacientů do nemocnic dost možná dosahují vysokého pokrytí protestování, neb chtějí naléhavě zabránit šíření infekce do nemocnice. Tím by vývoj covid-pozitivních hospitalizací byl očištěný od růstu testů automaticky a nebyl by tak zašpiněný růstem testů jako růst pozitivních případů celkem.

Přibližně řečeno nám tedy nad jistým základem (nikoli vcelku) roste počet nakažených v posledních 14 dnech o 10 % za den, v posledních dnech o 12 % za den. Tento růst se zastaví i bez opatření; jen nevíme kdy. Tento růst je "exponenciální", z definice, nad jistým základem.

Úvaha výše je hodně nejistá a žádala by si nezávislé ověření, ale možná je lepší než magická reprodukční čísla počítaná z pozitivních případů; kdoví.

Dočasný exponenciání růst neznamená automaticky zahlcení zdravotních kapacit; chřipka pravděpodobně roste též dočasně exponenciálně, tj. o jistý počet procent denně. --Dan Polansky (diskuse) 20. 9. 2020, 16:42 (CEST)

Roman Prymula

K průběhu výroků epidemiologa Romana Prymuly lze získat následující:

  • Nutnost, nebo riziko? Na cíleném promoření obyvatel nákazou se neshodnou ani odborníci, 6. dubna 2020, ct24.ceskatelevize.cz
    "Na možnosti záměrného promoření populace novým typem koronaviru se odborníci neshodnou. S návrhem v pondělí přišel náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, předseda vlády Andrej Babiš (ANO) s ním ale nesouhlasí, myšlenka je prý riskantní. Před cíleným promořováním varuje například prezident České lékařské komory Milan Kubek, naopak podle epidemiologa Rastislava Maďara jde zřejmě o jedinou správnou a udržitelnou cestu."
  • Síla pandemie stoupá. Situace je mnohde strašidelná, varuje Prymula, 17. července 2020, seznamzpravy.cz
    '„Pandemie neodeznívá. V Česku si národ začal myslet, že když jsme tím prošli jednoduše, tak je všechno pryč. Ale není, ještě není konec. Když se podíváte na celková čísla - zatím pořád jdou přírůstky nahoru a svět je ve stoupající fázi. Byť je to zejména Asie - Indie a další země, Severní Amerika a Latinská Amerika. Nicméně jak se to po světě vlní, tak to zase může přetéct do Evropy. Ukazuje se totiž, že jsou protilátky velmi krátkodobé a vize, že by se podařilo promořit třeba celou republiku a tím být chráněni, je nesmyslná. Protilátky tak dlouho nevydrží,“ popsal pro Seznam Zprávy epidemiolog Roman Prymula.'

Relevantní je Diskuse:Pandemie covidu-19 v Česku/Archiv2#Možnost postupného získání kolektivní imunity diskutující imunitu skrze T-lymfotycy, nikoli pouze skrze protilátky.

Má někdo odkazy na publikace, jež učinil Roman Prymula během pandemie, jako analýzy, projekce, aj?

Twitter:

Na Twitteru nacházím pouze retweety, žádné originální tweety, a seznam tweetů končí 19. dubna 2020.

--Dan Polansky (diskuse) 20. 9. 2020, 12:48 (CEST)

Později: Ten twitter výše je nepravý; pravý je snad tento: https://twitter.com/profesorprymula. --Dan Polansky (diskuse) 12. 10. 2020, 22:13 (CEST)
@Dan Polansky: Kromě legendárního letáku, kde má foto s ministrem, se dá nalézt také příručka Rádce pacienta, u níž byl v redakční radě. —Mykhal (diskuse) 20. 9. 2020, 12:56 (CEST)

Roman Prymula se vyjádřil dále:

  • Prymula očekává až 8000 nakažených koronavirem denně a uzavření škol v Praze, 20 září 2020, irozhlas.cz
    "V Česku bude pravděpodobně denně přibývat 6000 až 8000 potvrzených nákaz covidem-19, řekl v neděli v Partii televize Prima vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Pomoci zploštit růst křivky počtu nakažených by podle něj mohla další opatření, na místě je i zvažovat vyhlášení nouzového stavu, dodal. Za pravděpodobné považuje uzavření škol, především v Praze. Reprodukční číslo se podle něj nyní blíží 1,8."

Ale máme tu i starší články o Romanovi Prymulovi:

  • Šéf hradecké nemocnice Prymula končí. Kvůli obchodům s firmou své dcery, 30. června 2016, idnes.cz
    "Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček ve čtvrtek s okamžitou platností odvolal z funkce ředitele fakultní nemocnice Hradec Králové Romana Prymulu. Důvodem odvolání je podle ministerstva závažné podezření ze střetu zájmů. Prymula podle zpráv v médiích inkasoval od soukromé firmy miliony korun. Sám přední vakcinolog argumenty ministerstva odmítá."

--Dan Polansky (diskuse) 20. 9. 2020, 16:46 (CEST)

Dcera Romana Prymuly je Karolína Prymulová a k tomu:

  • Karolína Prymulová, podnikatel.cz
    Jednatel: MEDIMUN s.r.o.
    jednatel, statutární orgán: Biovomed s.r.o.

--Dan Polansky (diskuse) 20. 9. 2020, 17:12 (CEST)

K tomu ne nutně spolehlivý zdroj, jejž neumím prověřit:

Zdroj obsahuje analýzu od Miroslava Macka. --Dan Polansky (diskuse) 20. 9. 2020, 17:16 (CEST)

A nově:

Článek popisuje i Prymulovu minulost, včetně problémových míst. --Dan Polansky (diskuse) 21. 9. 2020, 17:07 (CEST)

Další:

--Dan Polansky (diskuse) 22. 9. 2020, 12:13 (CEST)

Více testů ==> více mírných případů

Čím více se testuje, tím více se vyloví mírných a bezpříznakových případů. Při dostatečně velkém zvýšení testování nebude problém vylovit 6 000 případů denně nebo i 10 000 nových případů denně; malých ryb pozitivních případů je v moři dostatek, kde v této analogii velikost ryby odpovídá závažnosti případu. Bohužel nemáme statistiku o tom, kolik pozitivních případů je v Česku bezpříznakových, nebo já ji nemám.

Tuto plauzibilní domněnku lze ověřit v týdenním reportu od švédského úřadu FOHM pro týden 30, Figur 1C. Antal bekräftade fall av covid-19 per vecka i Sverige fördelat på lindriga och allvarliga fall. Tam vidíme, že počet vážnějších případů (allvarliga) vrcholil v 15 týdnu a pak klesal ale zvýšeným testováním se podařilo vylovit čím dál více mírných případů (lindriga) tak, že počet odhalených případů vrcholil v týdnu 26.

Řešením tohoto problému je sledovat podíl pozitivních testů na všech testech coby jistou náhradu za počet nových případů. --Dan Polansky (diskuse) 22. 9. 2020, 10:19 (CEST)

Flegrova předpověď

V médiích se objevila předpověď; dřív než se dostane do Wikipedie, proveďme její preemptivní analýzu. Jeden z článků:

V předpovědi lze identifikovat následující problémy:

  • 1) Text neobsahuje žádné odkazy na zdroje. Není přitom možné aby všechna tvrzení v textu jejich autor vědět prostě jen proto že je odborník. Pokud je naopak profesionální odborník, pak by měl být schopen odkazy poskytnout.
  • 2) Článek praví "Nakonec bude muset vláda opět s velkým skřípěním zubů šlápnout na brzdu a zavést velmi bolestivé restrikce – ostatně to samé budou dělat vlády většiny zemí." Tato "předpověď" má ovšem i charater nevyřčeného doporučení, co má dělat česká vláda; je to problematická dvojznačnost. Pokud Flegr doporučuje velmi bolestivé restrikce, pak by měl uvést odhad škod těmito restrikcemi způsobených, včetně škod na lidském zdraví a životech, což nečiní. Zda vlády většiny zemí po celém světě přistoupí na velmi bolestivé restrikce není vůbec jasné; to by si člověk musel prohlédnout co již dělaly různé státy po celém světě a jak daleko za sebou mají s covidem související úmrtí. Není jasné, proč by například Francie, která má nejspíš většinu s covidem souvisejících umrtí za sebou a nyní jí rostou hlavně případy, měla přistoupit k velmi bolestivým restrikcím. Pod termínem "velmi bolestivé restrikce" nejspíš Flegr myslí "novou plošnou karanténu", jak je tušit z jeho věty: "Jak dlouho bude nová plošná karanténa trvat, jak bude přísná a kdy dojde k jejímu opětovnému uvolnění je těžké odhadnout."
  • 3) Článek obsahuje fotografii Flegra koukajícího do něčeho co vypadá jako křišťálová koule. Tím se jakoby Flegr zbavuje odpovědnosti; on vlastně jen tak věští, nic nenavrhuje ani provádí seriózní předpověď. A taková fotografie je z vědeckého hlediska neseriózní, sloužící především zvýšení publicity a povrchní přitažlivosti.
  • 4) "Kdy to celé skončí? Asi těžko v příštím roce, ledaže by se nám s velkou dávkou štěstí podařilo už dříve získat dostatečné množství vakcíny": Takže Flegr bez důkazu či provedené analýzy předem ví, že případná vakcína bude mít tak nízkou frekvenci nežádoucích účinků (nulovou mít nebude; tak bezpečné vakcíny nejsou), že její prošná aplikace povede k většímu prospěchu než škodě. To je usoudit z jeho fráze "s velkou dávkou štěstí".
  • 5) "Dospělí se budou muset několik let opakovaně očkovat, nebo čas od času prodělají (nyní, kvůli zbytkovým protilátkám, již většinou mírnější) onemocnění": Podle Flegra je imunita nejspíš dána pouze protilátkami a nikoli skrze T buňky (T-lymfocyty), a tato skrze T-lymfocyty daná imunita je krátkého trvání. Důkaz neuveden.
  • 6) "Odpírači roušek tak budou dál tvrdit, že je to celé humbuk a že žádná epidemie u nás vlastně není, a to i v okamžiku, když budou denně přibývat dva tisíce nakažených a nemocnice začnou nestíhat": zdaleka ne celá opozice roušek tvrdí, že covid neexistuje; obvyklý je spíše postoj, že pro účinnost roušek pro omezení šíření infekce nejsou dostatečně dobré vědecké důkazy. Zařadit celou opozici roušek pod sumární hlavu "popírač epidemie" je fakticky velmi nepřesné.

Závěr: neseriózní text, jehož některé věty se však nejspíš ukážou jako pravdivé: když rozhodíte síť předpovědí dostatečně široko, to by bylo aby se do ní nechytily tu a tam pravdivé ryby. Je znepokojivé, že se autor takto neseriózního textu zašťiťuje svojí odborností evolučního biologa a parazitologa. --Dan Polansky (diskuse) 8. 9. 2020, 10:34 (CEST)

Nechápu, co je za problém. Wiki standardně pracuje s vyjádřeními osobností. I kdyby uvedl zdroje a byl politicky korektní, větší vliv na zápis do Wikipedie to mít nebude. On docela jasně dělá předpověď, ne popis budoucích událostí. -- Hrdlodus (diskuse) 8. 9. 2020, 11:05 (CEST)

Flegr pokračuje:

K tomu:

  • 7) Ad "Ale promoření? To je, zdá se, 60 procent populace, odhadoval bych možná i 50 procent, protože měníme chování. Ale i tak: 5 milionů lidí se před získáním kolektivní imunity nakazí. A i kdyby zemřelo jen jedno procento z nich, jsou to šílená čísla (50 tisíc mrtvých). A hlavně je to zbytečné.": Chybí zdroje. O věci samotné: Flegr odhaduje že bude potřeba proimunizovat 60 % populace či 50 %, ale nové zdroje hovoří o možnosti již 10 až 20 %, např. tento preprint[35]. A uvést coby smrtnost "jedno procento" v době, kdy metanalýza z července udává kolem 0,7 %[36] je vyhnutelně pesimistické. Kombinací těchto údajů (20 % nakažených, 0,7 % úmrtí z nakažených) s populací Česka 10,69 milionu dostaneme 14 966 úmrtí. Flegrem udaný počet úmrtí 50 000 dále nesedí k tomu, že podobně velké Švédsko mělo méně než 6 000 úmrtí; v Česku by to mohlo být horší neboť je tu vyšší hustota obyvatel, na druhé straně opatření jsou už teď v Česku přísnější než ve Švédsku, a víme lépe jak covid léčit, například se ve zprávách objevila léčba krevní plazmou pacientů, kteří onemocnění prodělali[37][38]. K pesimistickému počtu zemřelých v Česku se lze dostat i jinak a sice skrze počet zemřelých na milion obyvatel v zemích Evropy, které mají jak se zdá drtivou většinu svých úmrtí za sebou. Tento údaj je vidět například v en:Commons:File:COVID-19 Outbreak World Map Total Deaths per Capita.svg a statista.com[39]. Francie má tento údaj menší než 500 a Španělsko menší než 700; když pesimisticky vezmeme 1000 úmrtí na milion obyvatel a započítáme pro Česko populaci 10,69 milionu, dostaneme pesimistický odhad 10 690 úmrtí v Česku; když o něco méně pesimisticky ale pořád pesimisticky vezmeme 500 dle Francie, dostaneme 6 414 úmrtí v Česku. A jak uvedeno, výsledek může být mnohem lepší než ve Francii díky lepšímu pochopení jak vypadá dobrá léčba a z dalších příčin.
  • 8) Ad "To promoření by bylo šíleně drahé, ať už co do počtu mrtvých nebo nebo co do počtu lidí s vážně poškozeným zdravím. Protože ti, kteří se z toho dostanou, nemusejí zemřít, ale mají tak poškozené zdraví, že s větší pravděpodobností zahynou na něco jiného.": Pokud to dobře čtu, tak praví, že ti kteří se z nemoci dostanou mají závažně poškozené zdraví; k tomu citace chybí, o všech to jistě neplatí a o kolika procentech to platí by bylo rozhodující vědět. Takto je to velmi pesimistická spekulace. A velmi pesimistické spekulace které se nepotvrdily jsme zažili v minulých epidemiích, např. dle tohoto článku bbc[40] zmiňujícího původní odhady a konečná čísla smrtnosti prasečí chřipky z roku 2009: "One example is the H1N1 pandemic of 2009, known as swine flu. Early case fatality rate estimates were inflated by a factor of more than 10. Even 10 weeks into the epidemic, estimates varied widely between countries, coming in between 0.1% and 5.1%. When medics later had a chance to go through case documents and evaluate cases, the actual H1N1 case death rate was far lower, at 0.02%." Pesimistické spekulace jež nejsou solidně podložené je třeba brát s velkou rezervou.
  • 9) Ad "Ale jakmile je nějaký proces exponenciální, pár dní může znamenat obrovský rozdíl v celkovém výsledku.": Proces růstu případů není exponenciální; báze zdánlivého exponenciálního růstu se neudrží dlouho a začne klesat. Exponenciální extrapolací dočasně exponenciálně vypadajícího růstu případů se dostanou velmi přehnané odhady vývoje růstu. Navíc je potřeba kromě případů též sledovat růst testů; na růstu případů se podílí i tyto a je uvážit, že infikovaných případů je násobně od těch potvrzených. Pokud například počet testů v Praze výrazně stoupne proto, že negativní testy žádá Německo, povede tento růst testů k doprovodnému růstu odhalených infekcí.

V článku je více problematických výroků; ty zůstávají bez komentáře. --Dan Polansky (diskuse) 12. 9. 2020, 08:17 (CEST)

Flegr ještě neskončil:

K tomu:

  • 10) Ad "Jenže najednou, během pár dnů, počty vystřelí k hodnotám, které přesáhnou kapacitu zdravotnických zařízení v jakémkoli státě a vzápětí neřízeně vypnou hospodářství.": Kapacita zdravotnictví ve Švédsku nebyla přesažena a to přesto, že měli relativně malý počet lůžek JIP na 100 000 obyvatel; polní nemocnice postavená ve Stockholmu jako rezerva pro zvládání covidu zůstala nevyužita. Kapacita zdravotnictví v jižních státech USA byla napnuta ve švech a některé nemocnice musely posílat pacienty do jiných, ale k žádnému zásadnímu přetížení nedošlo. Dále pak počty případů ani počty hospitalizací nemohou "neřízeně vypnout hospodářství", co už by to mělo být; ten výraz snad ani nic neznamená.
  • 11) Ad "A společnost se tak nevyhne neřízenému kolapsu.": Nevím co by měl být "kolaps" společnosti; k ničemu takovému snad v žádné západní zemi nedošlo, ať již s lockdownem nebo bez. Nedošlo k ničemu takovému ve Švédsku ani v jižních státech USA, a ani v bezlockdownové Brazílii.

Další bez komentáře. --Dan Polansky (diskuse) 13. 9. 2020, 20:41 (CEST)

K dočasnému exponenciálnímu růstu, čili položce 9) výše: vývoj týdenního růstového procenta nových případů lze vidět v grafu v oddílu #Rychlost růstu potvrzených - exponenciální analýza. Růst nových případů je exponenciální pokud je růstové procento konstantní, čili v grafu tvoří vodorovnou čáru. Jde-li čára v grafu do kopce, růst je rychlejší než exponenciální; jde-li čára v grafu z kopce, růst je pomalejší než exponenciální. --Dan Polansky (diskuse) 24. 9. 2020, 08:30 (CEST)

Čtení šumných vs. vyhlazených dat

V médiu čteme:

Počítat denní rozdíl u takto rozkolísaných dat nemá žádný smysl; ze 7denního průměru je naopak patrné že nové denní případy v pátek ještě o něco stouply. Titulek, jenž netrpí touto vadou:

  • V Česku v pátek zpomalil růst 7denního průměru nových potvrzených případů koronaviru

Titulek méně technický:

  • V Česku v pátek zpomalil růst vyhlazených nových potvrzených případů koronaviru

A nebo více tvořivě:

  • V Česku v pátek zpomalil růst odšumněných nových potvrzených případů koronaviru

Ale protože toto zpomalení zatím není směrodatné, ještě jinak:

  • V Česku v pátek dále rostl počet vyhlazených nových potvrzených případů koronaviru

--Dan Polansky (diskuse) 19. 9. 2020, 10:42 (CEST)

Médium pokračuje:

Ve skutečnosti nám 7denní průměr v grafu ukazuje, že v úterý pokračoval relativně pomalý růst nových odkolísaných případů. Větší denní procentní růst odkolísaných nových případů je na základě zkušenosti s týdenní sezónností dat očekávat ve středu či ve čtvrtek. K čemu by měl být výše citovaný druh analýzy hrubých kolísavých dat zůstává nejasné; proč médium neuvádí žádný graf ze kterého by byly patrné stavové a růstové relace a omezuje se na slovní vyjádření pochybné hodnoty je záhadou. Místo toho médium začíná článek velkou irelevantní fotografií, jako by to bylo bulvární médium soutěžící o návštěvnost lacinými nevýživnými prostředky. K úterku 22. září rostly odkolísané nové potvrzené případy mezitýdenně o 58,3 %, čímž pokračovalo zpomalení procentního týdenního růstu; vyplývá to z oddílu #Rychlost růstu potvrzených - exponenciální analýza. --Dan Polansky (diskuse) 23. 9. 2020, 12:13 (CEST)

Médium pokračuje:

Ve čtvrtek ve skutečnosti mírně poklesl 7denní průměr nových případů z úterních 2038 a středečních 2062 na čtvrtečních 2032. Tedy by zpráva mohla znít takto:

  • Ve čtvrtek se v Česku zastavil růst odkolísaných nových denních případů

Mezitýdenně rostly odkolísané nové případy o 21,2%, což je až podezřele optimistické číslo. Dále terminologicky, Česko hlásí daný počet "nových případů" či "nových potvrzených", nikoli "nakažených". A počet "obětí" v Česku neznáme; známe pouze počet covid-pozitivních zemřelých. --Dan Polansky (diskuse) 25. 9. 2020, 08:28 (CEST)

Počet úmrtí s kovidem vs. na kovid 2

Dle https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19:

"Legenda: Počet úmrtí v souvislosti s onemocněním COVID‑19 po jednotlivých dnech zahrnuje všechna úmrtí osob, které byly pozitivně testovány na COVID‑19 (metodou PCR) bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí, a k jejichž úmrtí došlo v rámci hospitalizace či mimo ni."

Věříme-li legendě, pak hlášený počet covidích úmrtí v Česku jsou skutečně úmrtí s covidem, a pouze některá z nich jsou na covid.

Podobně je možné, že covid-pozitivní hospitalizace nejsou nutně covid-zapříčiněné hospitalizace nýbrž pouze právě pozitivní, ale nevím do jaké míry; některé budou zapříčiněné. --Dan Polansky (diskuse) 19. 9. 2020, 20:33 (CEST)

Pokud jsem to správně pochytil, tak většina úmrtí je ne na covid, ale kvůli covidu. Kdežto úmrtí s covidem se dnes už stalo frází, kterou chce dotyčný říct, že covid nemá se smrtí nic společného. -- Hrdlodus (diskuse) 19. 9. 2020, 21:19 (CEST)
Zdroj k tvrzení o většině úmrtí? Jak velká většina, kolik procent? Jednak máme covid-pozitivní úmrtí kde příspěvek covidu je nulový až velmi malý; očividný případ je dopravní nehoda. Pak máme covid-pozitivní úmrtí s komorbiditami (s nemocemi na pozadí), kde covid byl tím poslebním stéblem, jež zlomilo velbloudovi záda, či kapkou, kvůli které číše přetekla; tato úmrtí jsou do jisté míry "na" covid, ale s velmi význačným přispěním komorbidit. A pak máme úmrtí kde covid přispěl zcela zásadně. Důležité by bylo vědět kolik je kterých. Citovaná legenda, pokud vzata tak jak je, praví, že se coby covid v Česku hlásí úmrtí bez ohledu na skutečnou příčinu. --Dan Polansky (diskuse) 20. 9. 2020, 08:57 (CEST)
K tomu ještě prof. Vladimír Černý[41]: 'Kolik pacientů zemřelo "opravdu" na covid-19? [...] ... odpověď budeme mít cca za 2 měsice" a dle zdroje je očekávat studii Klinická charakteristika hospitalizovaných pacientů COVID-19 v České republice: retrospektivní studie.
Z téhož zdroje nejčastější komorbidity spojené s covid-pozitivním úmrtím: 1) Vysoký krevní tlak, 2) Diabetes mellitus, 3) Plicní onemocnění, 4) Onkologické onemocnění. --Dan Polansky (diskuse) 20. 9. 2020, 09:12 (CEST)
Beze zdroje. Pochytil jsem "porůznu", že na životě ohrožuje covid-19 lidi, kteří mají nějakým způsobem podlomené zdraví. Čili "covid-pozitivní úmrtí s komorbiditami" by měly tvořit většinu, protože podle toho není ta nemoc tak nebezpečná, aby zabila zdravého člověka, a případů covid-pozitivních lidí zemřelých při autonehodě apod. asi zase tolik nebude (už jen proto, že při autonehodě asi nebudou test na cocid-19 provádět (už teď říkaj, že ho dělaj jen těm s příznaky)). -- Hrdlodus (diskuse) 21. 9. 2020, 08:54 (CEST)

Zajímavé je toto vlákno, ale brát s rezervou:

Vlákno zkoumá, kolik úmrtí by se přičetlo viru s R0=3.3 a IFR=0 čili kompletně neškodnému a potvrditelností via PCR po dobu 19 dní, kdyby se každé pozitivní úmrtí přičetlo tomuto viru a kdyby se na virus testovalo via PCR kompletně v průměrném evropském městě. A shledává, že by to bylo 589 úmrtí na milion obyvatel. Pozor že je to nějaká simulace či výpočet a je třeba to brát s velkou rezervou; bylo by třeba najít lepší zdroje. --Dan Polansky (diskuse) 24. 9. 2020, 13:28 (CEST)

Infection fatality rate (IFR) pro Česko

Pokud by i v budoucnu platilo, že 2,5 % z potvrzených skončí v hospitalizaci (dle grafu v článku), že z nich 1/4 bude ve vážném stavu (dle grafu v článku), a pokud by skutečně infikovaných bylo nikoli 50krát či 10krát ale opatrně 4krát více než potvrzených (a toto je výmysl a nevíme to), dostaneme IFR (infection fatality rate, kolik z nakažených zemře) ve výši ne vyšší než 0,156 % = 2,5% / 4 / 4; a to jsme nepočítali kolik z těch ve vážném stavu zemře, což zdaleka nejsou všichni. Pokud v dané úvaze změníme, že nakažených je jenom 2x tolik co potvrzených (to už je velmi konzervativní, chybující na straně nižšího faktoru a vyššího IFR), dostaneme IFR ne vyšší než 0,31 %; i zde jsme ignorovali podíl počtu zemřelých na počtu jež se dostali do vážného stavu. --Dan Polansky (diskuse) 20. 9. 2020, 16:42 (CEST)

Jeden vstup do úvahy výše je v oddílu #Kolik je v Česku skutečně nakažených. --Dan Polansky (diskuse) 24. 9. 2020, 08:46 (CEST)

Porovnejme výše výpočtem odhadnutý IFR s case fatality rate (CFR), jenž se spočítá jako podíl celkových úmrtí a celkových případů, a tedy dle Worldometers[42] 555 / 55 464 = 1 %. Tento údaj má následující vady: 1) počet potvrzených případů může být 10krát nižší než počet někdy nakažených nebo i více, ale pro Česko nelze vyloučit ani 5x nižší; více viz oddíl #Kolik je v Česku skutečně nakažených; 2) s bodem 1) souvisí, že do jmenovatele 55 464 se sčítají nesouměřitelné hodnoty denních případů získané za různě intenzivních režimů denních testů: případ odhalený v březnu (málo testů) zastupuje jiný počet nově nakažených než případ odhalený v září (hodně testů). Z toho plyne, že nelze zaměňovat CFR a IFR a že záměnou se dostanou o řád chybné odhady smrtnosti. --Dan Polansky (diskuse) 24. 9. 2020, 09:49 (CEST)

Rychlost růstu potvrzených - exponenciální analýza

Byť jsou počty potvrzených zašpiněné o růst testů, zkusme přesto udělat exponenciální analýzu jejich růstu. Otázka bude, o kolik procent rostou potrzené případy týdně, tedy jaký je podíl hodnoty daného dne k hodnotě dne před týdnem, například úterka k předchozímu úterku. A protože zdrojová oficiální data nových potvrzených případů kolísají (poskakují nahoru a dolů)jsou zašumněná, podíl vezmeme z 7denního klouzavého průměru potvrzených. I klouzavý průměr vykazuje jistou týdenní sezónnost, takže počítat podíl ob týden se zdá být dobrý nápad.

Otázka je zda to výše něco znamená, kvůli růstu testů, ale možná existují i jiné námitky které nevidím. Ale kdyby se to vzalo povrchně bez ohledu na růst testů, pak by vyšlo, že exponenciální růst nových případů zpomaluje, a 22. září dosáhl 58 % za týden, zatímco nedávno nové případy rostly o 112 % za týden.

Pro vztah k dennímu růstu: kdyby například nové potvrzené případy rostly rychlostí 10 % denně, pak by týdenní růst byl 95 %, čili zhruba zdvojnásobování; tam dnes s 58 % za týden nejsme. --Dan Polansky (diskuse) 23. 9. 2020, 09:03 (CEST)

Text jsem trochu upravil a úpravy vyznačil podtržením a proškrtnutím. --Dan Polansky (diskuse) 23. 9. 2020, 10:49 (CEST)

Pro zajímavost můžeme vyplotovat celé období:

V březnu vidíme poplašná nesmyslná růstová procenta způsobená nejspíš rapidním růstem testů. --Dan Polansky (diskuse) 23. 9. 2020, 09:39 (CEST)

Hezké. Také však viz WP:ŽVVMykhal (diskuse) 23. 9. 2020, 09:56 (CEST)
Přemýšlím o tom, co z toho všeho výše je a není vlastní výzkum. Na en WP mají en:Wikipedia:CALC; je tu něco podobného? Cituji: "Routine calculations do not count as original research, provided there is consensus among editors that the result of the calculation is obvious, correct, and a meaningful reflection of the sources. Basic arithmetic, such as adding numbers, converting units, or calculating a person's age are some examples of routine calculations. See also Category:Conversion templates." Spočítat rychlost růstu coby procento růstu je dost přímočaré. --Dan Polansky (diskuse) 23. 9. 2020, 10:03 (CEST)
Jde o to, že jde o poměrně vážné a hodně neokrajové téma. Wikipedie není odborný diskusní server. Interpretace dat bychom asi měli přebírat z odborných publikací, natož vycházet ze "zašumněných" dat neupřesněného původu a pak tu dumat nad otázkou to něco znamená. :) Zdraví, —Mykhal (diskuse) 23. 9. 2020, 10:17 (CEST)
Ad '"zašumněných" dat neupřesněného původu': nevím o čem je řeč: procento počítám z oficiálně zveřejněných nových potvrzených případů. "Zašuměné" jsou ve smyslu, že kolísají nahoru a dolů, ale to je vlastnost těch zdrojových dat, to není nic co bych s nimi já dělal. Já naopak spočítám 7denní klouzavý průměr abych se toho kolísání částečně zbavil, což činí řada zdrojů, včetně covidtracking.com a Worldometers a je to dobře známá operace nad kolísajícími daty; ostatně tutéž operaci aplikuje oficiální český server na procenta pozitivních testů. Dále pak: nu ano, protože tyto případy jsou znečištěny o testy, tak to trochu budí pochybnost, ale ta stejná pochybnost je o zveřejněném grafu nových potvrzených případů. V případě pochybnosti by se graf nových potvrzených případů musel odstranit; ale přijde mi lepší ho ukázat (jak činí i oficiální stránky), ukázat i graf testů a čtenáře na problém upozornit, jak článek nyní činí. Závěrem: jistá pochybnost na náběh na vlastní výzkum tu je, ale stejně tak je to poměrně přímočarý výpočet rychlosti růstu oficiálně zveřejněné datové série. --Dan Polansky (diskuse) 23. 9. 2020, 10:27 (CEST)

Pojďme graf občerstvit z dat pro včerejšek; z oficiálních dat online obstaral řádky pro wiki markup skript plotCovCs.py zveřejněný na této mluvní stránce:

Vidíme, že 23. září rostly nové potvrzené případy mezitýdenně o 44,6 % namísto včerejších 58.3 %, čímž pokračoval pokles procentního růstu. --Dan Polansky (diskuse) 24. 9. 2020, 08:19 (CEST)

Občerstveno; 24. září rostly nové případy mezitýdenně o 21,2%, čímž pokračoval pokles procentního růstu. --Dan Polansky (diskuse) 25. 9. 2020, 08:12 (CEST)

Na stránce https://www.irozhlas.cz/koronavirus je v oddíle Graf otestovaných lidí v ČR v čase k vidění v grafu denní procentní nárůst zjištěných nakažených, jdoucí směrem na grafy výše; je prezentován dohromady s procentním nárůstem testů. Narozdíl od grafů výše je však denní a výrazně zubatý; grafy výše jsou týdenní procentní nárůsty opírající se o 7-denní průměr z nových potvrzených, kde obojí vede k hladšímu grafu očištěnému do značné míry od týdenní sezónnost; navíc je odkázaný graf o růstu zjištěných nakažených, nikoli o nových zjištěných nakažených čili nových potvrzených případech. Pokud to správně chápu tak počet zjištěných nakažeých stoupá o nově zjištěné případy a klesá o vyléčené případy. Stránka obsahuje další zajímavé grafy a mapy; stojí za pozornost. --Dan Polansky (diskuse) 24. 9. 2020, 19:33 (CEST)

Problém zmatení/zašpinění růstu případů růstem testů je vyřešen po vzoru Českého rozhlasu přidáním růstu testů, díky čemuž jsem naznal že graf je přidat do článku, a tak jsem i učinil. Hodnoty jsem v článku zastropoval na 300 % aby bylo v grafu vidět co se děje v září. Ale část na začátku je zajímavá, tak ji ukažme v následujícím bez omezení rozsahu hodnot:

Vidíme, že počáteční krajně vysoké procentní růsty případů zdaleka nejsou vysvětleny růstem testů, alespoň na začátku března. Proč je tomu tak? Šlo by to vysvětlit postupnou aktivací superšiřitelských sítí s postupně klesajícím indexem šiřitelnosti? Proč je od půlky března růst případů z velké části vysvětlen růstem testů? Co o tom říkají spolehlivé epidemiologické zdroje, pokud nějaké? --Dan Polansky (diskuse) 26. 9. 2020, 10:42 (CEST)