Diskuse:Předseda Senátu Parlamentu České republiky

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Není pravda, že předseda Senátu je druhým nejvyšším ústavním činitelem! To je fráze a klišé, které nemá žádný reálný základ. Druhým nejvyšším činitelem je buď premiér, nebo předsedkyně Poslanecké sněmovny. Tito dva také přebírají prezidentské pravomoci, pokus se něco s prezidentem stane nebo je odvolán. Osobně bych řekl, že formálně druhým nejvyšším ústavním činitelem je spíše předsedkyně Poslanecké sněmovny, protože legitimita vlády je odvozena od Poslanecké sněmovny, která musí vládě vyslovit důvěru. Nijak se však neodvozuje od Senátu! -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 195.113.87.10 (diskuse)

Máte pravdu, že nikde není přímo zakotveno pořadí ústavních činitelů, nemáte pravdu ve vlastním výkladu pořadí (2. je buď premiér, nebo předsedkyně PSP). Ústavní právník z PrF UK, docent Jan Wintr, se k tomuto tématu vyjádřil, shrnuji základní body:
  • právní předpis, který by stanovoval pořadí ústavních činitelů neexistuje,
  • jedná se o protokolární pořadí (order of precedence, protokollarische Rangordnung), které je dodržováno při státních aktech,
  • některé země mají podzákonný předpis (Francie, Itálie), v jiných se řídí nepsaným územ (Německo),
  • na přednáškách diplomatického práva PrF UK se uvádí pořadí: 1. prezident, 2. předseda Senátu, 3. předseda PSP, 4. předseda vlády,
  • jediným právním předpisem, z něhož by se někdo mohl pokusit odvodit pořadí je Ústava, která ovšem výše uvedenou hierarchii nepodporuje. Prezident republiky jako hlava státu (čl. 54) je jistě nejvyšším, tj. 1. ústavním činitelem. Z čl. 66 plyne, kdo zastupuje prezidenta, když není schopen vykonávat úřad, pořadí na druhém až čtvrtém místě je problematické.
Logicky by navrženou verzi posloupnosti (1. prezident, 2. předseda Senátu, 3. předseda PSP, 4. předseda vlády) bylo možné zdůvodnit následujícím postupem: první prezident jako hlava státu, pak reprezentanti volených orgánů, přímo odvozených od lidu (parlamentních komor), pak odvození funkcionáři, hlavy dalších ústavních orgánů (premiér, předseda Ústavního soudu). Docentu Wintrovi ovšem není jasné, proč by měl být předseda Senátu v hierarchii výše než předseda PSP. Možné zdůvodnění by se mohlo opírat o fakt, že Senát je komorou jednak „horní“ (ovšem Česká republika není monarchie), jednak komorou volenou na delší dobu a kvůli částečnému obměňování vlastně trvalou.
Ve „věrohodných zdrojích“ obecného charakteru (nikoli právních) lze nalézt výše zmiňované pořadí: 2. předseda Senátu, 3. předseda PSP, 4. předseda vlády (poslední odstavec).--Kacir 6. 2. 2014, 21:20 (UTC)