Diskuse:Newtonovy pohybové zákony

Obrázek střílející bitevní lodě k vysvětlení zákona akce a reakce je sice z didakteckého hladiska pěkný, ale bohužel vůbec nevystihuje skutečnost. Vis http://en.wikipedia.org/wiki/16-50_Mark_7 , je tam ten samý obrázek i s popisem. Mimochodem si stačí zhruba spočítat hybnost střel a hybnost potřebnou pro posunutí lodi o řekněme 10m za 2s a je jasny ze to je blbost. Na druhou stranu nemám k dispozici a ani mě nenapadá žádný jiný obrázek který by akci a reakci vystihoval. David Sourek 21:26, 18. 8. 2007 (UTC)

Máte pravdu, ilustrace by neměla být chybná. Vyměnil jsem to za obrázek raketoplánu. --egg ✉ 14:07, 19. 8. 2007 (UTC)

Dotaz na IP-Editace

Rád bych získal verzi stránky, tedy je-li to možné editovanou IP adresou 81.90.174.49. Máme totiž sdílenou adresu a rád bych zjistil jaké bláboly zde byly uveřejněny.

(Mozillafirefox 1. 1. 2010, 16:50 (UTC))

Prosba

Mohl by někdo upravit tuhle větu já nejsem fyzik a česky moc nezní. jinak: vzájemná působení dvou těles síly jsou vždy stejně velké a míří na opačné strany. 84.242.114.226 1. 12. 2011, 15:04 (UTC)

Jenže to je korektní překlad té původní latinské formulace. Moderní formulace v češtině je hned pod tím: „Těleso zůstává v klidu nebo pohybu rovnoměrném přímočarém, není-li nuceno vnějšími silami tento stav změnit.“ Ta je srozumitelná, ne? --egg 1. 12. 2011, 15:33 (UTC)

Aha, pardon, vy myslíte třetí zákon, ne první. Tam srozumitelná formulace chybí, doplním. --egg 1. 12. 2011, 15:35 (UTC)

Ještě ke 3. NZ

Uvedené tvrzení

"Princip vzájemného působení není závislý na pohybovém stavu tělesa (tzn. zda je v klidu nebo pohybu), ale platí vždy. Tím se odlišuje od prvního a druhého pohybového zákona, které platí pouze v inerciálních soustavách."

je zavádějící až chybné.

Míní-li se principem vzájemného působení to, že působení je vzájemné, pak je to O.K. Je-li však stavěno do souvislosti s 1. a 2. NZ, evokuje to, že se tím myslí přímo 3. NZ, tj. rovnost velikosti sil, jejich stejný směr a opačná orientace. Ten však v newtonovské formulaci obecně neplatí! Relativistické důsledky i za nízkých rychlostí (např. magnetické síly) způsobují odlišnou velikost i směr sil vzájemného působení. Hezký příklad uvádí Feynman: 2 nabité částice (kolečka) se pohybují (schematické šipky) v jedné rovině (obrazovky) kolmo na sebe:

                          o
                 o—>      |
                          v

Na ten pravý působí v okamžiku jejich největšího přiblížení pouze elektrostatická síla od levého náboje (ve směru spojnice nábojů), kdežto v témž okamžiku působí na levý náboj od pravého jak stejně velká opačně orientovaná elektrostatická síla, tak navíc i síla magnetická (kolmo k této spojnici). (Vysvětlení je v tom, že část hybnosti nese i elmg. pole, nejen nositelé náboje.)

Sporný odstaveček raději odstraňuji. Jeho korekce by šla asi nad nastavenou odbornou úroveň článku a musela by být dost "ukecaná". Petr Karel 1. 12. 2011, 16:12 (UTC)

Totéž se dá říct o zákonu zachování hybnosti, kterou může odnést EM záření. Já to vždycky bral tak, že v Newtonovské mechanice tento vztah platí, protože Newton nevěděl, že pole může nést hybnost. Zrovna tak nevěděl, že změny EM pole mají konečnou rychlost, takže náboje reagují na retardované polohy ostatních nábojů a ne okamžité. Čili podle mě klasická newtonovská mechanika nemá pro tyto skutečnosti vysvětlení a je třeba ji zobecnit, aby byla teorií pole. V tom případě by formulace v článku byla OK, protože zde popisujeme slabší teorii. --egg 1. 12. 2011, 19:10 (UTC)

Tak mě právě napadlo, že vypuštěné tvrzení bylo zavádějící i z jiného, principiálnějšího důvodu: 3 N.Z. totiž (i v klasické newtonovské mechanice) platí obecně také jen v inerciálních systémech; v neinerciálních se mohou vylíhnout setrvačné síly, které nemají podstatu ve vzájemném působení - setrvačná síla nemá odpovídající reakci. Petr Karel 2. 12. 2011, 09:29 (UTC)

S tím v podstatě souhlas. Je to otázka úhlu pohledu, které ze tří NZ v neinerciální soustavě platí a které ne. Pokud nezavedeme zdánlivé síly, tak platí zákon akce a reakce, ale neplatí první a druhý, protože některá tělesa zrychlují bez silového působení. Pokud zdánlivé síly zavedeme, tak první dva NZ jsou formálně zachráněny, ale přestane platit třetí. Ovšem obvyklý pohled je, že zdánlivé síly jsou jen formální krok, takže „ve skutečnosti“ v neinerciálních soustavách platí 1 a 2, neplatí 3. --egg 2. 12. 2011, 12:55 (UTC)

Překlad druhého NZ je zcela chybný

Aktuální verze:

Mutationem motus proportionalem esse vi motrici impressae et fieri secundam lineam rectam qua vis illa imprimitur.

Jestliže na těleso působí síla, pak se těleso pohybuje se zrychlením, které je přímo úměrné působící síle a nepřímo úměrné hmotnosti tělesa.

Toto je správný (doslovný) překlad z latiny: "Změna pohybu (mutatio motues) je úměrná (proportionalis) působící pohybující síle (vis motrix impressa) a děje se (fieri) podle přímky (secundam lineam rectam -- "rovné čáry"), po které (qua) tato síla (vis illa) působí (imprimitur)." O hmotnosti tam není ani slovo. 78.108.102.144 22. 1. 2015, 18:19 (CET)

Z tohoto chybného překladu vychází celá sekce Druhý Newtonův zákon: formulace odpovídající vzorci F=ma je považována za původní a F=dp/dt za obecnější (tato ve skutečnosti původní formulace je obecnější, ale ne ve smyslu zobecnění něčeho dříve známého). Bude tedy třeba předělat celou tuto sekci. 88.102.183.204 14. 1. 2018, 15:01 (CET)

Mám pochybnost i o překladu prvního NZ. Latinsky neumím, zkusil jsem to přeložit Google překladačem a podobá se to spíš tomu, co je označené jako ekvivalentní formulace, než tomu, co je označené jako překlad. 88.102.183.204 14. 1. 2018, 17:45 (CET)