Diskuse:Messier 87

Článek byl 16. 1. 2019 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 8. 3. 2019 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek týdne

Tento článek byl v 11. týdnu 2019 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Portál astronomie – článek měsíce

Tento článek byl od 22. března 2019 článkem měsíce na portálu Astronomie.

WP:Q

Nejnovější komentář: před 6 lety8 komentářů3 lidé v diskusi

RomanM82

Zdravím, díky za pěkný článek.

Dle Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Kritéria by článek měl splňovat kritéria přístupnosti, tj. doplnit textové popisky alt= k obrázkům.

Doplněno

Později v roce 1888 byla tato galaxie přidána pod označením NGC 4486 do katalogu mlhovin. Spíše bych napsal tento objekt byl přidán.

Vyřešil Utar

--RomanM82 (diskuse) 2. 10. 2018, 17:55 (CEST)Odpovědět

Děkuji za připomínky. --Pepe357 (diskuse) 26. 10. 2018, 09:32 (CEST)Odpovědět

Utar

I

Prošel jsem to zatím po Viditelnost, včetně.

Innocent Balanovsky – byl by zdroj pro českou podobu? máme tady třeba Innokentij Smoktunovskij a Inocenc III., nejde něco z toho použít? zkoušel jsem najít, nenašel

Zdroj není, přišlo mi to tak čitelnější, ale po úvaze měním na písmenný přepis z azbuky do latinky

Ve svém díle The Realm of the Nebulae vydaném v roce 1936 Hubble probíral tehdejší názvosloví. – možná odebrat, nepřijde mi dostatečně související

Opravil jsem překlad tak, aby bylo jasné, že se názvoslovím neprobíral ze zvědavosti, ale šlo mu o jednoznačné odlišení galaxií od mlhovin

Ovšem středové zhuštění rentgenového záření je zde pouze slabé. – rozvést/vyjasnit/odkázat co je středové zhuštění zač a co značí to, že je slabé

Upraveno

--12. 10. 2018, 22:26 (CEST), Utar (diskuse)

Děkuji @Utar: za recenzi. Bude pokračování? --Pepe357 (diskuse) 26. 10. 2018, 09:32 (CEST)Odpovědět

II

Vlastnosti

to značení ionů v tom odstavci o spektrálních čarách mi nepřijde správné, to se obvykle značí přes horní indexy, ne? nebo je to jen jiný styl, kde jedno 'I' značí obyčejný kyslík a 'OIII' odpovídá 'O2+'? (CERN)

Přesně tak, jde o spektroskopický zápis ([1]), protože se píše o spektru.

Části galaxie

Zastoupení některých prvků – asi by mi dávalo větší smysl porovnání zejména s Mléčnou drahou než porovnávat průměrné hodnoty galaxie se zastoupením prvků v jedné hvězdě (Slunci)

Zrovna tato hvězda je významná v tom, že je k Zemi nejblíže, takže ji můžeme dobře zkoumat, rozhodně mnohem snáze, než celou prachem zakrytou Galaxii. Autoři citované studie píšou, že udávají chemické složení ve srovnání se Sluncem for convenience, tedy se to v astronomii pravděpodobně takto používá. Podobně je Slunce měrnou jednotkou pro hmotnost jiných galaxií. Asi by bylo zajímavé srovnání s Mléčnou drahou, ale přijde mi to jako uvádět rozměr pro zajímavost i v palcích. Pomohlo by to přehlednosti?

přebytek záření na vlnových délkách přes 25 μm – takže neobvykle silné záření s vlnovou délkou větší než 25 μm? není znám druhý konec intervalu? nebo jím má být konec celého pásma, tedy 25 μm – 1000 μm (1 mm)?

Upřesněno

křemičitanová prachová zrnka nevydrží – takže kvůli záření z toho výtrysku jsou ohromné objemy mezihvězdného prachu rozbita či vyvrhována z galaxie ven? možná trochu rozvést, jak je to myšleno

Upraveno

Přehlídka z roku 2006 – specifický termín? nebo raději zaměnit třeba za průzkum/pozorování?

Ponecháno. Přehlídka oblohy je běžně používaný výraz, viz [2] nebo [3]. Je zde míněno, že chtěli získat přehled o počtu kulových hvězdokup, takže žádná módní přehlídka.

účinný poloměr – dal bych odkaz, ale našel jsem jen Účinný průřez, který se nezdá nejvhodnější

Na efektivní poloměr ani účinný poloměr se nikde na Wikipedii neodkazuje a přitom tam nechci napsat ani efektivní ani skutečný (čekal bych, že skutečný poloměr bude znamenat vzdálenost k nejvíce vzdálenému členu hvězdokupy). Ani anglický originál nemá odkaz. Ponechal bych to.

--27. 10. 2018, 16:56 (CEST), Utar (diskuse)

Bude třetí dávka, nebo je hotovo? --Pepe357 (diskuse) 29. 10. 2018, 11:57 (CET)Odpovědět

III

Výtrysk

některé odstavce (třeba Pozorování ukazují) jsou zde asi tvořeny jen podle jednoho zdroje, mohlo by být u něj uvedeno něco o platnosti na celý odstavec? používám raději část poznámka v citační šabloně nebo samostatnou poznámku za referencí, raději než kopírovat stejný zdroj za každou větu … ale takhle to vypadá, že jen poslední věta je ozdrojovaná a zbytek ne

Upraveno

kvůli klamu (Dopplerův jev?) se zdá rychlost výtrysku nadsvětelná, jaká tedy ale je? je známo něco bližšího než téměř rychlostí světla?

Odkázáno je na článek Nadsvětelná rychlost, podrobněji (i když ne dokonale) to vysvětlují následující dvě věty, ale přesto jsem tedy přidal hodnotu předpokládané rychlosti a přímo za hodnotu přidal odkaz na dále uvedenou referenci. Snad to takto stačí.

hodilo by se mít Objekt BL Lacertae, ostatní pojmy se dají odhadnout, ale tohle je nicneříkající název (a mělo by to asi radši být s typu, viz sk:Kategória:Objekty typu BL Lacertae)

Souhlasím, že by se hodilo ten článek mít. Otázkou je znění názvu. Všechny ostatní jazykové verze se vyhýbají označení typu a rychlé vyhledání mě nepřesvědčilo, že by se to v české astronomické praxi používalo více s typem než bez typu. Slovanské jazyky používají název lacertida, ale ten se může splést s čeledí ještěrkovitých. Napsal bych tedy krátký článek s názvem Objekt BL Lacertae.

chomáč hmoty – opravdu používaný termín?

Ponecháno. Lepší termín jsem nenašel a chomáč je v článcích o astronomii použit například tady, tady nebo tady. Pan Grygar dokonce použil termín chuchvalec - tak radši nechme ten chomáč =)

Vzájemné ovlivňování – tahle věta je myšlena obecně pro uvedení laloků nebo popisuje místní situaci? (výsledné zmatení viz další bod)

Upraveno

takže ve výtrysku jsou dva výrazné rádiové laloky, z nichž z každého tryskají dva další malé výtrysky, které se rozptylují v [dalších] rádiových lalocích??

Upraveno

konec sekce už nemá přepočty z kpc na světelné roky (i když bych neřekl, že je nutné je dávat všude)

Doplněno

hm, minul jsem někde v článku zmínku o tom, kterým směrem ten výtrysk míří (v nějakých galaktických souřadnicích) nebo tam není?

Doplněno, že míří západním směrem.

Okolí

Na základě hmotnosti je M87 nejvýraznějším členem – prostě je mezi galaxiemi v té kupě ta nejhmotnější, ano?

Doplněna zmínka, že nejjasnější je M49.

vznik hala byl zakončen dřívějším působením jádra – halo je nyní tak ohraničené, protože (na něj?) dříve působilo jádro?? to anglické early feedback bych raději překládal nějak jako působením jádra v raném období M87, i když působení je asi moc obecný termín

Upraveno

Reference

Ve vzdálenosti do 3 kpc od jádra galaxie uvádí autoři metalicitu: –zapadlé v referencích, převést na poznámku (poznámku s referencí lze udělat přes tag:ref)

Upraveno

Toť vše. Díky za zajímavý článek. --9. 11. 2018, 00:38 (CET), Utar (diskuse)

A já děkuji za hodnotnou recenzi! Zase jsem se něco nového naučil. --Pepe357 (diskuse) 22. 11. 2018, 15:37 (CET)Odpovědět

Mirek 256

solar values je hmotnost Slunce? nadpis v tabulce.

Díky za odhalení záludného šotka =)

Celková hmotnost prachu v M87 není větší než 70 000 hmotností Slunce - sice ozdrojováno, ale pochybuji.

Po prohlídce zdroje musím říct, že nemám lepší zdroj pro tuto hodnotu než zmíněný recenzovaný věhlasný vědecký časopis. Zdá se ti ta hodnota příliš nízká? Eliptické galaxie obecně obsahují méně prachu než galaxie spirální. Zdá se příliš vysoká? Prach může pocházet z nedávno pohlcené zaprášené galaxie.

Právě naopak, velice nízká, ale když to tvrdí recenzovaný vědecký časopis, necháme to tak.Mirek256 28. 10. 2018, 07:01 (CET)Odpovědět

OK

Mirek256 13. 10. 2018, 06:58 (CEST)Odpovědět

Díky @Mirek256: za odbornou kontrolu --Pepe357 (diskuse) 26. 10. 2018, 09:32 (CEST)Odpovědět