Diskuse:Mazací tramvaj 5572

Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita

Uacs451

Obrovský kus práce! Je mi žinantní recenzovat takto podrobný a rozsáhlý článek, když sám články netvořím, ale byl jsem o to požádán. Příliš mi lichotíš, ale díky, je to milé. --Jan Polák (diskuse) 7. 11. 2015, 19:15 (CET)

• Komentář název článku - u této tramvaje je nové, že maže kolejnice, ale už dřív existovaly v Praze, i jinde, mazací tramvaje mazající trakční vedení (též jsou mazací trolejbusy); zda to nějak respektovat v názvu článku, nevím - (tato diskuse, kterou jsem založil, dospěla v ne úplně podobné souvislosti k názoru, že název se řeší, až ke konfliktu opravdu dojde)
  • Ano, nad názvem článku jsem také přemýšlel. Vycházel jsem z úvahy, že je to očekávaný název. Ale na druhou stranu je zas pravdou, že se na to dívám z pragocentrického pohledu a když jsem se ptal kolegy Jana Kováře BK pocházejícího ze severních partií naší republiky, tak ten o tramvaji nevěděl. Takže zas tak moc asi rozšířená není. Zatím by to tedy asi nechal tak, jak to je, i když jsem uvažoval nad názvy typu „Pracovní vůz…“ apod. --Jan Polák (diskuse) 7. 11. 2015, 19:15 (CET)

• úvod článku
  • Vyřešeno že je pražská, je podstatný rys, to bych dal hned do první věty; oni si ji sami vyrobili a pokud si někdo další vyrobí jinou, bude skoro jistě odlišná; navíc odkaz ve druhé větě se týká původního vozu a ne popisovaného
  • o výrobci původního vozu - viz níže
• Otázka Historie - anakolut v první větě
  • Musel jsem si najít, co je to anakolut a ani název Vyšinutí z větné vazby, na který článek Anakolut přesměrovává mi podle názvu nebyl moc přínosný. Nocméně snad jsem ho pochopil správně a vhodně inkriminovanou větu upravil. --Jan Polák (diskuse) 7. 11. 2015, 19:15 (CET)
• Vyřešeno nákladní vůz číslo 5573, který měl být vybaven diesel agregátovým motorem - máme články Motorgenerátor se spalovacím motorem a Elektrický přenos výkonu, které o tom pojednávají; stačí myslím psát měl být vybaven [[Motorgenerátor se spalovacím motorem|dieselagregátem]]
  • Budiž. --Jan Polák (diskuse) 7. 11. 2015, 19:15 (CET)
• mazání kolejnic
  • Komentář mazání temene kolejnice pochopitelně evokuje otázku, co se děje s adhezí, když temeno kolejnice namažu a adhezi je přitom potřeba. Nemám zdroj, kde by to bylo zodpovězeno, pan Sklenář to nevysvětluje, je to na odborné pojednání. -- Oblouk (ten se maže) se dá projet výběhem nebo jen malou tažnou silou - pokud nepotřebuju brzdit; pokud potřebuju brzdit a adheze nestačí, použiju kolejnicovou brzdu, kterou má každá tramvaj. No ale takhle se to do článku nedá napsat, nevím.
    • A napadá Tě nějaká vhodnější formulace? Abych byl upřímný, krapet se ve Tvém komentáři tohoto bodu ztrácím. :-( --Jan Polák (diskuse) 7. 11. 2015, 19:15 (CET)
  • Vyřešeno Po dobu jeho zkušebního provozu hradí podnik pouze aplikovanou směs,... z dalšího vyplývá, že zkušební provoz možná již skončil; DP zařízení odkoupil, neměl by být minulý čas?
    • Asi jsem to již upravil během Tvé kontroly. :-) --Jan Polák (diskuse) 7. 11. 2015, 19:15 (CET)
  • Vyřešeno předem stanoveného jízdního řádu - zbytečný pleonasmus, to je princip jízdního řádu, že je předem stanovený; některé podrobnosti bych možná vypustil, co když třeba vůz předisponují z Pankráce do Motola, zachytí to Wikipedie?
    • Dobře, obrat „předem stanoveného“ jsem tedy vyhodil. --Jan Polák (diskuse) 7. 11. 2015, 19:15 (CET)
• Vyřešeno Poháněly ji čtyři trakční motory TE 022 každý o výkonu 44 kW, jež vyrobila pražská společnost ČKD - ono celou tramvaj vyrobila ČKD Praha, jejíž byla Tatra Smíchov roku 1965 již součástí. Pozor, slovo Praha bylo součástí názvu firmy (ČKD Praha, oborový podnik; kvůli rozlišení třeba od ČKD Blansko) a znárodněná firma nebyla společností; je tedy třeba psát např. vyrobila firma ČKD Praha.
  • Díky za upřesnění, máš to tam. --Jan Polák (diskuse) 7. 11. 2015, 19:15 (CET)
• Komentář devadesátá léta: trochu nejasný text, pozor, "skříň" je synonymum pro celou "karosérii" (jak se používá u automobilů) a u T3 je skříň samonosná; ujasnit, co je potom rám (spíš psát spodek skříně); ze zadní části tudíž nemohla být odstraněna. Rozumím tomu tak, že skříň byla zkrácena vynětím střední části a vzadu, kde byla vytvořena nákladní plošina, byla odstraněna její horní část nad dolním okrajem oken.
  • Trochu jsem to upravil, ale nevím, zda dostatečně. Úpravu si představuji tak, že pokud si boční pohled představíš jako obdélník (pro zjednodušení americkou vlajku), tak během úprav v devadesátých letech z té americké vlajky odřízneš modrou část s hvězdičkami a zbude Ti jen část s červenými a bílými vodorovnými pruhy. To zbylo také z původní tramvaje. Je to pochopitelné? :-) --Jan Polák (diskuse) 7. 11. 2015, 19:15 (CET)
• mazací tramvaj
  • Vyřešeno druhý podvozkový vozík - míněn je Podvozek (železnice)
    • Ano, upraveno. --Jan Polák (diskuse) 7. 11. 2015, 19:15 (CET)
  • Vyřešeno kolům třetí nápravy - takové vyjadřování se běžně toleruje, nicméně v užším smyslu slova je náprava ta tyč, která kola spojuje, a celá sestava se jmenuje dvojkolí >> kolům třetího dvojkolí
  • Vyřešeno dojde k uvolnění elektromagnetických ventilů - spíše otevření - a ještě spíše otevřou se elektromagnetické ventily
  • Vyřešeno Protože je do spojovacích hadic směs vnášena vehnána... - zapomenuté slovo plus nadbytečné "tím" ve druhé větě souvětí
  • Vyřešeno Typ aplikace ... nebo hlava kolejnice... - upřesnit, hlava kolejnice představuje dvě místa aplikace - temeno (to je horní plocha hlavy kolejnice) a její bok - nebo se bok kolejnice maže pouze prostřednictvím okolku?
    • Ve zdroji sice psali o hlavě kolejnice, ale asi je pravděpodobnější to temeno… --Jan Polák (diskuse) 7. 11. 2015, 19:15 (CET)

Zdraví--Uacs451 (diskuse) 7. 11. 2015, 16:49 (CET)

Trochu jsem, Uacs451, pomýšlel i na NČ. Myslíš, že je to reálné? :-) --Jan Polák (diskuse) 7. 11. 2015, 19:15 (CET)

Nemám bohužel čas zabývat se studiem pravidel projektu kvalita, takže uvedu jen svůj subjektivní názor: 1. Ta tramvaj není nijak zvlášť významná a úsilí o NČ by bylo IMHO vhodnější napřít k článku o nějakém významném předmětu (představuju si z tohoto oboru téma, jakým je např. tramvaj T3, nejpočetnější to typ na světě). 2. Jak jsem uvedl výše formou komentáře, není dostatečně popsán sám technický princip, takže článek vyvolává otázky, které by v článku na úrovni NČ měly být zodpovězené (proč kola pískají, proč nevadí nebo vadí snížení adheze, proč se k mazání přikročilo zrovna po zavedení typu 15T, který přitom nemá dvojkolí, nýbrž samostatná kola, ...), dále mi scházejí obrázky mazací technologie (fotka zařízení, schema). No a k tomu asi neseženeš zdroje... --Uacs451 (diskuse) 11. 11. 2015, 08:22 (CET)

Ahoj, díky za názor. Co se týká fotografií, tak o tom vím a pokouším se je přes Dopravní podnik získat. Zatím však neúspěšně… :-( --Jan Polák (diskuse) 11. 11. 2015, 08:53 (CET)

Tak změna: fotografie jdeme díky vstřícnosti Dopravního podniku dělat tento pátek. :-) --Jan Polák (diskuse) 11. 11. 2015, 10:10 (CET)

To by se z nich daly vymámit odpovědi na ty Uacs-ovy dotazy (ta 15T mi taky vrtá hlavou…). I když do článku to asi nebudeš moci použít, aspoň se poučíme.--RomanM82 (diskuse) 11. 11. 2015, 17:06 (CET)

@Uacs451, RomanM82: Pořízené snímky jsem do článku doplnil. Další, zajisté technicky lepší, přidá možná ještě kolega Jagro. Navíc jsem se pokusil z mně dostupného zdroje více vysvětlit důvod problémů u tramvají typu 15T. --Jan Polák (diskuse) 16. 11. 2015, 10:46 (CET)

(s e. k., na 15T kouknu později) Dík za dodané fotky. Ukazují, že se všemi třemi/šesti tryskami maže kolo a mazivo se tedy ve všech místech přenáší na kolejnici z kola. Je vidět trysky mířící na vnější stranu okolku a na jízdní plochu kola (udělat výřez z fotky 026 by myslím bylo názornější než 029, kterou jsi dal do článku); tryska mířící na vnitřní stranu okolku bohužel není zachycena na žádné fotce, pokud jsem dobře koukal. Formulace převzaté z novinových zdrojů, nejasné až pochybné, na které jsem se nahoře ptal, by šlo tedy nyní upřesnit, bohužel tento výsledek může podle zdejších zvyklostí být označen za vlastní výzkum. --Uacs451 (diskuse) 16. 11. 2015, 10:55 (CET)

RomanM82

Díky za další pěkný tramvajový článek. Kromě podrobné recenze ještě hnidy:

• Komentář "Mazací tramvaj" je oficiální název? Možná by se hodilo napsat i úřední označení.
  • Asi to moc úřední není, nicméně oficiální označení neznám a nenapadá mne, kde jej zjistit. --Jan Polák (diskuse) 7. 11. 2015, 19:15 (CET)
• Vyřešeno v infoboxu asi něco chybí - visí tam značka V
  • To jsou chyby infoboxu, že uvádí i nepovinné položky. Již jsem se to snažil před časem upravit. Ale vím o tom. :-) --Jan Polák (diskuse) 7. 11. 2015, 19:15 (CET)
    • Vyřešeno. --Jan Polák (diskuse) 7. 11. 2015, 20:44 (CET)
• Vyřešeno Tramvaj poháněly čtyři trakční motory TE 022, každý o výkonu 44 kW… - už ji nepohání? Mimochodem, na stránce Tatra T3 se uvádí výkon motoru 40 kW, co je tedy správně?
  • zde rovnou odpovím, kolegu by asi hledání odpovědi stálo zbytečné úsilí - 40 kW je trvalý výkon, 44 kW hodinový výkon, tedy Tramvaj poháněly čtyři trakční motory TE 022, každý o trvalém výkonu 40 kW - vybrat podle toho, co říká uváděný zdroj. --Uacs451 (diskuse) 7. 11. 2015, 17:39 (CET)
    • Děkuji za ušetření práce. :-) --Jan Polák (diskuse) 7. 11. 2015, 19:15 (CET)
• Komentář Ve snaze o snížení skřípání tramvají… - jde o hlučnost nebo opotřebení kolejí? Nebo obojí?
  • Nevím. Tipoval bych obojí, ale nevím… :-( --Jan Polák (diskuse) 7. 11. 2015, 19:15 (CET)
• Vyřešeno Protože se zařízení Dopravnímu podniku osvědčilo… - je k dispozici nějaké vyhodnocení? Snížení hladiny hluku? Případně plánuje se stavba dalších? Co jiné dopravní podniky?
  • Porovnání doplněno. --Jan Polák (diskuse) 7. 11. 2015, 19:15 (CET)

ahoj, --RomanM82 (diskuse) 7. 11. 2015, 17:08 (CET)

Díky za postřehy. Obdobně, jako jsem se ptal výše: Trochu jsem, RomaneM82, pomýšlel i na NČ. Myslíš, že je to reálné? :-) --Jan Polák (diskuse) 7. 11. 2015, 19:15 (CET)

Ahoj, nevidím důvod proč ne.--RomanM82 (diskuse) 8. 11. 2015, 20:46 (CET)

Jiří Janíček

Ahoj, díky za článek! Moje podněty a otázky k perexu by teda byly:

• Komentář Vážně Mazačka s velkým M (apelativum x pokud je v ČR jediná, tak by se dalo asi pochopit i psaní s velkým, ale stejně bych byl spíš pro malé)
  • Myslím, že je jediná svého typu. Navíc jsem to bral jako název. --Jan Polák (diskuse) 9. 11. 2015, 00:52 (CET)
• Vyřešeno Nemazala už před rokem 2015?
  • Pokud vím, tak nikoliv. Máš opačné informace? --Jan Polák (diskuse) 9. 11. 2015, 00:52 (CET)
• Vyřešeno "Tramvaj byla vyrobená roku 1965" x v boxu je "Výroba v letech: 1990" (navíc v letech x jeden rok)
  • Již to kolega opravil, takže je to snad již v pořádku. --Jan Polák (diskuse) 9. 11. 2015, 00:52 (CET)
• Vyřešeno Sněžný pluh je určen opravdu jen pro trať na Barrandov? Proč to tak je a odkud to víš?
  • Pluh samozřejmě může uklízet i jinde, ale tenhle jako jediný může uklízet na barrandovské trati. Je to kvůli dlouhému klesání z Barrandova do Hlubočep. Pluh při úklidu sněhu musí jet velmi pomalu a ostatní tramvaje by to zkrátka nezvládly a neubrzdily. Asi by se moc zahřívaly. --Jan Polák (diskuse) 9. 11. 2015, 00:52 (CET)
• Komentář Je něčím jedinečná (jediná v republice)? - pokud ano, dal bych to do perexu.
  • Domnívám se, že je velmi pravděpodobně jedinou v České republice, nicméně důkaz o tom nemám. --Jan Polák (diskuse) 9. 11. 2015, 00:52 (CET)
  • Omlouvám se, že ruším Vaši debatu, až jsem asi Janovi převrhl hrnek s kafem :D , ale je skutečně jediná, důkaz je zde - vkládám pod svůj komentář, nechtěl se jinak zobrazit.
    S přáním všeho dobrého --Lukáš Král (diskuse) 27. 2. 2016, 16:09 (CET)

• • http://technet.idnes.cz/slow-tv-mazaci-tramvaj-t3m-5572-dg5-/tec_technika.aspx?c=A150906_172601_tec_technika_erp

• Otázka Oceňuju, že tam je odstavec a la "MT v kultuře" (slowtv (to bych tam asi i výslovně napsal), fb! :)
  • Jde Ti přímo o to slovo „SlowTV“? --Jan Polák (diskuse) 9. 11. 2015, 00:52 (CET)

Díky! :) -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Jiří Janíček (diskuse • příspěvky)

I já děkuji za postřehy. --Jan Polák (diskuse) 9. 11. 2015, 00:52 (CET)

OJJákovy postřehy

Ahoj Jane, dostal jsem se k tomu teď čirou náhodou, snad nebude vadit několik drobností:

• Nevyřešeno Mazací tramvaj (někdy též Mazačka) je specificky upravený vůz, který od počátku roku 2015 slouží k mazání kolejnic v pražské tramvajové síti. Vůz byl vyroben roku 1965 jako typ T3. Následně jezdila s cestujícími, a to až do roku 1990. - vůz slouží, v druhé větě jezdila, to chce sjednotit.
  • Přiznám se, že úplně nerozumím poznámce. Vůz byl vyroben v roce 1965. Následně do roku 1990 vozil lidi, pak byl přebudována stal se z něj pracovní vůz. Nevím, co je třeba formulovat jinak. --Jan Polák (diskuse) 16. 11. 2015, 10:13 (CET)
    • @Jan Polák:Vůz byl vyroben a druhá věta Následně jezdila. Mužský a ženský rod, neshoduje se. --OJJ, Diskuse 16. 11. 2015, 10:16 (CET)
      • Vyřešeno Vyřešil jsem. --OJJ, Diskuse 16. 11. 2015, 10:50 (CET)
        • To finální řešení se mi úplně nepozdává (chtěl jsem totiž původně pokud možno šetřit s pojmy „tramvaj“), ale budiž, nechť to tak je. --Jan Polák (diskuse) 16. 11. 2015, 11:13 (CET)
• Vyřešeno nákladní motorový vůz,[5] dokončená v následujícím roce - dokončena, ta přestavba
• Vyřešeno se sestává ze sloupků, které jsou navíc v jejich spodní části zesíleny podélnými sloupky. - ty sloupky se tam opakují, nejde to myslíš nahradit?
• Nevyřešeno Do vozu se vstupovalo třemi skládacími čtyřdílnými dveřmi,[17] jejichž šířka dosahovala 1 343 milimetrů. - teď už se nevstupuje? Pokud ne, bylo by asi třeba uvést.
  • Ano, dnes se již nevstupuje. Ta Tebou zmíněná věta je z oddílu „Původní podoba“, který popisuje původní podobu, tedy v letech 1965–1990. Změna dveří je pak popsána dále v textu (v dalších oddílech). --Jan Polák (diskuse) 16. 11. 2015, 10:13 (CET)
• Komentář měsíců zpříjemňovat ventilátorem nebo sluneční clonou, která ho ochrání při jízdě proti slunci. - není jasné, že sluneční clona chrání proti slunci? Uvažuji, jestli to tam nechat nebo raději ne, když tak se rozmysli.
• Komentář Možná bych malinko wikifikoval sekce Nákladní tramvaj (třeba odkaz na Ústředních dílen) a Mazací tramvaj (okolky, směšovače), i to si ale rozmysli sám.
  • Některé z odkazů se vyskytovaly již výše v článku. Ty jsem dále v textu nedubloval. --Jan Polák (diskuse) 16. 11. 2015, 10:13 (CET)

Za mě velmi povedený článek, přeji při práci s ním jenom to dobré. --OJJ, Diskuse 14. 11. 2015, 18:39 (CET)

@OJJ: Děkuji za názory. --Jan Polák (diskuse) 16. 11. 2015, 10:13 (CET)

+ nechtělo by to doplnit nezlomitelné mezery? --OJJ, Diskuse 16. 11. 2015, 10:50 (CET)

lze využít toto. --OJJ, Diskuse 16. 11. 2015, 10:54 (CET)

@OJJ: Kde jsem je přehlédl? Jinak nástroj Wire znám, ač nezlomitelné mezery při psaní článků obvykle vkládám ručně. --Jan Polák (diskuse) 16. 11. 2015, 11:13 (CET)

@Jan Polák: Hlavně u předložek, klidně později doplním za Tebe. --OJJ, Diskuse 16. 11. 2015, 11:29 (CET)

@OJJ: U kterých předložek? Netvrdím, že tam někde nechybí, nicméně se vkládání nezlomitelných mezer celkem pečlivě věnuji, a proto mne zaujalo, že by tam nějak výrazně chyběly. --Jan Polák (diskuse) 16. 11. 2015, 11:36 (CET)

@Jan Polák: Úpravou prošla i elektrická výzbroj vozu, která nově umožňuje dlouhodobou pomalou jízdu.<ref name="linert-230" /> V souvislosti s tím došlo také k přetypování vozu z T3 '''na''' [[Tatra T3M|T3M]].<ref name="idnes-unikat" /> Přestavená tramvaj úspěšně prošla 21. dubna 1992 schvalovacím řízením a jezdila '''ve''' službách Ústředních dílen, kde převážela materiál či repasované agregáty tramvají. O tři roky později (1995) přešel vůz '''do''' [[Vozovna Pankrác|vozovny Pankrác]], kde z něj zdejší zaměstnanci odmontovali hydraulickou ruku, které '''do''' té doby propadla nutná povolení.<ref name="prazske-tramvaje" />{{#tag:ref|Vliv na demontáž hydraulické ruky mělo i přijetí zákona '''o''' dráhách číslo 266/1994 [[Sbírka zákonů|Sb.]], jehož požadavkům již zařízení nevyhovovalo.<ref name="idnes-tramvaje-nesvezou">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Jančar | jméno = Rostislav | titul = Prohlédněte si tramvaje, které vás nikdy nesvezou. Vozí sníh i mrtvé | periodikum = iDNES.cz | odkaz na periodikum = iDNES.cz | datum vydání = 2008-05-15 | datum přístupu = 2015-11-07 | url = http://technet.idnes.cz/prohlednete-si-tramvaje-ktere-vas-nikdy-nesvezou-vozi-snih-i-mrtve-1ft-/tec_technika.aspx?c=A080210_222642_tec_technika_rja | kapitola = Nákladní tramvaj }}</ref>|group="p"}} Ruka navíc neměla takového využití, jak se původně, při její instalaci, předpokládalo.<ref name="idnes-unikat" /> I v pankrácké vozovně sloužila tramvaj stejným způsobem jako předtím v dílnách, ale předměty se na její plochu již musely nakládat ručně.<ref name="prazske-tramvaje" /> Roku 1992 začala přestavba dalšího tramvajového vozu původně evidenční číslo 6436 '''na''' nákladní vůz číslo 5573, který měl být vybaven [[Motorgenerátor '''se''' spalovacím motorem|dieselagregátem]], jenž by umožňoval jízdu i v těch úsecích, kde bylo během rekonstrukčních pracích '''na''' trati vypnuto elektrické napájení troleje. Ovšem vzhledem k finanční náročnosti těchto úprav a také s ohledem na očekávané administrativní obtíže '''při''' schvalování vozu '''do''' provozu, došlo k zastavení jeho přestavby, a to navzdory tomu, že o upravenou tramvaj měli zájem představitelé města [[Alexandrie]] v [[Egypt]]ě. Tento přebudovávaný vůz byl následně během roku 1996 sešrotován.<ref name="linert-fojtik" /> ... Každý se někdy splete... --OJJ, Diskuse 16. 11. 2015, 11:46 (CET)

Co tím chceš říct? Že hodláš doplňovat nezlomitelné mezery tam, kam nepatří? (Jen hádám, dle těch vytučněných, bez nowiki by to bylo dobře vidět.) --Jan Kovář^BK (diskuse) 16. 11. 2015, 11:50 (CET)

@Jan Kovář BK: Myslím si, že u předložek by měly být. --OJJ, Diskuse 16. 11. 2015, 11:51 (CET)

@Jan Kovář BK: Viz Nezlomitelná mezera#Účel, bod 1. --OJJ, Diskuse 16. 11. 2015, 11:53 (CET)

Pak si to nastuduj, než budeš kolegovi Janovi psát, že se každý někdy splete. --Jan Kovář^BK (diskuse) 16. 11. 2015, 11:53 (CET)

@OJJ: Nemám dojem, že by za Tebou uváděné předložky nezlomitelná mezera patřila. Ostatně viz například text na serveru Litéra.cz, který Tvé tvrzení, OJJi, také nepodporuje. --Jan Polák (diskuse) 16. 11. 2015, 12:46 (CET)

Některé chyby se stále opakují

• Nechápu přesměrování z Tatra Smíchov na výrobce nákladních automobilů v Kopřivnici. V roce 1965 existoval podnik ČKD Praha, který měl mimo jiných závody ČKD Tatra Smíchov - výrobce kolejových vozidel včetně tramvají a ČKD Trakce - výrobce elektrických výzbrojí kolejových vozidel. Zaměstnanci závodu Trakce tyto elektrické výzbroje v prostorách závodu Tatra montovali do tramvají. Oba dnes již neexistující závody měly svou historii, docela spletitou, zajímavou a v literatuře nepříliš popsanou. Stopa předchůdců závodu Trakce (vyrobil ty motory) vede až někam ke Kolbenovi … Tyto konkrétní motory pro tramvaje se vyráběly v bývalé elektrotechnické továrně Duda, na pražských Vinohradech. Navrhuji přesměrování od Tatry Smíchov vést do ČKD, případně k Ringhofferovi.
• Nevyhovuje mi ani použití výrazu dieselagregát. To je příliš konkrétní a v reálu jsou generátory proudu odpovídající velikosti zpravidla poháněny benzínovým motorem. Protože k použití generátoru nedošlo, volil bych některý neutrální výraz: buď elektrocentrála, nebo něco ve stylu generátoru poháněného spalovacím motorem. Klidně mohl být použit motor upravený k pohonu LPG.

Místo autora: Pokud to zdroj tvrdí, není důvod měnit. Také nevím proč by k pohonu tramvaje neměl být použit zrovna dieselagregát. Je to celkem logická volba.--RomanM82 (diskuse) 17. 11. 2015, 16:44 (CET)

--Leotard (diskuse) 17. 11. 2015, 10:40 (CET)

Chybí kontext

Díky za rozsáhlý článek.

Poté, co jsem opravil zavádějící nadpis, který by odpovídal článku pojednávajícím o mazacích tramvajích obecně, nikoliv o jedné pražské mazací tramvaji, podotýkám, že článku tento kontext zcela chybí. Ať už je mazací tramvaj (mazací vozidlo) originálním pražským vynálezem, nebo věc osvědčená v jiných městech nebo v železniční dopravě, mělo by o tom být v článku pojednáno. Stejně jako o tom, jestli se poté zase nějaká další města inspirovala Prahou, resp. vůbec jestli provoz této tramvaje byl vyhodnocen jako efektivní.

Rovněž by asi bylo vhodné zmínit ostatní způsoby mazání koleji v Praze. Například statické mazače (mazníky) umístěné v koleji, popřípadě jestli některé typy tramvají nejsou mazáním vybaveny standardně (zrovna Škoda 14T prý je). A ve světle těchto informací by pak bylo vhodné porovnání, která z těch technologií má jaké možnosti a přednosti či nevýhody, která má jakou perspektivu a jakou roli v tomto vývoji tedy hraje ta jedna pražská speciální tramvaj.

Chápu, že dosavadní článek vychází především z toho, čím se populární zdroje zabývají, takže dohledat ty podstatnější informace dá víc práce. Dokáže se toho někdo po té odborné stránce ujmout? Poté by se mělo ukázat, jestli bude lepší téma tohoto článku rozšířit na mazací tramvaje obecně, nebo o mazání kolejí či mazacích tramvajích / kolejových vozidlech založit článek zvlášť. --ŠJů (diskuse) 19. 12. 2015, 16:38 (CET)

Jo tak už vidím, část těch informací je utopená v textu. Asi by historii konkrétního pražského vozu bylo vhodné zřetelněji oddělit od historie mazací technologie jako takové. --ŠJů (diskuse) 19. 12. 2015, 16:51 (CET)

Něčím z toho jsem nahoře argumentoval, když jsem Janovi „spíše nedoporučil“ kandidaturu na NČ. Poctivě vypsal dostupné populární zdroje, ale kde najít ty odborné... Ad 14T: Odpověď neznám, ale obecně platí že zatímco mazání okolků je běžné (na železnici je mají všechna hnací vozidla), s mazáním temene kolejnice se zde já osobně setkávám poprvé. --Uacs451 (diskuse) 19. 12. 2015, 16:58 (CET)

(část diskuse přesunuta do samostatného oddílu)

Jestli se to mazivo aplikuje opravdu na temeno kolejnice, to si nejsem jist. Dříve to fungovalo tak, že pokud mazačovi výhybek ujela ruka a máznul i temeno, tak dost zvýšil pravděpodobnost, že k nejbližší zastávce za chvilku bude muset přijet nehodový oddíl řešit "železárnu", protože to dobržďující tramvaji klouzne. Ale to bylo zřejmě jiné mazivo. Doposud jsem se domníval, že v obloucích se mažou spíš boky opornice, ale jistý si tím nejsem. --ŠJů (diskuse) 19. 12. 2015, 17:17 (CET)

Už jsem to komentoval nahoře - podle fotky skutnečně směřuje jedna tryska na jízdní plochu kola, jedna na vnitřní (k opornici) a jedna na vnější stranu okolku. Mazivo evidentně musí být nějaké hodně speciální. K odstranění pískání nestačí mazat jen okolky (resp. bok hlavy kolejnice a opornici). Upomíná mě to na heroický boj nezapomenutelného W.Rebela proti Heumannově teorii průjezdu obloukem; nevěřil, že tření jízdní plochy o kolejnici může znamenat problém a připouštěl jako problém jen odstředivou sílu, která ve skutečnosti je málo významná; to bychom museli jezdit o hodně rychleji. --Uacs451 (diskuse) 19. 12. 2015, 17:57 (CET)

Já jsem také, Uacs451, Tvůj názor respektoval a zohlednil v tom, že není v tomto článku na místě usilovat o statut NČ. Takže to jen na doplnění, že jsem Tvůj názor bral vážně. --Jan Polák (diskuse) 19. 12. 2015, 20:36 (CET)

Každopádně díky za rozsáhlý článek. Je to dobrý základ, se kterým se dá dál pracovat. Doufám, že i změny, které jsem provedl, jsou pro vás akceptovatelné:

• přejmenování článku (mazacích tramvají bylo a bude po světě i v Praze hodně)
• vypuštění těch pasáží, které se týkaly obecně standardních tramvají T3 (pokud v článku o T3 některá z těch informací chybí, můžete ji tam zapracovat - v historii tohoto článku o mazací tramvaji je to samozřejmě stále dostupné)
• sloučení pasáže o historii tramvaje s oddílem popisu. U některých článků takové rozdělení smysl má, tady ale vedlo k tříštění obsahu - například půlka informací o hydraulické ruce byla v té jedné části a půlka v té druhé
• drobné stylistické opravy - zejména zhušťování a zjednodušování formulací a redukce zvratných tvarů sloves tam, kde se moc nehodí.

Jinak jsem se snažil všechny informace zachovat a ještě i nějaké přidat. --ŠJů (diskuse) 19. 12. 2015, 20:51 (CET)

A taky díky za tu spoustu exkluzivních fotografií. Jen by to chtělo některé v Commons ještě přesněji popsat. --ŠJů (diskuse) 19. 12. 2015, 20:55 (CET)

NČ

Tak už jsem si všiml před časem, že ten proces kandidatury na NČ nijak nezaručuje kvalitu článku a krom toho je v dost značném rozporu s principy práce na Wikipedii. Téměř nikdy nevidím žádnou opravdovou recenzi, většinou jen nahodilé podoteky k nějakým detailům či margináliím. A namísto toho, aby podporoval kolektivní spolupráci (když vidím chybu, tak ji rovnou opravím, když vím, jak článek vylepšít, rovnou ho vylepším - když si s něčím nejsem jist, tak se poradím s kolegy či vyzvu kolegy ke spolupráci), tak je z toho jakási parodie na "oponenturu" a "obhajobu" či co. Nakonec pak ta frčka slouží k tomu, že i slabší článek "zabetonuje" v nekvalitní bodobě a je používána k ochraně před jeho dalším zkvalitňováním. Takže jediným znatelným efektem je zamoření takového článku značkami pevných mezer, které krom znepřehlednění zdrojáku taky ve většině prohlížečů brání rychlému fulltextovému vyhledávání víceslovných obratů na stránce. --ŠJů (diskuse) 19. 12. 2015, 17:17 (CET)

K Vašim steskům: jak jistě víte, cílem WP:Q je dodat žadateli připomínky a náměty k vylepšení. Pokud recenzent něco upraví sám, je to jen jeho dobrá vůle. A většinou je s tématem článku nejlépe obeznámen sám autor. Recenze jsou jaké jsou, protože tu prostě není dostatek recenzentů vůbec, natož fundovaných v tom kterém konkrétním oboru. A to betonování článku je nesmysl, pokud jsou úpravy minimálně na stejné úrovni jako je úroveň článku (tzn. citace, styl atd.) tak je nikdo odstraňovat nemůže. Pokud máte výhrady k úrovni DČ nebo NČ, můžete jim jejich status odebrat, samozřejmě po řádné zdůvodnění. Pevné mezery by měly být pokud vím jen mezi jednopísmennou předložkou a slovem, a dále mezi číslem a názvem jednotky atd. Takže to zas takový problém není. A poslední věc, podle Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k recenzi/Vyhodnocení jste za celou dobu přispěl jedinou recenzí v roce 2007, takže Váš přístup pokládám za alibismus. S pozdravem --RomanM82 (diskuse) 19. 12. 2015, 17:46 (CET)

Může to být tím, že předložené články se míjely s kolegovým zaměřením. --Uacs451 (diskuse) 19. 12. 2015, 18:03 (CET)

Aktivity WP:Q mě až tak moc nezajímají, dokud nenarušují normální konstruktivní spolupráci na obsahu Wikipedie. Principem společného zdokonalování článků na Wikipedii je především společný zájem editorů a jejich ochota přispět svou prací a svými znalostmi a dovednostmi. Jakákoliv práce kohokoliv je tady "jen jeho dobrá vůle", v tom se "recenzenti" a ostatní čtenáři od autorů článků nijak neliší. Před vlastněním článků nás pravidla varují. Tedy připomínky a náměty k vylepšení článku mají být na diskusní stránce adresovány všem editorům – logicky tedy zejména těm, kteří chtějí k vylepšování článku nějak přispět. Mimochodem, pokud se nijak horlivě neúčastním aktivity, o které se domnívám, že projekt budování Wikipedie spíše narušuje, tak její kritiku nepovažuji za alibismus, ale naopak za projev konstruktivní snahy problém řešit. (Jinak v diskusích k článkům celkově na Wikipedii jsem měl určitě víc zásadních přípomínek než jednu – celkem nemám důvod rozlišovat, kdy se s nimi zrovna trafím do nějaké akce zrovna téhle party z tohoto sub-sub-projektu, anebo do jakékoliv jiné diskuse, a taky mi není moc jasné, jaká jsou kritéria toho, aby v tom přehledu byl někdo zapsán mezi „lektory“, tedy kolik okrajových připomínek musí v té diskusi utrousit.) Nemám nic proti tomu, pokud se nějaké skupinky wikipedistů rozhodnou si občas vybrat nějaký článek, na jehož vylepšování soustředí své síly (dříve tento efekt měly třeba diskuse o smazání), ale měli by přitom respektovat alespoň základní principy fungování Wikiipedie. Pokud tu frčku většina účastníků toho projektu nebere jako argument proti dalšímu vylepšování, tak budu jedině rád. --ŠJů (diskuse) 19. 12. 2015, 20:06 (CET)

Chápu, jste povznesen nad banální projekty typu WP:Q, které narušují konstruktivní spolupráci. Asi se holt neshodneme. --RomanM82 (diskuse) 19. 12. 2015, 20:29 (CET)

Ten projekt banální není, jen bohužel v praxi nevede ke skutečnému recenzování, takže fakticky nefunguje tak, jak asi podle původní představy měl. Jeho hlavním problémem je to, že vychází z teze "vlastnění článku", která je v rozporu s principy Wikipedie - a to není banalita ani banálnost. Ale třeba by se to dalo nějak napravit, kdyby byla vůle. Pokud budou účastníci projektu společně posuzovat nedostatky i přednosti článku a společně pracovat na jeho odstranění, pak odpadne aspoň tento problém, byť ani tak nebude zaručeno, že článek s frčkou bude opravdu dobrý. --ŠJů (diskuse) 19. 12. 2015, 20:43 (CET)

vychází z teze "vlastnění článku" jak jste na tohle přišel? Společně pracovat, společně budovat… hezká myšlenka, ale takhle to nikdy fungovat nebude. --RomanM82 (diskuse) 19. 12. 2015, 20:58 (CET)

Jinak citační šablony a nadužívání pevných mezer osobně považuji spíš za mor, který znatelně znepřehledňuje zdrojový kód a značně ztěžuje editaci, takže tento jev nepovažuji za známku kvality článku a už vůbec ho nehodlám aktivně podporovat, ale respektuji, že nezanedbatelná část kolegů je podporuje, a rozhodně to po nich nebudu cíleně odstraňovat. Možná mě to jednou donutí začít používat ten VisualEditor, jestli tedy někdy bude dotažen do použitelného stavu. Obludné citační šablony, kde člověk bez manuálu nemůže doplnit nebo opravit ani drobnost – takže tam pak ty drobné chyby ani nikdo neopravuje, jsou jedním extrémem – ovšem souhlasím, že pokud někdo zdrojuje třeba pouhou URL adresou, aniž by vůbec uvedl název, autora, vydavatele nebo dataci zdroje, je druhým extrémem. Osobně bych byl radši, kdyby se projekt Kvalita soustředil více na skutečné kvality článků a skutečnou kvalitu citací, spíše než na kontroverzní formální úpravy. Ale chápu, že odhalení a náprava hrubých chyb ve stylu nebo struktuře článku, jalových pasáží či formulací, nadbytečných pasáží patřících do jiného článku atd. může být citlivá záležitost, na které se mohou střetnout subjektivní preference editorů a ranit jejich případná ješitnost, tak ty technické úpravy textu se mohou někomu jevit nekontroverzní, protože k nim vlastně není žádných složitějších myšlenkových procesů třeba. Takže jen připomínám, že přesto (nebo právě proto?) mohou být také sporné. Bohužel právě ten formát diskuse, kde původní autor článku je postaven do role jakéhosi "obhájce", tu osobní rovinu zbytečně hrotí a možná brzdí některé "lektory" v tom, aby byli opravdu kritičtí ke stavu článku. Každý z nás má třeba nějaké charakteristické stylistcké či jiné chyby, ke kterým je sám "slepý", a možná je taktnější, když je druhý editor rovnou opraví, než aby je obřadně vytýkal v nějakém procesu. --ŠJů (diskuse) 19. 12. 2015, 20:43 (CET)

Ano, v tomhle všem máte pravdu. Ale smysl recenzí vidím v tom, že autor dostane zpětnou vazbu a může se tím poučit pro další práci. Věci, které zmiňujete, může celkem opravit každý. Ale je rozdíl dodat poměrně jednoduše podněty v recenzi, nebo si složitě shánět literaturu, studovat téma atd. abych ty úpravy provedl sám. Tohle budu dělat jen v případě že mi na článku záleží. --RomanM82 (diskuse) 19. 12. 2015, 21:12 (CET)

Uspořádání článku

Zdá se mi poněkud neúčelné a chaotické, že čtyři etapy vývoje toho vozu jsou roztrženy na dvakrát čtyři kapitoly - napřed jako "historie" a podruhé jako "popis". Přehlednější by bylo, kdyby o každé vývojové etapě vozu bylo pojednáno vcelku, popřípadě o každé specifické součásti vozu zvlášť.

Kapitolka o "původní podobě" je nadbytečná. Účelem tohoto článku asi není popisovat do detailů standardní parametry vozu T3, například počet dveří a jejich šířku v milimetrech, technologii větrání a vytápění atd. To by bylo duplikování článku o tramvaji T3. To má smysl zmiňovat v případě potřeby až v pasáži o speciální úpravě vozu (např. původní střešní větrák byl nahrazen jiným, přední dveře byly zkráceny atd.). --ŠJů (diskuse) 19. 12. 2015, 17:17 (CET)

Tak na tento problém už jsem se zaměřil a navrhovanou úpravu jsem provedl. Čímž samozřejmě nebráním jakýmkoliv dalším konstruktivním úpravám. Určitě je některá témata možná rozvést ještě podrobněji, vylepšít členění článku atd. --ŠJů (diskuse) 19. 12. 2015, 20:09 (CET)

Chybějící informace

Při čtení a úpravách článku jsem narazil na pár drobností, které v článku chybí:

• U obojích vnitřních dveří do nákladového prostoru a u bočních manipulačních dveří chybí informace, zda jsou dveře zásuvné, či vyklápěcí (že nejsou skládací se dá celkem odhadnout z obrázků).
• U informace o původní přestavbě tramvaje se píše, že dostala dopředu jeden oranžový majáček nad střed čela. Ovšem na všech dostupných fotkách má vepředu tři majáčky. Je to chyba té původní informace, nebo byly další dva majáčky doplněny při dalších rekonstrukcích? --ŠJů (diskuse) 19. 12. 2015, 21:07 (CET)

Oficiální označení

Někde nahoře se diskutovalo o tom, jaké je oficiální označení té tramvaje.

Protože jde o ojedinělý výrobek, pravděpodobně se jím nebude zabývat žádný vnitropodnikový předpis, a taky mi není známo, že by ÚD DP dávaly svým samodomo prototypům nějaká typová označení. Nicméně zdá se, že na šotoušské weby konkrétnější zdroje nepronikly. Nejsolidnější a nejpřesnější informace se nakonec dají aktuálně najít na snoby opovrhovaném webu blesk.cz. V článku z 29. srpna 2015 je jak kopie první stránky vozového jízdního řádu, tak fotka stěny v tramvaji, na níž je vyvěšen „Stručný návod k obsluze tramvaje T3M 5572“, přičemž 4. kapitolka návodu se jmenuje „Ovládání mazacího zařízení REBS“.

V pětistránkovém vozovém jízdním řádu pro pracovní den, platném od 11. 8. 2015, je mazací tramvaj označena jako linka 61, pořadí 4, a odpovídající volací znak KGX 861/4. Bývaly doby, kdy číslo linky 61 patřilo záložnímu vozu vozovny č. 1 (tedy kobyliské).[1]. Sněhové pluhy měly číslo linky 74, měřicí tramvaj 75, tramvajový brus 76, pracovní vůz 77, technická jízda depa 78, přesun vozů 79, zkušební jízda 80 atd. Zatímco u záložních a služebních vozů bývalo číslo vozovny vyjádřeno přímo druhou číslicí čísla linky (61–68, 81–88), u některých dalších typů jízd (např. cvičné jízdy, linka 73) bylo číslo vozovny pořadovým číslem. Tak je tomu zřejmě i nyní s pořadím 4 u mazací tramvaje (na fotkách má tabulku s pořadovým číslem 404, tedy číslo vozovny je tam takto zdvojené). Je tedy možné, že číslo linky 61 se nyní používá pro pluhy jednotlivých vozoven, pokud nemá mazací tramvaj samostatné číslo linky. --ŠJů (diskuse) 19. 12. 2015, 21:49 (CET)

Technický detail: vozovna č. 1 býval Hloubětín (jdou podle abecedy). A k věci: se současným názvem článku souhlasím. --Uacs451 (diskuse) 20. 12. 2015, 09:42 (CET)

Jo pardón, ani nevím, proč jsem se spletl. --ŠJů (diskuse) 20. 12. 2015, 13:12 (CET)

Kniha

@Jan Polák, ŠJů: Koukal jsem, že vyšla nějaká kniha inspirovaná Mazací tramvají. Jako zajímavost asi dobré, otázka je, jestli na to jsou vhodné zdroje. (Zatím o žádných nevím). — Draceane ^diskuse_příspěvky 18. 12. 2017, 20:08 (CET)

@Draceane: Děkuji za upozornění. Jak se dočítám po internetu, tak je to psychothriller, takže nevím, zda by byl využitelný jako zdroj. Spíš jen jako poznámka, že tramvaj inspirovala spisovatelku Magdu Stachulu k napsání díla Mazací tramvaj. --Jan Polák (diskuse) 18. 12. 2017, 21:19 (CET)

@Draceane: Myslel jsem to tak – jako zajímavost. :-) Ohledně těch zdrojů jsem myslel, že jsem to většinou spíš proma než nějaké seriózní zdroje. — Draceane ^diskuse_příspěvky 18. 12. 2017, 21:26 (CET)