Diskuse:Malovanka

Může mi někdo označit třeba souřadnicemi z mapy.cz, kde ta usedlost přesně je? Coural jsem okolo a kolemjdoucí paní mi tvrdila, že ji zbourali při stavbě tunelu. --che 16:00, 7. 6. 2006 (UTC)

Zřejmě již neexistuje, viz [1]: "Pak jsme přejeli Patočkovu ulici a připomněli jsme si již neexistující statek Malovanka. " --Luděk 16:05, 7. 6. 2006 (UTC)

To se mi nezdá. Je památkově chráněná a navíc tunel je na druhé straně, tak nevim, proč by ji měli bourat. Výše uvedené komentáře mě natolik vyděsily, že se musím vydat co nejdříve Malovanku najít a když budu mít štěstí, vyfotím ji. --Lukyn.v 20:58, 7. 6. 2006 (UTC)

Odhaduji, že by to měla ta červená budova přesně uprostřed --Li-sung ✉ 21:20, 7. 6. 2006 (UTC)

Teď mi došlo, že v textu, na který linkuje Luděk, se píše o statku, ne o usedlosti. ;) Navíc tam píšou, že byli u Kajetánky a pak přešli Patočkovu. Malovanka by ale měla být poblíž Kajetánky - na té straně Patočkovy ulice jako Malovanka. Přesná adresa je Na Malovance 20. Někde tam, jak odkazuje Li-sung. --Lukyn.v 21:25, 7. 6. 2006 (UTC)

Je možné, že to je spíš ta budova dolejc více v ulici, pak by část čouhala na fotce ( mukmalovanka.xf.cz/200605/Data/page.htm?46,0 - bez odkazu alébrž spamfiltr)--Li-sung ✉ 21:36, 7. 6. 2006 (UTC)

To by souhlasilo, protože část usedlosti se tenkrát zbourala v důsledku rozšiřování Patočkovy ulice. --Lukyn.v 21:41, 7. 6. 2006 (UTC)

Aha, díky za adresu, tou už to snad půjde ověřit snadno. Každopádně až budu mít příště cestu okolo, nacvakám každý barák na který narazím (což ale může být vzhledem k hustému stromoví kapku problém). --che 22:59, 7. 6. 2006 (UTC)

Pro jistotu jsem vycvakl i budovu poblíž. Nevíte, patří k tomu taky? --che 23:27, 9. 6. 2006 (UTC)

Podle tohohle to k Malovance asi patří, neboť tato zřícenina (fotku mám a v brzké době nahraju) se nachází až za těmahle budovama. Jo a z toho vyplývá, že by to chtělo článek trochu přepracovat. Jedudedek 19:22, 24. 2. 2007 (UTC)

Čísla domů a pozemků

Nejnovější komentář: před 2 dny4 komentáře2 lidé v diskusi

@Harold Dobrý den, děkuju za úpravu čp. (https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Malovanka&diff=24516445&oldid=24516333) - velmi stojím o spolupráci na tom článku (snažil jsem se získat spolupracovníky Pod lípou), ale přijde mi, že jste se zde dopustil omylu - já tedy nikdy nevím, která čísla jsou čísla parcel a která čísla domů, ale Malovanka (vypadala takto: https://cronobook.com/pic/0a9f24c3-ef6a-4e8c-961b-9ce41f88d1ee) je objekt, který je na indikační skice (pro ostatní: první mapa v článku) mezi čísly 62 (černým) a 179 (červeným) - jak jste přišel na "čp. 34 (parcelní čísla 61, 62 a 178)"? (Tady označujete černá čísla 61 a 62 (178 vůbec nevidím, jen červené 179) jako parcelní, černé číslo 34 mi připadá jako číslo pozemku zahrady, ale možná je to složitější, případně děkuji za vysvětlení.) +Na žádné mapě jsem dosud neviděl č. 35, jak už jsem psal zde: Diskuse:Panenská (usedlost) - kdybyste na ně někd narazil, dejte mi prosím vědět! Děkuji, s pozdravem --Jiří Janíček (diskuse) 29. 12. 2024, 02:22 (CET)Odpovědět

@Jiří Janíček: Zdejší pátrání v tématu Panenská/Malovanka sleduji vzdáleně téměř od začátku, sám jsem se díval do starých map a pokoušel v digitální knihovně něco najít, ale protože v diskusi toho bylo uvedeno už dost, jakožto obyvatel dálného východu těžko můžu přijít s něčím novým. :-) Aspoň jsem tedy nyní upřesnil čísla z map.

Pro názornější vysvětlení jsem to zakreslil do screenshotů z článků. Obecně: Na indikačních skicách jsou uvedena čísla parcel (stavební černě, pozemkové červeně) a čísla popisná (u budov červeně, u pozemků příslušných k budovám černě), na císařských otiscích jsou jen čísla parcel (stavební černě, pozemkové červeně), nikoliv však už čísla popisná.

parcelní čísla v Břevnově (Malovanka a okolí) – čísla vybraných stavebních parcel (v rozmezí 57–62) jsem zvýraznil modře, čísla vybraných pozemkových parcel (v rozmezí 176–180) červeně
čísla popisná v Břevnově (Malovanka a okolí) – zvýrazněna čísla popisná a orientačně hranice
parcelní čísla ve Střešovicích (Panenská) – čísla vybraných stavebních parcel (v rozmezí 94–99, 100 a 120–122) jsem zvýraznil modře
čísla popisná ve Střešovicích (Panenská) – zvýrazněna číslo popisné Panenské (čp. 36) a orientačně hranice, žlutě a zeleně jsem tam vyznačil pozdější dostavbu dvora (hof)

Číslo popisné patří usedlosti jako celku, tedy často více budovám (obytná, hospodářská) a zahradě. Na indikační skice má Malovanka čp. 34 (černé číslo uvedené v zahradě, viz též již odkazované Paměti farnosti u sv. Markéty v Břevnově a blízkého okolí nebo plán Prahy ze začátku 20. století) a skládá se ze stavebních parcel 61, 62 (černá čísla na budovách) a pozemkových 177 (možná), 178 (zahrada) a 179 (možná) (červená čísla na pozemcích).

Panenská měla čp. 36 (viz indikační skica a Paměti farnosti), přičemž obsahovala dvě budovy na stavebních parcelách 94 (nynější ruina) a 95 (zbořeno, podle leteckých snímků v Parléřově ulici, zhruba zde). Podle plánů ze začátku 20. století ([2] a [3]) byla usedlost patrně rozdělena: zůstala zbytková usedlost čp. 123 (nynější ruina) a na bývalých pozemcích vznikly nové budovy – čp. 124 (viz stavební parcela 95, dle článku Panenská (usedlost) vojenský hřebčín), sousední čp. 113 a kasárna čp. 117.

Dle Pamětí farnosti – str. 87: Panenská vinice (č. 35 a 36) náležela od starodávna pannám Benediktinkám u sv. Jiří, které tam měly pres čili viný lis a příbytek zahradníkův., str. 131: Dále přifařeny [v roce 1784 – pozn. Harold] sem zahrady: […] Pres čili viný lis sv. Jiří (č. 35, nyní Panenská); Obydlí zahradníkovo sv. Jiří (č. 36, nyní také Panenská).

Můj dojem z výše uvedeného citátu je, že budovy na číslech stavebních parcel Panenské 94 (nynější ruina) a 95 (zbořeno) měly původně čísla popisná 35 a 36, ale ještě před mapováním katastru a vytvořením indikační skici v roce 1840 došlo ke sloučení čísel popisných v jedno (čp. 36). Je otázka, jestli vinný lis čp. 35 byl u cesty z Prahy (stavební parcela 95, později čp. 124) a zahradníkův domek čp. 36 byl odsunutý vzadu za zahradou (a později patrně přestavěný na usedlost, stavební parcela 94, nyní čp. 123), což se mi zdá pravděpodobnější, nebo to jestli to nemohlo naopak. --Harold (diskuse) 29. 12. 2024, 13:49 (CET)Odpovědět

Perfektní, děkuju moc, pořádně to prostuduju později - dal byste prosím, až to dopilujeme, takové nějaké vysvětlující obrázky i do článku? Já jsem na to myslel, ale jednak pořád úplně nevím, jak to udělat obsahově, jednak pořádně nevím, jak to udělat technicky. Co mě k tomu jen teď rychle napadá:

1) to tajemné číslo 35 - co mě napadlo: buď je v mapě chyba a má to být jedno (asi to spodnější) z čísel 36, nebo to je č. 122 (dnes zbořené, červeně u toho nemůžu nic přečíst - ale něco tam asi je?), nebo je to na druhá část stojící ruiny - čísla 123 (které má 4 části (pracovně: je to čtyřbudova): první směrem od západu na východ je hlavní budova (jediná patrová a zároveň jediná na fotce z Památkového katalogu, na kterou je odkaz v infoboxu) a druhá, kterou myslím, je nižší a odskočená - podle PK je to bývalá kočárová kůlna (čili asi ne domek zahradníka - nebo později klidně ano?), nebo stávající domek Radimova 4 (na fotce v článku jako sousední dům)

2) Na dvoře Malovanky už se pkud vím nic v žádném dvoře nepřistavovalo

3) Zajímavé je, že ta hlavní, nejstarší budova Malovanky (barokní) má mít číslo 34, je to 1-3 budovy (trojbudova je na fotce zde: https://www.facebook.com/starybrevnov/posts/pfbid0VPurLBkW8UoPNbmbNECiGHZsM6MoYpkJi6beNpaBAZBJssDoNxkwU1dAqLatdwJDl) a ta nejzápadnější budova k Malovance už nejspíš nepatří - na téhle https://cs.wikipedia.org/wiki/Malovanka#/media/Soubor:B%C5%99evnov_1945.jpg mapě je naopak č. 34 napsáno překvapivě u té nejzápadnější (a taky asi nejnovější) budovy a ta stará trojbudová má ta podivná hausnumera přes tisíc

4) Čili ten převod čísel 35 a 36 z Břevnova do Střešovic se udál v roce 1784? Jak to víme? (Nedozví se odtamtud člověk i to, kde byla ta třicetpětka?

5) Proč to není 621, ale 62 - ta jednička byl nějaký stromek nebo tak něco? :) (https://cs.wikipedia.org/wiki/Malovanka#/media/Soubor:Cisarsky_otisk_-_Panenska_a_Malovanka.jpg)

Skvěle jste přečetl např. to st100 (já jsem myslel, že je to 300). Děkuji, --Jiří Janíček (diskuse) 29. 12. 2024, 23:46 (CET)Odpovědět

@Jiří Janíček: Omlouvám se, já nejsem ten správný člověk na vytváření grafiky. Tohle jsem jen zbastlil v Malování pro zdejší pracovní účely a vysvětlení, ale víc s tím dělat nehodlám a ani moc neumím.

ad 1) Čp. 35 byl podle odkazovaných Pamětí farnosti vinný lis, který stál na území, které se někdy překatastrovalo z Břevnova do Střešovic. Určitě to tedy nebyly budovy Radimova 4, které podle všeho náležely Šlajferce a které vždy byly a jsou součástí břevnovského katastru. Stavební parcelní číslo 122 se zdá být jako dodatečná stavba zakreslená do indikační skici, i s ohledem na číselnou řadu v okolí a vysoké číslo. Že by nynější ruina byla rozdělená do více čp., se mi nezdá úplně pravděpodobné. Na základě všech zde uvedených informací si myslím, že čp. 35 (vinný lis) byla budova u cesty (stavební parcela 95). Čp. 36 (předchůdce nynější ruiny) byl podle Pamětí farnosti na konci 18. století domek zahradníka vinice. Chápu to tak, že někdy mezi lety 1784 (viz Paměti farnosti) a 1840 (datace na indikační skice) vznikla z původní vinice svatojiřského kláštera (zrušen 1782!) usedlost – majetek zrušeného kláštera patrně připadl náboženskému fondu, jak bylo tehdy obvyklé, a po čase ho někdo zakoupil. A ten někdo (nebo třeba další majitel) si z vinice udělal usedlost (podle článku o Panenské to byl jistý Bachofen z Echtu) – sloučil číslo popisné do jednoho čp. 36 a domek zahradníka vinice si přestavěl na usedlost. Budova u cesty (stavební parcela 95) se asi stala hospodářským zázemím usedlosti. Ale samozřejmě je to jen moje hypotéza na základě dostupných informací, můžu se v lecčem plést. Definitivně by to vyřešil až průzkum v archivech.

ad 2) Teď nevím, k čemu to míří. Napadá mě snad jen moje poznámka o tom, že jsem na indikační skice Panenské (nikoliv Malovanky) vyznačil dodatečnou zástavbu dvora.

ad 3) Dokud byla Malovanka jeden areál, jedna usedlost, měla jedno číslo popisné (34). Původní budovy Malovanky jsou vidět na indikační skice, stavební parcely 61 a 62. V návaznosti na budovu na parcele 62 byly na konci 19. století přistavěny další dvě budovy (https://cronobook.com/pic/b117e101-15b3-46b8-9796-0206d8440f91, https://cronobook.com/pic/de34cbe6-763b-427f-8029-0a8ce044afa6, https://cronobook.com/pic/52b1a904-cce2-4825-9c29-9d24d8cafe09). Po druhé světové už patrně byl areál rozdělen a jednotlivé budovy dostaly vlastní čísla popisná. Na tom není nic divného.

ad 4) Ne nevíme. V odkazovaných Pamětech farnosti u sv. Markéty v Břevnově a blízkého okolí (vydáno 1890) se jen v poznámce uvádí: Poslední tři čísla, totiž 35, 36 a 37 [č. 37 nás nezajímá – pozn. Harold], oddělivše se kdysi od obce břevnovské náležejí k obcí střešovické. Ale blíže to bohužel datování není. Farní členění není závislé na katastrálním, víme jen, že v roce 1784 byly čp. 30–37 přefařeny ze Strahova do Břevnova.

ad 5) není to 621, ale 62 z důvodů: a) na indikační skice je zcela zřetelné parcelní číslo 62; b) ucelená číselná řada: jestliže sousední stavební parcely mají čísla 57, 58, 59, 60 a 61, pak logicky bude s největší pravděpodobností následovat číslo 62, zatímco číslo 621 nedává žádný smysl; c) když si hodně přiblížíme císařský otisk, je myslím vidět, že se nejedná o číslici 1, ale o protažené ukončení číslice 2 (srovnej i například styl zápisu číslice 2 u jiných parcelních čísel na téže mapě)

Snad jsem odpověděl na vše. :-) --Harold (diskuse) 30. 12. 2024, 00:48 (CET)Odpovědět