Diskuse:Měchožil bublinatý

Článek byl 25. 2. 2018 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 6. 4. 2018 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek týdne

Tento článek byl v 25. týdnu 2018 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

recenze DČ

Dobrý den,

pročetl jsem zběžně části Infekce člověka a "U lidí" v diagnostice a terapii.

Článek se mi moc líbí. Jen pár maličkostí:

• V rámci epidemiologie bych zmínil snižování / zvyšování incidence v čase. (Nepletu-li se, tak by měla výrazně stoupat v posledních letech, ne?)
  • Komentář O žádném zvyšování či snižování incidence u lidí se obecně nikde nepíše. Spíše se objevují nové a nové lokality, kde o druhu předtím ani nevěděli. Například v Pobaltí je značný nárůst případů AE u lidí ale v podstatě jen díky tomu že do konce 80. let se tím absolutně nikdo nezabýval a nesledoval. Do té doby v Pobaltí byla AE chybně diagnostikována jako nádory jater.--Flukeman (diskuse) 23. 1. 2018, 19:50 (CET)
• V sekci průběh infekce si nejsem zcela jistý číslem, že 99% postihuje játra. Chápu, že je to ve zdroji, ale počítal to tam někdo?

"After ingestion, Echinococcus eggs hatch and release embryos in the small intestine. Penetration through the mucosa leads to blood borne distribution to the liver and other sites, where development of cysts begins. Most primary infections in humans consist of a single cyst; however, 20–40% of individuals have multiple cysts or multiple organ involvement.9 The liver is the most common site of the echinococcal cyst of the pastoral strains (>65%; Figure 3), followed by the lungs (25%; Figure 4); the cyst is seen less frequently in the spleen, kidneys, heart, bone, and central nervous system." (http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1201971208014409)

• • Vyřešeno Tahleta výše citovaná pasáž se ale bohužel zrovna týká E. granulosus, tedy jde o cystickou echinokokózu. Ve zmiňované publikaci se toho o E. multilocularis bohužel moc nepíše. A není to ani buhvíjaké review. Nicméně jsem upravil a doplnil dle zdrojů. Těch 99% je fakt ve zdroji WHO a autorem je uznávaný expert Eckert. Trochu jsem to poupravil.--Flukeman (diskuse) 23. 1. 2018, 19:50 (CET)
• Z výše uvedené citace bych ve článku vyjmenoval i orgány, kam mohou cysty metastazovat.
  • Vyřešeno doplněno a díky za přípomínky. Pokud @Hagar: jěště něco najdeš napiš.--Flukeman (diskuse) 23. 1. 2018, 19:50 (CET)

--Hagar (diskuse) 18. 1. 2018, 17:06 (CET)

Michal Lenc

Zdravím, hezký článek, mám pár obecných připomínek:

• hned ze začátku Měchožil bublinatý (Echinococcus multilocularis, Leuckart 1863) (též měchožil větvený či tasemnice liščí) je drobná – nevím, ty dvě závorky za sebou mi nepřijdou jako vizuálně nejlepší řešení, co místo té druhé použít spíš čárky?

  Vyřešeno zcela souhlasím, opraveno.--Flukeman (diskuse) 23. 1. 2018, 23:28 (CET)

• E. multilocularis se nerozděluje do žádných kmenů či geografických variant – geografická varianta odkazuje na rozcestník varianta, je to záměr?

  Vyřešenopřelinkováno na kmen. Kmen, varianta, genotyp je vesměs to samé.--Flukeman (diskuse) 23. 1. 2018, 23:28 (CET)

• mnohočetnými měchýřky o velikosti průměru <1 mm až 3 cm – ten průměr je menší než 1 mm až 3 cm? Jinak, když už jsme u toho, asi by bylo lepší to psát slovy, ne matematickými znaky

  Vyřešenoopraveno--Flukeman (diskuse) 23. 1. 2018, 23:28 (CET)

• v textu se hodně vyskytují latinské výrazy jako E. multilocularis či jen multilocularis, osobně bych byl spíše pro české názvy, pokud to tedy není u článků tohoto typu standart

  Komentář v článku se snažím střídat různé termíny ať se to pořád neopakuje (měchožil, tasemnice nebo E. multilocularis). Myslím, že to není vůbec na škodu. A když se odborný (mimochodem jediný správný) název vyskytne krom úvodu a taxoboxu také v textu tak to není na škodu a čtenář si jej spíš zapamatuje.--Flukeman (diskuse) 23. 1. 2018, 23:28 (CET)

• E. multilocularis je rozšířen pouze na severní polokouli. Onemocnění člověka AE na jižní polokouli jsou vždy introdukovaná. – to, že AE je zkratka pro slovo alveolární echinokokóza se čtenář dozví až o pár odstavců později v kapitole Infekce člověka

  Vyřešeno zkratku jsem dal hned do úvodu.--Flukeman (diskuse) 23. 1. 2018, 23:28 (CET)

• Areál výskytu tasemnice v Evropě se během let 1990 a 2015 značně rozšířil – 1990 až 2015?

  Vyřešeno opraveno.--Flukeman (diskuse) 23. 1. 2018, 23:28 (CET)

• Studie však byla zpochybněna skandinávskými autory, kteří poukázali na chyby v metodice. – autory čeho? Co spíš použít slovo vědci.

  Komentář to se tak normálně píše.--Flukeman (diskuse) 23. 1. 2018, 23:28 (CET)

• zvážil bych využití šablony {{Varování - Medicína}}, hlavně kvůli kapitole Terapie

  Vyřešeno ano, šablona tam chyběla. Opraveno a děkuji @Michal Lenc: za postřehy.--Flukeman (diskuse) 23. 1. 2018, 23:28 (CET)

Toť ode mně vše. --Michal Lenc (diskuse) 21. 1. 2018, 09:49 (CET)

Ještě doplnění ohledně srozumitelnosti pro lajka. Přijde mi dostatečná, buď jsem věděl, nebo jsem se proklikal přes interní odkaz. Snad tedy kromě té AE, jak zmiňuji výše. --Michal Lenc (diskuse) 21. 1. 2018, 10:01 (CET)

Uzavření

Za mě vhodné pro udělení stříbrného puzzlíku. Co Vy na to @Michal Lenc:? --Hagar (diskuse) 8. 2. 2018, 16:03 (CET)

@Hagar: Souhlasím, puclík jsem přidal. --Michal Lenc (diskuse) 8. 2. 2018, 16:17 (CET)

Prevalence

Doporučuji pojem nahradit v článku jednoznačným výkladem podle kontextu. Podle slovníku cizích slov se v medicíně jedná o počet případů v určitém období v dané populaci. Pojem má svůj význam ovšem i v biologii (převládání některého znaku vlastnosti nebo charakteru...)--Rosičák (diskuse) 1. 4. 2018, 19:10 (CEST)