Přeskočit na obsah

Diskuse:Láčkovka rádža

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 8 lety od uživatele OJJ v tématu „Recenze (2. část)“
ikona
Článek byl 13. 10. 2016 navržen na zařazení mezi nejlepší články.
Diskuse o nominaci byla 30. 11. 2016 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.
ikona
Článek týdne
Tento článek byl v 4. týdnu 2017 uveden na hlavní straně jako článek týdne.
ikona
Z hesla Láčkovka rádža byla v období od 22. do 28. května 2017 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:
„Víte, že … největší láčkovka světa, Nepenthes rajah (na obrázku), dovede polapit i krysu, avšak tento úkaz je velmi neobvyklý?“

WP:Q

[editovat zdroj]
Nejnovější komentář: před 8 lety91 komentářů6 lidí v diskusi

Pelát

[editovat zdroj]

Taxobox

[editovat zdroj]

Joseph Dalton Hooker má autorskou značku „Hook.f.“ (f = mladší). Berete to z pořádné hloubky, co bude dál? Pelát (diskuse) 25. 8. 2016, 21:48 (CEST)Odpovědět

@Pelát: Beru to z en a zh verze + dalších zdrojů. Nejraději NČ. Jo a OpravenoOpraveno Opraveno.OJJ, Diskuse 26. 8. 2016, 06:00 (CEST)Odpovědět

Výskyt

[editovat zdroj]

Popis

[editovat zdroj]
  • ... roste především na zemi jako plazivý 'keř, keř má dřevnaté větve neb lodyhy, viz článek Keř.
  • ... Dosahuje výšky 1 až 1,5 m ..., ...může měřit až 3 cm v průměru (průměrně 2,5 cm) a měřit až 6 metrů, přestože její délka obyčejně nepřesáhne 3 metry ..., ...láčkovka Nepenthes rajah vytváří až pětimetrové šlahouny... ujednotit míry a uhladit text
Květy a plody
[editovat zdroj]
Predace
[editovat zdroj]
  • ... Láčkovky včetně Nepenthes rajah jsou masožravé rostliny, které si v půdě chybějící fosfor a dusík (?) tím, že loví - typo
  • ...ktří ulovili například žáby nebo gekony - typo
Mutualismus
[editovat zdroj]

Ohrožení

[editovat zdroj]
@Pelát: Díky. Obvykle se píše až k hotovému článku, takhle je to možná lepší, že to nezapleveluje historii článku ;). Budu rád, pokud někdy zamodříte nějakou tu láčkovku k tomu, přece jen, má to být co nejmodřejší, taky se chystám něco udělat. A vydržím jistě. --OJJ, Diskuse 6. 9. 2016, 18:08 (CEST)Odpovědět
@Pelát: Přesunuto sem. --OJJ, Diskuse 17. 9. 2016, 09:58 (CEST)Odpovědět

Vachovec1

[editovat zdroj]

Když jsem byl požádán…

Obecně
  • Doplnit nezlomitelné mezery.
Úvod
  • Rostlina hybridizuje se všemi láčkovkami na Kinabalu, z nichž dvě z nich, Nepenthes × alisaputrana a Nepenthes × kinabaluensis se dočkaly oficiálního popisu. - Mno, řekl bych spíše Rostlina hybridizuje s dalšími láčkovkami na Kinabalu. Dva hybridy, Nepenthes × alisaputrana a Nepenthes × kinabaluensis se dočkaly oficiálního popisu.
Nomenklatura
Výskyt
Popis
  • Zatímco dospělci láčkovek N. rajah mají hladký povrch, mladé láčkovky jsou porostlé bílým chmýřím. – To se vztahuje k čemu? Celé rostlině (pak je to vytržené z kontextu), lodyze, listům, láčce?
  • Okolo láčky roste široké rudě zbarvené obústí o šířce 4 cm… – lépe Láčka je lemována širokým rudě zbarveným obústím o šířce 4 cm…
  • Dosahuje výšky 1 až 1,5 m. – Vzhledem k tomu, že je to plazivka, by si toto zasloužilo upřesnění. Co je myšleno tou výškou? Že šlahouny/úponky nevystoupají výše než 1,5 m nad zem?
  • Obrázek maníků s „největší láčkou“ se do této sekce moc nehodí. Spíše něco jako File:Nep rajah2 flower.jpg nebo File:Kinabalu Mesilau N. rajah upper pitcher plant 2.jpg, kde jsou lépe vidět „anatomické“ detaily.
  • v masivních květenstvích hroznů je hodně divný obrat. Jednak by bylo vhodné odkázat na článek hrozen a jednak bych psal buď v masivních hroznech nebo v masivních hroznovitých květenstvích. Jinak škoda, že není k dsipozici lepší obrázek květů a květenství. Použitý snímek je špatně zaostřený (neostří na květenství N. rajah, ale na vegetaci za ním). Bohužel nic lepšího na commons asi momentálně není.
  • Nějaký popis plodu kromě toho, že to je tobolka? Velikost a tak podobně?
    • NevyřešenoNevyřešeno Nenašel jsem, podívám se.
  • Vůbec mi v článku chybí údaje týkající se rozmnožování a životního cyklu:
    • N. rajah je dvoudomá. Jak probíhá opylení? Nějací specifičtí živočišní opylovači?
    • N. rajah tvoří semena, takže se rozmnožuje pohlavně. Rozmnožuje se kromě toho i nepohlavně (šlahouny, oddenky atp.)?
    • Jak jsou šířena semena N. rajah? Vítr, živočišní šiřitelé, jiný způsob?
    • Jak rychle semeno klíčí? Jak rychlý je růst N. rajah? Jak dlouho jednotlivá rostlina žije?
    • Jak dlouho a za jakých podmínek přežije nevyklíčené semeno?

┌───────────────────────────┘ Z toho mála, co je on-line k dispozici (a co bohužel většinou nelze použít jako zdroje) vyplývá, že:

  • 1) N. rajah roste pomalu, dospívání (tj. čas do doby, kdy rostlina poprvé utvoří květy a plody) může trvat až zmiňovaných 10 let
  • 2) N. rajah je velmi dlouhověká. Pokud má ideální podmínky a nedojde k odumření v důsledku vnějšího zásahu, může žít desítky let.

Otázka je, co z toho se dá doložit pertinentními zdroji tak, aby to šlo v článku akceptovat. Jinak tohle je docela zajímavý článek, který jako zdroj ještě není v článku využit. Bohužel ohledně dlouhověkosti N. rajah nepomůže. Do seznamu literatury jsem přidal jednu knihu, bohužel online asi také není k dispozici. --Vachovec1 (diskuse) 23. 9. 2016, 00:15 (CEST)Odpovědět

  • Jinak ten zdrojový článek k tomu opylení (H. J. Adam) je zajímavý, pro N. rajah uvádí délku květenství až 140 cm (tedy ještě o něco více než Clarke) a až 700 květů v jednom květenství (str. 461). Dále se uvádí, že samčí květenství vydrží až 3 měsíce, přičemž denně se otevírá 0-6 květů. Semena jsou roznášena na krátkou vzdálenost větrem (str. 463). --Vachovec1 (diskuse) 18. 9. 2016, 21:58 (CEST)Odpovědět
Přírodní hybridy
  • Nepenthes × alisaputrana je pojmenována po řediteli Národního parku Sabah, Datuk Lamri Ali. – Za prvé nejde o ředitele nějakého NP Sabah, ale o ředeitele organizace, která dohlíží na správu NP na Sabahu obecně. Za druhé to jméno, tak jak je použito, je třeba vyskloňovat.
  • Na rozdíl od Nepenthes rajah se liší vyvýšenými žebry, podobně jako má N. villosa, která… – Na rozdíl je tam evidentně navíc, místo podobně raději podobnými.
  • U Letts Guide to Carnivorous Plants of the World doplnit do závorky rok vydání.
Interakce se zvířaty
Ohrožení
  • …a to i přesto, že se rostlina vyskytuje v Národním parku Kinabalu. – myšleno výhradně v NP Kinabalu?
  • U té technologie in vitro by se hodil letopočet (alespoň přibližný), od kdy je pro N. rajah k dispozici, zvlášť když používáte obraty jako od té doby poklesla i poptávka po těchto rostlinách.
  • Z citace: Tento druh roste přinejmenším ve dvou odlišných populacích, z nichž obě jsou dobře chráněny v Národním parku Sabah. – Zase, nejde o konkrétní NP s názvem NP Sabah, ale o národní parky na Sabahu obecně.
  • Mesilau je červený odkaz, ovšem odkazuje jednou na řeku (sekce Popis) a jednou na oblast (zde). Evidentně proto, že en-wiki to má pod jedním heslem – en:Mesilau. Založit článek + patřičná přesměrování?

Dokončení příště.

@Vachovec1: Díky, v blízké době zapracuji /nebude to hned/, zvlášť když si tu pár uživatelů dohodlo, že mě dptlačí do dalšího ŽoPSu ;). Jen zdůrazním, že rozmnožování pomocí větru je v hybridech, kolika let se dožívá v kultivaci. To je proházené, takže opravím. Měj se. OJJ, Diskuse 16. 9. 2016, 19:14 (CEST)Odpovědět
P. S. Před tím jsme si tykali, teď mi zas vykáš, už se v tom nevyznám
Tady na Wikipedii lidem většinou vykám, takže se občas zapomenu. Klidně můžeš pokračovat v tykání. --Vachovec1 (diskuse) 16. 9. 2016, 20:08 (CEST)Odpovědět
Jinak ty informace o životním cyklu/rozmnožování by opravdu bylo vhodné shrnout na jedno místo. Mimochodem na en-wiki nepíšou nic o způsobu přenosu toho pylu, o větru tam není ani slovo. K opylení větrem tu případně máme i článek – anemogamie. --Vachovec1 (diskuse) 16. 9. 2016, 20:08 (CEST)Odpovědět
@Vachovec1: Hodně toho asi nebude. Google nepomáhá, ale něco doplním. OJJ, Diskuse 16. 9. 2016, 20:27 (CEST)Odpovědět
No, jestli nemáš k ruce žádný z klíčových zdrojů (Clarke 1997, Clarke 2001b, Phillips/Lamb 1996), tak to je problém. Ve „svých“ článcích se zvláště u opakovaně používaných referencí snažím používat pouze takové zdroje, ve kterých si osobně mohu ověřit informace, které refuji. Třeba u varana komodského jsem sehnal přes MVP Auffenberga, na Google Books je k dispozici v náhledu prvních cca 50 stran Lutz/Lutz obsahujících nejpodstatnější informace, přes OpenLibrary jsem se dostal k Darling/Darling, přes web jsem sehnal i Varanoid Lizards of the World, Felixovy Ještěry osobně vlastním. Z podstatné literatury mi tak chybí především Murphyho sborník, ale bez toho se už obejdu. I tak ale budu muset ještě vyházet/nahradit pár refů, které nejsem schopen řádně identifikovat (82 – Jessop et al.) respektive „nastránkovat“ (32 - Ballance). --Vachovec1 (diskuse) 16. 9. 2016, 21:47 (CEST)Odpovědět
@Vachovec1: Takhle jsem dělal i tygra a další články. :-) Na zhwiki i enwiki, které jsou paralelní (alespoň tam není překlad) jsou totožné informace s totožnými refy a kontroluji i jinými zdroji. Podívám se co a jak. OJJ, Diskuse 16. 9. 2016, 21:56 (CEST)Odpovědět

@Vachovec1: Díky. Nezlomitelné mezery doplním až na konec. --OJJ, Diskuse 17. 9. 2016, 08:54 (CEST)Odpovědět

OK, pokračujeme…

Nejprve ještě robnosti k předchozímu:

Historie a kultura
Pěstování

Zatím vše. --Vachovec1 (diskuse) 19. 9. 2016, 12:41 (CEST)Odpovědět

@Vachovec1: Děkuji, má to zase kousek blíž ke zlatu. --OJJ, Diskuse 21. 9. 2016, 16:19 (CEST)Odpovědět

Vachovec1 – druhé čtení

[editovat zdroj]
Přesunuto do NNČ

Whitesachem

[editovat zdroj]

Na první pohled velmi zajímavé, celé jsem nicméně ještě nečetl, takže jen jeden postřeh. Přijde mi velmi nestandardní dávat originály přeložených dlouhých citací do poznámek, zvláště když si je každý může porovnat dvěma kliknutími na jiné stránce. --Whitesachem (diskuse) 18. 9. 2016, 11:36 (CEST)Odpovědět

@Whitesachem: Díky, však levhart je taky pěkný ;), mmch, zrecenzuji jej, ale chvilku to potrvá. Takhle to měli na čínské Wikipedii, mám smazat? OJJ, Diskuse 18. 9. 2016, 12:18 (CEST)Odpovědět
Obvyklé to není, ale nemazal bych. A co mají na zhwiki a enwiki je pro nás nepodstatné, čtenář neví že je tam může najít a ostatně tam zítra nemusí být.--Jann (diskuse) 18. 9. 2016, 13:36 (CEST)Odpovědět
@Jann: Ono spíš šlo o to, že jsem tam vložil volnější překlad té citace, takže aby si to mohl čtenář nastudovat v originále. OJJ, Diskuse 18. 9. 2016, 15:49 (CEST)Odpovědět
Když už mě zmínil Kacir v této souvislosti, tak mám ještě jednu poznámku. Nevím, proč není v druhé citaci přeložena latinská pasáž (Nepenthes Rajah, H. f. (Frutex, 4-pedalis, Low). Foliis maximis 2-pedalibus, oblongo-lanceolatis petiolo costaque crassissimis, ascidiis giganteis (cum operculo l-2-pedalibus) ampullaceis ore contracto, stipite folio peltatim affixo, annulo maximo lato everso crebre lamellato, operculo amplissimo ovato-cordato, ascidium totum æquante.—(Tab. LXXII.)) --Whitesachem (diskuse) 29. 9. 2016, 20:17 (CEST)Odpovědět
@Whitesachem: Za a jsem měl dojem, že latina se nepřekládá (na enwiki ji rovněž neměli přeloženou) a za b nebudu psát nějaké blbosti, neb nějaký velký latiník nejsem ;). Mimochodem, co s těmi citacemi v poznámkách tedy uděláme? --OJJ, Diskuse 30. 9. 2016, 16:18 (CEST)Odpovědět

Kacir

[editovat zdroj]
  • /Úvod
    • ad sloh) nadměrné opakování „roste/rostou“: Roste pouze na ostrově Borneo … Je to trvalka, která roste na zemi. Její šlahouny mohou mít až šest metrů na délku, rostou na nich listy v odstupu asi 20 cm. Jsou to čepele zakončené štítkem a rostou na 15centimetrovém řapíku. Z každého listu roste asi půlmetrový úponek, vhodné reformulovat (hezká formulace ve výskytu: kde je nejvíce rozrostlá, roste společně s porosty. :).
zatím pročteno k Přírodním hybridům; bude pokračováno (heslo se mi líbí)
  • článek jsem mírně reformuloval a upravil odkazy – obecně bych v linkování doporučil zaměřit se místo známých termínů (roky, míč, chemie) na více specializované slova (pseudogen, adaptace, generativní rozmnožování, epifyt atd.), které necháváš bez odkazů (WP:KO).
  • pozor na příliš dlouhá souvětí; neboj se je oddělovat do vět
  • Nepenthes rajah stojí asi 20 až 30 amerických dolarů. > vložil jsem {{kdy?}}, informace zastarává a cena se přirozeně vyvíjí,
    • VyřešenoVyřešeno Novější informace jsem nesehnal, takže vyjmuto. Leda, že bych vycházel z nevěrohodných inzercí ([2], [3]) a to po mě nechtěl, to nemá co dělat v normálním článku, natož v DČ, či NČ. --OJJ, Diskuse 27. 9. 2016, 17:09 (CEST)Odpovědět
  • návstěvní dobu od 9 do 16 hod jsem vyjmul – triviální a opět riziko zastarání a neplatnosti informace.
pročteno po Historie a kultura; bude pokračováno --Kacir 27. 9. 2016, 12:22 (CEST)Odpovědět
@Kacir: Dík. Tak hlavně, že se Ti to líbí ;). Postupně zamodřuji některé odkazy, hlavně ty nejdůležitější (Mesilau, Rattus baluensis). --OJJ, Diskuse 27. 9. 2016, 17:09 (CEST)Odpovědět
  • měnu £ a ¢ jsem převedl do srozumitelnějších slov – liber a centů; filmy vždy kurzivou;
  • /Půda a zálivka
  • vyjmul jsem film z EO, nevkládej prosím odkazy na díla bez věrohodné licence.
    • KomentářKomentář Tak já ještě vyjmul url z citační šablony v článku (nebo dok. film se nedá použít jako reference? IMHO ano, ještě od tohoto autora, docela dost tam o té láčkovce řekl a běží to pravidelně v televizi). Podle mě ale není odkaz důvodem k odstranění celého dokumentu, kde lze zjistit řadu zajímavých informací. --OJJ, Diskuse 28. 9. 2016, 15:52 (CEST)Odpovědět
Pěkný článek z mého pohledu splňující kritéria WP:DČ, díky za něj. Ještě dvě věci:
Ono mělo být cílem i něco víc ;), ale bude na tom třeba ještě zapracovat, vím. Minimálně mimo zamodření doplnit tečky k referencím a česky popsat na Commons. Pak bych domu hlas dal sám, což je nejdůležitější. --OJJ, Diskuse 28. 9. 2016, 15:52 (CEST)Odpovědět
  • stále mnoho červených odkazů, ale ty důležité zamodřuješ.
  • Jj. Tři jsem teď ještě delinkoval, ty IMHO nevzniknou. Nějaké určitě ještě založím (Lowa, různé příbuzné druhy, které dělají nejvíc červené paseky [že je ještě nikdo nezaložil, že?]), teď jsem načal nový článek pro změnu dle WP:PČ, takže to bude ještě nějakou dobu trvat. Zase to nechci moc odbývat, na zhwiki mají z řady láčkovek dobré články a něco by se dalo i převzít do cswiki a obohatit zase stříbrné kolegy. Byl bych taky rád, kdyby mi s tím někdy někdo pomohl, jeden odvážlivec se už našel, takže minimálně celý úvod je modrý. --OJJ, Diskuse 28. 9. 2016, 15:52 (CEST)Odpovědět
  • no a pak je tu otázka úplných, dlouhých originálních citací v Poznámkách. Nikde to upraveno není a jedná se tedy o otázku citu, účelnosti a vhodnosti. U Ladislavovy Chany Senešové, kde se překladu věrně zhostil Shlomo, pokud si správně pamatuji, zvolenou formu považuji za vhodnou. Není to dlouhé, ale především (znalý) čtenář může přímo srovnat originál s překladem. U Nepenthes jsou pro mne pasáže už příliš dlouhé a čtenář není schopen, bez otevření nového okna, oba texty porovnat (vyskakovací bublina překrývá ten český). Takže osobně bych originály do poznámek nedával, nanejvýš bych zvolil přístup u Senešové – obě verze vedle sebe, což jsem mj. také uplatnil. Ale pokud k tomu ostatní nebudou mít výhrady, pak by se zachoval současný stav. Registruju, že výhrady měl Whitesachem, naopak Jann by nemazal.--Kacir 28. 9. 2016, 14:00 (CEST)Odpovědět
  • @Kacir: To je dobrá poznámka a očekával jsem, že tyto editace asi vyvolají ohlas. Začal bych tím, že na zh.wiki to tak mají, ale to samozřejmě nic neznamená. Já bych ten originál třeba i smazal, ale pak jsem si zase řekl, aby nebyl problém s doslovnou citací, navíc někdo podle tohoto anglického textu může český překlad doopravit (jako to udělal Vachovec1). Systém u Chany vypadá dobře, ale zase je ta citace o hodně menší a domnívám se, že takto dlouhý text by nevypadal dobře, ale můžu vyzkoušet. --OJJ, Diskuse 28. 9. 2016, 15:52 (CEST)Odpovědět

@Whitesachem: Citace jsem odstranil z poznámek, alespoň se už stránka lépe načítá. Latinu nechávám tak jak je, neb jde jen o odborný popis rostliny; takto to mimo jiné třeba na enwiki taky měli.

@Kacir: A teď chci vědět, jaký jsem zamodřovač :D: Nepenthes mantalingajanensis, Nepenthes lowii, Rattus baluensis, Mesilau... --OJJ, Diskuse 3. 10. 2016, 10:03 (CEST)Odpovědět

Tipuju, že rozpálený do běla… ;)
  tleskáme
náhledupright

--Kacir 3. 10. 2016, 10:31 (CEST)Odpovědět

Vyhodnocení

[editovat zdroj]
Nejnovější komentář: před 8 lety2 komentáře2 lidé v diskusi

@Pelát, Vachovec1, Kacir, Whitesachem: Kolegové, máte ještě něco proti statusu DČ? Cílem je něco víc, ale zvolit to jako předstupínek (třeba jako u Aaronsohnové) by bylo IMO vhodné. K NČ mi ještě chybí pár modrých hesel. OJJ, Diskuse 5. 10. 2016, 17:02 (CEST)Odpovědět

Nejsem proti, něco ještě přidám, např. raflézii Arnoldovou. Pelát (diskuse) 5. 10. 2016, 22:37 (CEST)Odpovědět

Pár poznámek

[editovat zdroj]
Nejnovější komentář: před 8 lety2 komentáře2 lidé v diskusi

Zdravím, mám několik pozdních poznámek. Borovice kleč na Borneu zcela určitě neroste (v jv. Asii rostou jen 2 druhy borovic a ani jeden na Borneo nezasahuje). Skály nejsou serpentinové, ale serpentinitové neboli hadcové (serpentin je nerost, serpentinit hornina). Na botanický popis se ještě podívám, jsem teď ale u počítače sporadicky. Jinak pěkný článek. S pozdravem Vojtěch Zavadil (diskuse) 12. 10. 2016, 12:29 (CEST)Odpovědět

@Vojtěch Zavadil: Tak zdroj byl asi špatně, no ;). Dvojka ano, díky moc. --OJJ, Diskuse 12. 10. 2016, 17:26 (CEST)Odpovědět

Recenze (1. část)

[editovat zdroj]
Nejnovější komentář: před 8 lety43 komentářů2 lidé v diskusi

Tak se pokusím o poněkud ucelenější recenzi. Připomínky a návrhy pro snadnější práci rozdělím do 2 kategorií. První obsahuje věci které jsou podle mého názoru nepřesně nebo nesprávně, druhá jsou spíše dojmy a návrhy vylepšení, je to ale na zvážení.

Zásadnější věci

[editovat zdroj]

Úvod

[editovat zdroj]
  • 'Jsou to čepele zakončené štítkem' - zde se jedná o štítovitou čepel, tedy čepel nasedající na řapík (v tomto případě to není řapík ale úponek) nikoliv bází jako u většiny listů, nýbrž plochou čepele kus od jejích okraje. Není tam žádný štítek. (totéž v sekci Popis)
  • '... zevnitř jsou žluté.' - zevnitř jsou žlutozelené. (totéž v sekci Popis)
  • 'Obústí měří asi 4 cm na šířku, lemují jej takzvaná žebra a kolem něj rostou výrazná křídla.' - asi lépe 'Obústí měří až 4 cm na šířku, je příčně žebrované a na okraji vybíhá ve špičaté výběžky.' Křídla jsou něco jiného, to jsou ty lišty co směřují od obústí k bázi láčky a navádějí do ní lezoucí hmyz. Nejsou kolem obústí. (totéž v sekci Popis)

Nomenklatura

[editovat zdroj]
  • 'vyslovuje se jako Nepentés rajah' - Průvodce odbornými názvy rostlin (Miloslav Šmíd) praví, že Nepenthes se vyslovuje 'Nepénthes' a rajah 'radža'.
  • 'leucoanthocyanidinů' - názvy sloučenin se většinou přepisují do české výslovnosti, tudíž 'leukoanthocyanidinů'
  • 'fenolická kyselina' - phenolic acid je kyselina fenolová
  • 'Láčkovka rádža není vzhledem ke svému neobvyklému tvaru džbánů a listů považována za blízce příbuzný druh dalších láčkovek z rodu Nepenthes, avšak stále je u ní několik rysů, které má společné s ostatními láčkovkami Nepenthes.' - toto souvětí nedává z hlediska taxonomie moc smysl.
  • Anourosperma - správně Anurosperma
  • 'typickým výrůstkem naspodu horního listu' - co je tím míněno? Není to náhodou výrůstek na spodu víčka láčky, tedy ostruha?
  • 'Všechny láčkovky patří typicky mezi epifytické rostliny a i láčkovka Nepenthes rajah vytváří až pětimetrové šlahouny, které se mohou obtáčet kolem opory.' - epifyt je rostlina která roste na kmenech a větvích jiné rostliny a nemá kontakt se zemí. To u vysokohorských láčkovek rostoucích na otevřených stanovištích moc nepřipadá v úvahu. Kdyby se napsalo, většina láčkovek jsou liány, to by bylo správnější (to že se lodyha obtáčí kolem stromu nemá s epifytismem nic společného).
  • 'Listy mají kožovitý povrch' - listy jsou tuhé neboli kožovité, nikoliv jejich povrch
  • 'může připomínat fotbalový míč.' - to nedává smysl.
  • 'Podobně jako u všech láčkovek je na ni napojeno víčko (které má u tohoto druhu oválný tvar), jež brání tomu, aby do rostliny napršelo.' - a co například taková Nepenthes ampullaria? Navíc když se podíváte na láčky N. rajah tak zrovna u tohoto druhu víčko obsah láčky moc nechrání a je dosti odkloněné, což souvisí se specializací na získávání živin z trusu savců (hmyzu je v této nadmořské výšce málo, proto v podstatě odklon od masožravosti k mutualizmu) a potřebě ty zvířata 'posadit na mísu', dostat je do správné polohy.

Popis

[editovat zdroj]
  • 'vytváří až pětimetrové šlahouny' - tím šlahounem je její vlastní lodyha. Šlahounem se většinou myslí výběžek stonku, nikoliv samotná hlavní lodyha. Když napíšete 'její lodyha dosahuje až pětimetrové délky', bude to správnější.
  • 'Představuje tedy pouze přeměněný list a nikoli speciální orgán květiny' - láčky jsou specializované orgány, ale listového původu, nikoliv květy jak se dříve věřilo.
  • 'Vnitřní část obústí tvoří zhruba 80 % láčky' - nedává smysl
  • 'Nemají křídla jako spodní, ale žebra.' - to by chtělo přeformulovat, aby bylo jasné co se tím myslí (o žebrech se zde mluví v souvislosti s obústím)

Přírodní hybridy

[editovat zdroj]
  • 'Úponek, z něhož vyrůstají džbány, je opatřen dvoucentimetrovým štítovitým zakončením' - správně by bylo 'úponek vyrůstá ze štítovité čepele listu asi 2 cm od jejího okraje'
  • 'kde obývá volné prostranství pouze s porosty Dacrydium gibbsiae a Leptospermum recurvum.' - podle formulace na enwiki tyto druhy v porostu převažují (t.j. nerostou zde výhradně). Clearing znamená mýtina, nikoliv volné prostranství.

Nezásadní věci, dojmologie a šťouralství

[editovat zdroj]

Úvod

[editovat zdroj]

Nomenklatura

[editovat zdroj]

Výskyt

[editovat zdroj]

Popis

[editovat zdroj]

Přírodní hybridy

[editovat zdroj]

S pozdravem Vojtěch Zavadil (diskuse) 29. 10. 2016, 01:02 (CEST)Odpovědět

@Vojtěch Zavadil: A já už chtěl otevírat hlasování ;). Díky moc i s dopřeložením některých slov, která nedávala moc smysl. --OJJ, Diskuse 29. 10. 2016, 10:06 (CEST)Odpovědět

Recenze (2. část)

[editovat zdroj]
Nejnovější komentář: před 8 lety20 komentářů2 lidé v diskusi

Zásadnější věci

[editovat zdroj]

Výskyt

[editovat zdroj]
  • 'Láčkovka rádža je vysokohorskou rostlinou, která roste ve výškách 1 650−2 650 m n. m. V noci zde teplota klesá až pod bod mrazu, ve dne zřídkakdy přesahuje 25 °C' - tak to není. Na enwiki je napsáno, že teploty v horní hranici jejího výskytu mohou klesnout až k bodu mrazu.

Interakce se zvířaty

[editovat zdroj]
  • 'Rostlina láká tanu na sladký nektar na víčku...' - bylo by pro lepší představu dobré napsat, že nektar se tvoří ve žlázkách na spodní straně víčka (nikoliv tedy na víčku ale na jeho spodní straně)
  • 'Vzdálenost od špičky láčky po víčko je stejně dlouhá jako tana horská, navíc víčko svírá s láčkou úhel 90°' - 'Vzdálenost od ústí láčky ... svírá s ústím láčky...' (jde tu o ústí)
  • 'Rovněž tana horská a R. baluensis jsou jediní savci uzavírající s láčkovkami výhodný svazek.' - není pravda, podobný mutualistický vztah má Nepenthes hemsleyana s netopýry, viz např. en:Nepenthes hemsleyana.
  • 'Láčky někdy vytrhávají ze země opice a nártouni.' - nedává moc smysl, láčky jsou přirostlé k rostlině, buď tedy odtrhávají láčky od rostliny nebo vytrhávají celé rostliny ze země

Ohrožení

[editovat zdroj]

Historie a kultura

[editovat zdroj]

Pěstování

[editovat zdroj]
  • 'V Česku pěstuje láčkovku rádžu pouze Botanická zahrada Liberec, dle zdrojů možná jako jediná zahrada v Evropě' - není pravda, dle katalogu Florius ji má v horském skleníku Trója a je v soukromých sbírkách (např. zde. To o Evropě bych raději vypustil. Odkaz na zdrojový článek je nefunkční.

Nezásadní věci

[editovat zdroj]

Interakce se zvířaty

[editovat zdroj]

Ohrožení

[editovat zdroj]
  • 'Při pašování dochází k odlamování láček a listových hrotů' - vypadá to trochu že k tomu dochází neúmyslně, asi by bylo lepší napsat 'Při pašování jsou odlamovány...'

Historie a kultura

[editovat zdroj]

Pěstování

[editovat zdroj]

Co chybí

[editovat zdroj]
  • vysvětlení, jak je možné že v trávicí tekutině žijí larvy komárů a nejsou stráveny, informace o složení trávicí tekutiny
  • lepší informace o vegetaci ve které N. rajah roste (darwiniana pro to není nejvhodnějším zdrojem) Tyto informace se trochu obtížně dohledávají, něco je například zde, zde, zde, zde. Jedná se o světliny ve stupni horského mlžného mechového lesa s velkou vlhkostí vznikající kondenzací vzdušné vlhkosti.
  • kvalitní botanický popis N. rajah i jejích kříženců je k dispozici v díle Flora Malesiana
    • KomentářKomentář Pěkné, takže abych to shrnul. Ad1) na Googlu jsem nenašel, ad2) mohu se podívat na ty zdroje, Darwiniana mimochodem z dobrých zdrojů vychází. Ad3) Popis je tu dostatečně velký, odborný botanický popis jsem tu zatím nikde neviděl a skrývat to dle konsensu komunity nejde, jako to mají na en. Třeba půjde doplnit nějaké info. Jo a mimochodem, Jan Kameníček mi bude posílat nějaké materiály zítra, takže je toho až až. --OJJ, Diskuse 30. 10. 2016, 15:36 (CET)Odpovědět

S pozdravem Vojtěch Zavadil (diskuse) 30. 10. 2016, 14:43 (CET)Odpovědět

@Vojtěch Zavadil: Je vidět, že jste odborník! Díky! Zapojíte se do hlasování? --OJJ, Diskuse 30. 10. 2016, 15:36 (CET)Odpovědět
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:Láčkovka_rádža&oldid=18850383“