Diskuse:Krevní skupina

Z hesla Krevní skupina byla v období od 1. do 14. května 2006 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … kromě krevních typů AB0 a Rh je rozlišováno dalších zhruba 50 systémů krevních typů?“

O nebo 0

Jak to má být? V článku se hovoří o typech "ABO" (á, bé, ó), ale jinak jsem vždycky slyšel, a to i od lékařů, o skupinách "AB0" (á, bé, nula). Pokud má být "ó", bylo by vhodné v článku vysvětlit i ten častý omyl(?) s nulou. V anglické, španělské, holandské a francouzské Wikipedii je "ó", v polské, německé, švédské a ruské "nula". --Luděk 06:17, 29. 11. 2005 (UTC)

Opraveno v článku má být 0, nikoliv ó. Minimálně v češtině to určitě platí. Cinik 06:37, 29. 11. 2005 (UTC)

Světová zdravotnická organizace používá značení ABO (písmeno „O“). Vizte například The Clinical Use of Blood, strana 22.

Stejně tak The International Society of Blood Transfusion (ISBT) používá podle BloodBook označení s písmenem, ne s číslicí. Toto značení je také vidět v odborných publikacích z konferencí ISBT, např. abstrakty z XVI. regionálního kongresu ISBT v Bangkoku.

Je pravda, že jsem viděl i značení AB0 (nula), koneckonců hovorově se říká krev „nulka“. Myslím ale, že bychom se měli držet standardního mezinárodního značení krve. Prosím o navrácení původního zápisu s písmenem O. Případně problém konsultovat s některými českými odborníky.

-df- 08:54, 29. 11. 2005 (UTC)

Takové řešení považuji za nepřijatelné - mezinárodní název je jedna věc, česká terminologie je věc druhá a pro cs.wiki směrodatná. Konzultaci s českými odborníky se nebráním. Redirektu a uvedení mezinárodního značení v závorce také ne. Cinik 08:59, 29. 11. 2005 (UTC)

Doplňte tedy, -df-, do článku to, že ačkoliv se u nás a v řadě jiných zemích používá "nula", tak WHO v anglicky psaných dokumentech používá "ó". Případně jestli víte, kde se vzalo to, že se někde používá "nula" a jinde "ó". Jinak by za pár měsíců mohl přijít zase někdo nový, kdo by opět začal měnit "ó" na "nulu" nebo opačně "nulu" na "ó". --Luděk 09:04, 29. 11. 2005 (UTC)

Konsultoval jsem terminologii na dvou místech:

1. Na „mé“ transfusní stanici nikdy neslyšeli o zápisu ABO.
2. MUDr. Jan Haber, CSc., zástupce vedoucího redaktora čtvrtletníku Transfuze a hematologie dnes vydávaného Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně, pracovník I. interní kliniky – centrální hematologické laboratoře Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, mi na můj e-mailový dotaz „…Který zápis je správný: ABO, AB0 nebo jsou rovnocenné?“ odpověděl: „Správně je 0 "nula". Ani laicky by neměly pochyby vzniknout, vždyť se všeobecně říká "Já mám nulku, jsem univerzální dárce".“

Ponechme tedy zápis s nulou, do článku doplním informaci o rozdílném zápisu v jiných jazycích. Bohužel pořád nevím, jak došlo k rozdílným versím zápisu v různých zemích.

-df- 08:02, 30. 11. 2005 (UTC)

Dobrá práce -df-, díky za ověřování a následné doplnění článku. Co se týče anglického "ó", zřejmě (tak se domýšlím, nikde jsem si to neověřoval) vzniklo z hláskování nuly jako "ou". Například 102 se hláskuje "uan, ou, tů". --Luděk 08:27, 30. 11. 2005 (UTC)

Ještě jsem si (poněkud pozdě, že) všiml, že diskuse o Ox0 probíhala i na en:Talk:Blood type. --Luděk 08:31, 30. 11. 2005 (UTC)

a sice v sekci 6 Blood type 0; udělal jsem na en: interwiki na cs: - tohle by se nemělo zapominat, stejně nutné jako interwiki zde, -jkb- ✉ 09:26, 30. 11. 2005 (UTC)

Prosba

Nevím, jestli je možné odpovědět mi na dotaz, ale jedná se o dost důležitou záležitost. Mí rodičové mají krevní skupinu 0, oba. Údajně jeden z nich Rh- a druhý Rh+. Já mám A-. Pochopila jsem dobře na Vaší stránce, že bych měla mít také 0? Díky Beruna1

Jo na německý Wikipedii to máš i s procentama u jednotlivých kombinací [1]. Je to podobná věc jako u modrých a hnědých očí. /Případné další dotazy ale prosím na mejl/. --Nolanus ✉ 22:49, 13. 2. 2007 (UTC)

O krevních skupinách toho moc nevím, ale přijde mi logické, že by tabulka měla vypadat spíš takhle (přehodila jsem dárce a příjemce). Pokud se mýlím, můžete to dovysvětlit?

tabulka kompatibility krevní plazmy krevní skupina dárce příjemce musí být AB AB A A nebo AB B B nebo AB O O, A, B nebo AB

Neni v grafu chyba?

tabulka kompatibility krevní plazmy krevní skupina příjemce dárce musí být AB AB A A nebo AB B B nebo AB O O, A, B nebo AB

Moc toho o krevních skupinách nevím, ale nemá být prohozena slova dárce a příjemce? Dávalo by mi to větší smysl. Pokud ne, můžete to prosím dovysvětlit?

Já se tady přidávám. Pamatuji si ze školy, že 0 je univerzální dárce a AB univerzální příjemce, tím pádem je tedy záhlaví tabulky tabulka kompatibility krevní plazmy obráceně, nemyslíte? Nebo je různá kompatibilita u krve a plazmy? V tom případě by stálo zato doplnit tento fakt. --BayerMeister 18:51, 5. 10. 2007 (UTC)

Na anglické Wikipedii skutečně píšou, že kompatibilita plazmy je jiná než krve. en:Blood_type#Plasma compatibility --Li-sung ✉ 19:00, 5. 10. 2007 (UTC)e nejsou

Odpověď : Universální dárce plasmy je KS AB Rh pozitivní, protože v plasmě jeho krve nejsou protilátky - může ji tedy přijmout kdokoli. Zatímco universální příjemce plasmy 0 Rh negativní nemá žádné antigeny na erytrocytech a tudíž může přijímat plasmu kterékoli krevní skupiny. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 176.98.110.12 (diskuse) 6. 6. 2016, 19:49 (CE(S)T)

Copak antigeny, jenže ten příjemce má (prý) příslušné protilátky.. Nepřítomnost některého z těchto znaků vede k přirozené produkci příslušných protilátek —Mykhal (diskuse) 8. 12. 2017, 13:37 (CET)

Chyba v procentech a geografickem rozsireni jednotlivych krevnich skupin

V clanku je chyba - tvrdi, ze nejcastejsi skupinou ve svete je 0. To neni pravda, nejcastejsi skupinou je A, ma ji 45% svetove populace, coz je spravne uvedeno i v naslednem vyctu (A 45%, 0 30-35%, B 15-20%, AB 5-7%). 0 je sice nejcastejsi vyskytujici se alelou, ale to neznamena, ze 0 je nejcastejsi skupina, protoze alela 0 je recesivni a alely A a B dominantni, tudiz, kdyz jedinec dostane od jednoho rodice 0 a od druheho A, tak se projevi alela A a jedinec ma tak krevni skupinu A, prestoze je take nositelem alely 0 a jeho deti pak pri kombinaci s alelou 0 od druheho partnera (ktery sam muze mit skupinu A (A0) nebo B (B0)) mohou skupinu 0 podedit.

V geografickem rozsireni se to pak velmi zhruba da popsat takto od zapadu (Amerika, Evropa) na vychod (Asie) se meni zastoupeni skupin timto smerem - od nejvyssiho vyskytu A pres AB az po cetnejsi B na vychode.

Ceska republika neni specificka tim, ze by mela vyssi vyskyt skupiny A, jak se zde uvadi, ale oproti okolnim zemim ma naopak vyssi vyskyt skupiny 0. Procenta uvadena v clanku pro Ceskou republiku jsou pak uplne spatne - uvadene jsou jen okopirovanym prumerem pro cely svet. Fakultni nemocnice Motol uvadi pro Ceskou republiku tato: A (42%), 0 (39%), B (15%) a AB (4%)

Girili 24. 7. 2010, 13:59 (UTC)

Díky za to, informace v článku můžete opravit(WP:EsO), k daným hodnotám doplňte zdroj, ze kterého jste čerpal/a vložením do <ref>URL ...FN Motol,...</ref>. --Kacir 24. 7. 2010, 14:09 (UTC)

Dědičnost Rh

Nevíte, jak je to s dědičností Rh? Dědičnost AB0 je celkem pěkně popsaná, ale o Rh tu nic není... TakeruDavis 23. 5. 2011, 15:53 (UTC)

Tak něco tam napsáno je. Je to především pět antigenů uložených na třech genech, tzn. od každého máme dvě alely. Nejvýznamnější antigen D (podle mého názoru) buď máte (DD, Dd) nebo nemáte (dd). --Vojtech.dostal 23. 5. 2011, 16:53 (UTC)

Krevní skupina

Dobrý den, chtěla bych vědět, když je krevní skupina mého ,,biologického,, otce 0, jestli já jako jeho dcera můžu mít krevní skupinu AB. Děkuji za odpověď

Bohužel není to možné - ať už má vaše matka jakoukoli skupinu, vy můžete mít 0,A nebo B, ale nikdy AB

Kompatibilita

Podané informace v současné podobě mi nedávají smysl (podobná je situace i u článku Krevní transfúze). Pokud je kompatibilita krevních skupin u krve vs u krevní plazmy přesně opačná, a s přihlédnutím k faktu, že krevní plazma je součástí krve (u pacienta každopádně), vychází mi

• buďto že výsledná kompatibilita u kterékoli skupiny s ostatními je nulová,
• anebo krví se myslí krev zbavená protilátek z plazmy.

Anebo mám někde logickou chybu, anebo jsem v článku něco přehlédl? —Mykhal (diskuse) 8. 12. 2017, 12:44 (CET)

Z dostupných informací zjevně vyplývá, že b) je skoro správně, doplnil jsem tedy poznámku s ref. Snad to nějaký zdravotník ještě doupřesní, protože často se používá pojem krevní konzerva.. pokud by šlo jen o nezpracovanou "konzervovanou krev", tam by uvedená kompatibilita neplatila (např. příjemce AB+, tedy s antigeny A,B by nemohl být univerzální, protože by se mu krev koagulovala s krví dárce 0*, tedy s protilátkami A,B – tedy za předpokladu, že platí v článku uvedené: Nepřítomnost některého z těchto znaků vede k přirozené produkci příslušných protilátek ). —Mykhal (diskuse) 8. 12. 2017, 13:27 (CET)

Ano, všechny složky krve by bylo možné indikovat při autologní transfuzi vlastní krve, ale i při takových odběrech např. před operací, je krev uchovávána odděleně v erytrocytovém koncentrátu a plazmě. Jinak se podávájí hlavně erytrocytární přípravky, erymasa, v níž jsou červené krvinky zbaveny plazmy. Pokud by nedošlo k oddělení, docházelo by k reakcím, které jste popsal. U transfuzí se hlídá stejnoskupinový profil AB0 i Rh systému.--Kacir 8. 12. 2017, 16:07 (CET)

@Kacir: Díky za info, optimální by bylo to nějak víc upřesnit přímo v článku :) (I když, už na začátku se tvrdí, že krevní skupina je vlastnost červených krvinek, tak z toho to snad i implicitně vyplývá.. na druhou stranu EN verze začíná tím, že krevní skupina je vlastnost/klasifikace krve, tam visím trošku rozpor, spíš filosofický) —Mykhal (diskuse) 8. 12. 2017, 16:43 (CET)

Úvod je v pořádku, samozřejmě až na absenci zdrojů. Při přidání poznámky, co se myslí krví u kompatibility krevních skupin, jsem si říkal, že je to zjevné z úvodního definování kr. skupiny (implicitně z ní plynou ty erytrocyty). En wiki to má také v úvodu korektně, v podstatě jen s obráceným slovosledem, když lokalizaci membránových antigenů erytrocytů uvádí až v závěru souvětí.--Kacir 8. 12. 2017, 17:07 (CET)