Diskuse:Josef Dobrovský
Přidat témaInformace v článku
[editovat zdroj]Zcela mi v článku schází zmínka o prozodických reformách Josefa Dobrovského. 158.194.193.239 24. 10. 2008, 10:38 (UTC)
- Wikipedie je otevřený projekt, pokud můžete, tak informace doplňte. Bude to jen dobře.Wikipedie:Editujte s odvahou. --Kacir 24. 10. 2008, 10:46 (UTC)
- V článku je uvedeno, že Josef Dobrovský byl knězem. Naopak v textu Mileny Nyklové v časopisu Naše rodina č. 2 ze dne 6.1.2009 (vydavatel JUDr. František Talián - "Fortuna", ČR, ISSN 0323-2743) na str. 20 v rubrice portrét "Josef Dobrovský Pilíř české obrozenské vědy" se píše, že Josef Dobrovský v roce 1776 dokončil teologická studia v Praze, ale nenechal se vysvětit na kněze. Pokud tedy v článku uvedený rok 1786 měl být rokem vysvěcení Josefa Dobrovského na kněze, chybí mi zde zmínka proč se tak stalo po tolika letech od ukončení studií, pokud pominu to, že by studia po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 dokončil až za dlouhých třináct let. (90.177.250.226 25. 1. 2009, 17:51 (UTC))
Píšete: Ačkoli nepsal česky... Tak prosím uveďte u jeho děl, v kterém jazyce byla napsána. Latinsky? Německy? Hotentotsky? Mnohé názvy děl uvedené v bibliografii jsou české. V jakém jazyce je tedy napsal?
Věk
[editovat zdroj]Dotaz: "...se tak Dobrovský navzdory svému vysokému věku ocitl v roce 1772 v brněnském noviciátu". To mu bylo asi dvacet nebo tak. Dá se to nazvat vysokým věkem?--Ioannes Pragensis (diskuse) 17. 3. 2019, 19:35 (CET)
- U Jezuitů ano. Jezuitská formace je dlouhá a důkladná, tak vždycky rádi brali adepty radši dřív než později.Svobodat (diskuse) 17. 3. 2019, 19:41 (CET)
- Ale asi by to chtělo jinou formulaci. Já beru vysoký věk tak od osmdesátky.--Ioannes Pragensis (diskuse) 17. 3. 2019, 20:00 (CET)
- U Jezuitů ano. Jezuitská formace je dlouhá a důkladná, tak vždycky rádi brali adepty radši dřív než později.Svobodat (diskuse) 17. 3. 2019, 19:41 (CET)
– Přeformulováno.--Eleiodromos (diskuse) 17. 3. 2019, 20:14 (CET)
Recenze
[editovat zdroj]Ioannes Pragensis
[editovat zdroj]Textově mi to připadá už zralé na DČ. Pár chyb a překlepů jsem opravil, po jazykové i věcné stránce mi to připadá výtečné. Ještě bych doporučoval zlepšit:
- pracovat s obrázky (jsou všechny stejně široké a všechny napravo, což působí nepřirozeně)
- do obrázků doplnit tzv. alty (Nápověda:Bezbariérová Wikipedie)
- odkaz na Geschichte der Böhmischen Sprache und ältern Literatur nevypadá hezky, je vidět celkem nic nevypovídající vazba knížky.
- Pořešeno.--RomanM82 (diskuse) 18. 3. 2019, 12:22 (CET)
- poněkud zmenšit počet kapitol - kapitolka na jeden odstavec obvykle spíš zhoršuje orientaci
- na konci odstavce často je hned několik referencí, ale v odstavci nejsou žádné. Lepší je referencovat přímo věty náležitým zdrojem.
A až to bude, tak šup do nominace na NČ.--Ioannes Pragensis (diskuse) 17. 3. 2019, 21:28 (CET)
Jen dotaz: K čemu se váže obrázek s rytinou Urobora? V textu žádnou souvislost nevidím.--RomanM82 (diskuse) 15. 4. 2019, 19:35 (CEST)
- Je to jen ilustrativní. Uroboros byl ve znaku oné zednářské lóže, jejímž členem Dobrovský byl (její znak je popsán v textu o zednářství v blízkosti toho obrázku). Pokoušel jsem se nalézt původní vyobrazení symbolu pražské Svatojánské lože nebo alespoň shodný symbol jiné lóže, ale nic lepšího jsem nenašel.--Eleiodromos (diskuse) 15. 4. 2019, 19:44 (CEST)
Utar
[editovat zdroj]- I
Jako hlavní problém vidím roztáhnout reference, z konce odstavců je přesunout k jednotlivým větám či přímo informacím, jež zdrojují. Dále by to chtělo probat příliš obecné odkazy a některé hodnotící prvky (břitkou racionalitou) buď omezit, nebo uvést zdroj – kdo to takto přesně tvrdil. Mimochodem, alty už mají vlastní nápovědu Wikipedie:Alternativní text.
Postupně budu přidávat konkrétní připomínky.
úvod
- ukrajinské národní hnutí –̣ lepší odkaz, ideálně přímo na hnutí?
--30. 4. 2019, 00:58 (CEST), Utar (diskuse)
- Myšleno je "ukrajinské národní obrození" či národní emancipace obecně, ne nějaká konkrétní organizace. Začalo to v rakouské Haliči v 19. století (hymna, kodifikace spisovného jazyka), pokračuje to svým způsobem dodnes.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 07:59 (CEST)
- II
Filosofie na Univerzitě Karlo-Ferdinandově (1768–1771)
- krásné vědy – termín? odkaz? --Eleiodromos (diskuse) 23. 9. 2019, 14:53 (CEST)
- Tyto předměty profesoři přednášeli – takže prostě veškerá výuka latinsky, jen ten Seibt učil německy?
- Ano, viz např. BRANDL, V., Život Josefa Dobrovského, s. 11 ("...Seibt jediný na svých přednáškách užíval jazyka německého, kdežto všichni ostatní profesoři učili latinsky")--Eleiodromos (diskuse) 28. 9. 2019, 15:17 (CEST)
- oslňovaly svou duchaplností a vybroušeností, s břitkou racionalitou – jak zmíněno, podobné výrazy s referencí nebo omezit
- Ozdrojováno.--Eleiodromos (diskuse) 28. 9. 2019, 20:07 (CEST)
Jezuitský noviciát v Brně (1772–1773)
- že mu již bylo 19 let – kolik byl typický věk pro noviciát?
- Podle ustanovení Tridentského koncilu z 28. května 1689 bylo podmínkou pro vstup do noviciátu dovršení 15 let, pokud náboženský řád vyžaduje jeden rok noviciátu; nebo, 14 let, pokud jsou vyžadovány dva roky. Viz např. Catholic Encyclopedia.--Eleiodromos (diskuse) 29. 9. 2019, 10:33 (CEST)
- v listu Bandtkemu – kdo? odkaz?
Teologie na Univerzitě Karlo-Ferdinandově (1774–1777)
- Když se totiž zabral do studia orientálních jazyků – dříve nezmíněno; nějakých konkrétních?
- metody zdomácnělé v protestantské teologii – to jest?
- V protestantismu platí od Luthera princip sola scriptura, který vedl k výraznému prohloubení našich znalostí o Bibli ve smyslu historické a textové kritiky, studia jazyků, gramatiky i archeologie.--Eleiodromos (diskuse) 29. 9. 2019, 11:48 (CEST)
- upravené studium biblické teologie – jak upravené?
- Méně dogmatiky, více biblistiky, což byla určitá reakce na zaostávání katolického prostředí v tehdejší biblistice.--Eleiodromos (diskuse) 29. 9. 2019, 11:54 (CEST)
- nelze přeceňovat – přímý zdroj?
- Ozdrojováno.--Eleiodromos (diskuse) 29. 9. 2019, 12:03 (CEST)
- Vzhledem k náskoku protestantské biblistiky – ?
- Viz výše.--Eleiodromos (diskuse) 29. 9. 2019, 12:03 (CEST)
- jestliže i tehdy jáhen = diakon, můžeme se v celém textu držet jednoho z nich, ať je to přehlednější?
- Není od věci znát oba pojmy. Encyklopedický jazyk není v rozporu s užíváním synonym. Důležité je snad také to, jak se to čte.--Eleiodromos (diskuse) 29. 9. 2019, 12:03 (CEST)
Soukromým učitelem v domě Nosticů (1777–1787)
- staršího ze synů – buď byli synové jen dva nebo „nejstaršího“
- V prostředí vyšších vrstev se pohyboval nenuceně, nikdy nezáviděl a nechoval se podlézavě – jak zmíněno, podobné výrazy s referencí nebo omezit
- Pragische Fragmente Hebräischer Handschriften a další podobné cizojazyčné názvy děl – přidat překlad
- pražských hebrejských rukopisech – pojem hodný odkazu?
- To není vlastní jmeno. Na těch rukopisech nic specificky pražského není, jen se sem shodou okolností dostaly.--Eleiodromos (diskuse) 29. 9. 2019, 20:06 (CEST)
- zejména na textovou kritiku – textová odkazuje na Biblickou vs. dříve záliba v historické a textové kritice; některé ty odkazy jsou opravdu výživné (zde již upraveno)
- který mu v Göttingen otiskl – je to důležité, že zrovna tam? otiskl místních novinách nebo v čem? nebo to má být „vytiskl“?
- Univerzita v Göttingenu byla významným centrem evangelické teologie. Doplněn název časopisu.--Eleiodromos (diskuse) 29. 9. 2019, 20:06 (CEST)
- vyvolávaly podrážděné reakce – krátce čí?
- Všech těch, jejichž práci kriticky recenzoval. Viz např. v textu dále spor s Karlem Rafaelem Ungarem.--Eleiodromos (diskuse) 29. 9. 2019, 20:32 (CEST)
- Tvrdým – odkaz kam?
- Doplněno.--Eleiodromos (diskuse) 29. 9. 2019, 20:42 (CEST)
- vzbudil nelibost církevní hierarchie – prostě „katolické církve“, ne? občas používá text zbytečně komplikované struktury
- Ale církev (v českých zemích miliony lidí) je mnohem širší pojem než církevní hierarchie, to nelze jen tak zaměňovat. --Jann (diskuse) 19. 9. 2019, 17:43 (CEST)
- Tak pak, pokud tedy ne jen katolické, „vzbudil nelibost řady církví“, ne? Nebo „vzbudil nelibost mnoha vysokých představitelů různých církví“. Nějak nechápu, proč by tam měla být ta „hierarchie“. --23. 9. 2019, 09:29 (CEST), Utar (diskuse)
- Protože „hierarchie“ je zde totéž co „vysocí představitelé“ akorát kratší. PS. Imo jen katolické, ani jsem nenaznačoval nic jiného. Mluvil jsem o rozdílu "katolická církev = miliony věřících + pár funkcionářů" kontra "hierarchie katol. církve = pár funkcionářů". --Jann (diskuse) 28. 9. 2019, 17:49 (CEST)
- Tak pak, pokud tedy ne jen katolické, „vzbudil nelibost řady církví“, ne? Nebo „vzbudil nelibost mnoha vysokých představitelů různých církví“. Nějak nechápu, proč by tam měla být ta „hierarchie“. --23. 9. 2019, 09:29 (CEST), Utar (diskuse)
- jako odpovědný redaktor – kolik lidí v tom jeho časopise dělalo?
- Jak je vidět např. zde [1], časopis z 18. stol. ještě neměl dnes obvyklou tiráž. Jediné informace o autorské odpovědnosti jsou "geschrieben zu Prag, Joseph Dobrowsky" a údaj o nakladateli "Mangoldsche Buchhandlung".--Eleiodromos (diskuse) 29. 9. 2019, 20:54 (CEST)
- kritikou zpátečnických sil – nějaký odkaz?
- míří na zvěř – nějaká specifická?
- mladým hrabětem – kdo? jeden z těch čtyř synů?
Vicerektorem a rektorem Generálního semináře v Hradisku v Olomouci (1787–1790)
- Na počátku roku 1857 – 1785? nebo kolik?
- Opraveno--Eleiodromos (diskuse) 4. 10. 2019, 02:05 (CEST)
--12. 5. 2019, 01:25 (CEST), Utar (diskuse)
Nejlepší článek?
[editovat zdroj]@Eleiodromos: Dobrý den, máte v plánu dál se článku věnovat a vyřešit zbylé připomínky, po kterých, jak Utar na Vaší diskusi psal, dopsal připomínky další? Mně by se to na NČ líbilo, tak se jen ptám. Zdraví Ján Kepler (diskuse) 22. 5. 2020, 08:11 (CEST)
- Dobrý den, hlavní věc, která k NČ chybí, je asi ten červený odkaz v úvodu na "Ukrajinské národní obrození", zbylé dotazy je možno zodpovědět na základě Brandlova životopisu. Přednostně bych ale rád uzavřel Budyšín, který už je v nominaci přes rok.--Eleiodromos (diskuse) 22. 5. 2020, 08:29 (CEST)
- Myslím si, že ojedinělý červený odkaz není zásadní překážkou, pokud je článek kvalitní a z červeného odkazu je jasné, o čem asi termín je. Něco jiného by bylo, kdyby se odkazovalo na nějaký esoterický a většině lidí neznámý termín, ale většina čtenářů si asi umí představit, že ukrajinské národní hnutí je něco podobného jako české národní obrození, a neznalost detailů neruší při čtení tohoto článku. Doporučuji článek nominovat.--Ioannes Pragensis (diskuse) 22. 5. 2020, 08:56 (CEST)
- Také nevím, proč by měl být navrhovatel NČ trestán nuceným vytvářením nových článků. Tato podmínka NČ mi připadá dost šikanózní.--RomanM82 (diskuse) 22. 5. 2020, 12:41 (CEST)
- @RomanM82: Jde o to, že 1. červenost odkazů by neměla být na překážku porozumění (pojem, který není obecně známý, je důležitý pro pochopení a není hned vysvětlen) a 2. neměla by razit na exponovaných místech (úvod, popisky obrázků a tabulek apod.). Jinak jsou červené odkazy možné i v NČ.--Ioannes Pragensis (diskuse) 22. 5. 2020, 13:13 (CEST)
- Také nevím, proč by měl být navrhovatel NČ trestán nuceným vytvářením nových článků. Tato podmínka NČ mi připadá dost šikanózní.--RomanM82 (diskuse) 22. 5. 2020, 12:41 (CEST)
- Myslím si, že ojedinělý červený odkaz není zásadní překážkou, pokud je článek kvalitní a z červeného odkazu je jasné, o čem asi termín je. Něco jiného by bylo, kdyby se odkazovalo na nějaký esoterický a většině lidí neznámý termín, ale většina čtenářů si asi umí představit, že ukrajinské národní hnutí je něco podobného jako české národní obrození, a neznalost detailů neruší při čtení tohoto článku. Doporučuji článek nominovat.--Ioannes Pragensis (diskuse) 22. 5. 2020, 08:56 (CEST)