Diskuse:Javor jasanolistý

Škoda že jde jen o otrocký překlad z angličtiny. Myslím, že česká Wikipedie si zaslouží víc...

Editujte s odvahou

Děkuji vám, že se snažíte Wikipedii pomoci. Neváhejte v článku provést potřebné změny, a to nejlépe s uvedením zdroje. Noví přispěvatelé jsou vždy vítáni. MiroslavJosef 10. 7. 2010, 19:31 (UTC)

Co na to ochránci přírody?

Převzato z: Ekologické listy - Olomoucký měsíčník (Hnutí DUHA) - Javor jasanolistý - problematická invazní dřevina volné krajiny Slavomír Dostalík, Michal Krátký, Zuzana Dubová, Jan Vrbický Tuesday, 22. January 2008 Některé nepůvodní (cizí) druhy rostlin a živočichů, které k nám byly nechtěně zavlečeny nebo u nás byly úmyslně vysazeny, mají jednu společnou schopnost: velmi rychle - invazivně - se v novém prostředí šíří do okolí a vytlačují přitom původní (domácí) druhy, což je z hlediska ochrany našich původních druhů nežádoucí. Jedním z těchto invazních druhů je javor jasanolistý, v našem kraji rozšířený například na území CHKO Litovelské Pomoraví. Javor jasanolistý (Acer negundo) byl dříve označován také jako javorovec jasanolistý. Tato dřevina je typická rychlým růstem a širokou řídkou korunou. Dorůstá výšky 10–20 metrů s kmenem širokým 40–80 cm. Letorosty jsou lysé, zelené a šedomodře ojíněné. Na větvích vstřícně vyrůstají lichozpeřené listy (zpravidla se třemi lístky). Kůra je zvrásněná a má hnědošedou barvu. Je to dvoudomá dřevina (vytváří samčí a samičí stromy). Kvete bohatě od března do dubna. Plody jsou asi 4 cm dlouhé nažky. Původ má v Severní Americe, do Evropy byl dovezen v druhé polovině 17. století. Od této doby byl po Evropě vysazován jako okrasná dřevina v parcích, městské zeleni a zahradách, včetně jeho kultivarů. U nás byl vysazen roku 1835 do Královské obory v Praze. Jeho výsadbu podporují včelaři, protože produkuje velké množství nektaru. Díky své životní strategii rychlého růstu a schopnosti plodit už v nízkém věku často zplaňuje a šíří se podél vodních toků a cest. Upřednostňuje vlhčí místa s dostatkem živin a světla, je odolný vůči mrazu, imisím i suchu. U nás se vyskytuje hlavně v teplejších oblastech – v Polabí a na jižní a střední Moravě. Javor jasanolistý se u nás rychle rozšiřuje podél vodních toků, často v lužních lesích. Zde obsazuje nově vznikající biotopy štěrkových lavic v přirozených korytech řek, podmáčené plochy a jejich okolí, a zabraňuje vzniku přirozených společenstev s vrbami, topoly a olšemi – tzv. měkký luh. Na stanovištích tvrdého luhu s duby, habry, jilmy a lípami se začleňuje do porostů, nebo se šíří na pasekách a nově zalesňovaných plochách, kde díky svému rychlejšímu růstu předrůstá naše původní dřeviny. Významně se javor jasanolistý šíří také podél silničních a železničních komunikací, neboť jeho semena jsou dopravními prostředky přesouvána i na velké vzdálenosti, kde vznikají nová ohniska šíření. Mimo jiné javor jasanolistý rychle osidluje nevyužívané plochy. Často zarůstá i travnatá a křovinatá místa v intenzivně využívané krajině, která jsou útočištěm různých druhů rostlin a živočichů. Likvidace javoru jasanolistého se většinou skládá ze dvou částí. Nejprve je porost vyřezán a na zbylou část (pařezy) je aplikován biologicky rozložitelný chemický herbicid, který brání zmlazování stromu. Někdy je ovšem nutné provádět likvidaci opakovaně, protože rostliny jsou velmi houževnaté, a i přes chemické ošetření herbicidem zmlazují. Důležitou prevencí je ukončení dalšího záměrného vysazování javoru jasanolistého jako okrasné rostliny. Pro zahradní a krajinářské úpravy je možné použít velké množství našich původních druhů dřevin, nebo alespoň těch exotických, které se v naší přírodě nešíří invazně. Nebudeme-li proti volnému šíření této nepůvodní dřeviny v naší volné přírodě zasahovat, bude i nadále docházet k vytlačování našich původních druhů rostlin a na ně vázaných živočichů. Monokulturami tohoto druhu zarůstají volné plochy a může dojít i k výrazné změně krajinného rázu. Správa Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví ve spolupráci se Sagittarií a vlastníky pozemků realizují projekt mapování a likvidace této invazní dřeviny na území CHKO Litovelské Pomoraví. Tato činnost byla podpořena v rámci projektu Síť vzdělávacích a informačních center v chráněných krajinných oblastech ČR, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. --Klubera 1. 8. 2010, 14:40 (UTC)

Jak vidno, ochránci přírody nespí

Návrh českých invazních seznamů rostlin sestavený z iniciativy ČSOP Jaroměř: Druhy nejvyšší priority (I1) – s nutnými zásahy i v případě plošných porostů: bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), kolotočník ozdobný (Telekia speciosa), křídlatky (Reynoutria sp.), borovice vejmutovka (Pinus strobus) – ve skalních městech, netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) – zejména na horních částech vodních toků, šťovík alpský (Rumex alpinus) Druhy zvláštního zřetele (I2) – prevence zamezení šíření do přírody a likvidace vznikajících lokálních ohnisek: pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), rukevník východní (Bunias orientalis), slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus), štětička větší (Virga strigosa), štětinec laločnatý (Echinocystis lobata), trnovník akát (Robinia pseudacacia), třapatka dřípatá (Rudbeckia laciniata), lupina mnoholistá čili vlčí bob (Lupinus polyphyllus), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), zlatobýl obrovský (Solidago gigantea)

Všechny níže uvedené invazivní druhy rostlin jsou agresivní cizorodé plevele, které v přírodě vytvářejí mnohdy obrovské a zcela neprostupné monotónní porosty a mohou způsobovat i velké hospodářské škody: Bolševník velkolepý – lidožravá Adéla (leptá pokožku a vytváří hnisavé puchýře) Křídlatky – bambusová katastrofa (dutá stébla vzdáleně připomínají bambus) Akát – pichlavý travič (trnitý akát zamořuje svými jedy půdu, aby zlikvidoval rostlinnou konkurenci) Netýkavka žláznatá – voňavá bestie (celá rostlina aromaticky voní, v plantáži podél vodních toků však její vůně každému zhořkne) Javor jasanolistý – stromová pohroma (tento druh se zatím běžně vysazuje ve městech i podél vodních toků, po čase však způsobuje v přírodě pohromu) Pajasan žláznatý – pekelný záškodník (zamořuje skoro celý svět, ve městech narušuje statiku zdí) Slunečnice topinambur hlíznatý – zatracené brambory (vytváří jedlé hlízy – lidový název židovské, kanadské či indiánské brambory) Lupina vlčí bob – smrtonosný zrádce (ozdoba zahrádek se v přírodě chová tak, že by to do ní nikdo neřekl) Celíky (zlatobýl kanadský a obrovský) – ochmýřené neštěstí (oblíbená žlutě kvetoucí rostlina uniká ze zahrádek ochmýřenými semeny šířícími se daleko do přírody) Štětinec laločnatý – agresivní liánová hrozba (nová atraktivní rostlina pro zahrádky s plody připomínající pichlavé okurky je i novou hrozbou pro přírodu zejména v okolí vodních toků). Viz časopis Ochrana přírody č. 3/2010 J. Jakl je doktorandem FLD ČZU v Praze, působí v ZO ČSOP JARO Jaroměř D. Číp působí v ZO ČSOP JARO Jaroměř

Zdraví --Klubera 1. 8. 2010, 19:38 (UTC)