Diskuse:Hubbleův vesmírný dalekohled

Z hesla Hubbleův vesmírný dalekohled byla v období od 15. června do 29. června 2006 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … Hubbleův vesmírný dalekohled má špatně vybroušené hlavní zrcadlo?“

Článek týdne

Tento článek byl v 37. týdnu 2008 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Článek byl 12. 1. 2008 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 9. 2. 2008 ukončena s výsledkem stažena navrhovatelem.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

WikiProjekt Kosmonautika

Tento článek je sledován účastníky projektu Kosmonautika, jenž se snaží zvýšit úroveň článků s tematikou kosmonautiky na české wikipedii. Pokud se chcete seznámit s projektem blíže či mu pomoci, nebo se dokonce přímo přidat, navštivte stránku projektu.

Prosba všem wikipedistům: Tento článek bychom rádi nominovali mezi DOBRÉ ČLÁNKY. Uvítáme veškerou vaši pomoc, rady, názory, úpravy. Díky za všechny, včetně kolegyně a kolegy z sk. wiki, kteří také pomáhali s tvorbou. --Mydlinka 2. 8. 2008, 10:14 (UTC)

a taky mezi NEJLEPŠÍ :-)) --Gothic2 2. 8. 2008, 10:15 (UTC)

Připomínky Zákupák

Než se vrhnu na ty hromady chybějících čárek v souvětích (do zítřejšího večera), jednu otázku: vpředu zmiňujete termín vypuštění náhradního dalekohledu po roce 2013, vzadu v hesle 2010. Navíc chybí úvaha (odněkud), když se uskuteční záchranná mise Hubblea, nemělo by se nějak formulování toho roku uvést s poznámkou, že je to jedna z variant? --Zákupák 2. 8. 2008, 13:00 (UTC)

Rok 2010 je v tomto případě myšlěn jako určitý milník, je tím myšleno, že k vypuštění JWST určitě nedojde dříve než roku 2010 - je to tak i na enwiki. --Gothic2 2. 8. 2008, 13:19 (UTC)

• První odstavec končí neúplnou větou Nejvzdálenější....pozorovat.

Opraveno --Gothic2 4. 8. 2008, 12:48 (UTC)

• Kapitola Hledání prostředků – ke jménu Gerald Ford doporučuji uvést slovo prezident

Souhlasím, je vhodné to uvést --Gothic2 4. 8. 2008, 12:48 (UTC)

• Kapitola Původní přístroje – upřesnit pojem Velmi slabých objektů

Trochu jsem upravil tu větu, vím kam touto poznámkou míříte. Samozřejmě by bylo nejlepší k těm „slabým objektům“ uvést magnitudu, její hodnotu se mi ale nepodařilo najít. --Gothic2 4. 8. 2008, 12:48 (UTC)

• Kapitola Pozemní kontrola – odchylka 4000 km , chce to upřesnit v jakém směru, výšce. Divné číslo.

Opraveno - horizontální směr --Gothic2 7. 8. 2008, 13:06 (UTC)

• Kapitola Důležité objevy, komplikovaná věta Před vypuštěním.... zrychlovat. Doporučuji rozdělit na dvě věty.

Opraveno --Gothic2 5. 8. 2008, 10:12 (UTC)

• Kapitola Přenos na zemi – červený odkaz na Goddardovo středisko, zkraje hesla je modré díky jiné formulaci

V tomto případě nevím co máte přesně namysli --Gothic2 7. 8. 2008, 13:06 (UTC)

• Kapitola Selhání vybavení, divná věta Elektronika byla původně plně nadbytečná, ale poprvé elektronicky selhala.

Ta věta je opravdu dost zmatená. Díval jsem se i na en:wiki a je to tam přesně to samé. Navíc reference k té větě ji vůbec neobjasňuje. Raději jsem tu větu celou smazal. Myslím, že návaznosti vět to spíše prospělo. --Gothic2 6. 8. 2008, 09:50 (UTC)

• Kapitola Selhávání oběžné dráhy – těch 700% se mi nezdá

Opravdu, ta věta byla chybně přeložena. Není to 1-700% ale 1:700 což zcela mění význam věty. V anglickém originálu bylo totiž použito slovní spojení „one in 700“. Navíc v kontextu je jasné, že to ani jinak než 1:700 nemohlo být myšleno. --Gothic2 6. 8. 2008, 10:03 (UTC)

• Kap.Debaty nad poslední serv.misí: zase komplikovaná souvětí přes tři řádky. Rozdělit.

Opraveno --Gothic2 5. 8. 2008, 10:12 (UTC)

• Kapitola Návrh řešení začíná větou, která jakoby tam nepatřila.--Zákupák 21. 12. 2008, 23:17 (UTC)

Opraveno (to je když někdo cpe reference do popisu obrázků - pak to není přehledné) --Packa 22. 12. 2008, 00:51 (UTC)

Připomínky

• Také existují značně rozsáhlé oblasti v okolí Slunce, Měsíce a Země (slunečná oblast má rozsah až 50°). - co s těma oblastma? jsou to ty radiační? pokud ano, dopsat

Ano radiační pásy, opraveno --Gothic2 7. 8. 2008, 13:06 (UTC)

• OTA sa nesmí dostat do kontaktu s přímým slunečním světlem. - proč?

Doplněno --Gothic2 7. 8. 2008, 13:06 (UTC)

• Hustota těchto vrstev atmosféry se mění v závislosti na mnoha různých faktorech. - do závorky bych napsal pár příkladů
• Flotila zbylých raketoplánů zůstala v hangárech a start Hubbleova vesmírného dalekohledu byl o několik let posunut. - není možné napsat o kolik let přesně? --Chmee2 3. 8. 2008, 09:56 (UTC)

Dobrý článek

Ahoj kolegyně a kolegové. Zařadil jsem tento článek mezi dobré, IMHO si myslím, že na to již má, žádné další připomínky k obsahu (kromě již téměř vyřešených) se neobjevily, nikdo z Projektu:Kvalita neměl námitek. A hlavně, přátelé, jako dobrý článek bude více na očích a ještě se na něm mákne. ;-) PS. Díky autorům. --Krvesaj 7. 8. 2008, 19:23 (UTC)

Připomínky uživatele Sveter

• Vesmírná astronomie se začala pomalu rozvíjet po Druhé světové válce... Není to nesmysl? Vždyť astronomie se zaměřuje výhradně na vesmír. Nebo se mýlím?

Zdravím, není to nesmysl, v tomto případě je vesmírnou astronomií myšlen výkon astronomických pozorování, měření atp. přímo ve vesmírném prostoru, což bylo umožněno především prudkým rozvojem raketové technologie během a po 2. světové válce. --Gothic2 13. 8. 2008, 12:11 (UTC)

• kdy vědci našli použití pro vynálezy raketové technologie, jenž se dostala do popředí zájmu. První ultrafialové spektrum Slunce bylo pořízeno v roce 1946. Tato formulace se mi zdá dosti kostrbatá a nejsem si jist, co chce první věta sdělit. Čím s raketovou technologií souvisí pořizování UV snímků?

Souvisí to dost :-), ta věta ale opravdu byla dost nejasná - opravil jsem to podle en:wiki i s ref. --Gothic2 15. 8. 2008, 07:16 (UTC)

• Navrhovaný +0,5 m předchůdce teleskopu pro testování systémů použitých na hlavním teleskopu byl zrušený... Přijde mi to kostrbaté. Není mi jasné, zda-li se zde hovoří o původním návrhu třímetrového dalekohledu či o něčem jiném...
• Astronomové začali okamžitě hledat nějaké možné řešení daného problému, které by se dalo použít při první servisní misi... Není to spíše úkol pro techniky?

Vyřešil jsem to přidáním slova technici...myslím, že v danou chvíli hledali všichni :-)) --Gothic2 16. 8. 2008, 10:36 (UTC)

• použili dalekohled pro pozorování vzdálených supernov. Asi na začátku vypadlo nějaké slovíčko.

Opraveno --Gothic2 15. 8. 2008, 07:16 (UTC)

• ...nesčetněkrát shlédnuto v odborných žurnálech... Není výstižnější prostý výraz časopis? Mám za to, že v češtině je běžnější výraz "odborný časopis" než "odborný žurnál".

Opraveno --Gothic2 15. 8. 2008, 07:16 (UTC)

• Data jsou běžně ve vlastnictví - a pouze oprávněným osobám a astronomům, kterým je oprávněné osoby poskytnou jeden rok poté, co byla získána. Nechápu kdo data vlastní a vyplývá mi z toho, že nějaké oprávněné osoby poskytují je poskytují jiným oprávněným osobám.

Opraveno, jednalo se o chybný překlad, už jsem to spravil podle en:wiki. Tou větou bylo myšleno, že od chvíle pořízení začne běžet určitá ochranná lhůta, a teprve po jejím vypršení lze tato data volně zpřístupnit. --Gothic2 15. 8. 2008, 08:50 (UTC)

• ...podle některých odhadů ovšem existuje významné riziko (až 1:700), že pokud by proběhl pokus o nápravu pomocí lidské posádky, mohlo by dojít ke ztrátám na životech... Asi jde o špatný překlad. V článku na BBC se píše, že je pravděpodobnost obětí 1:700 v případě, že by se dalekohled nekontrolovaně zřítil na povrch. V případě vesmírných misí je riziko úmrtí mnohem větší.

Máte pravdu, pokud bychom vzali ten odstavec sám o sobě, dalo by se to přeložit i tou „chybnou“ větou protože slovo re-entry znamená doslovně přeloženo znovuvstoupení (o atmosféře v tom odstavci nic není). Ovšem z celkového kontextu je naprsto jasné, že máte pravdu Vy :-) --Gothic2 15. 8. 2008, 06:55 (UTC)

• V lednu 2004, uvedl ředitel SCsI O´Keefe... Nebyl v té době O'Keefe ředitelem NASA?

Máte pravdu, skutečně byl ředitelem NASA, tuto chybnou pasáž jsem převzal z sk:wiki, tam měli uvedeno též SCsI. -->opraveno --Gothic2 15. 8. 2008, 10:43 (UTC)

• S příchodem nového administrátora NASA... Není lepším označením slovo ředitel?

--Sveter 12. 8. 2008, 17:03 (UTC)

Nahradil jsem to tedy ředitelem, ikdyž si nejsem úplně jist. Na en:wiki mají administrátor a to podle mě není ekvivalentem slova ředitel -> director... --Gothic2 15. 8. 2008, 07:16 (UTC)

Zde má Gothic2 pravdu, ředitel NASA se nepoužívá, namátkově [[1]]. Všude se píše administrátor NASA.--Mirek256 15. 8. 2008, 08:55 (UTC)

Mám jednu prosbu týkajúu sa pripomienok: nebolo by možné uviesť, kde presne (minimálne v ktorej kapitole) sa spomínané sporné vety nachádzajú? Nám na sk wiki by to veľmi uľahčilo prácu pri oprave tých chýb, ktoré sú pre oba články spoločné. Ďakujem. --Eryn Blaire 14. 8. 2008, 17:11 (UTC)

Každý prohlížeč má funkci najít, ne? U mě ve Firefoxu je Úpravy...Najít a funguje na 100%.--Mirek256 14. 8. 2008, 17:24 (UTC)

Dodělání refů

Zdravím, nešlo by počeštit ty refy? Je to samé chapter a page, ref 50 je celý rozhozený;-) --Podzemnik 10. 11. 2008, 11:04 (UTC)

Něco maličko jsem změnil. Ale chce to projít a všechny refy předělat do našich šablon. Bude to opruzující práce. Miraceti 10. 11. 2008, 11:29 (UTC)

Opraveno, přehozeno do našich šablon --Gothic2 6. 12. 2008, 15:39 (UTC)

Výtky Miracetiho

• V šabloně {{překlad}} chybí čísla revizí.Miraceti 10. 11. 2008, 11:32 (UTC) (nejspíš se sem vrátím)

opraveno --Gothic2 6. 12. 2008, 16:15 (UTC)

Refy v uvodu

No být tam nemají , ale pokud je někde že je něco nej*****, popřípadě prohlášení, že je nejisté jeho další existence (což nutně ze zbytku nevyplývá), tak si to ref zaslouží, dával jsem zdroj? tam kde to nebylo ze zbytu textu jasné--H11 21. 12. 2008, 08:51 (UTC)

Selhání oběžné dráhy

Slyšel jsem o selhání lidí nebo mechanismů, ale oběžné dráhy? Není lepší Snižování ...? --Jann 10. 1. 2009, 18:21 (UTC)

Pravda, selhání oběžné dráhy je nesmysl. Jen pojem Snižování oběžné dráhy se mi v tomto významu nezdá. Celá tato kapitola je ale napsána trochu divnou gramatikou a i významově se mi moc nelíbí. Zkusím to upravit, Můžete ale i vy... --Packa 11. 1. 2009, 06:56 (UTC)

Tak jsem napsal pokles a poupravil první odstavec, na druhý se necítím. Akorát odkud a z jaké doby je údaj 2010-32?, nezaškodil by ref. --Jann 11. 1. 2009, 19:57 (UTC)

méně gravitačně přitahován

V kapitole "Servisní mise 3B" jsem bez ptani zkratil vetu "Konstrukce nových panelů byla odvozena od panelů použitých u družic komunikačního systému Iridium a jejich velikost činila pouhé dvě třetiny původních panelů. Jejich nižší hmotnost znamená, že je dalekohled méně gravitačně přitahován k Zemi,..." Ze se se mnou nikdo nechce hadat o Newtonowskych zakonech ze zakladni skoly? Vyssi hmotnost preci pusobi i odstredive. Z hmotnosti padajiciho telesa preci nijak nevyplyva jeho gravitacni zrychleni!

Jina otazka je, proc jsou kratsi: a) mensi namahani cepu pri manevrech, b) plynulejsi rotace zmensenim slapovych sil trhajicich teleso na kusy: kazdy konec ma o cca 10m jinou obeznou drahu, coz ma vliv na rotaci, c) diky ucinnejsim panelum proste nebyly potreba tak velke. Ale motivace NASA neznam, chtelo by to reference, jestli to stoji za to. --Franta Oashi 10. 7. 2009, 16:56 (UTC)

současná teplota 77,15 K

Dalsi veta k vyreseni: "Ačkoliv současná teplota 77,15 K[1] je nižší, než s jakou počítaly původní plány, (~61 K)[1], je mnohem stabilnější, a jedná se tak o uspokojivé kompromisní řešení.[1]"

a) na zacatek clanku (Servisní mise 2) jsem doplnil (~260 K místo plánoných ~61 K). Formulaci, ze "77 je nizsi nez 61" jsem opravil, trojnasobnou referenci jsem odebral: Jedna pro celou vetu staci.

b) K doreseni: "je mnohem stabilnější" ...co se vubec chtelo rici: Co je stabilnejsi? HST, pristroje, teplota? A je stabilnejsi, ikdyz jde jen o kompromis, kdy nebylo dosazeno az puvodnich 61 K? --Franta Oashi 10. 7. 2009, 17:32 (UTC)

Snímač

Jaké jsou rozměry a rozlišení snímačů (dnes a dřív)? Nebo jsem to přehlédl? --Postrach 16. 7. 2009, 06:04 (UTC)

Shrnutí závad (NČ)

Zde se budou, pokud možno heslovitě, uvádět veškeré technické, faktické a jiné závady, bránící článku v postupu mezi NČ.

1. Reference

• Některé zcela nefunkční
• Několik jich odkazuje na placené stránky
• Některé nedokládají pravdivost konkrétních tvrzení v článku

Recenze WP:Q

Jan.Kamenicek

Zatím jsem se podíval jen na velmi malou část článku, postupně budu přidávat další body a na závěr se pokusím některé z nich pomoci vyřešit.

• "dalekohled by mohl pozorovat infračervené a ultrafialové záření, které není na Zemi patrné, protože ho pohlcuje atmosféra." – je patrné, ale méně než mimo atmosféru.
• Vyřešeno NASA – první výskyt navrhuji vypsat celým českým názvem a zkratku jen v závorce

Hotovo. --Jann 27. 11. 2009, 20:20 (UTC)

• V anglické verzi hesla se v přehledu předchůdců Hubbla uvádí ještě také „NASA launched the Orbiting Solar Observatory to obtain UV, X-ray, and gamma-ray spectra in 1962.”, ovšem ref jim tam nefunguje. Bylo by dobré to v článku též uvést, protože to znamená, že o jednu větu dále uvedená OAO vypuštěná r. 1966 nebyla první orbitální observatoří, jak uvádíme. Musíme ale najít vlastní zdroj.
• Vyřešeno Baterie mise OAO-1 selhala po třech dnech – nevím jestli tomu rozumím dobře, možná by bylo lepší „Misi OAO-1 selhaly baterie po třech dnech.“
• Vyřešeno Reflekční teleskop – běžnější asi je výraz „zrcadlový“. Jan.Kamenicek 26. 11. 2009, 22:25 (UTC)

Pokračování:

• Vyřešeno skládající se z velmi detailních studií potenciálních nástrojů a technického vybavení dalekohledu – lepší by asi bylo "přístrojů"
• Senát Spojených států amerických nakonec souhlasil s přiznáním alespoň poloviny původní finanční částky pohybující se v rozmezí 400−500 miliónů USD – z uvedeného zdroje nevyplývá, že by Senát původně s touto částkou souhlasil, asi by bylo lepší napsat „…alespoň poloviny původně požadované finanční částky“.
• Některé problémy s neozdrojovanými údaji mohly vzniknout následujícím způsobem: Nejprve bylo ozdrojováno několik za sebou jdoucích vět jedním refem, později se mezi ně vložil další údaj s jiným refem, čímž se přerušila souvislost prvních vět s původním refem. Stačí tedy tento původní ref k těmto zdánlivě neozdrojovaným větám nakopírovat. Zdá se, že tento problém, kterého jsem si zatím všiml u 3. odstavce sekce Hledání prostředků (ale může se týkat i jiných), vznikl již v původní anglické verzi a sem se jen přenesl během překladu.
• Anglická verze článku má v prvním odstavci sekce Optical Telescope Assembly (OTA) více užitečných informací o zrcadlech dalekohledu, bylo by vhodné doplnit.
• V anglické verzi je zajímavá informace, že během práce na zrcadle simulovali účinky mikrogravitace podpíráním zrcadla. Možná by se tato a ještě další informace z daného odstavce mohly zapracovat.
• Z důvodu úspory financí NASA zastavila práci na zrcadle – anglická verze uvádí na „záložním zrcadle“, potřeba ověřit, která verze odpovídá skutečnosti.
• Jeden z refů, které je třeba doplnit: Zrcadlo bylo definitivně dokončeno v roce 1981 přidáním odrazové vrstvy hliníku, silné 75 nm, a ochranného nátěru z fluoridu hořčíku, silného 25 nm, který zvětšil odrazivost zrcadla v ultrafialovém spektru.
• NASA byla nucená odložit datum startu až do srpna 1986 – anglická verze uvádí do září 1986, ověřit, která verze odpovídá skutečnosti
• Tento obrázek v bitmapové grafice by bylo lepší nahradit tímto obrázkem ve vektorové grafice (po přeložení anglických výrazů
• Někam do článku vložit (po úpravách) časovou osu, uvedenou vpravo.

• U tématu jako je Hubblův vesmírný dalekohled se nabízí obrovské množství obrázků, takže člověk musí spíš dávat pozor, aby to nepřehnal. S ohledem na jejich vysokou atraktivitiu by se ale možná ještě mohly dostupné obrázky projít, jestli by se mezi nimi něco nevybralo a někam nevmáčklo.
• Nenašel jsem nikde, že by se v češtině používal výraz „digicon“. Navrhuji nahradit výrazem „čítač fotonů“, tím pádem nebude ani třeba dovysvětlení, že se tím počítaly fotony.
• HSP… Pracoval v ultrafialovém a viditelném světle. – Zde se uvádí, že pracoval i v oblasti blízkého infračerveného světla. Potřeba ověřit.
• Opravit ref „Diane Karakla, Editor and Susan Rose, Technical Editor (2004). HST Primer for Cycle 14.“

Pokračování později, čeká nás ještě hodně práce, snad Vás to neodradí :-) Jan.Kamenicek 27. 11. 2009, 16:24 (UTC)

• Analýza snímků ukázala, že příčinou problému je chybně vybroušené primární zrcadlo. Navzdory tomu, že šlo o do té doby pravděpodobně nejpřesněji vytvarované zrcadlo a jeho odchylka od ideální tvaru nepřesahovala předepsanou odchylku 1/65 vlnové délky světla… V udaném zdroji „Tatarewicz, SP-4219, s. 375.“ se informace nenalézá.
• …odchylovalo se až o 2,3 mikrometru od požadovaného tvaru. – Udaný zdroj uvádí pouze „asi o 2 mikrometry“, zdroj na en uvádí 2,2. Ten anglický uvádí přesnější údaj, asi bych ho vyměnil.
• Ten Zdroj od Tatarewicze má celkem hodně kapitol, každá má jiné URL. Chtělo by to dát odkaz vždy na konkrétní kapitolu, nebo aspoň uvést její název, aby bylo jasné, kde to hledat.
• Na en se nachází informace, že všechny původní přístroje, které vyžadovaly korekční systém COSTAR, byly do roku 2002 nahrazeny přístroji s vlastní korekční optikou. Chtělo by to zapracovat, ale nemají tam zdroj, tak se to musí napřed ověřit. Kdyby se to nedařilo, dám jim tam dám šablonu Ověřit zdroj, u FA to většinou někdo bryskně dohledá.
• Avšak poté, co se objevily problémy se zrcadlem, ukázala první servisní mise, že astronauti budou nuceni provést sérii dodatečných úprav a instalaci korekční optiky – tohle přece neukázala první servisní mise, naopak, tohle byl hlavní úkol, který ta mise měla řešit
• Jak dlouho jednotlivé servisní mise trvaly?
• Mimo Wikipedii Google označení „servisní mise 2 Discovery“ nezná. Navrhuji rozepsat to obyčejně „servisní mise 2, dopravená k dalekohledu raketoplánem Discovery”. Totéž servisní mise 3A Discovery a 3B Columbia
• Zatím jsem zcela přesně neporozuměl, k čemu měla sloužit Power Distribution Unit (zdroj hovoří o Power Computer Unit), ale zcela jistě neměla umožňovat “provádět kompletní restarty všech zařízení“.
• Servisní mise 4 – v anglické verzi je to daleko obsáhlejší, netvrdím, že to nutně musíme mít stejně detailně, ale pro jistotu by to tam chtělo podrobně pročíst, jestli by se něco nehodilo použít.
• „Vysoké–z pro hledání supernov“ – tohle je vlastní překlad, nebo se to takto v české literatuře používá?
• Nevím, nakolik se dá tenhle zdroj v této podobě použít, to je jenom stránka s dalšími odkazy, možná by bylo dobré najít něco konkrétnějšího.
• Více než 4000 prací založených na datech poskytnutých Hubblem bylo zveřejněno v odborných časopisech – na en se tvrdí 8000, možná že tam mají aktuálnější údaje

Některé drobnosti jsem už rovnou změnil, pokud by cokoliv nebylo jasné, proč jsem to měnil, nebo vůči tomu byly námitky, určitě napište. Jan.Kamenicek 28. 11. 2009, 23:45 (UTC)

• „Cíl příležitosti (Target of Opportunity) : pokud se Hubbleův dalekohled v konkrétní chvíli během řádné mise náhodou „podívá“ do místa na obloze, které se kryje s Cílem příležitosti, je daná chvíle využita ke splnění tohoto požadavku“ – na en se tvrdí, že Target of Opportunity jsou příležitosti pro pozorovávání přechodných jevů. Třeba ověřit, která verze je pravdivá.
• Během prvních čtyř cyklů dostali možnost v rámci času DD i amatérští astronomové. –Tuto informaci rozepisuje celá další sekce, proto navrhuji vypustit, zbytečně se to duplikuje
• Chtěl jsem z enwiki doplnit informaci, že přenášená data zachycuje jedna ze dvou 18m mikrovlnných antén umístěných ve White Sands v Novém Mexiku, ale pak jsem zjistil, že ve zdroji, který udávají, se tato informace nenachází. Bylo by vhodné ověřit a doplnit. (Chvílemi mi připadá, že anglický článek je zralý na Featured Article Review).

První čtení se pomalu chýlí ke konci, jsem u kapitoly 6 Přenos a zpracování dat. Jan.Kamenicek 29. 11. 2009, 11:41 (UTC)

• Sekce Selhání vybavení potřebuje aktualizovat
• Data podléhají po pořízení jednoroční ochranné lhůtě, po kterou jsou poskytována pouze oprávněným osobám a astronomům. – na en se píše, že jsou po tuto dobu poskytována jen vedoucímu daného výzkumného projektu a osobám, které určí. Třeba ověřit, která verze je správně.
• Pokud by Hubble zůstal pouze na jednom gyroskopu, … , byl by nadále nepoužitelný. – na en se píše, že existují plány, jak provádět vědecká pozorování i s jedním gyroskopem. Ověřit, která verze je pravdivá.
• Pokud by nebyl znovu naveden na vyšší oběžnou dráhu, vstoupil by do hustších vrstev atmosféry někdy mezi lety 2010 až 2032 – na en se píše mezi lety 2019 až 2032. Potřeba ověřit, která verze je pravdivá. Zdroj, který uvádí na enwiki, je zastaralý z doby před poslední servisní misí (a hovoří o roku 2012). Celkově tato sekce potřebuje také aktualizovat.
• Zvážit zahrnutí sekce Následovníci, po vzoru anglického článku.

Takže první čtení ukončeno. Během druhého čtení bych se chtěl detailně zaměřit na kontrolu zdrojů. Bude potřeba postupně projít všechny zdroje jeden po druhém, jestli se v nich dané informace opravdu nachází, a bude-li to možné, tak zdroje opravovat a doplňovat. Pokud se nějaké informace nepodaří ve zdrojích nalézt a v danou chvíli nebudeme znát jiný vhodný zdroj, navrhuji sporné místo dočasně označit šablonou Chybí zdroj, aby se na to nezapomnělo. Myslím, že tohle bychom mohli dělat oba. V průběhu druhého čtení už bude možné odstraňovat i výše uvedené závady. Chtěl bych se do toho pustit co nejdříve, ale nevím, jak na tom budu časově příští týden. Jan.Kamenicek 29. 11. 2009, 18:23 (UTC)

• Pěkný článek! Dalo by se uvažovat o tom, jak moc používat anglické názvy za českými; Například ve větě: Dalšími observatořemi jsou Comptonova gama observatoř (Compton Gamma Ray Observatory), rentgenový teleskop Chandra (Chandra X-ray Observatory) a Spitzerův vesmírný dalekohled (Spitzer Space Telescope). je to velmi nepřehledné. --Svajcr 27. 11. 2009, 19:32 (UTC)

Já bych navrhoval anglický název vůbec nepsat, pokud je u "modrého" jména. --Jann 27. 11. 2009, 20:20 (UTC)

Druhé čtení

Začal jsem zlehka pracovat na zdrojích. Jak jsem psal výše, pokud jsou, dodávám, pokud nemám, zatím dáván šablonu. Dále mám k řešení následující body:

• „Tehdy (v r. 1945 – pozn. jk) byly pozemské dalekohledy limitované typickým rozlišením 0,25–0,5 úhlových vteřin.“ – uvedený zdroj je však z roku 2006 a uvádí, že takové hodnoty lze v dobrých vysokohorských podmínkách dosáhnout, nikoliv že jí dosahovaly dalekohledy v roce 1945. Anglická verze má hodnoty 0.5–1.0 úhlové vteřiny. Přímo u této informace tam není uveden žádný zdroj, začátek odstavce však uvádí práci Astronomical advantages of an extraterrestrial observatory (na enwiki je běžnou praxí, že když je práce zmíněna přímo v článku, do konce odstavce už se refy nedávají s tím, že automaticky je zdrojem míněna tato práce). Práce není na internetu k dispozici. Jsou tedy tři možnosti: a) věřit autorům anglické verze, že to v té práci opravdu je, uvést jejich údaje a tuto práci jako jejich zdroj b) najít jiný zdroj (nevím ale kde) a c) informaci vynechat. Protože v článku se jasně říká, že jde o překlad z anglické Wikipedie, tak si myslím, že je přípustné, když budeme předpokládat dobrou vůli tamních autorů a jejich zdrojům prostě uvěříme. Upozornění, že jde o překlad z enwiki by však zcela jistě mělo být v referencích hned nahoře.
• Teď jsem si ještě všiml, že je tam napsáno, že jde o překlad z anglické Wikipedie a ze slovenské Wikipedie. Na sk.wiki zase píší, že jejich článek je překladem z anglické Wikipedie. Jinými slovy říkáme, že jsme přeložili článek částečně z en a částečně z sk, kde ho přeložili z en. To nepovažuji za dobré řešení, tento dvojitý „překlad překladu” je možná zdrojem některých chyb, na které jsem upozornil tady či při předchozí nominaci na NNČ. Doporučuji proto vycházet pouze z původní anglické verze, k níž lze případně dodat vlastní text, a sk.wiki z toho vynechat. Jan.Kamenicek 2. 12. 2009, 22:52 (UTC)
  • Pokud se jedná o překlad a uvádí se verze, tak je to licenčně správně. Jinak ale při psaní článku ano, je dobré vycházet z původního zdroje a ten překládat.--Juan de Vojníkov 29. 1. 2010, 09:57 (UTC)

Prošel jsem sekce Hledání prostředků až Optická soustava. Nějaké refy jsem dodal, pár jsem zatím nedohledal:

• Sekce hledání prostředků: Roku 1970 NASA vytvořila dvě komise: jednu pro konstrukční část projektu a druhou pro stanovení vědeckých cílů projektu. Udaný zdroj (Spitzer L., History of the Space Telescope, s. 33–34) neobsahuje info o takových 2 komisích.
• Sekce Optická soustava: "Výroba zrcadla společností Perkin Elmer začala v roce 1979"
• Sekce Optická soustava: "občas se dokonce zpoždění zvyšovalo rychlostí jeden den na každý pracovní den" Jan.Kamenicek 12. 12. 2009, 23:42 (UTC)

Upravit konec

Úplně na konci jsou podmiňovací věty o potřebných úpravách při STS-125. Ovšem výš v heslu je úspěšná mise popsána, čili i ty závěrečné formulace je vhodné upravit.--Zákupák 28. 11. 2009, 20:31 (UTC)

Obtížnost aktualizace příliš odlišné jazykové verze

Vlastní kreativita může být někdy opravdu naškodu, zejména v encyklopedii. Tenhle článek byl v Editačních tipech doporučen k aktualizaci, tak jsem se podíval..., ano je zastaralý. Kouknul jsem na anglickou verzi, je na tom lépe. Ale oba články jsou dost jiné, struktura a obsah si úplně neodpovídají. A to je fakt hloupé. Kdyby to byla (více-méně) kopie, dala by se aktualizace udělat velmi snadno. Ale jelikož se tu někdo chtěl seberealizovat, tak článek asi zůstane neudržovaný a zastaralý, protože původní autor už je kdoví kde. Kdyby alespoň zachoval strukturu hlavních nadpisů (přesně, ne přibližně), tak by to bylo o hodně snadnější. No nic, možná se o lehkou aktualizaci pokusím,..., ale vyzývám všechny kreativce - když máte pocit, že chcete nezávisle tvořit, pište básně, ne encyklopedii. KPX8 (diskuse) 3. 8. 2020, 14:06 (CEST)

Původní spoluatorka je bohužel, jak se ke mně dostalo, pravděpodobně po smrti. Já hrál při tvorbě spíše druhé housle, ale stále platí, že jsem spoluautorem této seberealizace, která Vám tak ztrpčuje život. :) Na wiki jsem se nedávno probral z kryogenního spánku a na aktualizaci se tedy vrhnu. --David Kennedy (diskuse) 7. 10. 2021, 13:23 (CEST)

PS: Jinak, on už je to docela wikipravěk, ale co si vybavuji, tak článek jsme vytvořili s Mydlinkou v roce 2008 ne nějakou seberealizací, ale částečným překladem ze slovenské wiki (kde to v té době měli poměrně dobře zpracované) a částečně z wiki anglické. Tím vznikl tak trochu Hybrid. Článek na anglické wiki se za těch 13 let krom toho změnil, takže to řazení atd. již samozřejmě neodpovídá. Byla to jiná doba, vše se dělávalo tak nějak víc na koleně než dnes. Snaha o nějaké selfpromo či seberealizaci v tom opravdu nehledejte... S Mydlinkou jsme na tom proseděli spoustu nocí, pak se bohužel náhle odmlčela... --David Kennedy (diskuse) 7. 10. 2021, 13:46 (CEST)

@KPX8: Jdu jen kolem, ale zarazilo mě dost odvážné tvrzení. Heslo jsem sice nečetl, ale snad není nutné otrocky vše přebírat podle enwiki, jež je v jistých ohledech celkem specifická. Zároveň není nutné podle enwiki aktualizovat, lze užít i jiných zdrojů. Nebo originální tvorbu zakážeme??? Třeba primáty jsem vůbec nepřekládal, max. přebral kladogram, neb anglická verze byla z mého pohledu nevyhovující. Jsem z tohoto pohledu básník, a když spadnu ze schodů, na heslo roky nikdo nesáhne? Pochybuji, že jen autor tohoto hesla se zajímá o HVT. To, že roky zůstávají hesla neaktualizovaná, je spíš problémem obecné nepružnosti komunity, která navíc není příliš erudovaná (to, že jsem tu třeba považován za odborníka na zoologii je spíš komické, titul na to nemám, ač teď snad alespoň blbej nejsem). Velká část hesel by si aktualizovat zasloužila či přímo aktualizaci urgentně potřebovala, další desítky tisíc jazykovou a faktickou korekci. Davidovi držím palce. OJJ, Diskuse 11. 10. 2021, 08:49 (CEST)