Diskuse:Genesis

Neměl by se tedy už článek jmenovat 1. kniha Mojžíšova? V současné podobě je to pouze zkratkovitý název, který také příliš neříká. To už by se rovnou mohl jmenovat 1M. --Dodo 19:12, 14. 2. 2005 (UTC)

Je to zvoleno 1:1 podle názvu kapitoly v ČEP. Viz také 1. Samuelova, 1. Královská, 1. Paralipomenon. O vypovídací hodnotě, si myslím, není třeba pochybovat, ale můžete vytvořit přesměrování z 1. knihy Mojžíšovy. --RaSo 19:36, 14. 2. 2005 (UTC)

Osobně jsem za psát názvy specifické pro každou knihu - Genesis, Exodus, Levitik(c)us, Numeri, Deuteronomium. tak, jak se to používá ve vědeckém světě. Od okamžiku začátku svých studií jsem pojem "1. (kniha) Mojžíšova" neslyšel. Jedná se o ryze tradiční názvy založené na starém přesvědčení, že tato knihy pocházejí z pera Mojžíšova.

Nicméně jedná se o názvy povolené, a tak nic nenamítám. Nicméně opkud už je chceme používat, jsem za to, psát je plným názvem. Protože: pokud už někdo přijde na Wikipedii a bude hledat první knihu Bible, napíše "Genesis". Pokud nenapíše toto, napíše "První kniha Mojžíšova". "1. Mojžíšova" nezadá snad nikdo. Navíc, v rámci ekumenického vydání Písma je to sice uváděno jako název, ale tam ono implicitní "kniha" je rozumněno samo sebou. V případě všeobecné, nikoli jen na Bibli zaměřené Wikipedie nikoli. Proto - pokud se nevrátíme k specifickým jménům "Genesis" atd., prosím, zuveďme srozumitelné (a tudíž úplné) názvy biblických knih, ať tomu bez problémů rozumí i ti, kdo Bibli v životě nedrželi v rukou. --Ansgar 20:04, 14. 2. 2005 (UTC)

Ač jsme o tom obsáhle diskutovali už na jiných místech, dovolím si některé věci komentovat: "od okamžiku začátku svých studií..." - to je právě to, latinským názvům Mojžíšových knih budou rozumět hlavně odborníci, čtenářům české Wikipedie více řekne tradiční název. Mohli bychom diskutovat o jiných tradičně zažitých názvech jako Nový zákon, u kterého by se dalo argumentovat podobně.

Těžko odhadovat, co zadá někdo, kdo bude hledat první knihu Bible. Že to bude "Genesis", považuji za méně pravděpodobné, asi bude hrát svou roli i fakt, že Genesis je i název známé hudební skupiny, takže ten název tak úplně specifický není.

Systém název s číslovkou byl zvolený z praktického důvodu, aby v abecedním pořádku biblických knih byly číslované knihy (nejen Pentateuchu) za sebou (např. Královské, Korintským). Myslím si, že je lepší, aby knihy, které jsou spolu spjaty, stály za sebou, než kdyby se pod D hromadily samé "Druhé...". Myslíte, že by název článku 1. Mojžíšova (Genesis) (varianta: 1. Kniha Mojžíšova (Genesis))problém vyřešil nejlépe? V první větě článku můžeme název úplně rozepsat, z První kniha Mojžíšova pak můžeme směřovat. Možná by bylo rozumné se bavit o tom, jak vyřešit další číslované knihy: 1. Tesalonickým nebo První list Tesalonickým? 1. Paralipomenon nebo První kniha Paralipomenon, příp. 1. nebo První kniha Letopisů anebo 1. Paralipomenon (První kniha Letopisů)?

--RaSo 21:15, 14. 2. 2005 (UTC)

Co se týká odbornosti; nesmírnou výhodou Wiki je to, že sem mohou do každého oboru přispět právě odborníci nebo lidé zabývající se konkrétním tématem, a tedy i prohloubit opravdu do hloubky všechny obory a hesla. Když někdo pak něco hledá, má možnost se dovědět vyčerpávající informace. A tyto informace by měly být napsány a vedeny právě odborně, nikoli "lidově" (nic pejorativního tím nemyslím) - tak, aby se člověk dověděl to, jak se věci opravdu mají a jak se jeví z hlediska odborníků. Proto si myslím, že - aplikováno na otázku biblického názvosloví - by bylo vhodnější zavést Genesis apod. (Tím nechci tvrdit, že jsem odborník, jen tolik, že se touto oblastí profesionálně zabývám).

Navíc používání "zažitých" názvů nás může přivést i k otázce, zda psát "Listy Tesalonickým", jak se uvádí v ČEP, nebo zažitý termín "Listy Soluňským", nebo Knihy Paralipomenon či zažitější Knihy Letopisů apod.

Můžeme se však přeci jen shodnout na kompromisu. Vyhovuje vám sice dlouhý, ale "vyčerpávající" název První kniha Mojžíšova - Genesis? První buď slovy nebo číslicí, jak chcete, jen bych asi trval na slovu "kniha", zdá se mi pro srozumitelnost názvu hesla podstatné. --Ansgar 16:12, 16. 2. 2005 (UTC)

Já nejsem ani odborník, ani se touto oblastí profesionálně nezabývám :-), ale mám poznámku: „První kniha Mojžíšova – Genesis“ IMHO určitě ne. Ta kniha se možná jmenuje tak, možná onak, ale určitě se nejmenuje takhle. To je totiž typický případ kompromisu horšího než obě alternativy. --Mormegil ✉ 16:28, 16. 2. 2005 (UTC)

Dík za nový příspěvek a názor. Pak tedy lze přistoupit ještě k jednomu kompromisu - přeci jen se stále pohybujeme v křesťanské oblasti, zatímco Pentateuch je na prvním místě otázka židovská a vypouštění tohoto aspektu může znamenat stranickost. Proto pokud tyto knihy nazveme podle židovské terminologie, budou nazvány svý původním jménem tak, jak je nazývajíá ti, mezi nimiž vznikly - co nestrničtějšího si přát? Co tak tedy stručně a výstižně: Berešít, Šemót, Wajjikrá, Bammidbar, Devarím? --Ansgar 17:08, 16. 2. 2005 (UTC)

Sám stále považuji za nejvhodnější použití názvů Genesis -- Deuteronomium. Názvy 1. -- 5. Mojžíšova považuji za zvlášť nevhodné, protože nejsou žádným pojmem - tím by byly v případě, že by se mluvilo o 1. -- 5. kniha Mojžíšova. Tento název však považuji za mírně zavádějící (ať už kvůli kritizovanému mojžíšovskému autorství či kvůli používaným zkratkám). Spojení názvů je na můj vkus trochu nešikovné kvůli odkazům. Sám bych neměl jakýkoli problém s hebrejskými názvy Berešít -- Devarím, avšak to už bychom rovnou mohli zůstat u zažitých českých Genesis -- Deuteronomium. --Dodo 18:42, 16. 2. 2005 (UTC)

- Jelikož se dlouho neozývala odpověď, za účelem vyřešení situace se jménem knih Tóry jsem si dovolil je přesunout pod původní jména. Budou-li námitky, prosím napište je. --Ansgar 21:20, 23. 2. 2005 (UTC)

Umazal jsem z obsahu Genesis zmínku, že jednotlivé příběhy jsou nezávislé. Myslím, že v části OBSAH by tato poznámka být nemusela, protože nebere v úvahu například Wisemanovu teorii, že příběhy byly napsány přímo patriarchy. --Břeťa 00:58, 1. 4. 2007 (UTC)

Doplnění článku

Protože jsem se v loňském roce knihou Genesis dost zabýval, doplnil jsem článek o některé konzervativní pohledy v části "datování" a "historicita" a nějaké odkazy na knihy. Omlouvám se moc, že jsem porušil nějaké drobnosti z hebrejštiny, protože na dvou místech jsou nějaké otazníky, které teď rychle neumím spravit. Doufám, že článek se tímto přispěním neposunul do nějakého nevhodného nevyváženého stavu, jsem otevřený pro další diskusi. Dnes musím končit. Břeťa Fajmon. – Tento příspěvek přidal(a) Břeťa,12:25, 1. 4. 2007 SE(L)Č

Hebrejská slovíčka jsou už opravena. – Tento příspěvek přidal Břeťa,14:29, 1. 4. 2007 SE(L)Č

Odkazy z Bible

Dosti mě překvapilo, že z článku Bible nevede žádný odkaz sem ani na jiné části. Nemohl by to někdo kompetentní doplnit? Flukas 23:00, 22. 6. 2008 (UTC)

V článku Bible jsem doplnil odkazy na jednotlivé biblické knihy. --Břeťa 26. 11. 2008, 12:29 (UTC)

Odkazy směřují z boxu na konci článku. Jiným způsobem problematické vzhledem k rozdílnému chápání biblického kánonu v různých církevních tradicích. --Dodo ✉ 26. 11. 2008, 13:12 (UTC)

Dodo, skvěle jste ten článek Genesis přepracoval; doplnil jsem několik drobností jen formálně; ještě stojí za zvážení, zda nějak nespojit odstavce "obsah knihy" a "struktura knihy". Zde se projevuje nevýhoda těch vrstevnatých příspěvků -- v obsahu knihy se mluví o cyklech, ve struktuře jsou tyto uvedeny znovu a mnohem přesněji.

Podle logiky, kterou článek od chvíle, kdy jsem jej založil a Ansgar výrazně rozpracoval, měl článek v těchto bodech jistou logiku. Obsah knihy hovoří o tom, co se v knize píše, tj. příběhy, které v ní lze nalézt. Struktura knihy pak chce hovořit o literárním členění knihy z formálního hlediska. Cykly se u Geneze rozumí cykly příběhů, tj. abrahámovský, (izákovský), jákobovský a josefovský. Je to terminus technicus, který se nekryje se strukturou tvořenou tóledót (která je dle všeho redakčně druhotná a pozdější oproti původně zřejmě samostatným cyklům). Současná podoba je tedy logicky správná. --Dodo ✉ 29. 11. 2008, 15:35 (UTC)