Diskuse:Frakční destilace

Prosím vás, přesně takto se průmyslově destilace NEDĚLÁ! V průmyslu se provádí zpravidla kontinuální rektifikace. Opravdu nelze odebírat z "nějakého" místa podél kolony produkty a nelze je takto dělit podle bodů varu. Toto se učí na ZŠ ale takhle to nefunguje! Nemám čas to opravovat, ale čtenář by měl vědět, že čte nesmysl. Viz např.

Šnita D.: Chemické Inženýrství, skriptum VŠCHT Praha, 2005, kap. destilace a rektifikace, str 223. dostupné elektronicky na stránkách nakladatelství VŠCHT: http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-589-7/pages-img/

85.207.212.6 31. 8. 2015, 12:29 (CEST)

Sloučení

Z textu to vypadá že Rektifikace (chemie) a Frakční destilace jsou velmi podobné až totožné termíny.--Vojtěch Dostál (diskuse) 9. 12. 2018, 18:33 (CET)

Sloučení

Sloučení určitě podporuji, ale ne z toho důvodu, že by šlo o shodné termíny. Jak už upozorňuje pan kolega nahoře a odkazuje přitom na věrohodný zdroj. Frakční destilace je vsádková operace, kdy se do kotle napustí vádka. Ta s zahřeje na bod voru a nádledně se odděluje část směsi destilací až po nějakou teplotu - frakce 1. Přepne se ventil a další část se destiluje a jímá do další nádoby - frakce 2 atd. Až v kotli zůstane jen zbytek. To, o čem se ve spodním článku mluví, je kontinuální rektifikace (zcela odlišný proces) a není to frakční destilace. Ten, kdo to psal, má velký maglajz v pojmech. Ty kolony na obrázku jsou kontinuální rektifikační kolony, to vám poví každí technolog nebo chemický inženýr. Rektifikace je už na wiki (i když dost stručně na nepřesně) popsána. Jde o mnohastupňovou destilaci, která je kontinuální. A ano, ta může zahrnovat dělené i na frakce, ale pak jde o kontinuální frakcionační kolonu. Autor tedy motá dohromady jednostupňový přetržitý proces (obvyklý v laboratoři) a v druhém případě mnohastupňový (mnoho fázových rovnováh zapojených do serie) kontinuální proces, obvyklý v průmyslu. Důrazně bych doporučoval oba pojmy odlišit v rámci jednoho článku. Adam 94.113.93.116 24. 12. 2019, 22:42 (CET)