Diskuse:Finsko

Z hesla Finsko byla v období od 1. do 14. července 2005 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … území Finska se každý rok zvětšuje asi o 7 km²?“

Rozloha a počet obyvatel Finska

Pro zajímavost a objasnění změn, které tam provedu:

Diderot uvádí rozlohu 338 145 km2 (totéž, jako bylo zde původně v textu). Anglická, finská i švédská wikipedie uvádějí 337 030 km2 (že by opsáno z populární, leč patrně zmatené CIA Factbook?). Ovšem finský statistický úřad, na nějž se anglická wiki mimochodem odvolává

http://tilastokeskus.fi/tup/suoluk/taskue_vaesto.html http://tilastokeskus.fi/tup/suoluk/taskue_alue.html

uvádí rozlohu 338 145 km2 a rozlohu souše 304 473 km2, stejně jako Diderot. Přidržím se tedy té.

Pokud jde o počet obyvatel,tak finští statistici uvádějí ke konci roku 2003 obyvatel 5 219 732, dám tam tedy 5 220 000. --Radouch 19:09, 21. 10. 2004 (UTC)

Zásuvky

Zásuvky ve Finsku jsou jiné, než se používají u nás. Pozor, nemusí vždy česká zástrčka pasovat do finské zásuvky. Našel jsem i obrázky, takže jsem se setkal s typy C a F, ale i s něčím co vypadá jako D (což nevím jestli to vůbec je zástrčka na proud). Možná, že se používají i jiné typy zásuvkek. Když jsem si vzpoměl na to, jaké měl kamarád problémy se zásuvkou v Laponsku, tak jsem nemohl nereagovat.

Jsou jiné, protože nemají kolík. Ale používám je naprosto normálně a nikdy jsem se nesetkal s problémem. Možná jste narazil na nějakou raritu. --Miraceti ✉ 09:48, 24. 4. 2005 (UTC)

Netvrdím, že to je pravidlo. Akorát podotýkám, že pokud má člověk zástrčku kulatou, tak může narazit. Já vím, že se jiz používá zástrčka, která ení kulatá a je připracená na tvar G, ale se zástrčkou (vlevo) u typu E je problém (né tak u té vpravo). ps: kde ve Finsku jsi? Já v Tampere... PaD 10:52, 24. 4. 2005 (UTC)

Jak říkám, za těch pár let jsem ještě nenarazil. Jsem taky v Tampere. --Miraceti ✉ 11:07, 24. 4. 2005 (UTC)

Saimaa

Zajímalo by mě jak to 5. v Evropě, podle mě buď čtvrté jako velká Saimaa 4377 km² po Ladožské jezero, Oněžské jezero a Vänern. Nebo vlastní Saimaa 1377 km² šestá ještě po Čudské jezero a Vättern? Netroufám si to opravovat v tak hezkém článku, ale prosím o zvážení. Mircea 15:01, 30. 12. 2005 (UTC)

Ta informace pochází z en:Saimaa. Z velikostmi finských jezer je problém, protože nikdo pořádně neví, co je ještě jedno jezero a co už ne. Poměrně často se stává, že jedna a tatáž plocha se jmenuje na jednom konci nějak a o 100 km dál jinak. Český článek Saimaa, který vznikl později, uvádí 4. místo. V tomto článku to přepíšu, ať jsme konzistentní. --Miraceti ✉ 15:12, 30. 12. 2005 (UTC)

Historie: Kalevala

Chtěl bych jen objasnit mnou provedené změny.

Jsem na wikipedii nový a nevím do jaké míry by to mohlo předchozí participující autory zajímat. Kalevala je epos, který nevznikal ze dne na den. Až se naučím trochu editovat, rozvedu pahýl, co o ní zatím existuje. První vydání je z roku 1833: Pra-Kalevala. V roce 1835 vyšla Stará Kalevala a teprve z roku 1849 pochází verze jakou známe dnes. Proto jsem uznal za vhodné uvést jako v textu zmíněný "milník" úplně první vydání a uvést i rok vydání výsledné podoby. Ocean Soul 13:59, 31. 3. 2006 (UTC)

Velkoknížectví

Jirko, VítVít má pravdu – velkoknížectví je správně, ostatně veliký kníže je mnohem vyšší titul než velkovévoda. Rusové to nazývají Великое княжество, Němci Großfürstentum. Na českém netu je to často špatně. Jirka O. 13:37, 3. 1. 2008 (UTC)

Věděl jsem, že se někdo ozve, proto jsem už psal vysvětlení. --Miraceti 13:40, 3. 1. 2008 (UTC)

Ok, já jen podotýkám, že výrazem Grand Duke označují Anglosasové často i moskevského velkoknížete, kterému jinak než velkokníže v češtině neřekneme. Samozřejmě mají i termín Grand Prince. Jirka O. 14:07, 3. 1. 2008 (UTC)

Tak můj zdroj taktéž potvrdil velkoknížectví, čímž se to vyřešilo. --Miraceti 08:09, 4. 1. 2008 (UTC)

Jen bych dodal, že to velkovévodství možná pochází z latinského ducatus, které se pro Finsko používalo ještě za švédské vlády. Nejsem latiník, ale la:ducatus má interwiki de:Herzogtum a en:duchy. Na druhou stranu, švédové také někdy používají Storfurstendömet - velkoknížectví i pro období vlády švédska, jinde ale zase hertigdöme --Miraceti 08:27, 4. 1. 2008 (UTC)

Titul českého knížete ve středověku taky zněl většinou dux Bohemorum, tedy vévoda český, a jen zřídka princeps Bohemorum, kníže český. Důležité v tomto směru je, jak zní naše odborná terminologie – pro dux Bavariae budu užívat bavorský vévoda, pro dux Poloniae, polský kníže. Finské velkoknížectví jsem jednou hledal kdesi ve slovnících, když jsem to potřeboval ke korekturám jakési knihy – proto to vím. Jirka O. 08:39, 4. 1. 2008 (UTC)

Jo, já to minimálně pro období ruské vlády beru. Otázkou je, jak to nazývat pro období švédské vlády. --Miraceti 09:23, 4. 1. 2008 (UTC)

Velkovévodství

Revertoval jsem změnu na velkoknížectví. Zdroj k tomu dodám večer. Co se týče překladu, velkoknížectví plyne z ruského Великое княжество, ale finské Ruhtinaskunta se vcelku běžně překládá jako oboje. Do angličtiny se překládá většinou jako Grand Duchy, i když velkoknížectví by spíše odpovídalo pojmu Grand Principality. Nijak extra na tom netrvám, jen bych rád, abychom se příliš neodlišovali od používaného názvosloví. Zdroje rozhodnou. --Miraceti 13:39, 3. 1. 2008 (UTC)

pokračování na Diskuse:Velkovévodství --Kolomaznik 16. 9. 2009, 19:29 (UTC)

Recenze

Článek na první pohled působí úhledně, ale v některých sekcích zcela chybí obrázky. Dále v bodech:

1. je třeba rozšířít úvod - úvod by měl poskytnout rychlou informaci čtenáři který neche číst článek celý, a mělo by se de facto jednat o shrnutí, čili z každého odstavce kousek
2. nejsem si jistý, ale píš se mezi lomítkem mezera - myslím ted na hustotu zalidnění v infoboxu
3. ad evangelická luteránská církev - myslím si, že by tenhle článek mohl existovat, možná by stačil jen fix link
4. nevím jestli je vhodné, aby linky na "hlavní článek" jednotlivých sekcí byli červené - když je Finsko mezi dobrými články
5. doplnit zdroje, tam kde potřeba
6. výraz "trocha obdělávané půdy" se do Dobrého článku nehodí - nutno upřesnit, nejlépe procenty
7. výraz "někdy krutými zimami a relativně teplými léty" se hodí spíš na wikiprózu - mělo by to být trošku exaktnější
8. tabulce průměrných teplot ve Finsku chybí zdroj
9. je divné, že oddíl geografie se věnuje hlavně podnebí

meziuložení, je tam ňákej technickej problém. --Juan de Vojníkov 21:45, 3. 1. 2008 (UTC)

Tak jelikož se k tomu Juan po meziuložení nějak nemůže dostat, tak jsem na to kouknul já (neříkám, že je to úplné):

1. Bude potřeba něco udělat s odkazy na neexistující „hlavní články“, založit nebo odstranit - vůbec mám pochybnosti o tom, jestli by to měl být hlavní článek, pod tímto termínem si představím spíše tento článek oproti Kultuře ve Finsku, spíš bych dal přednost šabloně Viz též
2. článek obsahuje velké množství neozdrojovaných statistických dat, přitlačit na reference
3. vůbec se mi nelíbí sekce Další poznámky, její obsah je spíš věcí těch článků, na které odkazuje
4. Postavení v mezinárodních žebříčcích - poměrně silně zavání POVem, jsou tam uvedeny jen statistiky, ve kterých si Finsko vede dobře, navíc už jsou poměrně zastaralé a ty poznámky mají jen malou vypovídací hodnotu, vůbec nic neříkají o použitých metodách atp., navrhuji ty použitelnější rozpustit v textu (nejlépe v sekci politika) a se zbytkem se prostě rozloučit
5. úplně mi tam chybí sekce sport
6. Ty svátky jsou takové nejasné - například co znamená sekulární svátek? A proč jsou ty svátky co jsou, vlastně svátky? Neděle - mám z toho pocit, že neděle jsou tam asi tak stejným svátkem jako v Čechách, nebo se mýlím? Jestli se nemýlím, tak nevidím důvod to tak neohrabaně popisovat. Otevírací doby - od kdy tento zákon platí, vztahuje se pouze na obchodníky nebo i na průmyslové továrny, kadeřnictví, ...?
7. celá kultura je taková celá bodová - v čem se liší Joulupukki od Santy, Ježíška, jaká je jeho symbolika? Proč jmenujeme zrovna ty dva spisovatele, to finové nemají nic lepšího než autorku příběhů pro děti? Co z Kalevaly dělá národní epos? Proč se Aalto považuje za největšího architekta (má snad dva metry dvacet?), kdo ho za něj považuje?
8. Demografie - ten první odstavec mi přijde spíše jako ukázka z fantazy knih, než encyklopedický popis; jakým jazykem se mluví v Laponsku, laponštinu? jak se liší finské církve od těch ostatních, když je potřeba zdůraznit, že jsou finské a to dokonce velkým písmenem? Co je to valstně ta církevní daň, jde státu, konkrétní církvi, ke které se hlásí, nebo se to přerozděluje? Jaké je vlastně rozložení obyvatelstva ve Finsku? Odkud kam a proč došlo k přesídlení? Nemám vůbec potuchu o tom, jak jsou na tom severské země s přijímáním uprchlíků.
9. Ekonomika - Takže zhruba jaké je DPH na hlavu? Věta „…hlavně zpracování dřeva a kovů, strojírenství a odvětví telekomunikací (jmenujme firmu Nokia) a elektroniky.“ zavání reklamou na Nokii, ta ať má spolu s dalšími významnými finskými výrobci samostatný odstaveček. Cože, Finové vyvážejí HDP, a kam prosím vás? Co jsou základní produkty zemědělství ve Finsku, kukuřice to asi nebude. O provázanosti a vůbec vztahu s EU bych to probral víc.
10. Administrativní dělení - Jaké jsou vlastně pravomoce krajů. Taky mi není jasné Alandy mají rozsáhlou autonomii a přesto řadu věcí, které přísluší krajům řeší finská vláda, to mi nějak nejde dohromady? Jak může pro někoho platit Evropská ústava, když pokud vím, žádná není? Jsou obce nějak omezeny ve výši výběru daní, jako například nějaký strop?
11. Politika - Jaké pravomoci má prezident? Kolik ministerstev Finsko má? K těm stranám by to chtělo články. Jaké trendy jsou viditelné?
12. Historie - Doporučuji přehledně rozdělit na jednotlivé historické etapy. WW2 je trochu POV, pokud vím, tak zrovna ohledně Zimní války a kdo za ní mohl se na wiki vedla flame. Nemyslím si, že by rozpad SSSR v roce 1991 ještě někoho překvapil...
13. Geografie - tady by mělo být zmíněno něco o geologii, řekách, městech, délky hranic s jednotlivými státy, délka pobřeží, ...
14. úvod nechť shrnuje to nejzásadnější z článku, to zatím neplní-- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Reaperman (diskuse • příspěvky)

Neověřeno

Článku evidentně chybí nějaké zdroje.--Kozuch 12. 8. 2008, 16:42 (UTC)

Čuchonsko

Finská republika (zastarale Čuchonsko) ?? To asi ne. Je vůbec tenhle antikvární tvar v úvodu nutný? --RomanM82 (diskuse) 2. 4. 2014, 19:11 (UTC)

On to zas tak starý název není, používá se i v Ottově slovníku naučném. Třeba u Talinu máme uvedený podobně starý historický název. (Takže mám spíš pocit, že stáří není to, co u tohoto názvu irituje.)

Jestli úvod je správné místo, kde má být tenhle zastaralý název uveden, to si nejsem vůbec jistý. Je to ale obecný problém. Sám nejsem nadšený z toho, že se fakta týkající se názvů, nikoli předmětu samotného (např. exonyma, historické názvy apod.), téměř výhradně dávají do úvodu, a to hned na začátek (například u německých exonym míst v Česku je to často také hodně podivné). Taková je ale dosavadní praxe. Třeba se někdy změní. Miraceti 2. 4. 2014, 20:17 (UTC)

Náboženství

"Nutno zdůraznit, že mezi aktivně věřící se řadí jen velmi malá část populace." Není toto trochu moc odvážné tvrzení, zvláště když k němu není uvedena jakákoliv citace? Co to je "aktivní věřící"? Účast ve farnostních volbách r. 2014 byla 15,5 procenta - tj., takové procento největší finské církve zajímá její činnost. To je sice menší, ale určitě ne "velmi malá část" populace. 46.183.67.251 3. 9. 2017, 15:53 (CEST)

Editujte s odvahou. Nejlépe s využitím věrohodných zdrojů. --Remaling (diskuse) 3. 9. 2017, 15:57 (CEST)

Administrativní dělení

Vidím špatně, nebo je tam teď Administrativní dělení dvakrát?--86.49.117.138 29. 8. 2020, 09:49 (CEST)

Santa Claus

Jestli moc Finy nechceme urážet, není vhodné psát o Joulupukkim jako o variantě Santy Clause, spíše jen že mu je vizáží podobný. Tradice joulupukkiho je ve Finsku mnohem delší než že by byl nějakou variantou moderního komerčního fenoménu. 46.183.67.251 27. 5. 2021, 11:36 (CEST)