Diskuse:Elektronvolt

obor: *nespecifikován*
Kvalita: nejlepší článek	Tento článek již dosáhl úrovně nejlepších článků. Stále však můžete přidávat nové informace.

Článek byl 22. 7. 2009 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 5. 8. 2009 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Z hesla Elektronvolt byla v období od 1. do 14. května 2009 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … energie pohybu letícího komára je přibližně bilion elektronvoltů?“

Článek týdne

Tento článek byl v 42. týdnu 2013 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Připomínky

Připomínky:

chtělo by to více praktických příkladů (něco ve stylu en:Electron volt#As a unit of energy, možná i nějakou tabulku - klidně něco stvořím, ale dávám zatím k diskusi kam s ní)
V článku jsou používánu eV, keV a GeV, ale není moc jasné proč se to střídá (je nějaký úzus, že Planckova energie se vyjadřuje raději v GeV než v eV, zatímco u jiných veličin je tomu jinak?)

--Postrach 19. 3. 2009, 22:18 (UTC)

Doplněna sekce Velikost jednotky. Co se týče Planckovy energie, asi na tom příliš nezáleží, s jakoukoliv předponou to bude nepředstavitelně velké číslo. V ostatních případech se obvykle, tak jako v SI, používá nejbližší menší exponent dělitelný třemi a k němu příslušná předpona. --egg ✉ 20. 3. 2009, 00:54 (UTC)

IMHO na nejlepší je třeba zdroj za každý vzorec a za každé číslo ve správné citační šabloně--H11 21. 3. 2009, 10:12 (UTC)

Bóže proč na každý vzorec? Vždyť to jsou úplně elementární obecné znalosti. Snad nikdo nebude zpochybňovat, že foton má energii $\hbar \omega$ , a kdokoli si to může ověřit v jakémkoliv textu na to téma. Za každé číslo? I když hodnota přímo vyplývá z předchozích čísel a uvedených vzorců? To snad ne. K základním konstantám by se přesné hodnoty CODATA hodily, to udělám. Citační šablony prozkoumám a použiju, to ano. --egg ✉ 21. 3. 2009, 11:02 (UTC)

Nejde tak ani o to jestli by je někdo zpochybňoval, ale nejsem si tak jist jestli všichni mají ony elementární obecné znalosti, a případný ref by to jistě IMHO nezkazil. Pak k definici vyhláška z roku 2000 [1] /no jo metrologie je moje:-)/ Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron při průchodu potenciálním rozdílem 1 voltu ve vakuu je podle mě i lepší (přesnější)...--H11 21. 3. 2009, 11:13 (UTC)

Ano, přesně taková definice je v referenci 1 (NIST). Nechtěl jsem týž ref dávat i za druhou i za třetí větu, jednou by to mohlo stačit. Mezi slovy „rozdíl potenciálů“ a „napětí“ nevidím rozdíl, snad jen že napětí je laikovi srozumitelnější. Zmínka o vakuu definici upřesňuje, to je pravda, protože v jiném prostředí by na elektron působily další vlivy. Nejsou-li tyto vlivy zmíněny, rozumí se podle mě implicitně, že tam nesmí být. Ale bránit tomuto upřesnění nebudu. Refovat $E=mc^{2}$ apod. podle mě patří do jiných hesel, která se tím přímo zabývají. Neopisoval bych takovou referenci do všech hesel, kde je vztah zmíněn. --egg ✉ 21. 3. 2009, 13:00 (UTC)

Ok , pak jestli by se za tuhle (místo téhle) věty I zde je 1 eV často poměrně malá energie, takže se používají větší násobky a předpony: 1 keV je tisíc eV, 1 MeV je milion eV, 1 GeV je miliarda eV, 1 TeV je bilion eV. nehodila tahle část z polské wiky [2] já bych to tam dal, je to přeci jenom o jenotce a tak není moc toho co k ní napsat...a ještě po vzoru http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Elektronenvolt&action=edit německé {{Infobox fyzikální jednotka}}...--H11 21. 3. 2009, 13:16 (UTC)

Tabulku násobků ne, tu dostatečně nahradí hyperlink na předpony v SI. Cílem není naplnit článek balastem, aby byl dlouhý, má být hlavně srozumitelný a přehledný. Infobox ne proboha. A ta definice s „potenciálním rozdílem“ se mi dost nelíbí, raději bych dal referenci v angličtině. „Potenciální“ znamená něco, co být může a nemusí. „Potenciálový“ znamená související s potenciálem. Proč tam nemůže zůstat naprosto srozumitelné a přesné slovo napětí? --egg ✉ 21. 3. 2009, 14:03 (UTC)

Já bych refoval co nejvíce česky pokud to jde..., a vyhláška ministerstva obchodu mi přijde dostatečně důvěryhodná, ale hádat se o to nechci...moc na tom nezáleží a znamená to to samé, proč ne infobox?--H11 21. 3. 2009, 15:41 (UTC)

Upřesnil jsem všechny hodnoty dle CODATA 2006 včetně standardních odchylek. Bez odchylek zůstaly jen vypočtené hodnoty, které CODATA explicitně neuvádí, ty jsem označil symbolem zaokrouhlení. Citace přepsány do řádných šablon. Pokud nerozporuješ, že mnou uvedená definice je ekvivalentní té ministerské, tak můžeme nechat tuto definici s českou referencí, jak je to teď. Infobox zabírá spoustu místa a nepřináší prakticky nic navíc proti úvodnímu odstavci. Navíc zde infoboxy tohoto druhu vůbec nemáme, nikdy jsme je neměli, musely by se zavádět plošně a já jsem tedy proti. --egg ✉ 21. 3. 2009, 17:32 (UTC)

Na základě prosby [3] přidávám následující doporučení:

Poslední věta prvního odstavce úvodu není úplně korektní. Soustavy s normalizovaným elementárním nábojem mají sice jednotky energie přepočteny podobně jako eV, ale všechny mají svébytné jednotky, a to včetně jednotek energie. Udávání všech jednotek v eV je stejným příkladem "fyzikální hantýrky" jako jejich udávání jako "bezrozměrných" - fyzik ví, co se tím míní, ale v encyklopedii by to být nemělo.
Platnou normou pro veličiny a jednotky jsou nyní normy řady ČSN ISO 31 (postupně nahrazované řadou ČSN ISO/IEC 80000). V Části 9: Atomová a jaderná fyzika tato norma u tří položek povyšuje význam vedlejší jednotky eV nad hlavní jednotku J: jedná se o energii radioaktivní přeměny alfa resp. beta a o maximální energii částic beta. Výslovně se uvádí, že tyto veličiny se obvykle vyjadřují v elektronvoltech. Možná by to chtělo uvést ještě před odstavcem "Energie fotonů". Pokusím se ještě získat podobnou informaci z Části 10: Jaderné reakce a ionizující záření, kterou momentálně nemám k dispozici.
Kdyby bylo potřeba uvést reference:

ČSN ISO 31-9 Veličiny a jednotky - Část 9: Atomová a jaderná fyzika. Položky 9-38 až 9-40. Český normalizační institut, Praha 1996
Slovo "měření" v nadpisech je zavádějící, mělo by se nahradit např. slovem "jednotky" nebo "vyjadřování".
V odstavci "Měření hmotnosti" by chtělo nějak zdůraznit, že MeV/c² jsou jednotky, ve kterých se ve fyzice elem. částic standardně udává jejich klidová hmotnost, protože na wikistránkách o elem. částicích jsou naopak wikilinky na stránku eV.
K odstavci "Měření teploty": S udáváním teploty v eV jsem se v případech, který je jako ilustrace uveden, nesetkal. Spíš se naopak namísto charakterizace dané látky nebo záření teplotou používá energie (a někdy se udává v kelvinech). Teplota je totiž velmi "choulostivá" veličina, která k rozumnému definování vyžaduje rovnovážný stav, kdežto energie částic (střední, střední kvadratická, nejpravděpodobnější apod. - podle potřeby) takto omezena není. Vzájemné nahrazování energie a teploty se někdy používá zpravidla jen u charakterizace záření, zde se však jedná o specifická rozšíření pojmu teplota - viz Teplota#Teplota v optice. Myslím, že pro článek o eV je daný oddíl postradatelný a jeho vypuštění by naopak zamezilo zavádějícímu chápání "ekvivalence" teploty a energie.
Z formálních věcí se mi nelíbí tečka násobení u paty číslic (kde se v anglických textech používá jako desetinná tečka) - doporučuji nahradit pomocí \cdot. Ostatní jazykové a formální připomínky nechávám formalistům (jen na okraj - refování každého evidentního tvrzení nebo vzorce považuji za blbost).

Přeji hodně sil a úspěch ve snažení o zlatý puclík, byla by to první stránka z fyziky. (Kdyby formalisté příliš "prudili", doporučuji převést snažení z NČ na DČ - i tak by byl z fyziky první.)--Petr Karel 23. 3. 2009, 12:37 (UTC)

A ještě drobnost: je třeba odstranit "zdvojenou" jednotku J v úvodu. --Petr Karel 23. 3. 2009, 12:42 (UTC)

Díky moc. Připomínky jsem buď zapracoval nebo dal na TODO list. Jediná, kterou jsem nezohlednil, je k té termodynamické teplotě. Běžně se to používá ve fyzice plazmatu, kvark-gluonového plazmatu, při popisu událostí po Velkém třesku. Prostě tam kde nám charakteristická energie na jednu částici řekne na první pohled víc, než teplota v arbitrárních jednotkách jako jsou kelviny. Pod teplotou sto milionů kelvinů (či stupňů Celsia) si málo kdo dokáže něco představit. Podle energie například poznáme, jaké jsou šance částic na tunelování přes coulombovskou bariéru a tedy na zahájení fúze. Přesto skutečně jde o teplotu, ať už plazmatu v tokamaku či v jádru Slunce. Viz např. A Dynamo of a Plasma, dokonce se tam píše přímo o elektronvoltech, neobtěžují se uvádět správně

\mathrm {eV} /k

. --egg ✉ 24. 3. 2009, 09:38 (UTC)

Hmotnost

Nelibi se mi u obrazku z prototypem kilogramu popisek, ze kilogram ma hmotnost xy eV. Po precteni prislusne kapitoly samozrejme pochopim, o co jde. Ale popisek obrazku proste "micha hrusky s jabkama". Co treba dat hmotnost do uvozovek? Nebo jeste pridat 1/c^2? --Jx 1. 4. 2009, 15:46 (UTC)

TODO list

Seznam, co je třeba v článku vylepšit, udržuje egg na základě diskuse.

Přidat informace o historii jednotky do nové sekce. Pomozte, prosím, s hledáním v literatuře.
Založit sekci s pracovním názvem Fyzikální latina (či hantýrka, slang), do které se přesunou spíše slangové věci jako psaní $\mathrm {eV}$ místo $\mathrm {eV} /c^{2}$ , měření všeho v elektronvoltech apod. hotovo
Nemyslím si, že by to bylo na samostatnou sekci, spíš bych uvítal jeden odstavec bez názvu, kde by se ten slang uvedl a vysvětlilo by se, jak to fyzici myslí - jestli to chápu správně, tak jde o řečové zkratky, které si profesionálové umějí domyslet na základě nějakých znalostí, které sdílejí. Jinde bych doporučoval slang nepoužívat. Článek není primárně určen zkušeným fyzikům a obecně se slang na WP nepodporuje.--Ioannes Pragensis 24. 3. 2009, 10:07 (UTC)
Jenže ono se to tak celkem často používá v různých napůl popularizačních textech apod., viz například link A Dynamo of a Plasma, který jsem dával výše pro Petra Karla. Mým cílem při psaní tohoto hesla mimo jiné bylo, aby tomuto typu textů porozumělo více lidí. Myslím si, že to na samostatnou sekci je. --egg ✉ 24. 3. 2009, 19:04 (UTC)
Přeformulovat zmínku o $E=mc^{2}$ , aby nepředpokládala ani nepopírala koncept relativistické hmotnosti. hotovo
Dodat aspoň odstavec o metodách měření – příklad s fotoefektem.
Speciální sekci o normách? Možná spojit s historickou sekcí.
V místě HTML komentáře čtyřhybnost dát pro jistotu upozornění, že vztah neplatí pro částice s klidovou hmotností. Místo toho platí $E^{2}=\left(mc^{2}\right)^{2}+\left(pc\right)^{2}$ a to se taky dobře počítá v eV! hotovo

--egg ✉ 24. 3. 2009, 08:54 (UTC)

Obávám se, že k historii nic nenajdeme. Hledal jsem dost dlouho a na Internetu nic není. Vypadá to, že tahle informace je pro lidstvo již efektivně ztracena. Jednotka se jistě objevila až po objevu (pojmenování) elektronu (90. léta 19. století). Je možné, že se objevila poměrně brzy, protože pokusy s elektrony se dělaly v katodových trubicích, kde byly elektrony urychlovány a bylo třeba jejich energii nějak vyjádřit. Volt v té době jako jednotka už existoval (dost se laborovalo s jeho definicí, ale zjevně byl už v elektrotechnice zaběhnutý. Miraceti 3. 4. 2009, 10:32 (UTC)

České zdroje

Všiml jsem si v referencích, že většina zdrojů je v angličtině, Já jsem náhodou narazil na tento pojem u kosmonautiky (viz heslo Proton (družice) ), kde dr Codr popisuje v knize Vesmírné ostrovy důvod vypouštění družic kvůli měření předpokládaných milionů elektronvoltů z vesmíru, ve výkonných urychlovačích částic na energii 70 miliard elektronvoltů atd... A pak jsem hledal k Protonům i weby a našel jsem jak české definice jednotky Elektronvoltů, tak mnoho povídání o historii. Možná by se pár odkazů a tvorba kapitolky Historie mohla hledat v těchto oblastech. --Zákupák 11. 4. 2009, 09:06 (UTC)

upřímně já kvůli historii elektronvoltu prošel půl vědecké knihovny v olomouci, nemohl by jsi být trochu bližší? --H11 11. 4. 2009, 09:38 (UTC)

Nu na druhé stránce SEZNAMu je těch zajímavých odkazů několik, třeba:

A jeden knižní jsem uvedl v hesle Proton (družice). Nijak jsem to nestudoval dál, nicméně o výskytu těchto citací se mohl napsat alespoň krátký odstavec, třeba Historie používání pojmu. A pár jich použít v odstavci reference, aby ta převaha anglických byla narušena.--Zákupák 11. 4. 2009, 10:18 (UTC)

O historii jednotky elektronvolt tam nevidím nic. --egg ✉ 11. 4. 2009, 13:17 (UTC)

[4] z téhle je citováno v té stránce od miracetiho, a nejspis v ní ta historie je, ale nevím kde tu knihu sehnat --H11 13. 4. 2009, 18:11 (UTC)

Odkaz: STAROBA, Pavel. Přirozená soustava jednotek [online]. Praha: České vysoké učení technické, 2008-09-29, [cit. 2009-04-08]. [| Dostupné online.] Vede do prázdna.

Obrázek

Moc díky Miracetimu za obrázek Electron volt cs.svg k úvodnímu odstavci! (Já připravuji ještě jeden obrázek a kapitolku, jak se pomocí brzdného napětí dá měřit energie elektronů.) Nemám teď po ruce SVG editor, tak pro Miracetiho nějaké poznámky:

Prohodil bych použití červené a modré barvy. Připojovací vodič kladného pólu DC zdroje bývá červený, záporný modrý, takže stejný barevný kód bych očekával u el. náboje.
Všechna znaménka minus jsou menší než plus, což zvláště v malém náhledu poněkud vadí. Možná jsou to spojovníky a ne minus.
Nějak vyznačit, že hodnoty v eV jsou kinetická energie.
Místo svorky v dolní části bych možná naznačil elektrotechnickou značkou, že elektrody jsou připojeny na DC zdroj napětí. Na tom ovšem nijak netrvám, i svorka je IMHO srozumitelná.

--egg ✉ 29. 4. 2009, 11:12 (UTC)

Není problém, barvy drátů mě vůbec nenapadly. Ale je to logické.
To je problém s renderováním. Ale dá se to snad opravit. Z pohodlnosti jsem mínusy a plusy napsal jako text a to dělá bordel.
Jasně, sice nevím, kam to narvat, ale dá se. Ale s těmi letícími kuličkami je větší problém. Zmíním dole.
Taky se dá. Svorka byla spíš taková nouzovka. Nechtěl jsem to komplikovat.

A teď k tomu zásadnímu: Rozfázování pohybu částic neodpovídá pravidelnému snímkování, jak by se dalo čekat. Ve skutečnosti částice zrychlují, což obrázek zrovna moc neukazuje. Nebyl by problém je nakreslit tak, aby to zrychlování připomínalo. Problém ale pak bude, že elektron, mrška, zrychluje mnohem rychleji. Napětí 1 V ho urychlí na mnohem větší rychlost. Dráhu mezi elektrodami tak proletí za mnohem kratší dobu než proton. A teď, babo, raď. Co je horší? Miraceti 30. 5. 2009, 22:43 (UTC)

Tak jsem se s tím popral. Snad jsem všechno vyřešil a nezamotal jsem tam nové chyby. Zkoukni to. Jen řešení třetího bodu jsem odsunul do popisku, to by mělo stačit. Miraceti 31. 5. 2009, 20:25 (UTC)

Zpětný převod

Zpětný převod z úvodu mažu. V žádné literatuře není zvykem ho uvádět a není to žádná přidaná hodnota k textu. To číslo se v praxi nepoužívá. Místo násobení $6,24\cdot 10^{18}$ se prostě dělí $1,602\cdot 10^{-19}$ . Jedno často používané číslo si člověk i zapamatuje, ale proč si motat hlavu dvěma číselně chlupatými konstantami, když jsou navzájem bleskově převoditelné a slouží k témuž účelu. Nejlepší článek nemá být co nejdelší, vycpávaný balastem. Předpokládá se, že čtenář takovéhoto textu umí číst čísla a provádět s nimi základní operace. Jinak prosím teď do textu nezasahovat, dnes ho budu finálně upravovat. --egg ✉ 1. 7. 2009, 14:28 (UTC)

Vyhoda zpresneni

Mi tohle prijde jako perla: "Neurčitost hodnoty elektronvoltu tedy spočívá v nepřesnosti měření elementárního náboje." Ale tedy komplet revert... OK, pojdme diskutovat. (komentar k revertu jsem cetl, dik za echo). --Franta Oashi 29. 7. 2009, 11:11 (UTC)

Neurčitost hodnoty

diskutovany text

Definici této jednotky získáme dosazením jednotkového náboje jednoho elektronu do obecného vztahu pro potenciální energii elektricky nabité částice v elektrickém poli: $E\,\mathrm {[J]} =q\,\mathrm {[C]} \cdot U\,\mathrm {[V]}$

Elektronvolt lze převést na jednotku energie soustavy SI joule, získáme jednotkovou hodnotu:

Hodnota číselně odpovídá náboji elektronu v coulombech, protože práce vykonaná na náboji elektrickou silou se počítá jako součin náboje (1 e) a napětí (1 V).

Neurčitost hodnoty elektronvoltu tedy spočívá v nepřesnosti měření elementárního náboje.

Stejnou energii získá při pohybu v elektrostatickém poli i jiná částice se stejně velkým nábojem, například proton či mion.

Podle uvedeného obecného vztahu neurčitost energie částce v poli spočívá v nepřesnosti měření jak jejího náboje, tak i působícího potenciálu. Výhoda této jednotky se projeví především v částicové fyzice, kdy se nepřesnost omezí apriorní znalostí hodnoty elementárního náboje: Hodnota energie sledované částice v elektronvoltech už tedy závisí pouze na přesnosti měření napětí, resp. měření intenzity elektrického pole v daném bodě. Kinetickou energii pak částice o náboji e získá při pohybu podél dráhy s díky silovému působení pole o intenzitě E. Měří se pak buď energie částice o přes její rychlost v, resp. změna rychlosti, při apriorně známém prostředí (poli), anebo vice versa neznámé pole při známé energii (rychlosti) částice: To buď při opět apriorně známé hmotnosti eletronu m, nebo naopak neznámé částice.

Jde tedy o vyjádření energie pomocí obvyklých vztahů běžné mechaniky:

E=e\cdot U=e\cdot E\cdot s=1/2\cdot m\cdot v^{2}

situace s narůstajícími rychlostmi snadno zkomplikuje vlivem relativity.

diskuse

Oashi dosti překopal úvodní sekci, ale fakticky špatně, tak jsem to vrátil, vysvětlíme si to nejdřív tady. Hodnota voltu je stanovena soustavou SI zcela přesně, není třeba ji měřit. Volt je m²·kg·s⁻³·A⁻¹, přičemž všechny tyto základní jednotky SI mají hodnoty určené definicí. Naopak elementární náboj v SI není určen dohodou a musí se měřit. Proto je v doporučení CODATA 2006 (str. 85) jeho hodnota uvedena včetně relativní chyby $2,5\cdot 10^{-8}$ , přičemž přesně stejnou hodnotu i relativní chybu má hodnota elektronvoltu (na téže stránce). Hodnota voltu tam nikde není právě proto, že je přesně dohodnutá a měřit ji nemá smysl. Původní verze článku tedy byla správně a nevidím důvod pro opravu. --egg ✉ 29. 7. 2009, 11:19 (UTC)

1) prosim te, vykopirujes tu mou zmenenou oblast sem? To abychom se na ni mohli odkazovat, rychle do ni koukat.

To vykopirovane ale neni posledni verze! Posledni je ta revertnuta, ale tu ja uz nevidim (ackoli jsem autor, sakra), tu uz vidis uz jen ty. Tak mi to sem, prosim jeste dopln. Dik --Franta Oashi 29. 7. 2009, 12:15 (UTC)

2) Odsouhlasim ti, ze jsem nespravne/nestastne formuloval, ze "Definici této jednotky získáme dosazením..." OK, Devinice je v SI. Slo mi a) o odvozeni a b) o definci ovozenych jednotek z SI: ostatne se tento muj text krasne navazal na tu ciselnou hodnotu. Vzdyt s SI nejsem ve sporu.

3)Ostatne, kdyz ted tvrdis: "Elektronvolt lze převést na jednotku energie soustavy SI joule podle vztahu:" tak to zadny vztah neni, to neni rovnice, jen jedno cislo. ...A s tou myslenkou jsem puvodne i tady zacal, ze jsem tam ten tebou zminovany vztah chtel dopsat.

4) Takze jsem hotam dopsal, a tys ho smazal... Fakt by tam mel byt!

5) Taku tu argumentujes, ze je to "cele spatne". Ja se o definici Volu ani jeho hodnotu nehadam! Jde mi o prakticky nahled, k cemu ze je ta jednotka dobra, ze se i oficialne posetila: A ukazuji to na metodice mereni.

6) "Neurčitost hodnoty elektronvoltu tedy spočívá v nepřesnosti měření elementárního náboje." ...to mi prijde jako nesmysl, prave z pohledu mereni: Vsechny elektrony maji stejny naboj (axiom), ten uz mame zmereny doaleluja, to je ta aprioorni informace, kterou pak s vyhodou muzem pouzit. A proto se podstatne snizuje chyba mereni, ze toho proste merim mene, takze odpada aditivita chyb pri nasobeni tech velicin.

Tohle tvoj tvrzeni se musi bud nahradit tim mym ;), anebo skramentsky vysvetlit: Zduraznuji tu opet aspekt presnosti mereni, jako druhy (po malych cislech) a i mnohem dulezitejsi duvod pro zavedeni teto jednotky!

7) Dale nize pak rozebiram, jak prakticky je ta jednotka vhodna: Vzdyt ja te tam podporuju, a ne popiram! To je to prakticke ukazani, ze ta jednotka neni jen akademicka vymyslenost, ale ze ma opravdu smysl: "protože obvyklá energie jedné částice je v joulech velmi malé číslo." ...sice plati (A), ale pak je tu (B) prave ten vliv na presnost mereni: experimentalni kazdodeni praxe.

8) Takze eV se pouziva pro... co? Pro mereni, a ja taky rikam jak. A take ukazuji analogii s jinou apriorni konstantou (opet axiomaticky), ze jsou vsechny elektrony stejne tezke. A pomoci obou pocitam tu eV energii. To tam vsechno patri!

9) Obrazek je sice pekny, ale navadi k predstave, ze s nad s kondenzatoru z elektrod vyskakuji elny a plynule ekceleruji a k druhe elektrode... Jako drift skrz kondenzator. Ale tkto to urcite nefunguje, elny v vodice jen tak nevyskoci. Naopak, muj popis predvadi situaci, kdy jde o sobestacnou castici, a nase pole ji snad trosku ovlivni: Pole. Ale tu zminujes volty i uprostred toho kondiku... A drahu te castice beres prave jako vzdalenost elektrod: Spatne, prinejmensim zavadejici. Mi opravdu prijde mnohem lepsi mluvit o poli, kdyz nejake ekvi-hladiny, to uz jsme spis u eIndukce. I proto jsem zminoval potencial.

10) eV mereni na casticich jsou nutne ne z elektrody na elektrodu, ale mezi elektrodami, napric polem!

11) Zminuji sled souvisejicich pojmu: energie - rychlost, pole - ovlivneni rychlosti. I metody, jak se to dela, ze se mezi odchylky drahy (mlzna komora) nebo posun bodu dopadu na terciku (pole zapnute/vypnute).

...az tohle jsou duvody, prave ty experimenty, ktere davaji tehle jednotce vyznam!

12) Z,imil jsem rozdil mezi "pomalymi" casticemi a relativistickymi fotony. To chces zahodit?

13) Take bys mohl kus vzit a pastnout i do jine stranky: vysvetlit propojeni mezi eV - fotoefektem - excitaci v digi fotaku - EV-expozici snimku... Ale to uz je bonbonek. ;)

Muj zaver: Cece, ja bych tam to moje zase cele hned vratil! ;) --Franta Oashi 29. 7. 2009, 12:07 (UTC)

Já nějak nerozumím, o co ti jde. (Update: Během psaní reakce jsem to snad pochopil, viz níže.) Tento článek je nominován mezi nejlepší, několik měsíců se o něm diskutovalo, pilovali jsme každý detail a právě teď se hlasuje, zda je výsledek dost kvalitní. Do toho ty přijdeš a chceš hromadu věcí předělat a vysvětlovat jinak. Podle mě to téměř není potřeba. Je podle tebe v článku nějaká konkrétní faktická chyba? Pokusím se zareagovat na jednotlivé tvé body se stejnými čísly.

1 Já vidím v historii přesně to co ty, nic víc. Není potřeba to sem kopírovat, můžu se dívat rovnou do té historie.

2 a) O odvození čeho a z jakých předpokladů? b) Definici elektronvoltu už v textu máme, nic jí nechybí. Definice jiných jednotek sem snad psát nebudeme, nevidím důvod.

3 Opět tě nechápu. Rovnice to je, protože je tam rovnítko. A každá rovnice vyjadřuje nějaký vztah mezi dvěma věcmi. Tato vyjadřuje vztah: „Jeden elektronvolt je XY joulů,“ neboli převodní vztah. Ano ten je vyjádřen hlavně číslem, převodním koeficientem, ten je tam napsaný. Nerozumím, co ti na tom vadí.

4 Pokud „vztahem“ myslíš výpočet té kinetické energie

E_{\mathrm {k} }=qU

, tak ten je jednou větou vysvětlen v textu: Hodnota číselně odpovídá náboji elektronu v coulombech, protože práce vykonaná na náboji elektrickou silou se počítá jako součin náboje (1 e) a napětí (1 V). Nemyslím, že je třeba k tomu něco dodávat. Přitom předpokládám, že čtenář má základní povědomí o elektrickém poli, nemůžeme v tomto hesle opakovat celou elektrostatiku a mechaniku. Myslím, že čtenář pochopí, že ta práce vykonaná elektrickou silou se projeví jako kinetická energie částice. Ostatně ilustruje to i obrázek. Snad bychom jen mohli do úvodu pro úplnost dodat, že kromě energie je to i jednotka práce. To udělám.

hotovo

5 K čemu je jednotka dobrá, je v textu ukázáno na mnoha konkrétních příkladech včetně metodiky měření v sekci Užití při měření. Opět nemám pocit, že tomu něco chybí.

6 To není nesmysl. To je zcela pravdivé vysvětlení toho, proč převodní faktor mezi eV a J neuvádíme přesně. Je to proto, že neznáme přesně hodnotu elementárního náboje. Pochopitelně že

2,5\cdot 10^{-8}

je neurčitost dost malá, ale i tak je třeba vysvětlit, proč tam je. To aby si čtenář uvědomil, že převod eV na jouly není tak jednoduchý jako převod kilometrů na metry. Zároveň je tím řečeno, že každé experimentální zpřesnění hodnoty elementárního náboje v budoucnosti se projeví také lepší znalostí hodnoty eV ve srovnání s přesně definovaným joulem. Poslední tvá věta mě vede k tomu, žes asi chtěl vysvětlit něco jiného. Tedy že metodika měření je často taková, že skutečně porovnáváme neznámou hodnotu energie s elektronvoltem a ne s joulem. To je pravda, dost podstatná a nepříliš zřejmá. Pokusím se ji tedy více zdůraznit v sekci Užití při měření.

hotovo

"Neurčitost převodního koeficientu mezi elektronvoltem a joulem tedy spočívá v nepřesnosti experimentálního porovnání elementárního náboje s coulombem." Promin, ale ja tomu nerozumim. (prima, ze uz tam neni to puvodni) Jakou novou informaci mi tahle veta prinasi?

"převodního koeficientu mezi elektronvoltem a joulem" zadny novy "koeficient" bych nezavadel: To by pak zavanelo tim, ze se da ten novy koeficient merit. Ale tady je naprosto jasny prevod do SI. Takze zadne pochyby, zadna "neurcitost pri prevodech jednotek v ramci SI"!.
"v nepřesnosti experimentálního porovnání elementárního náboje s coulombem" ...no to mi stale nic moc nerika: Kdyz neco meris, tak to delas porovnani neznameho vuci nejakemu svemu etalonu. Zminujes tu dve veci: "elementárního náboje" a "s coulombem", takze co je pro tebe ten etalon? Nekde jsi tu uz zpochybnil presnost hodnoty naboje elnu (no prosim, i metr se postupne zpresnoval), a ze pry prave ona je predmetem mereni... A toprave vubec ne.
V praxi tu vidim jine dva naboje: eln vs. nezname telisko. Coulomb je tak velka jednotka, ze se proste nepouziva! ...to tam v tom clanku neni dostatecne zdurazneno.
eV pomaha tim, ze k vyjadreni analogove libovolne hodnotu energie pouzivame kvantovane nasobky naboje, elnu. --Franta Oashi 30. 7. 2009, 04:27 (UTC)

7 Že chceš zdůraznit právě toto, jsem z tvého textu vůbec nepochopil, takže to IMHO nebylo napsáno dobře. Pokusím se to provést stručně a jednoznačně.

8 Nevím o jaké konstantě je řeč.

Hmotnost elektronu vs. naboj elektronu. Vse podle te me rovnice o prevodu el. a mech. vlivech na energii castice. Oboji jsou to "konstantu" s dostatecne dobrou presnosti. --Franta Oashi 30. 7. 2009, 02:59 (UTC)

9 Nikde není napsáno, že to je kondenzátor. Pochopitelně, že v nich se tohle neděje, ale třeba ve Van de Graaffově lineárním urychlovači ano, zrovna tak v CRT obrazovce nebo osciloskopu. Ten obrázek jen ilustruje nejjednodušší případ, jak si lze představit pohyb elektronu v elektrickém poli. Podrobnější vysvětlení je v připojené poznámce. Nejjednodušší je proto, že pole je homogenní. Jinak než rovinnými deskami se takové pole dělá těžko. „Ale tu zminujes volty i uprostred toho kondiku...“ – no však je tam potenciál, ne? Nevidím na tom nic špatně. Pokud částice začala pohyb jako volná v těsné blízkosti elektrody, pak její dráha je rovna vzdálenosti elektrod. Myslím, že se to z toho dá pochopit. Nevím, kde jsi vzal „ekvi. hladiny“, naopak v článku píšeme o poli.

10 Nechápu.

V praxi se ty castice (vetsinou?) nepohybuji z nulove ryhlosti od - k + elde, tedy podel silocar, ale naopak napric silocarami: Proleti skrz kondik, a na druhe strane se registruji rozdily (ne absolutni ale casto jen prirustkove mereni, presnejsi!) v jejich rychlosti a smeru, porovnanim pripadu s polem a bez pole. ...zminuju nekde terciik.

11 Z tvého textu mi tohle jako čtenáři jasné nebylo. Pokusím se to nějak formulovat, ale ne v úvodní sekci.

12 O fotonech se níže v textu píše a jeden relativistický výpočet jsem tam přímo dal. Na obrázku máme slabé pole, takže hodnoty v poznámce jsou spočteny nerelativisticky. Ale můžu to ještě i porovnat, to by šlo udělat stručně, zkusím.

zamítnuto

13 Editaci jiných článků si nechám na jindy, nemám teď čas. Můžeš se do toho pustit i sám, jistě je tu v oblasti fyziky a techniky spousta práce.

Můj závěr: Asi 3 připomínky jsem uznal a pokusím se je zohlednit, škoda že jsi s nimi nepřišel dřív. Ale nemyslím si, že by tvoje verze text vylepšovala, IMHO spíš komplikovala. --egg ✉ 29. 7. 2009, 14:19 (UTC)

Poslední připomínku jsem nakonec zamítl. Vztah mezi rychlostí a kinetickou energií je klasicky

E_{\mathrm {k} }={1 \over 2}mv^{2}

a relativisticky

E_{\mathrm {k} }=mc^{2}\left(\gamma -1\right)

. Je pravda, energii částice z toho lze určit, když změříme rychlost. Ale jak nám v tom pomůže elektronvolt? Nijak, museli bychom rychlost měřit v nějakých velmi nestandardních jednotkách. Měříme-li normálně v m/s, vyjde nám energie v joulech a není tedy podle mě důvod, psát o tom v hesle elektronvolt. Jestli se ti tohle nezdá, zkus mi tu výhodnost eV pro tuhle situaci nějak vysvětlit. Ale podle mě se hodí jen tehdy, když místo energie měříme elektrické napětí a ne zrovna rychlost. Mrkni, co jsem v článku změnil, a dej vědět, jestli to považuješ za dostatečné. --egg ✉ 29. 7. 2009, 15:52 (UTC)

To mi pripada stale jako nepochopeni, proc takova jednotka vubec existuje, proc ze si ti fyzikove komplikuji zivot, kdyz preci masji ty SI... Chjo. Tak Ja to zkusim znovu. :)

Z clanku: Znacka ze je eV... Fakticky vzato to neni jedna znacka, ona to ani neni opravdova jednotka: J = e.V, je to nasobeni dvou jednotek, ktere se prave kvuli tem vyslednym hausnumerum do jedine SI jednotky radeji ani neprevadeji. ;) A to je ten vtip! Misto "naboj =1.hgjg x 10^-xy C" reknes, ze "naboj = 1e". Odpadne pak to roznasobovani.
eV lze povazovat za vedlejší fyzikální jednotku energie. Zminky o praci bych klidne zase vypustil...
eV "stoji mimo soustavu SI" Boze! to okamzite smaz, to te lidi ukamenuji! Samozrejme, ze to je pod systemem SI! To neni zadny i.e. anglosasky palcovy system!
- "museli bychom rychlost měřit v nějakých velmi nestandardních jednotkách" Ale vubec ne, m/s jsou naprosto kompatibilni!

Ted tedy konecne k tem rovnickam a rychlosti:
- mechanika vs. relativitni, OK. shoda.
- "změříme rychlost. Ale jak nám v tom pomůže elektronvolt?" Neustale zduraznuji: Presnost mereni/hodnot, jiny ucel tahle jednotka nema! Sam nekde pises, ze naboj e zname na 8 radu. Super! Ale presnost mereni obecneho neznameho naboje je 2-4 rady, takze ti toto (dalsi) mereni uplne rozhodi vysledek. Ta apriorni znalost je tu naprosto klicova, ta totiz "definuje" eV.
"podle mě se hodí jen tehdy, když místo energie měříme elektrické napětí a ne zrovna rychlost." Ta rovnice, co jsi mi ji smazal, je dulezita prave proto, aby z ni bylo videt, co vsechno se da merit: Energie, napeti (tezko: mezi jakymi dvema body?), potazmo spise pole (intenzita), stene jako i jine vlastnosti te castice: hmotnost, rychlost. Zalezi, co na zacatku znas: Kdyz treba apriori vis, ze jde o eln (casto), tak kdyz treba znas pocatecni rychlost (vektor) a zmeris si vyslednou rychlost po pruletu (anebo jen posun mista dopadu), tak pri znamem Q a M elnu muzes urcit parametry pole! Ja bych tam tu moji rovnici vratil. A tu tvou relativistickou bych tam dal take: ta potencialni E=Q*U plati vzdy, ale ta mechanicka kineticka cast se muze menit.
Naopak, jak sam zminujes, ze v textu popisujes (1e)*(1V), tak to bych naopak zahodil a udelal to formou rovnicky: Obrazek vyda za tisic slov.

Dovolte malý příspěvek do diskuse: Musím (ač s trochou hanby, že jsem na to neupozornil dřív, ale "hantýrka" mi byla srozumitelná) souhlasit s tím, že by se nemělo uvádět "nepřesnost HODNOTY elektronvoltu" (2x - v úvodu a v oddílu Užití při měření), ale "nepřesnost převodního faktoru mezi eV a J". HODNOTA eV je z DEFINICE naproto přesná a navíc metrologicky neporovnatelně přesněji realizovatelná, než hodnota J z definice. Na druhou stranu rozšiřování textu u ilustrativního příkladu nepovažuji za vhodné, ztrácí se tím elegance a jednoduchost ilustrativnosti. Zdraví Petr Karel 29. 7. 2009, 16:15 (UTC)

S malým odstupem souhlasím, že elegance se tím trochu ztratila. Věnoval jsem značné úsilí, abych pochopil, co Oashimu chybí. Když se mi to aspoň částečně povedlo, chtěl jsem to do článku promítnout, ale možná to nebylo zcela obratné. Přesto nějaké ty metrologické poznámky by tam být měly, například to o přesnější realizovatelnosti je zajímavá informace a měla by mít i referenci. Petře, nechceš s tím něco udělat? Klidně ten odstavec po ně přepiš, mně se teď nějak přehřívá mozek. Díky. Tu „neurčitost hodnoty eV“ jsem opravil, máš pravdu. Ta původní formulace byla dána tím, jak člověk ze zvyku považuje SI za pevný bod a všechno vztahuje k němu, ale to není dogma. --egg ✉ 29. 7. 2009, 16:41 (UTC)

Tím rozšiřováním textu, které nepodporuji, jsem mínil [[5]]. Necítím ani potřebu něco doplňovat, bylo by to pro kvalitu článku, tak jak ji chápu já, kontraproduktivní (příliš okrajové a proto snižující přehlednost a přitom nerozšiřující vlastní obsah daného encyklopedického hesla). Jinak již nemám sílu číst nové objemné přírůstky do diskuse psané bez diakritiky (a po pravdě, není to jen pro jejich "formu"), a proto jen přeji hodně sil. Petr Karel 30. 7. 2009, 09:58 (UTC)

No, jestli je to uzvanene... mozna. Vsak netvrdim, ze by to byla navzdycky absolutni verze. Ale prislo by mi to lepsi: Ikdyz zahodime text, vzorecky a obrazky je vyvazi! Ty bych tam chtel.

"není to jen pro jejich "formu""... Tak to me zajima, treba se neco dozvim a dostanu sanci si neco uvedomit? Rozvedte to (rekl jsem si o to ;)

Mam sem ty sve pripominky radeji "salamovat" jednu po druhe? --Franta Oashi 30. 7. 2009, 11:13 (UTC)

"Elektronvolt není mezi standardními jednotkami soustavy SI. Jeho hodnota je určována experimentálně a postupně se upřesňuje."
- Sice neni hlavni jednotkou, ale pari do SI. radeji zduraznit.
- Ciselne vyjadrena hodnota (v SI) jednoho eV je nezajimava: 1e*1V je zavisla na presnosti nasi zname hodnoty naboje elnu, 1V je v ostatnich SI jednotkach stale jen jednicka. Opet musim zduraznit (viz vyse), ze eV vlastne neni jednotka, ale jen neroznasobene jine SI jednotky, aby se nezapadlo do desetinnych hausnumer x 10^xy. To je pro eV naprosto klicova myslenka, uz zminka o jeho "ciselne hodnote" zavani nepochopenim veci. :( --Franta Oashi 30. 7. 2009, 04:27 (UTC)

Ted, kdyz to po sobe zas ctu: nez ciselnou hodnotu v SI (to 1.602) v Joulech, to radeji rici, ze to je jednotkovy naboj elnu. To hausnumero je tam hned nekolikrat: na celou stranku staci jen jednou, netreba opakovat. --Franta Oashi 30. 7. 2009, 11:13 (UTC)

eV je plnohodnotná jednotka, akorát není koherentní se základními jednotkami SI - proto je řazena do vedlejších, stejně jako den, dalton či logaritmické jednotky bel a neper.Petr Karel 30. 7. 2009, 09:58 (UTC)

proud ve voltech

"při němž obvodem ještě prochází proud, například 1,2 voltu." ?? No, nakonec jsem to pochopil, ale vydesilo me to. ;)

navic tam jsou ty obvody dva, tak kde je co? Vydedukovat by se to dalo, ale az napotreti... --Franta Oashi 30. 7. 2009, 04:38 (UTC)

Vložená věta – myslím, že se dá pochopit. „Kde je co,“ je dost jasné z umístění měřicích přístrojů. --egg ✉ 30. 7. 2009, 11:18 (UTC)

MeV

"v jednotkách MeV / c2, což odpovídá přibližně 1,782\,662 \cdot 10^{-30}\,\mathrm{kg} (řádově dvojnásobek hmotnosti elektronu)."

1) Kdyz uz je to tam jednou pro -36, tak psat to tam podruhe pro -30 uz nic neprinasi: smazat. --Franta Oashi 30. 7. 2009, 04:45 (UTC)

2) Pri stejne bazi je tam jednou exponent -36, podruhe -30... pak je ale "řádově dvojnásobek hmotnosti elektronu" fakt nesmysl. Uplne vypustit, nasobky jednotek vsichni zname (mega). --Franta Oashi 30. 7. 2009, 04:45 (UTC)

Zajimave by to mohlo byt leda pro proton, treba. Pak ano. Ale to zas bude i jina ta baze, ze? ;) --Franta Oashi 30. 7. 2009, 04:46 (UTC)

Převod MeV na kg je tam čistě pro pohodlí čtenáře, protože hmotnosti částic se neudávají v eV/c^2 ale právě MeV/c^2, i my to tak používáme ve všech článcích o částicích. Naopak eV/c^2 tam máme proto, že je to v tomto systému jednotka základní. --egg ✉ 30. 7. 2009, 11:20 (UTC)

ad 2) Jeste jednou se chci ujistit: Jsou tam dve priserna hausnumera, clovek to musi podrobne porovnavat, aby nasel ten rozdil v exporentech: -30/-36. A jediny ucel je ukazat, jak se pouziva prepocet "jednotky -> Mega"? No jestli to tak chces, tak si to tam nechej, no... Ale tak snad predpokladame alespon nejakou uroven ctenaru, ne? ;)

Tak ja to zkusim jeste zvyraznit. 1) Je tam: "-30" versus "-36", ale hned vedle rikas "řádově dvojnásobek hmotnosti elektronu": Proc tam neni "1 000 000-ti nasobek hmotnosti elektronu"? 6 radu preci...

Tu zavorku nechapu, bych ji smazal. :) --Franta Oashi 30. 7. 2009, 12:00 (UTC)

Závorka je tam pro představu, jak asi velká je ta jednotka MeV/c^2.

1\,\mathrm {MeV} /c^{2}=1,957\,m_{\mathrm {e} }\,{\dot {=}}\,2\,m_{\mathrm {e} }

--egg ✉ 30. 7. 2009, 12:14 (UTC)

Tak ted uz ano, takto ano. Tak to rozepisme plnou vetou, ne? Nabizim update, pastni si ho tam radeji sam...

Bylo:

Ve fyzice elementárních částic se klidová hmotnost udává běžně v jednotkách $\mathrm {MeV/c^{2}}$ , což odpovídá přibližně $1,782\,662\cdot 10^{-30}\,\mathrm {kg}$ (řádově dvojnásobek hmotnosti elektronu).

Nabizim:

Ve fyzice elementárních částic se klidová hmotnost udává běžně v jednotkách $\mathrm {MeV/c^{2}}$ , což přibližně odpovídá hmotnosti $1,782\,662\cdot 10^{-30}\,\mathrm {kg}$ . Hmotnost 1 MeV/c² si tedy lze představit jako klidovou hmotnost dvou elektronů.

A dik za dalsi vyjasneni! :) --Franta Oashi 30. 7. 2009, 21:45 (UTC)

běžně zkráceně zapisuje

5.1 Hmotnost: " $m_{\mathrm {e} }=511\,\mathrm {keV} /c^{2}$ , což se běžně zkráceně zapisuje i jako $m_{\mathrm {e} }=511\,\mathrm {keV}$ . Tato hodnota odpovídá energii uvolněné při anihilaci elektronu."

Ze si machri fyzikove zjednodusiji zivot a pisi hmotnost bez toho /c^2, bych sem do encyklopedie vubec nepsal.

Naopak, by se mi libila "energie anihilovaného elektronu", jako "Ee" misto "me":

E_{\mathrm {e} }=511\,\mathrm {keV}

. U energie to "/C^2" uz byt nema, OK. --Franta Oashi 30. 7. 2009, 05:00 (UTC)

Jeden z účelů článku je, aby se čtenář po jeho přečtení dokázal orientovat v textech, které používají tuto „hantýrku“. Je totiž skutečně zhusta používaná, byla by chyba to nezmínit. --egg ✉ 30. 7. 2009, 11:22 (UTC)

Matika v textu

Jeste jednu vec, nez si dam teda pohov:

Chapu, ze to potesi, sestavit si matematicky vyraz, ale nekde je az prevyrazovano. Obzvlast inline vyrazy primo v odstavci vypadaji odpudive: Jsou mnohem vyssi a koliduji s radkovanim. priton stejneho informacniho vysledku lze dosahnout i pomoci cisteho HTML. K porovnani treba tyto:

cca `3×10⁸ m/s`	misto $c\,{\dot {=}}\,3\cdot 10^{8}\,\mathrm {m/s}$
`938×10⁶ eV`	$938\cdot 10^{6}\,\mathrm {eV}$
`m_p = 938 MeV/c²`	$m_{\mathrm {p} }=938\,\mathrm {MeV} /c^{2}$

...kdyz se pouziji do textu, nebudou nicit odstavce. Jsou pripravene na copy&paste, rovnou to tam muzes vrazit. ;) --Franta Oashi 30. 7. 2009, 07:43 (UTC)

Vedla se o tom diskuse (i na dalších místech) a uvažovali jsme různá řešení. Žádné bohužel nebylo zcela uspokojivé a uzavřeli jsme to tak, jak vidíš. Tebou navržený kód není ekvivalentní náhradou. --egg ✉ 30. 7. 2009, 11:26 (UTC)

eV versus SI

Soustavu SI definuje BIPM (od nějž přebírá doporučení také ČMI). V jejich brožuře o SI je elektronvolt uveden v tabulce 7, která se jmenuje Non-SI units whose values in SI units must be obtained experimentally a je v sekci Non-SI units accepted for use with the SI, and units based on fundamental constants. Je tedy vidět, že eV není jednotka soustavy SI, je pouze úředně povolen k používání vedle SI. Zároveň je jasné, že jeho převod na jednotky SI není určen 100% přesně, protože převodní koeficient se musí změřit a jeho hodnotu přebírá BIPM od skupiny CODATA, stejně jako my. (My uvádíme novější, přesnější hodnotu.) Relativní chyba tohoto měření je dána konkrétně schopností měřit Josephsonovu konstantu (v tabulkách CODATA má stejnou relativní odchylku jako elementární náboj a eV), která se pak zkombinuje s řádově přesněji známou von Klitzingovou konstantou. --egg ✉ 30. 7. 2009, 12:02 (UTC)

OK, na SI mas zdroje, takze se prestavam hadat. :) ...Kdyz tedy rikaji ze je to mimo SI, budiz.
No, pri pouzivani eV tam prevod do SI je (mi to teda pripada jen jako rznasobeni ponechane az nakonec), ale ze se musi merit... No, naboj elektronu se take musi zmerit, a delka "metru" se take musela nekolikrat premerit... Ale, OK, rikejme tomu tedy "prevodni koeficient", budiz.
Jenze s eV se da merit/pocitat i bez toho, abys nejaky takovy "prevodni koeficient" potreboval/pouzil: at uz se e premeri jak chce, cislo 1eV bude stejne. (To uz jsem sem ani nedaval, svou kapitolku o stabilite eV hodnot vuci SI.)
"My uvádíme novější, přesnější hodnotu" ...hm, tak ted me, prosim, trkni: Udaje o presnosti? Kde je v clanku nejaka relativni chyba v %? Nebo +- aditivni? A kdyz rikas, ze jde o moznost vyberu z ruzne presnych... Nevidim. --Franta Oashi 30. 7. 2009, 12:21 (UTC)

Nauč se pracovat se zdroji, nevím proč to tu dělám za tebe. Ty odkazy na BIPM jsou v článku dávno a o směrodatné odchylce mluví poznámka číslo 2. Ty sis nevšiml té závorky? Tabulka 7 BIMP odkazuje na CODATA 2002, my jsme přebrali z CODATA 2006. Že naše hodnota je přesnější, je vidět i na počtu míst, na kolik je uvedena. Konkrétně v roce 2002 uváděli relativní nepřesnost $8,5\cdot 10^{-8}$ a v roce 2006 $2,5\cdot 10^{-8}$ . --egg ✉ 30. 7. 2009, 12:56 (UTC)

Tak, ted se musim priznat, ze nechapu. Smerodatna odchylka (40) a jen na posledni dve cislice? Jak?

A tech 2,5.10-8 jako relativni nepresnst? To jako ze 10-6 procent?

A kdybys ty cisla nenapsal, tak bych ani nevedel: [pozn 2] vidim, ale tohle tam uz ne. :-/ Nechapu. --Franta Oashi 30. 7. 2009, 17:58 (UTC)

Střední hodnota veličiny je $1,602\,176\,487\cdot 10^{-19}$ . Absolutní směrodatná odchylka je $0,000\,000\,040\cdot 10^{-19}$ , což je stručně vyjádřeno tou závorkou. Relativní odchylka je

{0,000\,000\,040\cdot 10^{-19} \over 1,602\,176\,487\cdot 10^{-19}}\,{\dot {=}}\,2,5\cdot 10^{-8}=2,5\cdot 10^{-6}\,\%\,.

Relativní odchylky v článku explicitně neuvádíme, protože si je z uvedených čísel může každý dopočítat. Kromě toho jsou uvedené v referenci CODATA 2006. --egg ✉ 30. 7. 2009, 19:30 (UTC)

Naprosto vycerpavajici, diky! :) --Franta Oashi 30. 7. 2009, 20:58 (UTC)

Hloupé šablonoobrázky

Nejnovější komentář: před 1 rokem2 komentáře2 lidé v diskusi

Hele, vopravdu je nutný všechno na Wikipedii měnit na ty odporné šablono-obrázky nebo co to je??? Docela mě štvou i ty matematické výrazy, ale dávat takhle i ty číselné hodnoty a definici je už totální hloupost, nejde to kopírovat, aby s tím člověk dál pracoval, nejde to případně změnit podle nového zdroje, nejde to zkopírovat do výpočtu z jako příkladu, nenajde to google (já občas hledám i zadáním čísla kvůli odfiltrování špatných věcí) nejde s tím nic. Wikipedii jsem měl rád právě proto, že byla praktická a jednoduchá a tyhle hlouposti, které tzv. dobře vypadají neměla zapotřebí.

Někdo si asi myslel, že to tady chce mít hezký, tak suše oznamuju, že na tom teda fakt nic hezkýho není, vypadá to tam jako pěst na oko a graficky je to taky hnus. --Nolanus (diskuse) 31. 7. 2023, 18:12 (CEST)Odpovědět

@Nolanus: Část problémů by mohl vyřešit MathML plugin (pro Firefox: https://addons.mozilla.org/en-US/firefox/addon/native-mathml/) --Jvs 2. 8. 2023, 08:18 (CEST)Odpovědět