Diskuse:Dějiny matematiky

Připomínky

Xerostomus

Vitruviova figura Leonarda da Vinci obsahující zlatý řez -

Já tam vidím kvadraturu kruhu, ale nevidím tam zlatý řez. Může to někdo vysvětlit, nebo alespoň dát odkaz na vysvětlující stránku?

Xerostomus (diskuse) 3. 2. 2016, 04:11 (CET)

Frettie

• Vypada rozsahly, velky, pekny, informacne plne obsahly, ...
• Co ten prvni obrazek (Soubor:Mathematicsgeneral.jpg), je to nutny?
• Jen ty reference, faktickym vecem nerozumim, nemuzu kontrolovat.

Ale byl bych pro, pekny!--frettie.net 14:43, 18. 6. 2007 (UTC)

Ioannes Pragensis

• Poznámkový aparát úplně chybí
• Úvod je moc krátký a navíc věcně velmi sporný - matematika se rychle rozvíjela i po přelomu 19. a 20. století - akorát že její výsledky jsou stále abstraktnější.
• "Vznik matematické analýzy" už patří do novověku, aspoň podle tradiční datace. Navíc je zvláštní, že se té souvislosti vůbec neobjevuje jméno Newtonovo. A i Leibniz má podle většiny pramenů větší zásluhy než jenom že vymyslel zápis integrálu.
• Nejsem historik matematiky, ale připadá mi, že výběr faktů je často hodně nereprezentativní. Například se v části o 20. století zdůrazňuje teorie fraktálů a zapomene se na matematickou statistiku, která je aplikačně tisíckrát významnější.
• Bylo by asi dobré se inspirovat články cizích Wikipedií: anglické, německé, norské, vypadají podstatně lépe. Samozřejmě důraz na matematiku řekněme v Norsku je třeba nahradit kapitolou o matematice na území ČR: Tedy Liea nahradit Bolzanem.--Ioannes Pragensis 18:03, 18. 6. 2007 (UTC)

Upravit

Pridal jsem sablonu "Upravit - matematika". Podle mne je to psano dost neencyklopedickym stylem, viz napriklad vety

Hned v roce 1931 však přišel mladý rakušan Kurt Gödel a jedním chytrým důkazem celou snahu položil na kolena

anebo

Do tohoto leptání matematického sebevědomí se krátce poté zapojil britský matematik Alan Turing, když negativně rozřešil tzv. „Entscheidungsproblem“..

a podobne. Mnoho veci je take POV anebo nepresnych.

Naopak některé sekce jsou velmi pěkné.

Podle mne je to dobra kostra budouciho clanku, ale je potreba to prepsat, doplnit, zneutralnit, neco prelozit s en wiki a pod.

Ja to casem udelam, je to velmi dulezity clanek. Pomuze nekdo? Franp9am 30. 6. 2011, 11:03 (UTC)

Já bych rád pomohl, ale zjišťuji, že ani po studiu matfyzu toho o historii matematiky moc nevím. Možná bych mohl přeložit něco z anglické wiki. Pokud mně nikdo nenapíše, které sekce jsou zapotřebí, tak zkusím sekce, které jsou označeny šablonou UPRAVIT. Příští týden jsem ale na dovolené. --Pavel Jelínek 1. 7. 2011, 13:52 (UTC)

Já také moc nevím, předpokládám, že něco přeložíme a něco si třeba přečtem.. Nějakou strukturu,co by tam mělo být, zkusím brzo navrhnout. Franp9am 2. 7. 2011, 05:34 (UTC)

Indie

"Při operacích s celými čísly a se zlomky vyjadřovali celé čísla jako zlomky se jmenovatelem 1." Češtinářsky tam je něco špatně a tím pádem to nedává smysl. Ale napadá mě víc způsobů, jak to upravit a nevím, který je správný. Tipuji následující: Při operacích s celými čísly a se zlomky vyjadřovali celá čísla jako zlomky se jmenovatelem 1. --Jx (diskuse) 3. 6. 2019, 09:43 (CEST)

Nebo by stačilo jen: ‘’Při operacích se zlomky vyjadřovali celá čísla jako zlomky se jmenovatelem 1.’’ --Matěj Orlický (diskuse) 3. 6. 2019, 10:11 (CEST)

Bikvadratické rovnice

Citace: Italský matematik Luca Pacioli zjistil, že rovnici $x^{4}=a+bx^{2}$ lze řešit kvadratickou metodou, ale rovnice $x^{4}+ax^{2}=b$ nebo $x^{4}+a=bx^{2}$ nebyl schopen vyřešit.

Student 20./21. století nechápe, kde je problém. Pouze se domnívám, že to je proto, že elitní matematik z přelomu 15./16. století neznal a nepoužíval záporná čísla. Tím pádem $x^{4}=a+bx^{2}$ a $x^{4}+a=bx^{2}$ pro něj byly dva úplně jiné problémy. Pokud mám pravdu, tak by se to slušelo uvést hned v další větě.

--Jx (diskuse) 3. 6. 2019, 09:59 (CEST)

Jeste me napadlo, ze take mohl byt problem v tom, ze by reseni vedlo na komplexni cisla. --Jx (diskuse) 7. 6. 2019, 10:01 (CEST)

Novověká evropská matematika

letopočty 1635 a 1645 jsou mimo dobu života zmíněných autorů: "Zásadní pokrok učinil geniální samouk Nicollo Tartaglia (1499-1557), který kolem r. 1635 našel metody obecné řešení kubických rovnic. Jeho výsledky zveřejnil ve své knize Ars magna (Velké umění) v r. 1645 Gierolamo Cardano (1501-1576)." --78.156.137.174 20. 12. 2021, 18:17 (CET)

Jo, to je samozrejme blbost. Podle en:Cubic_equation#History to bylo jeste trochu slozitejsi. Pokusil jsem se to aspon trochu opravit. --Jx (diskuse) 26. 12. 2021, 09:23 (CET)