Diskuse:Alternátor

Turboalternátor

Nejsem si jist, ale podle uvedené definice je to, co mám na kole nebo v autě, turboalternátor. Stejně tak třeba alternátor v parostrojní elektrárně nebo v rotačním měniči. Mám pocit, že ta terminologie není správná, ale raději se nechámpoučit nějakým elektrotechnikem. --Postrach 08:11, 15. 6. 2006 (UTC)

Já mám teda na kole spíš dynamo, 3000 otáček za minutu neudělám ani z kopce :) Ale že bych měl v autě turboalternátor? Také se rád přiučím. --Tlusťa 08:20, 15. 6. 2006 (UTC)

Já jsem měl na kole určitě alternátor - mnohapólový permanentní magnet v rotoru a cívky ve statoru. Rozebral jsem si to. (hmm - že by wikipedisticky špatně - žádný vlastní výzkum? ;-) ) --Postrach 08:25, 15. 6. 2006 (UTC)

V autě se skutečně používají alternátory (s vyniklými póly) a výsledný střídavý proud je usměrněn. Dynama se používaly jen ve velmi starých autech a taky např. v autobusech a nákladních autech. Co se ukrývá v "dynamu" na jízdním kole si nejsem jist, nikdy jsem ho nerozebíral :) Ale je dost dobře možné že to bude taky alternátor s usměrňovačem. Za terminologií uvedenou v článku si stojím. --Parkis 08:43, 15. 6. 2006 (UTC)

@Parkis: znamená to tedy, že to, co je na kole či v autě se správně nazývá tubolaternátor? --Postrach 08:47, 15. 6. 2006 (UTC)

Spíš hydroalternátor, i když tato terminologie se používá hlavně u velkých strojů. Obecně je to alternátor s vyniklými póly, nejčastěji se říká prostě alternátor, bez dalšího upřesnění. --Parkis 08:54, 15. 6. 2006 (UTC)

Pak je ale ta terminologie špatně. Chybí tak kapitolka o terminologii pro malé stroje. Pokud se někdo, komu mechanik vyměnil alternátor v autě, přijde poučit na wikipedii, bude marně hledat v autě turbínu a rotor s metrovým průměrem. A alternátor v parostrojní elektrárně, nebo motorgenerátoru bych asi také neoznačoval "turbo" (v té parostrojní bude navíc asi podobný spíše těm vodním) . --Postrach 09:02, 15. 6. 2006 (UTC)

V článku je popsaná nejdůležitější a zároveň mezní varianta, níkdo netvrdí že každý alternátor má metrový průměr. Alternátory v autě (stejně jako ty v motorgenerátorech) jsou principielně hydroalternátory, což je také v článku uvedeno. Označení turbogenerátor neimplikuje použití turbíny, je to zkrátka typ generátoru daný stavbou rotoru, ať už je poháněn čímkoli a jakkoliv veliký. Podobně je tomu s hydroalternátorem. --Parkis 13:04, 15. 6. 2006 (UTC)

ještě k tomu kolu: tam žádný usměrňovač není, pro žárovky stačí střídavý proud. --Postrach 08:48, 15. 6. 2006 (UTC)

Pravda, na to jsem nepomyslel :) --Parkis 08:54, 15. 6. 2006 (UTC)

Lineární alternátor

Mimochodem - do které z těch skupin patří lineární zdroj střídavého proudu (například součást generátoru s plovoucím pístem, kde se nic netočí)? V motorgenerátorech jsou také hydro nebo turboalternátory? Některé z nich mají pracovní otáčky 3000 ot/min, některé 1500. --Postrach 10:51, 15. 6. 2006 (UTC)

V morotgenerátorech se používaji dvou a více pólové alternárory s vyniklými póly, tedy hydroalternátory.

Lineární zdroj je speciální typ, asi by si zasloužil vlastní odstavec, ale vzhledem k tomu ze jsem se s tím ještě prakticky nesetkal se do toho zatím pouštět nebudu. --Parkis 13:04, 15. 6. 2006 (UTC)

Zdroj

A ještě jedna věc - mohl byste prosím dodat nějaký zdroj, podle něhož se termín hydroalternátor používá ve smyslu, který jste uvedl? Ja jsem našel převažující spojení pouze s vodním pohonem.

• na www ČEZu: Alternátory se podle zařízení, které je pohání, dělí na turboalternátory, hydroalternátory a alternátory poháněné spalovacími motory. [1]
• Ve slovníku: hydroalternátor >> alternátor poháněný vodní turbínou [2]
• Plzenský magistrát: Hydroalternátory se využívají ve vodních elektrárnách ve spojení s vodními turbínami [3]

Jediné, co jsem našel pro podporu Vašeho tvrzení je slovenský tahák [4]

Mě to připadá, že platí turboalternátor má obvykle hladký rotor a hydroalternátor obvykle vyniklý, ale neplatí, že by ty pojmy byly identické. Podle mého názoru znamená předpona hydro vodní a turbo turbínový pohon, ale konkrétní způsob provedení rotoru je tím sice většinou ale nikkoliv vždy určen. Tomu by odpovídala i rformulae tohoto [5] článku --Postrach 14:25, 15. 6. 2006 (UTC)

Můžu nabídnout pouze pět let studia oboru elektrických strojů :) Konkrétní důkazy bych jistě našel v nějakých skriptech, bohužel teď žádná nemám u sebe. --Parkis 17:49, 15. 6. 2006 (UTC)

V tom případě asi můj názor prozatím zvítězil na zdroje (které jsou podle pravidla Wikipedie:Ověřitelnost) rozhodující. Zatím bych tedy to dělení odebral, respektive přepsal na typy rotorů. Pokud se objevíte publikační zdroje pro jiný názor, doplníme jejich pohled. --Postrach 18:41, 15. 6. 2006 (UTC)

Přenesené poznámky

Přenesené poznámky z původní verze článku Struktura motorového vozidla, autor Beny plzeň, rozdělil a přenesl ŠJů 1. 10. 2008, 15:24 (UTC)

Alternátor

• • Vznik napětí
    • Zapojení obvodu
      • Do hvězdy
      • Do trojúhelníku
    • Usměrňování
      • Neřízený diodový usměrňovač
    • Blokování zpětného proudu
    • Ochrana před přepětím
  • Regulace
    • Proudové obvody
      • Obvod cizího buzení
      • Obvod vlastního buzení
      • Obvod nabíjení
    • Elektromagnetická jednostupňová
      • Klidový stav
      • Regulace
    • Elektromagnetická dvoustupňová
      • Klidový stav
      • Regulace
      • Zkrat budícího vinutí
    • Tranzistorová
      • Sepnutý stav
      • Rozepnutý stav
• S externím buzením
  • Rotor se zubovými póly (drápkový)
  • Stator
  • Usměrňovač
  • Větrák
  • Svorky
  • Řemenice
• S interním buzením
  • Tranzistorová regulace s pevným napětím
    • Sepnutý stav
    • Rozepnutý stav
  • Multifunkční regulace
• Nové konstrukce
  • S dutým drápkovým rotorem
  • S dutým drápkovým rotorem chlazený vodou
  • S plochým statorovým vinutím