Diskuse:ANO 2011
Přidat téma
Označení catch-all party
[editovat zdroj]Označení catch-all party je chybné. Mystifikuje to lidi o užití toho pojmu a přispívá legitimitě toho jak to používá Andrej Babiš. Mezi politology (včetně jednoho přímo ve zdroji u toho označení) jsem zatím neslyšel u nikoho souhlas s tímto označením, naopak. Pokud se tam má to označení nechat, chtělo by to opravdový zdroj, který to potvrzuje a ne to, že předseda strany se rozhodne v obraně použít špatně odborný termín. To bychom rovnou mohli k Severmi Koreji připsat označení, že je demokratická. 2A00:102A:500E:E920:9069:FF:FE09:894E 9. 2. 2023, 05:47 (CET)
- Tohle označení jsem přidal na základě uveřejnění na anglické Wikipedii, kde jsou další dva zdroje (i když jeden z nich jsou Parlamentní listy). Zdroje zde jsou nyní mladší, než moje vlastní editace z 14.1.2019. Pokud se tedy v tomto případě tehdy Babiš opřel o údaj na české Wikipedii, který není přesný a jedná se tedy o zpětnou citaci, tak nemám nic proti smazání.--Otaznick (diskuse) 11. 2. 2023, 21:18 (CET)
Typ populismu a politická pozice
[editovat zdroj]Wikipedista @V0lkanic změnil politickou pozici ze "střed až středopravice" na "střed až středolevice" a přidal jako ideologii levicový populismus. Přijde mi to ale zavádějící. To, že ANO volí lidé, kteří dříve volili levicové strany, neznamená, že jde o levicově populistickou stranu, případně (středo)levicovou stranu obecně. Obzvlášť po těch posledních parlamentních volbách, kdy jeli rétoriku typickou pro pravicově populistické strany, čímž se nejspíš snažili odčerpat hlasy SPD.[1] A lídryni Schillerovou s pravicovým smýšlením,[2] a spolulídra Havlíčka, který brojí proti nedostatečně konzervativní vládě, "svazáckému aktivismu, kolektivismu a zelené ideologii",[3] asi těžko můžeme zařadit na (středo)levici. Například PiS nebo Fidesz, které jsou právě minimálně zčásti těmi pravicově populistickými stranami (a na lídra té druhé z nich se rád odkazuje předseda Babiš), taky v ekonomických tématech mnohdy jedou do jisté míry politiku levicových stran, čímž se jim podařilo získat dřívější levicové voliče. Ale to neznamená, že jde o (středo)levicové strany. Pokud už specifikovat, o jaký typ populismu se jedná, tak se domnívám, že by to chtělo lepší zdroje, ideálně nějaké akademické. Jenže akademické zdroje zatím hovoří o technokratické variantě centristického populismu.[4] Rozdávání peněz důchodcům neznamená automaticky levice, ačkoliv to tak někteří čeští političtí komentátoři vnímají.
- ↑ MINAŘÍKOVÁ, Kamila. Babiš oblepil Česko billboardy proti migrantům. Experti na to mají jasný názor. Deník.cz. 2021-09-10. Dostupné online [cit. 2023-03-06].
- ↑ Schillerová: Nejsem rozhazovačná. Mám největší schodky v historii, ale umím s tím žít | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje [online]. 2021-07-12 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online.
- ↑ NA ROVINU s Karlem Havlíčkem. Aktivisté proti konzervativcům.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ HAVLÍK, Vlastimil. Technocratic Populism and Political Illiberalism in Central Europe. Problems of Post-Communism. 2019-11-02, roč. 66, čís. 6, s. 369–384. Dostupné online [cit. 2023-03-06]. ISSN 1075-8216. doi:10.1080/10758216.2019.1580590.
--Unloose (diskuse) 6. 3. 2023, 23:59 (CET)
- @Unloose: Musím říct, že po přečtení Vašich argumentů Vám musím dát z části za pravdu a dávají mi smysl. Přesto se pokusím svůj krok obhájit. Důvodů k mému rozhodnutí ideologie a pozici na spektru upravit bylo několik. Za prvé, hnutí ANO prošlo od svého založení do dnešního dne vcelku významným vývojem a jakožto populistická catch-all party strana je ideologicky velmi flexibilní a mnohdy na politickém spektru prostě těžko zařaditelná. Původní zdroje použité pro stanovení pozice na politickém spektru byly, pokud se nepletu, z let 2013 a 2017 a u takto proměnného hnutí tedy bohužel docela zastaralé. Dále, na stránce je již od samotného založení hnutí uvedeno, že je středové až středopravicové, což v souvislosti se současným děním na politické scéné považuji prostě za absurdní označení. Stejně tak pochybná se mi zdá ideologie konzervativního liberalismu (jež jsem nakonec ponechal), kterou minimálně část členů (př. M. Feranec, B. Peštová a další) dle mého názoru nezastává. Přestože v Polsku či Maďarsku pravicové konzervativní strany skutečně levicová témata akcentují, v posledních měsících a vůbec od nástupu Vlády Petra Fialy je politika hnutí ANO zaměřena téměř výhradně na situaci v ekonomice, kde zastává vcelku jasně levicový postoj, velice podobný sociální demokracii (přeci jen ANO je dnes v tomto ohledu tak trochu náhradou ČSSD). Především to mne motivovalo přidat mezi ideologie levicový populismus a hnutí označit jako středolevicové - což není nejpřesnější označení, ale dle mého jde o nejlepší možný kompromis. Tato ekonomická témata ANO nyní akcentuje silně a dlouhodobě a v prezidentské kampani byla témata předsedy A. Babiše dle mého názoru v podstatě výhradně levicová (včetně významného důrazu na mír; opět typicky levicový projev). Problémem tedy je, že byť na sociální ose bychom pravděpodobně hledali hnutí ANO na pravo, na ekonomické ose není sporu o umístění hnutí doleva. A právě tato ekonomická témata jsou hnutím ANO nyní výrazně upřednostňována a sociální otázky jsou v současnosti dosti opomíjeny. Nehledě na to, že např. Mladé ANO se v únoru 2023 přidalo k výzvě mládežnických organizací požadující přijetí zákona o manželství i pro stejnopohlavní páry. Z těchto důvodů jsem se tedy rozhodl pro tuto editaci. Osobně zastávám názor, že u populistických technokratických catch-all party a podobných stran bychom se neměli nijak zvlášť bát ideologie v průběhu času měnit - prostě proto, že se skutečně mění a to častěji než u "klasických stran". Současný stav s levicovým populismem a středolevicovostí podle mě není ideální, ale je lepším kompromisem než stav původní - hlavně u té středopravicovosti. Uznávám, že technokratický centristický populismus je v porovnání s levicovým populismem v tomto případě stejně dobrou, ba možná i lepší variantou (jsem trochu na vážkách), byť jak říkám, v poslední době té levicovosti bylo až až. --V0lkanic (diskuze) 7. 3. 2023, 21:49 (CET)
- Levicový populismus je ideologie, která má v odborných zdrojích nějakou definici (byť různí autoři ji pojímají jinak). To, že centristická populistická strana prosazuje některé prvky politiky levicových stran v ekonomické oblasti, neznamená, že se posunula do levicového populismu. Může to být dáno prostě třeba momentální politickou situací, kdy se takto nevyhraněné straně vyplatí akcentovat nějaká konkrétní témata, aby si co nejlépe udržela svůj politický vliv (typicky třeba vyšší důchody, aby si udržela svoji zásadní voličskou skupinu), ale ideologický základ to nemusí mít žádný.
- Nejvýznamnějšími levicově populistickými stranami v Evropě jsou Syriza a Podemos. Částečně se tam řadí také Labour Party pod dřívějším vedením Jeremyho Corbyna. V Česku k tomu mají podle mě nejblíž asi Levice a možná i hnutí Budoucnost (ale jsou to nové strany bez významnějších úspěchů a nevím o odborných zdrojích, které by to potvrzovaly). Mám však pochybnosti o tom, že by se s programy zmiňovaných stran členská základna ANO ztotožnila. A i v kontextu toho, jak se předseda Babiš často ohání Orbánem, což je typický příklad pravicově populistického politika,[1] mi to zařazení do levicového populismu přijde hodně zvláštní.
- Na ty příklady toho, co říkají konkrétní lidi z ANO, se obecně dají uvést protipříklady. Mladé ANO sice třeba podpořilo rovnost manželství, ale spolulídryně Schillerová se podepsala pod návrh na změnu ústavy, která by možnosti zavést rovnost manželství zabránila. Zároveň Juchelka, stínový ministr práce a sociálních věcí, je dlouhodobě jedním z největších podporovatelů snažení křesťanské lobbistické organizace Aliance pro rodinu, která bojuje proti právům LGBT lidí.
- Obecný problém ale je, že snaha zařadit tu stranu někam na základě dílčích programových bodů, resp. na základě toho, co ta strana momentálně nejvíc akcentuje, je vlastní výzkum. Chtělo by to nějak víc analyticky uchopit, přičemž nejpovolanější jsou k tomu politologové, kteří publikují v recenzovaných časopisech. Obecně jsem pro to, aby se na Wikipedii udržoval akademický konsensus. Tedy když odborné zdroje hovoří o ANO jako o středové populistické straně, tak tam nechat střed. A populismus buďto bez přívlastků, nebo specifikovat na technokratický populismus (ale asi spíš to první).
- ↑ MUDDE, Cas. Europe's Populist Surge: A Long Time in the Making. Foreign Affairs. 2016, roč. 95, čís. 6, s. 25–30. Dostupné online [cit. 2023-03-08]. ISSN 0015-7120.
U ideologicky neukotvených, nevyhraněných subjektů, jakým je ANO – navíc představující mladý (netradiční) subjekt – bych v případě nekonsenzuálních zdrojů nepoužíval iboxovou položku „pozice“ a jednotlivá zařazení rozvedl dle věrohodných zdrojů v textu článku. ANO se navíc v tomto ohledu stále vyvíjí, což souvisí s deficitem konzistentní ideologie, tedy populismem. Roky v článku dochází k přepisování pravice – střed – levice a revertům. Do května 2023 došlo ke zmírnění napětí díky polozámku, čímž se alespoň omezily změny IP adres.
Jednoduchá pravolevá osa je kritizována jako zjednodušující přežitek, protože není schopna zachytit řadu hodnotových aspektů a variací (ekonomických, sociologicých, kulturních...). V podstatě ji lze IMHO roubovat na tradiční typologie socialistické, křesťanské etc.
Ze zdrojů plyne, že neplatí ani předpoklad ANO jako catch-all party, respektive není na tom konsenzus v odborných zdrojích – takovou stranickou typologii odmítli např. Dvořáková a Balík, a samotná vyjádření členů hnutí k takové definici nestačí. Opět bych tématu catch-all party věnoval text v článku, který by shrnul: kdo co řekl a čím to dané autority (politologové, právníci, sociologové, političtí komentátoři…) zdůvodnily. --Kacir 7. 3. 2023, 23:10 (CET)