Přeskočit na obsah

Diskuse:Říše Tchang

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 7 lety od uživatele Jann v tématu „Wp:Q“

Wp:Q

[editovat zdroj]
Nejnovější komentář: před 7 lety43 komentářů4 lidé v diskusi

Vachovec1

[editovat zdroj]

Na začátek:

  • Přinejměnším na významné panovníky z této dynastie by to chtělo zamodřit odkazy (Li Jüan, Tchaj-cung, Wu Ce-tchien, případně další).
  • V článku postrádám přehled zmíněných panovníků (tabulka? seznam?). Něco takového by rozhodně v článku nemělo chybět.
  • Mapa v iboxu: roku 700 to zrovna byla říše Čou (s císařovnou Wu na trůně), popis mapy by to měl nějak zohlednit.
    AnoAnoPopis upraven na "začátkem 8. století".--Jann (diskuse) 14. 9. 2017, 14:47 (CEST)Odpovědět
  • S tímto vítězstvím Turci přijali Tchaj-cunga za svého vládce, kagana. – Myslím, že pojem Turci nelze v tomto kontextu použít. Když už, tak Turkové nebo možná Turkiti, viz úvod článku Turkické národy.
    AnoAno Turci použít lze, oni to Turci byli a říkali si tak (a v části literatury se to používá). Ale pro odlišení od dnešních Turků se jim říká Turkuti. Takže všude Turkuti.
  • AnoAno…a vzal si příjmení Wu, místo otcovského Li. – Šlo by do závorek doplnit čínské znaky, aby bylo jasné o kterou "verzi" příslušného příjmení jde? Viz ten odkazovaný rozcestník.
  • V potlačení An Lu-šanova povstání pomáhali Tchangům dokonce i abbásovští Arabové. – Nebylo by vhodnější odkazovat na článek Abbásovci?
    nalinkováni Abbásovci, ale přeformulováno--Jann (diskuse) 14. 9. 2017, 14:47 (CEST)Odpovědět
  • AnoAnoSystém rovných polí by to chtělo nějak vysvětlit (třeba v poznámce).
    • Z literatury: každé rodině venkovanů má být přiděleno 100 mu (tj. asi 6,5 hektaru) úrodné půdy a 20 mu půdy k pěstování moruší. Je to ono?
      Ano, je. Vysvětlující věta vložena do sekce Založení státu.--Jann (diskuse) 28. 9. 2017, 14:46 (CEST)Odpovědět
  • Mezi léty 806 a 819 Sien-cung uskutečnil sedm velkých vojenských kampaní do povstaleckých provincií a podmanil si všechny až na dvě. – Které dvě?
  • Modří Turci = Orchonští Turci?
    AnoAno ano a = Turkuti. Orchonští Turci přesunuti na Turkuty.--Jann (diskuse) 14. 9. 2017, 14:47 (CEST)Odpovědět
  • AnoAno Po porážce rozsáhlé vzpoury Modrých Turků vedených chánem Šabolüem († 658) v Issyk-kul roku 657 Su Ting-fangem (591–667)… – Issyk-kul je jezero. Šlo snad o lodní bitvu?
    Ne, chyba překladu.--Jann (diskuse) 14. 9. 2017, 14:47 (CEST)Odpovědět
    KomentářKomentář Nejen chyba překladu. Podle en:Conquest of the Western Turks a této mapy došlo k hlavní bitvě u řeky Irtyš, daleko na severovýchodě od jezera Issyk-Kul (na mapě jako Hot Sea, Yibo Sea je Balchaš, Xuanchi je Zajsan). --Vachovec1 (diskuse) 14. 9. 2017, 15:14 (CEST)Odpovědět
    Noo, zdroj (historik Twitchett) přímo píše, že se válčilo dokud "...Su Dingfang crushed his forces near the Issyk Kul" ([1] str. 118). Řekl bych že Twittchet myslí tu pozdější bitvu, u kaganova sídla (khagan's court na mapě), ta od Issyk-kulu není tak daleko. A autorita Twitchetta přebíjí wikimapu. Ale mohlo by se napsat "v Sedmiříčí", jako kompromis, který neprotiřečí ani mapě ani Twittchetovi. --Jann (diskuse) 14. 9. 2017, 18:03 (CEST)Odpovědět
    Dalším pátráním jistěno, že Twitchett totéž napsal i Cambridge history of China, a v lireratuře existují rozpory ohledně lokalizace bitev (tu na Irtyši umisťují na Ili). V každém případě však po první bitvě probíhaly další boje a to v Sedmiříčí. --Jann (diskuse) 15. 9. 2017, 20:17 (CEST)Odpovědět
    Počkám, co vymyslíš. Jen geografická poznámka: Ili, to by bylo v Sedmiříčí, Irtyš už nikoliv. --Vachovec1 (diskuse) 16. 9. 2017, 10:59 (CEST)Odpovědět
    Irtyš je zdá se záležitost jen jednoho autora. Takže přepsáno na Sedmiříčí a přidán ref navíc.--Jann (diskuse) 16. 9. 2017, 22:50 (CEST)Odpovědět
  • AnoAnoAby Suejové zvládli jakékoli hrozby, které představovali Turci… – Opět Turci (viz výše). Totéž i dále v tomto a několika následujících odstavcích.

Budu pokračovat. --Vachovec1 (diskuse) 12. 9. 2017, 22:11 (CEST)Odpovědět

Pokračování:

  • AnoAnoCelkově: odstranit čárky za nicméně, kam rozhodně nepatří, a pokud možno i snížit počet výskytů tohoto slova.
  • Svátek studeného jídla je co? Když se mluví o čínských svátcích, obvykle jsou jako nejvýznamnější popisovány Svátky jara (čínský Nový rok), Svátek dračích člunů (Letní slavnosti) a Svátek středu podzimu (svátek Měsíce). Nevím, jestli tomu tak bylo už za dynastie Tchang.
    Svátek studeného jídla = svátek čistoty a jasu = svátek čching-ming (qingming). Jen jsem přeložil a nestudoval jak to s nimi bylo.--Jann (diskuse) 14. 9. 2017, 14:47 (CEST)Odpovědět
  • AnoAnoK tématu "fotbal cchu-ťü" tu máme článek, bylo by vhodné tam odkáazat. Totéž pro pólo.
  • Mohly by se zmínit i stolní hry jako mahjong, které byly populární už za této dynastie.
  • AnoAnoPo celém městě stálo 111 buddhistických klášterů, 41 taoistických opatství… – K jakému datu? Zjevně je to vztahováno k nějakému hodně konkrétnímu časovému okamžiku.
    Bohužel nikoliv, kolega na enwiki jednoduše spočítal značky na plánu města uvedeném ve zdrojové knize. Plán není datován (jen vágně "tchangský Čchang-an"), a ty označené a počítané prvky imo ani nemusely existovat současně. Nějak přeformuluji.--Jann (diskuse) 15. 9. 2017, 20:17 (CEST)Odpovědět
    Tak to je fakt dobré. Ukázkový případ zcela nevhodného užití primárního zdroje. --Vachovec1 (diskuse) 16. 9. 2017, 10:59 (CEST)Odpovědět
    Kniha je sekundární; jsem si myslel, že když překládám NČ, bude problém se srozumitelností a úplností, ale aspoň zdrojování v pohodě. A je to jako vždycky... --Jann (diskuse) 16. 9. 2017, 11:28 (CEST) Nakonec vyškrtnuto. --Jann (diskuse) 17. 9. 2017, 15:51 (CEST)Odpovědět
  • AnoAnoKrátké povídky a příběhy byly v tchangské Číně také populární, jednou z nejslavnějších je Jüan Čenova (779–831) biografie Jing-jinga, který byl široce rozšířena v jeho vlastní době a za jüanské vlády (1279–1368) se stala podkladem pro hry v čínské opeře. – Jing-jing je dívka. Viz en:Yingying's Biography.
  • …s manželkami a dcerami odpovědnými za vesměs domácí prací – tkaní textilií a chovu hedvábníků, zatímco muži zpravidla pracovali na polích. – Hedvábníků? To slyším poprvé. Předpokládám, že jde o housenky či dospělce bource morušového?
    AnoAnoPředpokládáš správně, nalinkováno. Mi to přijde obvyklé.--Jann (diskuse) 14. 9. 2017, 14:47 (CEST)Odpovědět
  • roku 851 jistý arabský muslimský cestovatel okomentoval čínskou péči o čistotu jako – jak mínil – nedostatečnou, protože se nemyli vodou (jako Arabové), když šli na toaletu; místo toho, napsal, Číňané prostě používali papír, aby se otřeli. – Ta závěrečná větná konstrukce nedává takto moc smysl. Za napsal chybí dvojtečka nebo nějaká spojka.
  • AnoAnoJaké řepky? Tuříny? Nebo obecně řepy?
    Zřejmě vodnice.--Jann (diskuse) 17. 9. 2017, 15:51 (CEST)Odpovědět
  • AnoAnoJaké jamy? Hlízy smldince?
    Zřejmě ano.--Jann (diskuse) 17. 9. 2017, 15:51 (CEST)Odpovědět

Budu pokračovat. --Vachovec1 (diskuse) 13. 9. 2017, 18:01 (CEST)Odpovědět

  • AnoAnoJü Sing = I Sing? První verze tam je jednou, druhá 2x.
  • AnoAnoKeng Sün – To Keng je správně? Zní mi to dost nezvykle.
  • AnoAnoMezi nejčasnějšími tištěnými dokumenty… – To je správně nebo tam je překlep (→ nejčastějšími)?
    Nejčasnější, jako jedny z nejstarších. --Jann (diskuse) 16. 9. 2017, 22:50 (CEST)Odpovědět
  • AnoAnoOd roku 785 pro císaře Te-cunga geograf a kartograf Ťia Tan (730–805) sestavoval kompletní mapu Číny… – Podle dalšího soudím, že ta mapa se nedochovala?

--Vachovec1 (diskuse) 16. 9. 2017, 12:07 (CEST)Odpovědět

  • Do sekce Císařovna Wu bych navrhoval přidat spíše portrét císařovny, než nicneříkající nástěnnou malbu palácových dam.
    No, malba dam je tchangská, a z hrobu jejího syna. Ten portrét je z 18. století... Dal bych přednost malbě.--Jann (diskuse) 17. 9. 2017, 15:51 (CEST)Odpovědět
  • Taktéž místo pagody či Buddhy (v sekci Politická historie) by se hodily nějaké ilustrativnější obrázky (pagoda či Buddha patří spíše do sekcí věnujících se architektuře/náboženství). Neříkám, že musí jít konkrétně o portréty císařů.

--Vachovec1 (diskuse) 16. 9. 2017, 13:15 (CEST)Odpovědět

  • Buddha vyměněn za císaře.--Jann (diskuse) 17. 9. 2017, 15:51 (CEST)Odpovědět
  • AnoAno K té panoramatické fresce: nebešťané = postavy z čínské mytologie? Co potom freska dělá v sekci Politická historie? Nešlo by to přesunout někam k Náboženství?

--Vachovec1 (diskuse) 16. 9. 2017, 13:22 (CEST)Odpovědět

--Vachovec1 (diskuse) 16. 9. 2017, 13:22 (CEST)Odpovědět

OJJ

[editovat zdroj]

@Jann: Dlouhé, takže budu číst postupně. Nejprve bych Tě požádal, aby sis fixnul odkazy, postupně přidám připomínky a prostuduju zdroje. :) --OJJ, Diskuse 16. 9. 2017, 15:11 (CEST)Odpovědět

Technická poznámka: předpokládám, že některé "nefixnuté" odkazy kolega ponechává v článku schválně (přesměrování Čchang-an, rozcestníky Li (příjmení), Wu (příjmení)). Něco by se ale "fixnout" dalo (rozcestník Gilgit, přesměrování Persie …). Btw. Perská říše existovala pouze do roku 651, pak oblast ovládli Arabové a vznikl tam Umajjovský chalífát. Novodobá Perská říše se datuje až od roku 1501 (kdy ustavili svůj nový stát Safíovci). --Vachovec1 (diskuse) 16. 9. 2017, 20:42 (CEST)Odpovědět
Gilgit pořešen, Persie je v tom místě míněna geograficky, nikoliv politicky, proto bych nerad odkazoval na říši Sasánovců resp Arabů. Ostatní chci nechat s tím, že jednou vznikne plnohodnotný článek. --Jann (diskuse) 16. 9. 2017, 22:50 (CEST)Odpovědět
OJJ: Budou ještě nějaké připomínky nebo můžeme případ uzavřít? :-) Gumideck (diskuse) 27. 9. 2017, 17:36 (CEST)Odpovědět
@Gumideck: Vidíš, ještě tohle (sry Jann). Mám toho moc i na své články, přitom je to zajímavé téma... Kouknu zítra. OJJ, Diskuse 27. 9. 2017, 17:41 (CEST)Odpovědět
@OJJ: Německý strejda nás jednou dožene všechny :-) V pohodě, jen mi přišlo, že je škoda nechat to ležet ladem. Gumideck (diskuse) 27. 9. 2017, 21:04 (CEST)Odpovědět
@Gumideck: Času mám snad ještě dost.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:Říše_Tchang&oldid=18850589“