Přeskočit na obsah

Diskuse:Česko/Archiv 3

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 6 lety od uživatele Geog25 v tématu „Vznik 1969?
Archivy
Archivy

Motto

Nemělo by v hlavičce být motto: "Pravda vítězí"? Domnívám se, že je to heslo národní a nejen prezidentské (bylo i na velkém znaku první republiky).

Sněžka

Dobrý den, chtěl bych upozornit, že je podstatný (asi 1 metr) rozdíl mezi tvrzením, že "Sněžka má výšku 1 603 m nad mořem" a mezi nepravdivým tvrzením, že "nejvyšší bod Česka má 1 603 m n. m.". Kóta 1 603 m n. m. se totiž nachází v Polsku.

Nejvyšší bod Sněžky se sice nachází v Polsku (1603,3 m), ale i její nejvyšší česká část už je nad 1603 metry (konkrétně 1603,2 m). http://hradec.idnes.cz/snezka-meri-1603-metru-nad-morem-dk2-/hradec-zpravy.aspx?c=A140211_090759_hradec-zpravy_kvi Takže údaj je v pořádku. --David Beneš (diskuse) 12. 2. 2014, 13:11 (UTC)

jen tak pro zajímavost - nejvyšším bodem (umělým) v Česku není Sněžka, ale Praděd. http://www.treking.cz/vrcholy/praded.htm

státní zřízení

Státní zřízení ČR již není parlamentní republika, nýbrž poloprezidentská či chcete-li parlamentně prezidentská republika. Když tak si přečtěte toto: https://cs.wikipedia.org/wiki/Parlamentn%C4%9B_prezidentsk%C3%A1_republika Jinak předem děkuji za editaci :)

Pokud si přečtete odkazovaný článek Poloprezidentská republika, tak zjistíte, že Česko má s tímto konceptem velmi málo společného. To, že mohou existovat snahy konkrétních osob v úřadech o koncentraci moci, nic nemění na legislativním vymezení st. zřízení.--Kacir 31. 3. 2014, 18:33 (UTC)
To si nemyslím, kromě třetího bodu splňuje Česko všechny, a navíc se parlamentní republika definuje tak, že prezidenta volí pralament.
To není jednoznačné vodítko – v řadě parlament. republik je prezident volen přímo (Bulharsko, Chorvatsko, Irsko, Slovensko, Slovinsko...atd.), naopak v silné prezidentské republice USA je prezident volen nepřímo – voliteli.
Charakteristiky poloprez. systému:
  • výkon prezidentských pravomocí bez kontrasignace – v Česku ne
  • vláda nese odpovědnost jak vůči parlamentu, tak vůči prezidentovi – v Česku ne
  • prezident má právo odvolat vládu nebo rozpustit parlament – v Česku vládu ne, Sněmovnu ano ale jen za předem stanovených situací, ne z vlastní vůle, vlastního rozhodnutí
  • reálný držitel výkonné moci je prezident a parlament – v Česku vláda
  • reálný tvůrce vlády je prezident a parlament – v Česku parlament, ne prezident
Česko tedy zjevně není poloprezidentská republika.--Kacir 4. 4. 2014, 20:08 (UTC) / --Kacir 4. 4. 2014, 22:03 (UTC)

Hymna

Můžete prosím přidat hudbu k hymně? V anglické verzi stránek je: Proč by nemohla být i v české verzi? Díky. Me22dec (diskuse) 22. 12. 2013, 13:57 (UTC)

Souhlas, jedná se i ze zákona o volné dílo, které je možné libovolně šířit, stejně jako státní vlajka a znak, navíc splňuje podmínku 70 let od smrti jejího autora, takže tím spíše by bylo pěkné ji dát do článku. — Polda18 (diskusepříspěvky) 5. 12. 2015, 13:18 (CET)

Poznámka k úvodní větě

Přečetl jsem si reakci uživatele "Packa" na úpravu úvodní věty (cit."je výsledkem dlouho hledaného kompromisu"). Dovolte mi, abych vyjádřil přinejmenším údiv nad kompromisem, který lze jazykově i významově považovat za tzv."slovní salát". Věta "Česká republika, geografickým jednoslovným názvem Česko, zkratkou ČR, je stát na území Česka neboli českých zemí ve střední Evropě."

1. u uvedeného vyplývá, že jak Česká republika, tak Česko je stát na území Česka, což je eufemisticky významová "kreace", za kterou by dostalo pětku dítě v obecné škole

2. stránka nese název "Česko", měla by tudíž být uvedena větou, která deskribuje obsah a význam tohoto pojmu, nikoli dominantně pojmu "Česká republika", což je ostatně sekundární název, jsa pouhým pojmenováním konkrétního typu současného státního zřízení v Česku.

3. Píšete encyklopedii a encyklopedické heslo, týkající se státního útvaru či země je nezbytné identifikovat ve smyslu souvztažnosti časové a prostorové. Zkráceně: je tedy nejprve Česko, coby název politicky neutrální, který lze ve výše uvedených souvislostech aplikovat a teprve poté Česká republika coby politická formace, limitovaná jejím transientním významem a logicky tedy neaplikovatelná v širším významu. To se týká obecně prezentace Česka nejen zde, ale i v ostatních jazykových mutacích Wikipedie, kde vystupuje pod časově a významově omezeným limitujícím politickým názvem, jehož následná samovolná obecná aplikace v onom širším významu vede k nevhodným, matoucím a místy trapným významovým posunům, které lze v současné době počítat již na stovky a které destruují požadavek jasného vymezení subjektu (např.Bořivoj I., narozený v České republice - takových je dnes již opravdu mnoho). Běžný uživatel (který zhusta nedisponuje znalostmi historie) se v tomto eintopfu musí nevyhnutelně ztratit. Jemu má (nikoli těm, kteří produkt tvoří) encyklopedie sloužit.

4. Domnívám se, že čeští wikipedisté, působící současně i na cizojazyčných mutacích a šířící tamtéž mor subjektivního kvaziestetismu v otázce jména země, vedoucí k výše uvedeným zmatkům, nepřesnostem a nelogičnostem (opět eufemismus), by měli konečně odhodit své osobní postoje typu "líbí-nelíbí" a starat se hlavně a především o to, aby hesla splňovala základní požadavek obsahové a významové přesnosti. K tomu kompromisy podobně salátového typu rozhodně nevedou. Problémů i mimo prostor české wikipedie vzniklo díky preferenci osobních názorů, emocionálnímu přístupu a animozitám již opravdu v záležitostech českých více než dost a chyby plodí jen a jen další chyby, v tomto případě řetězovou reakcí.

5.Osobně jsem se s názvem "Česko" dlouho sžíval a opravdu nemohu říci, že by se mi líbil. Přesto jej užívám (v.název Řecko se mi také příliš nelíbí, přesto kvůli tomu nebudu užívat "Helénská republika"), stejně jako užívám jeho odpovídající překlady v cizích jazycích, neb coby jediné jsou schopny zřetelně definovat zemi a stát v obecném kontextu, což název "Česká republika", patřící do současné ústavy, mezinárodních smluv a podobných dokumentů, nemůže nikdy suplovat. Námitky, týkající se konfliktu s přesnými názvy českého státu v dějinách, jsou irelevantní. Podobný úzus je naprosto běžný ve všech ukotvených zemích, ať již historie jejich státnosti, názvy nevyjímaje, byla jakkoli komplikovaná, neb je v zájmu transparentního chápání subjektu a tedy i jejich vlastním. Je třeba si uvědomit, že vymezení tohoto typu je vymezením geografickým a jak říká Mathesius "určité pojmy je nezbytné zjednodušit jednak proto, aby byly přijatelné běžným respondentem a hlavně proto, aby se s nimi dalo dále pracovat". To název současného politického zřízení státu prostě není schopen díky svým limitacím splnit. (Je nesčetně knižních pojednání s názvy jako "Dějiny Československa", ačkoli se týkají převážně doby, kdy Československo vůbec neexistovalo, aniž by se kdo nad touto skutečností pozastavil).

6. Rád bych při této příležitosti upozornil (v reakci na některé názory) všechny ty, kteří tak úporně bráni politický a vystupují proti jednoslovnému, geografickému či chcete-li neformálnímu názvu, že "republika" není a nemůže být vlastním jménem, ačkoli se nadužíváním slova vžila jako cosi podobného. Současně bych rád zmínil, že argumentace nepřítomností názvu Česko v ústavě je zcela mimo akční potenciál neformálního názvu, ostatně název Česko-Slovensko a později Československo v ústavě nebylo zakotveno též.

7. Je-li tedy Česko hlavním heslem české wikipedie (konečně !), měl by být i jeho adekvátní překlad hlavním heslem ekvivalentních stránek cizojazyčných wikipedií !! (tato věta je určena samozřejmě především těm wikipedistům, kteří účinkují též na cizojazyčných verzích W.)

8. (na okraj) Zkratka "ČR" : jedná se o víceméně "lidovou" pomůcku jak si zpohodlnit formální dvouslovné pojmenování v psaném textu. Zkratky podobného typu si mohou dovolit země, které na to "mají" (UK, US), jsouce tak říkajíc nezaměnitelné. Převedeme-li ČR se do cizích jazyků, jde jen o další matoucí akt, neb CR je mezinárodní kódové označení Kostariky (Costa Rica) a má i další celou řadu významů (viz http://www.acronymfinder.com/CR.html)

S pozdravem JanBlanicky (diskuse) 19. 4. 2014, 07:22 (UTC)

Souhlasím, že současná první věta je naprosto neúnosná, už proto, že obsahuje definici kruhem ("Česko je stát na území Česka").--Ioannes Pragensis (diskuse) 19. 4. 2014, 08:02 (UTC)
Dal jsem tam jako prozatímní řešení parafrázi úvodní věty ze slovenské Wikipedie a prosím, aby případná změna k ještě lepšímu byla napřed prodiskutována a důkladně zvážena i z hlediska zdravého rozumu.--Ioannes Pragensis (diskuse) 19. 4. 2014, 09:08 (UTC)
S úpravou první věty souhlasím, protože konečně dává smysl jak významově, tak gramaticky. Podobně jsem se snažil první větu upravit minulý týden, jenže uživatel Packa moji úpravu bez diskuze okamžitě vymazal. Plně souhlasím i s příspěvkem a vysvětlením Jana Blanického. Tato úprava první věty zkvalitňuje heslo a měla by se v této či podobné formě zachovat.Geog25 (diskuse) 20. 4. 2014, 15:24 (UTC)
ad 2) Česká republika je název státu, česko je nadávka těm, kteří žijí jinde než v Čechách.
ad 3) Bořivoj I. se nenarodil ani v České republice a rozhodně ne v tzv. "česku". Mohl se narodit jen ve státním útvaru, který v době jeho narození existoval. A k zjištění tohoto faktu, by někomu, kdo se cítí být povolán o tématu psát, měla stačit učebnice dějepisu, nebo když by se i tak cítil nejistý, ať povolá na pomoc odbornou literaturu. To, co má cenu, si často žádá vyvinutí většího úsilí, než je to u věcí, které nejsou zas až tak podstatné.
ad 5) Ve Slezsku si vystačí s tím, že své vlasti říkají Slezsko, na Moravě si stejně vystačí s tím, že své vlasti říkají Morava. Co se děje v Čechách, není známo.
ad 6) Jediné, co má nárok na to, aby se vžilo a to díky historickému faktu rozdělení Československa a vzniku nástupnických států, je spojení dvou slov: Česká republika. To ostatní okolo přejmenování společného životního prostoru je boj proti této státnosti, kterým by se měla zaobírat rozvědka (zpravodajské služby České republiky), a pokud tak ještě nebylo učiněno, dát to do plánu práce na příští rok.
ad 7) Jestliže je Česko označení maximálně pro tu část území, které se říká Čechy, bude překladatel potřebovat jen to, jak se v cizím jazyce řekne Morava a Slezsko
ad 8) Zkratku ČR není potřeba převádět, nebo snad byla jen před pár lety potřeba převádět do angličtiny apod. azbuku - zkratku Svazu sovětských socialistických republik? - CCCP. Kdo chtěl, a že jsme chtěli, vylepšil věc tím, že použil vlastní zkratku. V češtině SSSR, tedy např. pro Francouze hůře pochopitelná. Víte, co ta zkratka znamená, a chápete, proč je taková, jaká je? Když byli jmenováni Francouzi, otázka je, co udělali pro to, aby měli případně vlastní zkratku pro svaz. Cítil byste se zodpovědný za případnou chybu v jejich překladu? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Pavel Fric (diskusepříspěvky)

....... refaktorizováno To, že vám určité podstatné věci nedochází by se dalo pochopit, ale vaše názory jsou limitovány vašimi osobními pocity a bludy, nikoli racionalitou. Přečtěte si něco od Mathesia a najděte si odborné články na dané téma. A pokud by se někým nebo něčím měla zabývat BIS, pak lidmi, kteří soustavně rozbíjejí snahu o to vystupovat jako historicky zavedená jednotka. Tedy, naopak vy jste bořitelem státnosti, odjímajíce jí kontinuitu v čase a prostoru. "Republika" není vlastní jméno, pouze pojmenování typu státního zřízení na daném území, je to název přechodného charakteru a nikdy nemůže substituovat název geografický, resp.neformální. Česko je název politicky neutrální, tedy univerzálně aplikovatelný, stejně jako Polsko, Slovensko, Německo, atd. Např.Německo vzniklo až v roce 1851 a kdyby někdo napsal, že se Petr parléř narodil v Něšmecku, vás by se to ani netklo, je běžná aplikace, aby se respondent byl schopen orientovat, neb každý nemá (a ani nemlže mít) od historii dané země příslušné znalosti. Pojmy je třeba v určitých případech zjednodušit, aby se s nimi dalo pracovat. Země s názvem Česko v době Bořivoje neexistovala, ale údaj geograficky sedí a pro respondenta pochopitelný. Česká republika je politický název s dobou existence od r.1993, navíc v té době byla země knížectvím, nikoli republikou, což je zásadní nonsens, pro nějž je užití politického názvu nepřijatelné. Proto, aby čtenář nebyl zmaten se uvádí zcela běžně gerografický název. Politické i názvoslovné změny se děly ve všech zemích a podívejte se jak je kdo řeší - všichni používají krátké geografické jméno. Tak nemůže dojít k záměně či desorientaci. Každá země, jíž vládne zdravý rozum stojí o to, aby byla prezentována transparentně a nezpochybnitelně. Vy byste chtěl psát momentální politické subjekty, ve kterých se příjemce informace zcela ztratí. Chtěl bych vidět toho blouda z jiných zemí, který podobně napadal či by snad inicioval práci tajných služeb proti někomu, kdo chce nazývat svou zemi geografickým názvem. Jistě se jimi Německo, Švýcarsko či Polsko jen hemží :-))))) Diggindir (diskuse) 10. 1. 2015, 14:01 (CET)

Teď jste se odkopal, a pokud se dá věřit tomu, co píšete, vlastně odhalil svoji představu o možné budoucnosti. Vaše věta, že: ""Republika" není vlastní jméno, pouze pojmenování typu státního zřízení na daném území, je to název přechodného charakteru a nikdy nemůže substituovat název geografický, resp.neformální.", si zaslouží bližší pozornost - "Republika" je v našem případě vlastní jméno (Česká republika), současně je v našem případě "republika" typ zřízení. V tuto chvíli ponechme stranou vztah mezi názvem a skutečným stavem, který se někteří lidé pokoušejí analyzovat (viz příklad předchozího politického zřízení, které se označuje za období komunismu, přitom v názvu má stát slovo "socialistický", což samo by mělo každému napovědět, aby se dospělo k závěru, že systém komunistický nikdy ze své podstaty nebyl, i když to byl cíl. Jistě, byla zakotvena vedoucí úloha strany (KSČ), proč ale vyvracet něco, o čem není pochyb - stát byl socialistický. Ano, část okolností života se vyjadřuje politicky, ale všechno není o politice. Tudíž: slova jsou jedna věc, pochopení druhá. Zajímavý je váš názor na přechodnost současného systému, kterážto přechodnost má souviset se lehkostí změny názvu. To může někdo plánovat, čekat, až se usadí prach zvířený jen dvacet let trvajícím prosazováním myšlenky Česka, jakoby to mělo být to nejmodernější, co kdy vzniklo. Nic jiného, než je přítomnost, však k dispozici pro své jednání nemáme. Jeden děj navazuje na jiný, a předpokládám, že vaše nejistota ohledně směřování společnosti se do budovatelského úsilí zbytku společnosti promítne jen nepatrně. Pokud se chcete hádat o minulost nebo budoucnost, můžete. Kdo se chce zúčastnit, ten se zúčastní. Konec citovaného tvrzení je názor na věc, který ilustruje shorapsaný způsob nazírání na zeměpis jako věc politickou a snaží se jej postavit na místo, kde jde o politiku, a současně tvrdit, (jen dokud nové označení jaksepatří nezesílí) že jsou obě věci oddělené a mají průkazně svoji doménu užití. Jde vám o to, dát větší prostor něčemu na místě, které je obsazeno označením Česká republika. Takže všude. Nebyl snad původní argument pro Č-ko nesen v duchu enormě zdůrazněné potřeby jednoslovného označení území, které zabírá něco, čemu se říká (moderní) stát? Samozřejmě, že většina lidí chápe, když čte text, že jde o porozumění textu. Aby se to ukázalo na příkladu, který jste použil: V době Bořivojově Česká republika neexistovala. Je teď snad jedno, co viděla Libuše. Když někdo píše o historii České republiky a zmíní Bořivoje, tak se dotkl podstaty věci přesně: Žijeme v přítomnosti, ale to nám nebrání v zaobírání se minulostí.--Pavel Fric (diskuse) 16. 1. 2015, 12:29 (CET)

Jazyky

Mezi těmi jazyky je 2x Slovenština, mám takový pocit, že autor nejspíš chtěl říci Slovinština

Správný postřeh, psát slovenštinu dvakrát je asi opravdu zbytečné. Fakticky je to správně (o slovinštinu jít nemá), slovenština má status daný několika různými zákony, takže je jak faktickým úředním jazykem, tak i (spíš jen teoretickým) jazykem "uznané" menšiny. Ale nějak to zdrcnu do jednoho.
A prosím, své příspěvky podepisujte. --David Beneš (diskuse) 4. 6. 2014, 08:56 (UTC)

Vadná reference v článku

http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=%C4%8Cesko&dotaz=%C4%8Desko - (nyní č. 24) zdrojuje informace, které nedokládá. navrhuji ji odmazat.--Rosičák (diskuse) 21. 8. 2014, 18:29 (UTC)

Nevím, jestli oba koukáme na to samé, ale reference č. 24 tam má písmena a, b, c, d, e a z nich minimálně a až d dokládá. S odmazáním bych tedy počkal, pokud se dohledá i e, případně se e může upravit či nahradit jinou referencí. --Jan KovářBK (diskuse) 21. 8. 2014, 19:41 (UTC)
Možná jsem slepý, ale v tom odkazu je jen význam toho slova, jeho skloňování, příbuzné tvary. O výskytu v historii jazyka, Trávníčkovi či zastaralosti tam zmínka není a ano o Havlovi tam taky není zmínka.--Rosičák (diskuse) 21. 8. 2014, 20:13 (UTC)
Musí se rozkliknout odkaz č. 1 Česko. Nahradil jsem ho přímým odkazem http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=725. --Harold (diskuse) 21. 8. 2014, 22:37 (UTC)

Název

Přesunuto na Diskuse:Česko/Název, jak nabádá pokyn v úvodu této stránky. --Mormegil 28. 11. 2014, 17:01 (CET)

Vadné názvy v článku

Můžete se hádat jak chcete, ale "česko" není součástí žádných organizací, "Česká republika" je. Je to název politického útvaru. Název článku si nechte jak chcete, stejně tak neformální využítí v textu, ale obsah článku by tento fakt měl odrážet. Z tohoto duvůodu jsou věty v článku jako "Česko je členem Organizace spojených národů, Severoatlantické aliance,..." fakticky vadné a encyklopedicky nepřijatelné.Robin WH (diskuse) 13. 12. 2014, 13:39 (CET)

No ano, to je pravda a mělo by se to opravit.--Rosičák (diskuse) 19. 12. 2014, 18:51 (CET)

Byrokrati, co máte v těch hlavách? Když řeknete, že Německo (či kdokoli jiný pod geografickým názvem) je součástí nějaké mezinárodní organizace, je to v pořádku, Česko vám vadí ze zcela jiných důvodů, které jsou prosty racionality. Nechápete rozdíl mezi geografickým a politickým názvem země, oba jsou uživatelné, politický by měl být však limitován pouze na jazyk mezinárodní smluv, neb je současně limitován dobou existence daného politického subjektu, tedy v tomto případě rokem 1993. Diggindir (diskuse) 10. 1. 2015, 13:52 (CET)

Geografický název je zcela jasný: Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko.

Česká kotlina

Tzv. Česká kotlina je vymezena čím? Jsou to zhruba: Orlické hory, Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory, Krušné hory, Český les, Šumava, Českomoravská vrchovina? Potom článek popisuje širší území, než by měl, a to je zavádějící.

Ano česká kotlina je v Čechách a v kontextu s obsahem je nevhodným termínem.--Rosičák (diskuse) 19. 12. 2014, 18:51 (CET)
Geograficky Česká republika není jeden celek.

Texty nesouvisející s názvem

Domnívám se, že víc sebekázně a stručnosti by bylo namístě. Takhle mi článek připadá jako ten dort pejska a kočičky. Kapitoly "Historie" (třeba "Protektorát" nebo "Poválečné Československo") podle mne patří jinam. Jen shodou okolností se tyto události zčásti udály na území dnešní České republiky, před jejím vznikem. Totéž platí o kultuře, která začíná Cyrilem a Metodějem na území Velké Moravy, nikoliv Česka. Nešlo by zestručnit? Svenkaj (diskuse) 20. 3. 2016, 17:12 (CET)

Svátky

Mohl by být prosím přidán Velký pátek do tabulky se svátky? Děkuji. --2A00:1028:8D1E:2F3E:F006:8784:69A8:254B 4. 4. 2016, 19:07 (CEST)

Zdravím, díky za upozornění, přidáno. Krásný den přeje --Jana Lánová (diskuse) 4. 4. 2016, 19:14 (CEST)

Antonín Frozín, Obroviště mariánského Atlanta, 1704

V diskuzi k heslu Spor o užití slova Česko je uveden odkaz na práci Antonína Frozína, na stranu překladu 38 Obroviště mariánského Atlanta. V hesle k autorovi překladu na Wikipedii je k jeho překladu díla Wilhelma Gumppenberga poznamenáno, že: "je ještě doplněno o česká mariánská poutní místa. Za tímto účelem Frozín putoval mezi lety 1699–1701 po Čechách a vedle poutních míst zaznamenal do předmluvy svého díla též národnostní a geografické poměry v Čechách." Tady je zřejmé, co se myslí slovy český a Čechy. Jak v hesle "Spor o užití slova Česko" tak "Česko" je použita při popisu pramene podobná formulace: v prvním případě "První užití výrazu Česko je doloženo v roce 1704 jako označení pro země Koruny české", (země Koruny české), ve druhém: "První užití výrazu Česko je doloženo v roce 1704 jako zeměpisné označení zahrnující celé České země", s odkazem na tentýž zdroj. Země Koruny české - latinsky: Corona regni Bohemiae, německy Länder der Böhmischen Krone, nebo Koruna království českého či zkráceně Koruna česká. Zajímalo by mě, jaký argument se v prvním a druhém případě použil, aby se obhájila platnost a formulace tvrzení, které předpokládá, že použitý pojem zahrnuje nejen České království, po kterém Frozín cestoval, a kde je to jasné, ale širší prostor, ovšem braný moderně dle pozdější situace po válkách v polovině 18. století, tudíž bez nároku na celé Slezsko (jen Rakouské/České/Moravské Slezsko).--Pavel Fric (diskuse) 2. 5. 2016, 11:49 (CEST)

Viz odkazovaný zdroj, teď jsem ho našel dostupný na adrese http://www.pressreader.com/czech-republic/lidove-noviny/20160427/281552290047524. Do článku Spor... jsem tu informaci vložil, aby byla fakta v obou článcích navzájem odpovídající. --Harold (diskuse) 2. 5. 2016, 18:17 (CEST)
Ať jsou ty zdroje slova Czechie apod. sebestarší, to nic nemění na tom, že oficiální krátké názvy dnešního státu Česko a Czechia jsou z roku 2016. --Zbrnajsem (diskuse) 2. 5. 2016, 18:40 (CEST)
V Žídkově článku je pro mě určitá nejasnost, když píše: "V úvodu k atlasu vysvětluje Gumppenberg ve Frozínově překladu: "Já ku příkladu Vlasko, Německo, Nyderlandsko, Česko, Polsko, Uhersko dřívěji psáti nebudu mocti, leč dřívěji celé Fransko (...) vodbydu." V hesle k Antonínu Frozínovi se pro totéž (je-li to totéž) používá označení: "Frozínova autorská předmluva". Z toho jsem nabyl dojmu, že tu něco vysvětluje Antonín Frozín, že tuto předmluvu sám vypracoval, a jestli při tom používal jezuitský přístup k vymezení zdejší provincie (a ten se při popisu jednoduše může týkat právě jen té administrativy), kterou by pak souhrnně označil za Česko (to území takto na základě jezuitského správního obvodu vzaté do jednoho celku), nebo ne, jen z toho nepoznávám. Taky si na titulním listu můžeme všimnout toho: "na česko ... přeložených" - tedy s významem přeloženo do češtiny (?). Takže mi to přišlo jako spekulace, když Gumppenbergův postoj/praxe je v článku popsán na příkladu (provincia Boëmiae - regnum Boëmie), a pak hned stejný přístup přisouzen Antonínu Frozínovi. Tedy jedna věc je pro mě "regnum Boëmie" ve vysvětleném širším významu (územně včetně vedlejších zemí), a jiná názor, že "Česko" použité v tom místě, musí znamenat totéž. Chtělo by to také vidět latinský originál díla. Německý překlad je digitalizovaný snadno dosažitelný.--Pavel Fric (diskuse) 2. 5. 2016, 23:00 (CEST)
Pokud to něčemu pomůže, tak latinský originál (1672) je asi tady. Ta pasáž s výčtem zemí tam v předmluvě není, čili půjde o Frozínovu vlastní vsuvku. --David Beneš (diskuse) 3. 5. 2016, 01:18 (CEST)
Ovšem Frozín se k té části nehlásí, je to tedy maximálně jeho "vsuvka" do Gumppenbergovy předmluvy. Nakonec to by možná vysvětlilo proč byl výraz Česko 1704 tak dlouho (do digitalizace celého díla) neznám, protože vlastní předmluva byla jinak vydána hned několikrát (od 18. do 20. stol.). To by museli být v ÚJČ (nebo kde kdo to hledal) slepí, kdyby takovou "drobnost" přehlédli. Jinak není moc jasné, proč by v tom kontextu "Německo, Nyderlandsko, Česko, Polsko" myslel Frozín-Gumppenberg výrazem "Česko" zrovna Čechy (to tam sedí ještě méně, než "české země"). --marv1N (diskuse) 3. 5. 2016, 19:08 (CEST)
Jestli se vyjadřuje k tomu, co je dál v knize, Frozín tam z nějakého důvodu čtenáři vysvětluje pořadí, v jakém jsou popisy podle "starožitnosti/významu" zemí podávány. Upozorňuje na důvody, které mají vliv na to, kdy se nejdřív dostává k uskutečnění jednotlivých částí záměru v knize. V hesle k Antonínu Frozínovi se píše: "Z hlediska literárních historiků není ani tolik zajímavý překlad (popsal pouze 10 z původních 100 Gumppenbergových obrazů)". Podle přepisu v Žídkově článku je na tom místě předmluvy: "Já ku příkladu Vlasko, Německo, Nyderlandsko, Česko, Polsko, Uhersko dřívěji psáti nebudu mocti, leč dřívěji celé Fransko (...) vodbydu.". Celé Gumppenbergovo dílo má mít v poslední verzi proti prvním verzím násobek hesel (viz heslo k němu na německé Wikipedii: 1200 popisů v roce 1672 po letech spolupráce s dalšími přispěvateli). Pokud má vlastní Frozínova práce na heslech zpracovaných pro "Obroviště mariánského Atlanta" souvislost s tím, co má být jeho vsuvka do předmluvy (v hesle k němu se o těch popisech píše, že kvůli nim prošel Čechy), určitý pohled na to, co mohl mít na mysli, když to psal (po vykonané práci/cestách?), by poskytlo ověření umístění těch mariánských poutních míst v mapě. Takové zjištění by také bylo vodítkem ohledně toho, jak se nakládá s výrazem Čechy, které jsou zmiňovány v hesle k Frozínovi. V Žídkově článku je názor/zkušenost Jiřího Šitlera, který je toho názoru, že Frozín "Česko" použil úmyslně, že pro Čechy v práci používá název Čechy (?). Tento přístup k výkladu vychází z toho, že dvě věci mají mít dvě různá označení, aby příjemce sdělení neměl problém s porozuměním, že totiž nejsou synonymní, na což ukazují jiné výskyty slova "Česko" u jiných autorů té doby (např. často uváděný rok 1777), kdy Česko = Čechy. Třeba byl byl obrázek o něco jasnější, kdyby si to někdo chtěl přečíst. Při zadání písmenek czech do vyhledávacího řádku se objeví výskyty řetězce: "do Čech převedeni", "Že někdy v Čechách na mostě pražským Čech jazykem českým mluvící", "Vlach jí ve Vlaších, na svůj chod, Čech v Čechách na svůj, Uher v Uhřích na svůj stroj strojí, maluje a šatí.", "ač ne Čech, než Vlach". Když zná Frozín Čechy, a dává je do příkladů vedle jiných zemí (Španělsko, Uhry, Vlašsko, Německo...), tak by mohl do svých příkladů zahrnout i další "české země" - Moravu a Slezsko. Dělá to ale? Nevypadá to na to. Alespoň vyhledávač v textu něco podobného nenašel. Proč to tam není? Protože se práce Moravy, Slezska netýká, nezajímají jej, nebo: nejsou to území "starožitností/významem" na stejné úrovni jako ta, co vícekrát zmiňuje? --Pavel Fric (diskuse) 3. 5. 2016, 22:24 (CEST)
Většina těch otázek bude muset být asi řešena důkladně mimo Wikipedii. Než se pustíte do polemiky s Jiřím Šitlerem, jenom jednoznačněji napíši, co jsem psal již prve: Frozínův překlad má dvě předmluvy, Frozínovu (Předmluva překladatele k čtenáři..., s. 1-23) a přeloženou Gumppenbergovu (Předmluva velebného skladatele..., s. 33-52). Výraz "Česko" (na zmíněné str. 38) se vyskytuje až v Gumppenbergovi (jak dodává Šitler: mezi dalšími jezuitskými provinciemi a Uherskem). Pak je zajímavé, že Frozín v předmluvě, kde je jasné, že bude zmiňovat právě Čechy (protože chodil pouze po Čechách) používá skutečně výraz Čechy běžně (s. 5): "Gakož (opět opakugi) misto w Cžechách se nenalezne [...]", s. 7 (s 7-8 popisuje česko-německou izoglosu na českých krajích): "Ale kraginu Kladsakau gá do Cžech nečtu" atd. Před polemikou by také bylo dobré si zjistit, jak konkrétně je "Česko" užito roku 1777, protože Frozín zcela jednoznačně užívá ve dvou kontextech dva výrazy (což samo nemusí dokazovat "Čechy nerovná se Česko") a je pak důležité, jestli autor 1777 1) užívá jen jeden výraz, 2) oba zaměňuje, nebo 3) odlišuje dva dva pojmy, které ale geograficky zahrnují pouze Čechy (nebo 4) je to úplně jinak). --marv1N (diskuse) 4. 5. 2016, 10:26 (CEST)
Zaujal mě tam výskyt slova Uhersko, které jak už bylo napsáno, mezi ostatními čímsi vyniká. To ale, až když jsem si začal říkat, co mi v tom ("ne zcela pravidelném") výčtu blízkých krajin chybí. Došel jsem k otázce, kde (pod čím) je asi tak zahrnuto Rakousko (pokud není bráno jako součást Německa, nebo pokud tam nechybí jen tak, nahodile). Když bychom se na to dívali očima Jezuity, který pro českou řádovou provincii použije slovo Česko, tak k vyjádření podle toho vzoru k označení zemí patřících do rakouské řádové provincie se jaksi nedostal, nebo s tím měl jiný (třeba jazykový, kdyby hledal jedno slovo) problém a uvedl jen to Uhersko (?); Historie české řádové provincie: "Do Čech přišel řád poprvé v roce 1555 ... na místě zpustlého dominikánského kláštera v Praze na Starém Městě u kostela sv. Klimenta. ... První domy patřily ještě pod rakouskou provincii. Od té se ovšem oddělily poté, co šťastně přečkaly věčné vypovězení z království v roce 1619. Čtyři roky nato došlo k vytvoření nové provincie. Od roku 1623 tedy existovala samostatná česká provincie, která zahrnovala Čechy, Moravu a Slezsko. Česká provincie existovala až do zrušení řádu v roce 1773.". a Historie rakouské řádové provincie: "1563 wurde die österreichische Ordensprovinz gegründet. Sie umfasste bis 1773 Österreich und Ungarn (Böhmen war seit 1622 eine eigenständige Provinz; die Kollegien in Innsbruck und Hall gehörten zur Oberdeutschen Provinz).".--Pavel Fric (diskuse) 4. 5. 2016, 12:58 (CEST)

Úřední

K úvodní větě: "Česko, úředním názvem Česká republika", se hodí napsat, že navozovaný dojem vztahu, "česko" -> "my" (lid) (poddaní), a "Česká republika" -> "oni" (úřední) (vrchnost) je divný a vůbec nevystihuje situaci. Dnešní společenské zřízení takovéto rozdělení v postavení mysli a srdce občanů dělící na skupiny my a oni neuznává. Je spousta/většina lidí, kteří demokraticky myslí, píší a říkají Česká republika všude.

Jsou tu v současnosti dva takové zajímavé jevy:

První, kdy se vedle sebe v médiích objevují Česká republika, Čechy a Česko. Vyskytuje se to podle okolností - spíše možná podle preferencí, okamžitého nápadu hlasatele, novináře, nebo jestli dělá zprávy o sportu nebo o počasí, případně když se potřebuje zavděčit majiteli. Nebo to slyšíme prostě proto, že je tvořený zpravodajství, článek pro autora pestřejší. Logiku, jak ji čekáte/používáte při argumentaci s oponenty, když obhajujete "česko", v tomto jakémsi mixu ovšem nehledejte.

Na to navazuje druhý jev, kdy posluchač, čtenář záměrně při poslechu, četbě nahrazuje slyšené, čtené "česko" za Česká republika. A dělá to chytře. Sine ira. Sice smyslem novinářovy práce je podávat smysluplné myšlenky, aby odběratel informací neměl další přidanou námahu s jeho textem při jeho dešifrování a převádění do uspokojivé podoby.

Když ale musí a dosahuje tím postupem vyrovnanosti, spokojenosti, tak každý z nás pro to něco rád udělá. Důležité přitom je, aby to dělal plynule bez záporných pocitů, aby dosáhl popsaných pozitivních výsledků. Pak je to snadné. Ještě snadnější a užitečnější pro klid je používání zdrojů, které odpovídají představám, aniž by musely při používání ostražitě procházet výběrovým sítem.

Výsledek, co se týče emocionálního naladění, je průkazně jasný - odbourání zbytečné zpětné útočnosti vůči sdělovacím prostředkům jako odpovědi na nucený diktát od tentokrát "ne-úřední" menšiny části společnosti.– Tento příspěvek přidal(a) 90.181.194.203, 1. května 2015, 10.25‎ (UTC)

Erb Jižní Moravy

Could someone redraw the bunch of grapes in the lower-left quadrant of the South Moravian coat of arms / flag? I originally drew that like a decade ago, assuming someone would fix it, and it still looks awful.– Tento příspěvek přidal(a) 60.242.48.18, 5. července 2015, 07.46‎ (UTC)

Poradi podle rozlohy

Prosim opravte nekdo ze jsme podle Seznam států světa podle rozlohy v poradi 115. zeme podle rozlohy a ne 113, jak je uvedeno. 113. je Rakousko. – Tento příspěvek přidal(a) 147.231.137.13, 11. listopadu 2015, 14.00‎ (UTC)

Nový název 5. července?

Zdravím. Na enwiki (en:Czech Republic + en:Name of the Czech Republic) již pár dní probíhá editwar o názvu Czechia, který prý byl 5. července oficiálně přijat OSN. Jako zdroj se uváděn link na unstats.un.org/unsd/geoinfo/geonames, kde dole vlevo stojí „Last update: 5 July 2016“ (což je očividně update stránky), a pod mapkou čtu „Notes: The boundaries and names shown and the designations used on this map do not imply official endorsement or acceptance by the United Nations.“ Něco jako tiskovou zprávu, úřední oznámení OSN, zprávu v čs. tisku nebo min. zahraničí, což bych bral spíš jako zdroj a důkaz, jsem prozatím nenašel. Na dewiki jsem to prozatím vracel, ale jaký je na to názor na cswiki?? Dík, -jkb- disk de: 8. 7. 2016, 23:02 (CEST)

@-jkb-: Pokud vám funguje javascript, tak si vyberte z menu Czechia a vyjedou vám informace "o dané zemi" a tam uvidíte, že Czechia je oficiální krátký název. Pokud vám jde o to "od 5. července" tak buď dáte na to, že to tam dřív nebylo a změna proběhla až s touto aktualizací (vzhledem k tomu, že v dubnu se o tom diskutovalo a článků na to téma bylo moc a vzghledem k tomu, že příští aktualizaci mají naplánovanou na listopad, tak asi vidíte, jak často to updatují a že to muselo být až s poslední aktualizací). Pokud to nevezmete, může se formulace změnit na něco ve smyslu "minimálně od července už jsme našli na stránkách UN to a to ve zdroji". Něco jako tiskovou zprávu UN o tom, co odposledně změnili, to asi nedělají. A nebo třeba postačí sekundárně od [1] po [2]. Je možné, že oficiální je to od 1. července ale stránku updatovali až od 5. července, takže když se v článku napíše from July 2016, nic se snad nezkazí. Chrzwzcz (diskuse) 8. 7. 2016, 23:20 (CEST)
Dík. Ten odkaz na reuters.com je už něco spolehlivějšího, pokusím se navíc najít tu tam citovanou zprívu min. zahr. Java skript mi funguje, připadlo mi to trochu neoficiální. (Mimochodem, na dewiki to nění otázka tak důležitá jako na enwiki, anglické názvy nás zas tolik nezajímají - šlo mi ale o princip). Takže dík a zdravím. -jkb- disk de: 8. 7. 2016, 23:30 (CEST)
@-jkb-: Ten UN zdroj je to nejoficiálnějšího co jde, akorát tam není seznam změn odposledně ale aktuální stav. Sice je to primární zdroj, ale opravdu potřebujeme v tomhle případě nějaký novinový článek, který "se do té databáze koukne za nás"? Tady máte i jeden český, který píše 4. července: "v těchto dnech se dočká zápisu" [3] a tady zase ten samý článek od reuters ale v jiném jazyce :) [4] [5] [6]. Proč o tom nepíšou česká média? Asi je to nezajímavé, psaly o tom už v dubnu, když to bylo na stole a dělala z toho přejmenovávací aféru. Chrzwzcz (diskuse) 8. 7. 2016, 23:36 (CEST)
@Chrzwzcz:, na dewiki jsem krátce poznamenal, kombinoval jsem reuters atp. Dík. -jkb- disk de: 8. 7. 2016, 23:54 (CEST)
@-jkb-: nojo, dal jste tam že Anfang Juli, ale chtělo by to jakého roku :) Chrzwzcz (diskuse) 9. 7. 2016, 00:03 (CEST)
... a kurník ... :-) -jkb- disk de: 9. 7. 2016, 00:05 (CEST)
@-jkb-: MZV - taky jsem nikde nenašel, že by se říkalo "tak už to je", ale tenhle z dubna hlásí záměr (v angličtině) [7] a tenhle v češtině ze začátku července aspoň říká "velmi brzo to bude" [8]. Chrzwzcz (diskuse) 9. 7. 2016, 00:09 (CEST)
jo jo, o těch záměrech, oznámeních MZV, co povídal strejda Zeman atp. toho bylo dost, je to i na disk. stránce na dewiki. Mně šlo o něco jasného pro ten případ, že to už je. A to je teď víc než dostačující. Čau a hezký víkend, -jkb- disk de: 9. 7. 2016, 00:15 (CEST)

Asi jsem část smazal

Chtěl jsem některé okrajové pasáže z historického přehledu dát do poznámek, aby byl text kompaktnější, ale bohužel se mi to ve visualeditoru nějak nepovedlo a místo tří poznámek tam zůstala jedna a dvě zbylé jsem asi smazal. Asi se to bude muset nějak vrátit. - Fkmc

@Fkmc:Dobrý večer, na [9] je (bohužel jen ve wikitextu, ale snad si poradíte) rozdíl mezi editací, která v textu byla před Vámi a po Vás. Stačí se podívat, kde se nachází smazaný text, otevřít si v režimu Editovat zdroj původní článek na vedlejší kartě a tento smazaný text vložit na jeho původní místo. Můžete uložit, znovu spustit visualeditor a přesun provést znova. Pokud byste narazil na problém, dejte vědět zde. S pozdravem a přáním hezkého dne, --Martin Urbanec (diskuse) 17. 5. 2017, 21:24 (CEST)

-snad jsem to opravil.--Fkmc (diskuse) 17. 5. 2017, 22:30 (CEST)

Vznik 1969?

Dávám k úvaze, zda je opravdu vhodné hned v samém úvodu vypichovat (zcela formální) vznik v roce 1969. Jeden učitel ze ZŠ si mi stěžoval, že děti mu ve škole říkají, že ČR vznikla v roce 1969, že to psali na wikipedii. Ten úkon z roku 1969 je jistě důležitý pro dějiny státního práva, ale pragmaticky vzato je mnohem podstatnější vznik ČR roku 1993. Děláme v tom dětem dost velký zmatek, řekl bych. O zmatku v dalších oddílech (hlavně název) ani nemluvím, s tím se asi nic dělat nedá.--Fkmc (diskuse) 8. 6. 2017, 09:25 (CEST)

Souhlasím, že je to matoucí a nesmyslný údaj v úvodu. --Ladin (diskuse) 8. 6. 2017, 09:34 (CEST)
Jasný souhlas, chtělo by to přeformulovat aby bylo jasné, co se vlastně v ohledu na státní právo stalo.--AnkaElektro (diskuse) 8. 6. 2017, 09:53 (CEST)
Jistě. --Packa (diskuse) 8. 6. 2017, 12:14 (CEST)
na základě snad konsensu jsem do toho tedy říznul - v úvodu je jen vznik 1993 a na co se navazuje. Část o federalizaci jsem přesunul do kapitoly o státních útvarech, stejně tak jsem tam přesunul pasáž o Lichtenštejnsku z kapitoly Historie. Pokud by někdo měl pocit, že jsem to znásilnil, ať se bez obav vysloví--Fkmc (diskuse) 8. 6. 2017, 13:26 (CEST)
Předpokládám, že Wikipedii nepíšeme jenom pro děti ze ZŠ. Kolega Fkmc do toho „říznul“, a ode mne pochází ten pojem „státoprávní podoba“. I děti snad tomu budou trochu rozumět, starší lidé ale budou spokojení, neboť tak je jasné, že útvary od Velkomoravské říše resp. Českého knížectví až po dnešní ČR znamenají dlouhou kontinuitu české státnosti. (Možná bychom mohli připomenout i Sámovu říši, snad je aspoň vůbec někde zmíněna. A také ten praotec Čech a Libuše s Přemyslem Oráčem a svatý Václav.) Takže doufám, že na té formulaci v prvním odstavci úvodu nikdo nebude nic měnit, abychom se nedostali tak daleko, že by zrovna děti a jiní trochu méně zkušení lidé neskočili na špek občas se vyskytujícím tvrzením, že Česko je velmi mladý stát, že je tady teprve 24 let. --Zbrnajsem (diskuse) 9. 6. 2017, 12:06 (CEST)
Sámova říše je zmíněna v kapitole Historie, pokládat ji za základ státnosti ovšem asi nelze, vzhledem k tomu, že o ní nevíme vůbec nic a existují i pochybnosti, zda ji lze opravdu považovat za stát. O legendách bych v Historii raději nepsal, nicméně praotec Čech a Přemysl Oráč jsou zmíněni v kapitole Literatura, jako pověsti. Svatý Václav je v kapitole Historie. A co se týče velmi mladého státu, tak - a to už ovšem nepatří do textu hesla, to píši jen mimochodem - musíme si přiznat, že náš stát mladý je. To, že svou identitu vztahujeme hlavně k Československu, je sice hezké, ale faktem je, že jsme tento stát nebyli schopni udržet, a že je to naše národní prohra a selhání, které nemá smysl zapírat.--Fkmc (diskuse) 12. 6. 2017, 11:56 (CEST)
"Česko" není stát.--Pavel Fric (diskuse) 15. 12. 2017, 21:45 (CET)
Myslet si to samozřejmě můžete, ale Wikipedie je o objektivních faktech a ne pocitech jednotlivců. To, že Česko je oficiální, národně a mezinárodně standardizované krátké (zeměpisné) jméno je nezpochybnitelný fakt. Vaše osobní poznámky či výkřiky do prázdna jsou proto zcela zbytečné a do diskuse o vylepšení článku rozhodně nepatří.--Geog25 (diskuse) 17. 3. 2018, 10:27 (CET)
Neberte to tak tragicky, kolego. Nadsázka: Jsme oba v EU a máme se celkem rádi. Když už byla ta geopolitická nebo europolitická situace jaká byla a bratři Slováci chtěli mít všechno samostatně, byť skromně, tak to tak je dodnes. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 6. 2017, 15:03 (CEST)
Fkmc: Pokud vím, tak někteří historici předpokládají, že Velkomoravská říše pravděpodobně vznikla ze Sámovy říše, a ze zbytků Velkomoravské říše vznikl český stát. To, že jsme tento stát nebyli schopni udržet, a že je to naše národní prohra a selhání, které opravdu nemá smysl zapírat, ale někteří Češi si to neradi připouštějí. Pavel.Boreš (diskuse) 12. 6. 2017, 15:26 (CEST)
A tak z toho budeme dělat natrvalo velkou vědu a zůstaneme deprimovaní, že ano. Bez elánu, bez úsilí, aby se za daných okolností udělalo co nejvíce pro dobrou či dokonce lepší budoucnost. Plakat nad ušlým výdělkem je vždy to nejhorší řešení. A nepochopit své vlastní dějiny, své postavení ve světě a své možnosti (buď je minimalizovat nebo naopak přehánět) také není dobré. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 6. 2017, 17:52 (CEST)

Území dnešní České republiky bylo člověkem osídleno již před asi 750 000 lety???

Neandrtálcem?? Bez bližšího upřesnění, vysvětlení a uvedení pramene je tato informace spíš matoucí. Pavel.Boreš (diskuse) 9. 6. 2017, 10:10 (CEST)

Historické útvary a co k tomu v textu patří

Kolega Fkmc se pozastavuje nad tou druhou větou, kterou zde hned dávám k diskusi. Já se zase pozastavuji nad první větou, kterou vytvořil někdo jiný, ne já. Obě věty jsou beze zdrojů, ale obě mají jaksi něco do sebe. Jenže patří tyto věty zrovna do té sekce, nebo kam patří a v jaké podobě, důkladně se zdroji nebo jak? Tak tedy:

První republika krátce po svém vzniku odebrala svým zemím většinu jejich dosavadních zemských svobod, které měly za Rakouska-Uherska ve formě vlastní ústavy, zemských zákonů, sněmů a dalších atributů.[zdroj?] Slováci ovšem v Československu získali národní svobodu[zdroj?], kterou v Uhersku do roku 1918 neměli.

Když se nad tím zamyslíme, tak První republika je zde v první větě vlastně hodnocena negativně! Já jsem se pokusil tou druhou větou říci, že to odebrání formálních státoprávních svobod zemí, které ale přece jako takové tehdy zrušeny nebyly, bylo například pro Slováky více než vyváženo tou národní svobodou a ovšem vůbec připojením k Československu v roce 1918 po téměř 1000 letech státoprávní neexistence. Takže co s tím uděláme? Nejlépe bude to celé smazat, tedy ten mnou zde citovaný odstavec!? Ale pak bude první republika jen jakýmsi mezidobím, téměř bez kontur. Když tady nenajdeme jakýsi kámen moudrosti, tak abychom na druhou stranu (když tam zůstane jen ta první věta) nedopadli tak, že si bude někdo myslet: Ó ta první republika, ta byla hodně divná, sebrala zemské svobody a - v nejhorším možném výkladu - nikomu nic nedala. Jaké za tím omezením zemských svobod a za tou zjevnou centralizací československého státu byly racionální úvahy, to je pak už příliš komplikované. Pak se ještě připomenou zejména ty problémy s českými a moravskými Němci resp. sudetskými Němci, také s Poláky, a vlastně pro celé Československo i s Maďary a Rusíny. V roce 1938 to podle takových lidí dopadlo špatně, čí vinou (!?) atd. Že pak po válce země Čechy a Morava nebyly definitivně obnoveny, že Morava je v ČR přítomna jen jako název krajů atp., to tam má být také nebo snad ne? Celkově to není lehké rozhodování. --Zbrnajsem (diskuse) 9. 6. 2017, 12:37 (CEST)

Odebrání zemských svobod se asi týkalo asi hlavně Moravy a Slezska. Pochybuji, že by se to týkalo Slovenska nebo Podkarpatské Rusi. Češi pro sebe nárokovali právo na sebeurčení až do úplného odtržení, ale toto právo okamžitě upřeli Němcům a Maďarům, žijícím v ČSR. Tam, kde se to Čechům hodilo odvolávali se na historické hranice, kde se to nehodilo (Vitorazsko, Valticko, Hlučínsko, ...) historické hranice nerespektovali. Nevím do jaké míry by Slováci souhlasili s tvrzením, že získali národní svobodu. Tu sice částečně získali, ale představovali si větší autonomii. Mimochodem Němců bylo v ČSR víc než Slováků. Text by měl měl být vyvážený a neměl by zamlčovat nedostatky v ČSR. Pavel.Boreš (diskuse) 9. 6. 2017, 12:55 (CEST)
Kolego Pavle Boreši, ano, text by měl být vyvážený. Ale nevidíte tu první republiku trochu moc černě? Oni měli totiž i ti sudetští Němci velké politické svobody, školy až po univerzitu v Praze, tisk, kulturu, vlastní hospodaření atd. Řeč i vlastní názvy obcí jim nikdo neupíral, mohlo z toho vzniknout druhé Švýcarsko, ale nevzniklo. Jen abychom v zápalu kritiky na tohle nezapomněli. Pak byl ten Mnichov asi OK ... --Zbrnajsem (diskuse) 9. 6. 2017, 13:17 (CEST)
Vážený kolego zBrnajsi, nevidím, první republiku obdivuji, to co dosáhla za pouhých 20 let je obdivuhodné, kam se na to dnes hrabem. Ostatně i Češi měli v Rakousku-Uhersku velké politické svobody, školy až po univerzitu v Praze, tisk, kulturu, vlastní hospodaření atd. Řeč i vlastní názvy obcí jim nikdo neupíral, a přesto byli nespokojení. Opakuji, pokuste o neutrální pohled. Mimochodem obdivuji i úspěchy Brna. Zprahyjsem Pavel.Boreš (diskuse) 9. 6. 2017, 13:56 (CEST)
Kolego Pavle.Boreši, a) buďte tak laskav a nepohrávejte si s mým nickem. b) Rozpory narůstali (sic)? Bylo Vám to smazáno, mj. protože takto neprojevujete obdiv k první republice, nýbrž značné nepochopení pro její přetěžkou situaci po Hitlerově nástupu. Kdybyste to období lépe studoval, nemohl byste to tak napsat zrovna tam a bez relativování. --Zbrnajsem (diskuse) 9. 6. 2017, 16:48 (CEST)
No já prostě nevěděl jak utvořit 5. pád od Zbrnajsem. Zprahyjsem Pavel.Boreš (diskuse) 12. 6. 2017, 15:09 (CEST)
já vidím spíše problém v tom, že tyto věci nepatří do kapitoly státní útvary - ta by měla dle mého znamenat takřka pouhý výčet státoprávních jednotek, které na území ČR existovaly, aby čtenář věděl, že když se někde mluví o - dejme tomu - Velké Moravě - mluví se o území dnešního Česka. To, že je tudíž něco zmíněno krátce, neznačí, že to nebylo důležité. To, o čem diskutujete, patří do kapitoly Historie a také to tam víceméně je. Samozřejmě tam nemůže být vše - od toho je spíše heslo Dějiny Česka, myslím velmi podrobné. I v těchto heslech by ale bylo ideální se pokud možno zdržet hodnocení. I když chápu, že je něco jiného psát o Dánsku a něco jiného psát o své zemi. Ale přesto by to vlastně mělo být stejné. Dost velký problém kapitoly o státních útvarech vidím také v tom, že existují státní útvary, a pak existují názvy státních útvarů. Obojí by v kapitole mělo být, obojí tam také je, ale asi by to mělo být vyřešeno nějak systematičtěji. Ovšem celé to rozbít se mi v této chvíli nechce, když už je to aspoň takto. --Fkmc (diskuse) 12. 6. 2017, 10:02 (CEST)
"když se někde mluví o - dejme tomu - Velké Moravě - mluví se o území" - Velké Moravy - Velkomoravské říše. Nejde jen o území dnešní Moravy (rozsah Velké Moravy se také vyvíjí, mění podle konkrétního časového údobí, stačí se podívat na zachycení sledu známých změn v rozsahu v mapě (+-), a vždy tedy nezahrnuje přesně to, čemu by se řeklo území dnešní České republiky). Z hlediska zachycení něčeho důležitého se to dá popsat jako vždy a všude, jako zvětšování a zmenšování území - rozpínání a zhroucení (pod vnějším tlakem - Maďaři, za nepříznivých okolností). Podle mapy to vypadá, že se o jádru toho útvaru dá napsat, že je to Morava + (dnešní Slovensko).
V hesle je napsáno toto: "Zatímco Češi a Němci trvají na označení "Velká Morava"/"Großmähren", např. Maďaři je zavrhují a používají jiné výrazy (např. v Rakousku "Reich der Mährer"/"Říše Moravanů"). Označení "Velká Morava" má své opodstatnění, ale jen jako paralela k obdobným označením (Velkopolsko, Velkorusko) u vědomí toho, že označení nikterak nekvalifikuje tehdejší stav." Takže tu byl i různý přístup k vystižení skutečného stavu označením představitelů té státnosti v té době, podle toho, kdo to říkal. A je to podstatně dávno ode dneška, takže to zjednodušení vyprávění o věci se bezpečně děje s dostatečným odstupem.--Pavel Fric (diskuse) 15. 12. 2017, 22:14 (CET)