Diskuse:Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky

Ukázalo se, že existuje spor o to, jestli je ÚJČ autoritou v oblasti kodifikace češtiny a regulátorem češtiny. Zkusím se toho tedy dopídit z nalezených odborných a dalších zdrojů:

Jakou má funkci kodifikace češtiny, jen deskriptivní, nebo i preskriptivní? Teoreticky:

• "Jazykovědci nemohou přikázat, nebo naopak zakázal mluvčím češtiny určité jazykové chování. Takovou pravomoc nemají a v tomto smyslu není jejich role rolí preskriptivní. Nedisponují žádnými sankcemi."[1]
• "V dnešní době je kodifikace závazná pouze v oblasli školního vyučování (garantem je zde ministerstvo školství), mimo ni má charakter doporučení."[2]

Prakticky má ale kodifikace i preskriptivní charakter:

• "Jazykové normy jsou druhem norem sociálních, které společnost sdílí a na jejichž respektování má zájem, protože podporují její stabilitu." [3]
• "...je třeba připomenout, že (podle SSJČ nebo Encyklopedického slovníku češtiny) má kodifikace dva aspekty – deskripci a preskripci (nebo „zachycení“ a „stanovení“, či „vědecké poznání“ a „utvrzení“)." [4]
• "...se jasně ukazuje, že současná kodifikace je silně preskriptivní..." [5]

Jaké příručky jsou kodifikační?:

• O Pravidlech českého pravopisu (PČP): "Na otázku, zda má NŘ platnost preskriptivní (jako mají např. Pravidla českého pravopisu)..." [6]
• O Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ): "Na rozdíl od PSJČ jde o slovník s kodifikačním statutem (po stránce pravopisné, výslovnostní i gramatické)..." [7]
• O Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ): "...je prototypem slovníku menšího rozsahu s kodifikačním statutem." [8]
• O Akademickém slovníku cizích slov A-Ž (ASCS): "ASCS řadíme mezi slovníky speciální s kodifikační platností." [9] (Dá se předpokládat, že platí i pro následníka - Nový akademický slovník cizích slov A-Ž)

Všechny tyto příručky vydal ÚJČ. Je nepochybné, že ÚJČ je nejkomplexnější institucí, co se týče výzkumu a popisu češtiny.[10] Časopisy typu Naše řeč přinášejí výsledky lingvistického bádání, nesplňují ale tradiční představu kodifikační příručky (nejsou systematické, snadno přehledné, snadno dostupné, apod.) [11] To samé lze předpokládat, že platí pro jednotlivé práce vzniknuvší v rámci lingvistických fakult na vysokých školách. Z toho vyplývá, že vyšší autority než ÚJČ v oblasti kodifikace není. Kodifikační příručky jsou respektovány napříč společností a ve školách má kodifikace dokonce závazný charakter [12].

Od kodifikace k regulaci:

• Podle (kodifikačního) SSJČ: "kodifikace spisovného jazyka – zachycení a stanovení normy spisovného jazyka (v normativních mluvnicích, slovnících ap.)"
• SSJČ: "jazyková norma – soubor zákonitostí objektivně existujících v daném jazykovém útvaru v jistém období, pociťovaný kolektivem uživatelů jako závazný: kodifikace normy"

Právě tuto kodifikaci normy tedy provádí ÚJČ prostřednictvím výše zmíněných příruček a tím, že je "kolektivem uživatelů považována za závaznou", má preskriptivní, tj. předepisující charakter. Tím také dochází k tlaku na mluvčí i jazyk [13].

• SSJČ: tlak – silné, násilné působení, mocenské n. morální naléhání, nucení; nátlak

Tlakem dochází k regulaci jazyka (SSJČ: regulace – usměrňování, řízení, regulování).

Z uvedeného vyplývá, že vracím pozměněnou a rozvinutou původní větu:

• Ačkoliv jeho autorita nepramení ze zvláštního zákonného statusu, ústav je de facto všeobecně uznávanou kodifikační autoritou a regulátorem spisovné češtiny. Kodifikace má charakter doporučení, pouze v oblasti školního vyučování je závazná (garantem je zde MŠMT).

--Palu (diskuse) 15. 9. 2013, 17:18 (UTC)

To už je popsáno o poznání lépe. Vyškrtl bych část "a regulátorem spisovné češtiny": O ÚJČ jako "regulátoru" žádný ze zdrojů nepíše a ono svépomocné definování pojmu "regulátor", aby to na ÚJČ sedlo, je sice zábavné, ale Wikipedii takhle opravdu psát nemůžeme. --marv1N (diskuse) 16. 9. 2013, 17:51 (UTC)

O tom, že v současnosti dochází silným preskriptivním aspektem kodifikace k nátlaku na mluvčí i jazyk píše Václav Cvrček [14]. Ostatně článek Cvrčka a článek na NŘ jsou právě o tom, že někteří lingvisté se proti tomu staví a chtějí preskriptivnímu aspektu kodifikace buď zcela zamezit nebo ho alespoň nějak omezit, třeba pomocí kodifikační komise, apod. --Palu (diskuse) 17. 9. 2013, 03:15 (UTC)

Na upřesněnou, to "de facto" ve větě se nevztahuje jen ke kodifikační autoritě, ale i k regulátorovi. --Palu (diskuse) 17. 9. 2013, 03:17 (UTC)

Jak jsem již řekl, formulaci "Ačkoliv jeho autorita nepramení ze zvláštního zákonného statusu, ústav je de facto všeobecně uznávanou kodifikační autoritou." lze považovat za víceméně popisující dnešní stav (sám bych to napsal jinak a do budoucna by bylo vhodné tento problém rozpracovat, ale pro začátek to stačí). Na druhou stranu považuji za nutné říct, že v žádném mě známén textu zabývajícím se kodifikací češtiny se výraz "regulátor (jazyka/jazykový)" nevyskytuje (a už vůbec se nevyskytuje ve smyslu "ÚJČ je regulátor češtiny"). Z toho vyplývají dvě okolnosti: 1) proč by měla Wikipedie zavádět další termín, bez kterého se vědci očividně obejdou a 2) kdo zrovna Vám, Palu (při vší úctě), dal autoritu vynalézat nové výrazy na tomto poli. --marv1N (diskuse) 17. 9. 2013, 12:13 (UTC)

Nevynalézám nové výrazy. Vy spíš máte na mysli, že užívám existující terminus technicus pro novou věc. Nemyslel jsem to jako terminus technicus a podle toho, co píšete, to tak vyznívá. Proto navrhuji ještě další, zpřesněné znění: Ačkoliv jeho autorita nepramení ze zvláštního zákonného statusu, ústav je de facto všeobecně uznávanou kodifikační autoritou a de facto do značné míry reguluje spisovnou češtinu. Kodifikace má charakter doporučení, pouze v oblasti školního vyučování je závazná (garantem je zde MŠMT).

Tím se vyhnu "klasifikace" ÚJČ jako nějakého oficiálního regulátora (oficialita neměla vyznít ani v původním znění), ale zároveň zůstane obsažená podstatná skutečnost, která je podle uvedeného objektivně pravdivá. Ukážu ještě vztah mezi normou, preskripcí a regulací, aby byla tato objektivní správnost více zřejmá.

• Cvrček popisuje současný stav věcí: "každá deskripce má nenulovou preskriptivní sílu a je do určité míry intervencí do jazyka" [15]
• a jeho kritika: "Ke stanovování normy nemají lingvisté ani mandát ani účinné nástroje, jejich regulační činnost v této oblasti nikdo nelegitimizoval." [16]
• a dále: "Na druhé straně preskriptivní pravomoc by neměl mít nikdo, protože k tomu nemá mandát (ani důvod ― češtinu není potřeba ochraňovat či regulovat)." [17]
• Viz také preskriptivní charakter právních norem, které jsou z pohledu gramatiky alegorické (ve světle tvrzení, že "v současnosti dochází silným preskriptivním aspektem kodifikace k nátlaku na mluvčí i jazyk") - "Preskriptivní charakter = regulativní, to, co má být" [18]
• "V reálných i formálních vědách má norma regulativní charakter, otázkou však je, zda je kromě toho nositelem pravdivosti, tak jako běžné výroky." – [19]

Je potřeba si dané lingvistické články přečíst celé a porozumět jim, aby bylo jasné, že pojednávají o tom, že kodifikace má sama o sobě při pouhém popisování jazykových norem (deskripci) do určité míry regulativní charakter (preskriptivní) a někteří s tím nesouhlasí a volají po pluralitě kodifikací, potažmo intervencí.

To ukazuje, že pojmy jako "norma, regulace, preskripce a intervence" spolu velice úzce souvisí. Je-li prokázáno, že současná kodifikace je silně preskriptivní, je současně prokázáno, že je regulativní.

Pokud byste chtěl zpřesňovat dále, můžu ještě přidat zmínku o tom, že "někteří čeští lingvisté preskriptivní aspekt kodifikace spisovné češtiny odmítají a volají po pluralitě mezi kodifikacemi", to si myslím ale nepatří do úvodu článku, ale do nějaké jeho části přímo o kodifikaci, protože to je příliš podrobná informace. Není ale pro mě problém to tak upravit. --Palu (diskuse) 17. 9. 2013, 14:51 (UTC)

Pokud Vám to udělá nějakou speciální radost, tak si tam klidně onu novou formulaci mějte. Ovšem ona douška o regulaci jazyka je zbytečná. Jak je všeobecně známo jazyková kodifikace má obě složky: preskripci i deskripci. Obě tyto složky (tedy jakákoliv kodifikace) jazykovou normu ovlivňuji (regulují), byť v případě deskripce je to "nezamýšlený" efekt. To, že ÚJČ reguluje češtinu už je dáno tím, že to je "de facto kodifikační autorita", nic dalšího k tomu není třeba připisovat (naopak viděl bych nebezpečenství v tom, že tímto zdvojením informace svedeme neznalého čtenáře na scestí). Když jste tak hodný a mile mi radíte ("Je potřeba si dané lingvistické články přečíst celé a porozumět jim..."), dovolím si Vám dát také jednu radu: Pokud mluvíte o jazykové kodifikaci, nedokládejte svá tvrzení články o kodifikaci práva, ačkoliv jsou to půjčené termíny, došlo k posunu významů a mohl byste se dostat do nemilé terminologické pasti. To zpřesnění se do úvodu nehodí. --marv1N (diskuse) 22. 9. 2013, 14:38 (UTC)

Návrh na přesun

Diskuse k návrhu na přejmenování změnou tvaru „Akademie věd České republiky → AV ČR“ probíhá pouze na diskusní stránce hlavního článku Akademie věd, kde se lze vyjádřit.--Kacir 5. 8. 2020, 10:00 (CEST)