Diskuse:Ústřední orgán státní správy
Přidat témaÚstřední orgán státní správy vs. ústřední správní úřad
[editovat zdroj]U termínů ústřední orgán státní správy a ústřední správní úřad jsem změnil jejich používání ve prospěch ústředního orgánu státní správy. Z tohoto pojmu jsem udělal hlavní heslo, u ústředního správního úřadu a ústředního správního orgánu jsem vytvořil příslušné přesměrování, dosavadní odkazy jsem upravil na hlavní heslo. Důvody:
- pojem ústřední orgán státní správy výslovně užívá kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
- pojem ústřední orgán státní správy se používá častěji - má (o něco) větší odezvu při vyhledávání na Seznamu i Googlu oproti ústřednímu správnímu úřadu (Seznam, Google)
- IMHO pojem úřad oproti orgán zdůrazňuje spíše funkční a procesní aspekty, zatímco orgán má spíše význam z hlediska rozčlenění složek státu, o kterém stránka pojednává
Dotčené stránky založil Tompecina, který podle svého prohlášení už do Wikipedie nepřispívá, a proto jsem s ním tuto změnu nediskutoval.
--Radek Bartoš 20:21, 18. 8. 2006 (UTC)
- Následující příspěvek pochází z nástěnky správců [1]:
- Samotná změna ale v pořádku není, protože termín "ústřední orgán státní správy" (obdobně "správní orgán" místo "správní úřad") je pozůstatkem komunismu, předurčeným k postupnému přejmenování. Ústava hovoří o správních úřadech a bylo by proto vhodnější používat jako primární toto moderní označení, s tím, že by bylo v textu článku potřebné na tuto (dočasnou) dvojkolejnost v terminologii upozornit, případně i s poukazem na to, že v rozporu s ústavní dikcí použil nový správní řád opět termínu "správní orgán" místo "správní úřad", takže zmatek v označování pokračuje. --Tompecina 10:30, 19. 8. 2006 (UTC) Z nástěnky správců sem zkopíroval Petr Adámek 10:56, 19. 8. 2006 (UTC)
Změna věty
[editovat zdroj]Článek je hezký, jen bych navrhnul změnu věty: „která může zřídit jako svůj poradní orgán Legislativní radu“. Takhle to vypadá, že vláda někdy v budoucnu může zřídit Legislativní radu. Jenže LRV existuje již delší dobu, takže navrhuji formulaci: „která jako svůj poradní orgán zřídila Legislativní radu vlády“ (změněn podmiňovací způsob, dodáno slovo „vlády“ dle statutu LRV). --Lukáš Mižoch 20:38, 18. 8. 2006 (UTC)
- @Ragimiri: A nezřizuje ji každá vláda vždy znovu? Třeba u komisí rady to tak funguje, že se po každých volbách zřizují znovu, i když třeba pod stejným názvem, a to jsou podobné poradní orgány. --ŠJů (diskuse) 5. 11. 2020, 10:20 (CET)
Ministerstvo … České republiky
[editovat zdroj]Když vidím ty články, tak mě napadá, zda má smysl, aby za každým názvem ministerstva bylo nutné uvádět i dodatek „České republiky“. Vznikají zbytečně dlouhé názvy jako „Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky“, přitom je jasné, že „Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy“ je pouze naše. O jiných ministerstvech školství tady články nemáme a kdyby tady byly, asi by byly pojmenovány podle toho cizích státu. Leč tuzemská ministerstva bych asi nechal bez „ocásku“. --Lukáš Mižoch 23:14, 18. 8. 2006 (UTC)
- Uznávám, že některé názvy mohou být celkem dlouhé. Při zakládání dalších článků jsem vycházel z již založených článků: Ministerstvo financí České republiky, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, které tu jsou v takové podobě od listopadu 2005, a Ministerstvo životního prostředí České republiky dokonce od ledna 2005. U dvou jsou zřízena přesměrování z formy bez uvedení státu. Další články jsem tedy dělal podle již založených, protože jsem chtěl zachovat shodnost (a vytvořit i stejnou základní vnitřní strukturu článků).
- Rozlišování státu mělo význam za dob federace, kdy vedle sebe mohla být až tři ministerstva shodného názvu (federální, české a slovenské), dnes už to skutečně může ztrácet smysl. Lze pochybovat, že by byly vytvořeny články, které by se zabývaly z historického hlediska např. příslušnými federálními ministerstvy. V kompetenčním zákoně přídomek u ministerstev výslovně uveden není, na oficiálních webech je praxe obojí. Přikláněl bych se tam Českou republiku nechat, jednoznačně to na první pohled určuje, že se jedná pouze o ministerstvo ČR, a nejde o nějaké zobecnění platné ve více státech, ale ani opak nevidím jako nějaký zásadní problém. Důležité IMHO je, aby to bylo u všech ministerstev stejně. --Radek Bartoš 00:12, 19. 8. 2006 (UTC)
- Přídomek České republiky by v názvech článků o jednotlivých ministerstvech rozhodně být měl (ostatně vizte stávající praie). Ačkoliv česká Wikipedie primárně popisuje České reálie, není vyloučenu, že v dohledné době vzniknou i články o významných ministerstvech jiných zemí (např. ministerstvo obrany USA). Prosté jméno bez přídomkku by v budoucnu mělo sloužit jako rozcestník, případně pro obecné články (ačkoli si nejsem jistý, jestli by takový článek měl význam). --Petr Adámek 06:50, 19. 8. 2006 (UTC)
Platné právo (kompetenční zákon) tento dodatek nepředepisuje, takže i když ministerstva, v tradici federace, se jím samy označují, mělo logiku založit hesla bez něj. Na druhé straně je ale Wikipedie členěna jazykově, nikoli politicky, takže existuje silný argument i pro to, dodatek "České republiky" v článcích používat. --Tompecina 10:40, 19. 8. 2006 (UTC)
Organizační složky státu
[editovat zdroj]Jak je to s organizačními složkami státu? Je to to samé jako ÚOSS? Třeba podle téhle definice to tak vypadá: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/definice_pojmu_vyuzivani_ict_v_organizacich_verejne_spravy. Je to tam definované a heslo "Ústřední orgány státní správy" odkazuje na "Organizační složka státu".--Kozuch 24. 7. 2010, 12:40 (UTC)
- @Kozuch: Organizačními složkami státu mohou být za prvé i některé "nižší" orgány státní správy (možná i organizační jednotky těch ústředních), a za druhé i složky, které nevykonávají státní správu, ale něco jiného. Třeba Akademie věd ČR, nebo policejní či justiční akademie. To pak ovšem záleží na tom, jak pro ten účel tu "státní správu" pojmeme. V nejužším smyslu ji lze chápat jen jako veřejnou moc vykonávanou podle správního řádu, v širším smyslu i ostatní formy veřejné moci, správu státního majetku nebo výkon jiných státních zájmů, třeba právě to vzdělávání. Ostatně soudy asi taky budou organizačními složkami státu, i když vykonávají soudní moc, nikoliv veřejnou správu v obvyklém smyslu. --ŠJů (diskuse) 5. 11. 2020, 10:31 (CET)