Přeskočit na obsah

Diskuse:Ústí nad Labem

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 2 lety od uživatele 31.30.164.115 v tématu „Seznam tisku a novinářů

Mohl by se zde prosím ozvat člověk, který bez záznamu v historii umazal pasáž o imigraci cikánského etnika? Tyto praktiky mi nepřipadají vhodné. Děkuji --Pindick 08:22, 24. 8. 2006 (UTC)

Pochybuji o tom, že to je možné a že by takovou možnost někdo využil právě v takovém případě. Jste si jistý, že se skutečně podařilo tento text uložit? Neměl jste to zobrazené třeba jen v náhledu, aniž byste to uložil? --ŠJů 11:07, 24. 8. 2006 (UTC)
A nepletete si náhodou hesla Ústí nad Labem a Ústecký kraj, že ne? --Mormegil 11:41, 24. 8. 2006 (UTC)

[Zde bez dovolení zveřejněná soukromá korespondence byla na žádost uživatele Zanatic odstraněna i z historie stránky zásahem správce Chmee2, vizte protokolovací záznamy. Správci mohou obsah odstraněných editací zkontrolovat na Speciální:Undelete/Diskuse:Ústí nad Labem.]

Myslím, že jsem dokonale předvedl metodiku, jak ze sebe udělat pitomce :-)))) Inu, mluviti stříbro...

Mazání a obnova

[editovat zdroj]

Myslím, že bych měl tady vysvětlit ten počet smazání a obnovení. Jako správce mám možnost obnovovat smazané editace a podle textu, kterého u toho je napsané je možno pochopit, že je možno obnovit libovolné editace, ale věc se má tak, že jak jsem po 4 pokusech zjistil, je možné obnovit vždy jen celý blok editací. Není možné vyhodit třeba 2 editaci a udělat řetěz 1,3,4,5... vždy to bude i přes ruční zakázání obnovení 1,2,3,4,5... můžu jako správce pouze krátit ten řetěz. Bohužel jsem toto nevěděl a tak jsem tady způsobil menší chaos. Navrhnu úpravu textu, aby to bylo jasné všem...

současný text: Pro úplné obnovení stránky s kompletní historií ponechte všechny čtverečky nezaškrtnuté a klikněte na Obnovit. Pro částečné obnovení zašrktněte čtverečky u obnovovaných revizí a klikněte na Obnovi. Kliknutí na Reset vyprázdní komentář a zruší všechna zaškrtnutí. --Chmee2 12:27, 24. 8. 2006 (UTC)

Aha, tak to jsem si se zájmem přečet. Text je v hlášeních Allmesages pod undeleteextrahelp, -jkb- 12:49, 24. 8. 2006 (UTC)
Ještě otázka: jaký blok jsi obnovil? jde o to, zda se dají obnovit bloky ve všech třech možných variantách: A. blok nejstarších, bez nových, B. blok nejnovějších, bez těch starších, C. blok nějak uprostřed. Pokud jsi to teda zkoušel. -jkb- 12:58, 24. 8. 2006 (UTC)
A ještě tato otázka: když mám 8 verzí a zmáčknu 5. a 8. verzi, co to udělá? obnoví 5-8 nebo co? -jkb- 13:14, 24. 8. 2006 (UTC)
celkem bylo 7 editaci... ja sem navolil prve myslim kombinaci 4,5 jelikož jsem si to prve špatně přečetl a myslel že to zaškrtlé zmizí, jaké bylo moje překvapení když se tam našlo všechno.. podruhe jsem volil 1,2,3,6,7 pak 1,2,3,5,6 a ani jedna mi nešla. Vždy mi to hodilo cely blok 1,2,3,4,5,6 a někdy i 7. Domnívám se, že jde obnovit vždy jen cely usek typu 1,2,3,4, nebo 1,2,3,4,5,6 atd... a že se tedy dá obnovit jenom blok počínaje od nejstarší editaci po novější... nedá se zbavit asi té staré editace, nebo mne se to aspon nepodařilo--Chmee2 13:14, 24. 8. 2006 (UTC)
PS: podle toho co to dělalo mne, by to obnovilo 1-8
Hm, aha. Tak to ale znamená že ten text je nutno asi přeformulovat jako „Chcete-li obnovit jen části, vizte - Nápověda...“ s odkazem. Je to trocha složité. Dík. -jkb- 13:21, 24. 8. 2006 (UTC)
Dal jsem návrh pod lípu na návrhy tak doufám, že to někdo schopný dobře prozkouší a přeformuluje :-) ja už k tomu mám dneska po mé exibici aferzi ;)) --Chmee2 13:25, 24. 8. 2006 (UTC)
To lze přirozeně chápat. Já bych to vyzkoušel na cs.source ovšem dnes tolik času není, tak snad se toho ujme někdo zde. (Mimochodem, pokoušel jsem se spravit ten odkaz na sem Pod lípou, nechci tomu věřit, že to bylo v těch podtrhovátkách...). Dík, -jkb- 13:35, 24. 8. 2006 (UTC)
Nic takového není pravda, revize lze obnovovat v zcela libovolných kombinacích. Právě jsem si to ještě jednou ověřil v TEST. Žádné úpravy textu rozhraní tedy kvůli tomu nejsou potřeba.
A když už některý správce kvůli zakrytí osobních údajů či z jiného velmi závažného důvodu takto selektivně odstraňuje některé revize, žádám, aby takovou akci na dotčené straně zcela jasně vyznačil.
--Mormegil 08:28, 25. 8. 2006 (UTC)
Příště tedy doplním info, že jsem něco vymazal. Není problém, o tomto jsem nevěděl, že se tato praxe zde dělá. Moje chyba, za kterou se omlouvám a nesu si odpovědnost. Jestli to fungovalo normálně, tím pádem skutečně nevím, proč to nešlo mne, škoda, že jsem nevyfotil kroky, jak šli po sobě, aby se mohlo tedy ukázat, kde jsem dělal chybu, že mne to nešlo. Omlouvám se případně za zmatek, který jsem zde vyvolal.
Beru zpět, tedka jsem udělal test u sebe na piskovisti a dal obnovit 2 a 4 editaci a je tam 1,2,3,4 opět znova. Pro mne to tedy nefunguje jak ma. Problém je, že to sice zmizi z historie, ale zustava tam text, co tam jsem zadal. V tomhle si asi s Mormegilem nerozumime. Mne nejde jenom smazat historii, ale i smazat text. [1] --Chmee2 08:56, 25. 8. 2006 (UTC)
To nebyla kritika, ale žádost. Nedá se říct, že by se zde nějaká taková praxe dělala, protože AFAIAA dosud nikdy nikdo žádnou takovou „cenzuru“ revizí, proto žádná praxe neexistuje.
Tahle představa mazání je na wikistránce zcela neudržitelná, jakkoli specifický případ diskusní stránky s jednoduchou historií k takové představě svádět může. Ale u běžného článku s delší je to naprosto nemožné. Co by se například mělo na současné podobě článku RSA změnit, pokud bych smazal revizi [2]??
--Mormegil 09:29, 25. 8. 2006 (UTC)
Dodatečná poznámka. Nechci rekonstruovat, z jakého důvodu bylo mazána a obnovováno zde (myslím, zveřejnění z icq bez svolení kontrahenta či tak), a je jasné, že o tom musí být někde poznámka. Ale zcela absurdní mi potíže kolegy nepřipadly, vzpomněl jsem si na diskuse na de.wiki o možných případech selektivní obnovy (výsledek: [3]), a také (matně) na diskuse zde kdysi v souvislosti s mazáním článků, kde se v historii objevilo iuridictum či něco podobného. Anglická wiki do podrobností ale nejde ([4]). A přirozeně by mělo být někde poznamenáno, že takové akce nelze provádět výstřelem od boku.

Německý název

[editovat zdroj]

Narazilo se tady na docela zajímavý problém, stalo se že německý wikipedista začal vkládat do článků obcí německé názvy poměrně zdařilou editací [5], což jsem vyhodnotil (nejenom já) jako nežádoucí příspěvek do článku a začal(i) je revertovat [6]. Následoval vzkaz do diskuse a zjištění, že se jedná o cizince. Stalo se, že podle mne nakousl zajímavý problém a to jestli chceme, aby se u českých měst uvádělo v závorce jejich německé znění. Chtěl bych tedy nechat prostor pro vyjádření ostatním, at se ujednotíme jak postupovat.

Osobně jsem proti německým názvům hnedka v závorce a to z několika důvodu

  1. Od tohoto máme interwiki, pokud bychom dovolili německé názvy, proč nedovolit i anglické, francouzské, španěslké, japonské atd.. stane se nám, že bychom měli za chvilku jenom první odstavec o tom, jak se jaké město píše.
  2. Německé názvy v závorce mi přijdou vzhledem k historii Česka nemístné, jsem si přišel jako za okupace, ale jedná se pouze o muj soukromý názor, který nechci vnucovat, jen říkám jak to na mne působilo.
  3. Ještě připomínka, kterou mi kdosi vnuknul :) Původní jména se psala (snad) švabachem, takže pokud německé názvy, tak originální a tedy taky v něm (tento bod ale nevim uplně jistě jestli tak skutečně byl, pokud, ne škrtněte mi ho)

Jsem tedy zásadně proti jejich využívání, pokud město mělo německý název, má to být zahrnuto v článku o historii osídlení a ne psát, jako že je město dvojnázvové. --Chmee2 00:17, 12. 9. 2006 (UTC)

Jsem rovněž proti uvádění německých názvů. Jak už zdůraznil Chmee2, měli bychom potom uvádět názvy i v dalších jazycích. Německý název byl u řady měst v historii nepochybně známý, a proto si taky myslím, že to patří do oddílu o historii, ale ne do úvodu. Německý název není oficiální a v dnešním českém prostředí ve většině případů ani všeobecně známý. Daniel Šebesta (diskusepříspěvky) 00:42, 12. 9. 2006 (UTC)
Německý název Ústí podle mého názoru je něco zcela jiného než řekněme anglický název Prahy, protože jde o název, který se používal nejen v době okupace, ale který po dlouhou historickou dobu dávnou před okupací byl názvem, kterým město pojmenovávala významná část jeho vlastních obyvatel. Pokud by kdekoliv jinde na světě bylo město, kde žije výrazná národní menšina nebo dokonce národní většina nebo kde v poměrně nedávné minulosti došlo k odchodu či jinému zmizení dominantní národnosti, byl bych pro to, aby název byl alespoň v závorce uveden i v jejím jazyce. Jako příklad bych uvedl město v maďarskojazyčné části Rumunska Cluj-Napoca. V české Wikipedii máme uveden rumunský i maďarský název, a dokonce ani Rumuni, kteří jinak jsou v těchto otázkách nacionalisticky citliví podobně jako my na Němce, se neštítí uvést ve své wikipedii v závorce maďarskou, německou i latinskou verzi názvu jejich města. Nepodlehli zakomplexovanosti ani z Rakouska-Uherska, ani z historických sporů s Maďarskem. (Latinskou verzi nepsali původním římským písmem, ale dnešní latinkou, německou taky.) A co my? --ŠJů 00:52, 12. 9. 2006 (UTC)
Pokud někdo má názor, že by historické názvy měly být uvedeny v sekci historie, tak je tam má přesunout a ne je mazat bez náhrady. --ŠJů 00:55, 12. 9. 2006 (UTC)
Můj názor je takový, že v článku německý název nepotřebujeme vůbec. V úvodu článku jsem zcela proti, pokud ale někomu na uvedení německého názvu záleží, v sekci o historii proti němu nebudu nic namítat. Rozhodně jej tam ale sám nebudu doplňovat. Daniel Šebesta (diskusepříspěvky) 01:08, 12. 9. 2006 (UTC)
Ja! Tedy vlastně ne. Označení, se kterými se čtenář cswiki v místě nesetká, nemá cenu používat. V posledním sčítání lidu (Volkszählung) se roku 2001 v devadesátitisícovém Ústí k německé národnosti (Deutsche Völkerschaft) přihlásilo 609 osob, což je více než třikrát méně, než tamních Slováků. Pokud to budeme dělit podle mateřského jazyka, tak hned po češtině vede pochopitelně slovenština, na třetím a čtvrté místě jsou dosti vyrovnaně němčina a romština. Není mi zrovna jasné, proč by v úvodu současné české encyklopedie měl být v článku uváděn jako další významný (beträchtlich) název právě ten německý. --che 00:56, 12. 9. 2006 (UTC)

Nechtěl bych tenhle problém vztahovat jenom na Ústí, to jsem vybral náhodně, ale brát to v globálu tak jak ty editace byly vkládány, jako komplexní těleso k velkému počtu cs měst. Proto se zde ptám, jestli měly být mazány/přesunuty/ponechány :) --Chmee2 00:57, 12. 9. 2006 (UTC)

Nema cenu zminovat pripadne dalsi nazvy v jinych jazycich, protoze krome Prahy a snad krome polskych nazvu v pohranici to nehrozi. Z toho duvodu nema cenu zminovat ani Slovaky ci Romy /pochybuju, ze maji vlastni zemepisne nazvy/. A clovek se s tema nazvama setka - na dalnicnich ukazatelich a na nekterych cizich mapach. Na druhou stranu i srovnani s Cluj-Napoca /Kluž?:)/ neni asi vhonde, neb v Rumunsku jevelka madarska mensina.
V uvodu tynemecke nazvy byt z meho hlediska uplne nutne nemuseji, uz sem tu prekousl horsi veci, ale proste v tom nevidim problem. Jinak samozrejme co ja vim momentlani vseobecna tendence v geograficke terminologii je, ze se uvadeji nazvy puvodni v tom kterem jazyce, takze namiste by mozna bylo upozorneni, ze jde o stare nemecke nazvy. --Nolanus 01:12, 12. 9. 2006 (UTC)
Pokud historie Ústí nad Labem začala druhou světovou válkou nebo po ní, tak argument Che je vyčerpávající. Angličani, Poláci, Holanďani, Rusové, Srbové a Švédi jsou strašně hloupí a asi nesledují výsledky sčítání lidu, když ve svých wikipediích název Ústí nad Labem v závorce uvádějí právě česky a německy a neodsunuli německý název do historie. Pokud někdo zná svou zemi jen z umělohmotné šablony republiky, kterou používal ve vlastivědě, tak těžko vysvětlovat historii nějakých Sudet... a toho, že naše první registry nemovitostí i soupisy obcí byly psané v němčině. Má-li být Wikipedie nástrojem trestu nepřátelským národům, tak z ní minulost klidně vymažte a zamlčte. Němci to za války taky tak dělali, i když k tomu neměli Wikipedii. U měst mimo Sudety bych pro to, aby v závorce byl uveden název v těch jazycích, ve kterých jim stálo za to si vlastní variantu vytvořit. Ono těch jazyků tolik zase nebude, které další město kromě Prahy má ještě anglickou verzi názvu? Polské názvy u měst v ČR, které je mají, bych také uváděl, pokud se výrazně liší od českých. --ŠJů 01:17, 12. 9. 2006 (UTC)
Wikipedie nemá být trestem, ale zdrojem relevantních informací. Dnes nikoliv oficiální a v českém prostředí nikoliv všeobecně známý a užívaný název podle mě nemá být třetím (jako v případě Prahy) ani pátým (jako v případě Ústí nad Labem) slovem v článku na českojazyčné Wikipedii. Daniel Šebesta (diskusepříspěvky) 01:42, 12. 9. 2006 (UTC)
/S edit. konfliktem, Šjů mě předešl s polskýma názvama/. Jo, a polské názvy teda nikomu nevadej? viz napr. Český Těšín a pak bezte v sablone okresu po dalsich. nevim ovsem, jak je to v te ktere obcis polskou mensinou. Ale podle meho by melo stacit, kdyz se u urcite casti cizincu ten jejich vyraz pouziva. --Nolanus 01:20, 12. 9. 2006 (UTC)
ad Nolanus (s edit. konfliktem, reakce na předchozí příspěvek): Ani ne tak, že v Rumunsku je velká maďarská menšina, jako spíš že některé oblasti Rumunska (v podstatě většina Sedmihradska) jsou víceméně maďarské, podobně jako jih Slovenska. Kluži Rumuni přidali druhý název Napoca podle názvu římského města z vykopávek, aby tím zdůraznili románský původ města. Mimochodem, můžeme tu otevřít i otázku maďarských názvů maďarských obcí a měst ve Slovenské republice. Tam se to liší jen tím, že k realizaci odsunu/vyhnání nakonec nedošlo a dnes tam mají zákony, kterými jsou maďarské názvy oficializovány (ale nedivil bych se, kdyby se ty zákony po každých volbách měnily). Je smutné, že nacistická propaganda některé Čechy poznamenala natolik, že jim zatemnila pohled na vlastní historii a zahnala je do nacionalistické pózy včetně primitivního žertování. --ŠJů 01:34, 12. 9. 2006 (UTC)
Nyní jsem poněkud zmaten, nevěda, zda jsem zatemněn nacistickou propagandou, nebo zda jsem Sudety viděl jen na šablonce v ZSV. V každém případě bych rád připomněl, že ony drobné odlišnosti od vsí v SR se vlivem zubu času promítla do poněkud odlišné skladby obyvatelstva a tím i úpadek používání jistých místních označení. Vše co se zde snažím obhajovat, je, aby toto označení na Wikipedii reflektovalo svůj přesun ze současnosti let čtyřicátých do historie, k němuž došlo v off-wiki realitě. --che 01:59, 12. 9. 2006 (UTC)
(ad Nolanus, taktéž s konfliktem) Polské názvy, stejně jako německé názvy mají smysl tam, kde je zaznamenáníhodná polská nebo německá menšina. Tam, kde taková menšina není, není dříve v Česku používaný cizojazyčný název určujícím znakem, a tudíž v článcích o současných sídlech patří do části o historii, ne do definice. ("A mami, co je to Ústí nad Labem?" "Víš, Pepíčku, Ústí nad Labem je takové velké město, co se německy jmenuje Aussig." "Aha, děkuju.") --che 01:48, 12. 9. 2006 (UTC)
Ale ty německé názvy se nepřesunuly do minulosti, jsou stále užívané, i když už nejsou oficiálními názvy a dnes už je neužívají současní obyvatelé města. Cizojazyčné verze místních jmen bych hodnotil trochu jinak než cizojazyčné verze obecných jmen, protože jména měst a obcí překládají do svého jazyka jen ty národy, které k místu mají přece jen nějaký vztah. Proto by mi přišlo adekvátní (a obecně to na Wikipedii je vcelku běžné) uvádět v definici za oficiálním názvem i existující varianty názvu v těch jazycích, ve kterých existují. Poznámka "německy" podle mého názoru dostatečně vysvětluje, že to není česky, ale že to tak nejspíš nazývají Němci (ať už byli přesídleni nebo ne). S protektorátem bych si to nespletl, to by nebylo na druhém místě. V případě ústí, kde německý název je doslovným překladem, uvedení varianty názvu není tak důležité jako u Liberce nebo Chebu (jehož německé označení ostatně není úplně mrtvé ani v místě samém), ale rozhodně je to velmi podstatná informace, která by přinejmenším neměla v článku chybět a její odstranění bez náhrady (nikoliv alespoň přesunutí někam níže do článku) je proti základním zásadám Wikipedie. Pokud to někomu v záhlaví z osobních důvodů vadí (což mohu chápat), nemám nic proti přesunutí do jiné části článku, ale tuto variantu nepreferuji. --ŠJů 03:14, 12. 9. 2006 (UTC)
Ještě bych upozornil, že vkladatel tohoto údaje jej neprovedl tučným písmem, jak by se slušelo na rovnocenný oficiální název, ale kurzívou, což jeho dnešní význam přiměřeně vystihuje. --ŠJů 03:34, 12. 9. 2006 (UTC)

VElké množství měst a vesnic na českém území mělo dříve pouze německý název, další pak rovnocenný německý a český. Sudety, Vitorazsko, Slezsko... Osobně sice uvádím tento název jen u vesnic v pohraničí (Př. Vlachnovice/Wlachnowiz), ale rozhodně zde tento název má své místo, a pokud byl v minulosti oficiálním názvem, měl by být i v prvním odstavci zmíněn. Problém Praha/Prague je něco jiného, stejně jako Solnohrad/Salzburg nebo Wien/Vídeň či Roma/Řím. JAn 05:59, 12. 9. 2006 (UTC)


Jen podotýkám pro Che a ostatní zastánce bezmiňování původních/cizích/rovnocenných názvů. Např. Euroregion Labe je velmi vyhledávanou lokalitou z řad německých turistů, proto se zcela běžně (např. v průvodcovských programech) uvádí německé jméno. "Němectví" má např. v Sudetech (konkrétně třeba na ústecku) velmi silné kořeny, byť byla velká část sudetských Němců odejita. Tyto názvy tu jsou zažité a nevidím zbla vady na tom, je používat. Je to nosná informace.
Podle klíče "nikdy cizí název" bychom nesměli užívat významnou část mluvnické zásoby, a to je puristická utopie. Jsem rozhodně pro uvádění německých názvů. Navíc (mimo to) jsme kultury velice blízké a genom Němce je dle výzkumů téměř identický s genomem Rakušana a Čecha. :-) --

--Pindick 07:15, 12. 9. 2006 (UTC)

Tuhle jsem na nějaké německé TV viděl nějakou reality show a dotyčný mladík jel do Ústí nad Labem a neřikal Ausstig ale něco jako "Ušťi". Německé vysílání českého rozhlasu to zase používá česky a jednou na začátku to zmíní německy. --Li-sung 07:14, 12. 9. 2006 (UTC)

Rád bych připomenul, že byrokracie starého dobrého rakouska užívala německé nebo poněmčelé názvy pro jedno každé město nebo vesnici v Česku, včetně těch čistě českojazyčných, jichž byla koneckonců většina. Máme tedy uvádět v první větě, na nejviditelnějším místě, názvy, jež v praxi nikdo nepoužíval, a když už, tak jen ve styku s c. a k. úředním šimlem? Navrhuji používat německý název v samotném úvodu jen tehdy, je-li dosud z nějakého důvodu živý (Budweis, Pilsen, Karlsbad, Marienbad, možná i Brünn, Aussig, Iglau či Olmütz) a v ostatních případech (Pardubitz, Königgrätz, Tabor, Kolin) jej přesunout do sekce Jméno kde bude představen spolu s etymologií české, německé, latinské případně jiné varianty jména sídla. Beowulf 08:11, 12. 9. 2006 (UTC)

s tímto souhlasím. Také si myslím, že pokud je více infa, měl by se název přesunout do zvláštího odstavce Pojmenování/Název/Jméno kde by bylo vysvětleno proč to tak je, kdo to používá atd. Tedka jsem se koukal na de:Dresden a tento článek mne přesvědčil, že cizojazyčné názvy na začátku ano, pokud k tomu je silná historická tradice, v jiných příkladech nikoliv. Tímto měním svůpj názor. --Chmee2 08:14, 12. 9. 2006 (UTC)


Zásadně nesouhlasím s mazáním německých alternativ jmen kurzívou uvedených v první větě v závorce za českými. A přiznám se, že argumenty a poznámky vznesené některými diskutéry (např. okupace už skončila a podobně), dost jasně ukazují, že minimálně u části jejich odpůrců by mohl hrát výraznou roli spíše iracionální nacionalismus, než racionální důvody. Osobně se domnívám, že význam německých jmen měst je z historického i společenského hlediska natolik významný (velkou část měst založili Němci, často měla původně oficiálně jen německý název a silné německé menšiny je obývali ještě hluboko do minulého století), že si zaslouží být kurzívou v závorce v první větě. Navíc princip alternativních jmen v závorce platí v řadě jiných oblastí, které se neliší ničím jiným, než faktem, že si tam nemáme důvod ohřívat nacionalistickou polívčičku. Cinik 08:16, 12. 9. 2006 (UTC)

Jsem jednoznačně pro uvádění německých a případných jiných cizojazyčných jmen u obcí i jiných sídel a to pokud možno hned v úvodu. Jde o součást historie a i dnes se člověk při čtení dobových pramenů (mapy, historické texty, záznamy v matrice apod.) může setkat s původními německými názvy. Je nutné si uvědomit, že nejde o názvy, které tu byly jenom pár let během okupace, ale několik století předtím. Přitom je zcela běžné, že pokud měl předmět článku v průběhu doby různé názvy, že se tyto názvy uvádí hned v ůvodní větě, takže nevím, proč bychom zde měli činit výjimku. Jinak viz též argumenty Cinika a ŠJů, které podle mne docela dobře vystihují, proč bychom tu tyto názvy měli uvádět. --Petr Adámek 08:30, 12. 9. 2006 (UTC)

Chci se taky postavit za uvádění německých názvů. Argumenty mám v podstatě tytéž jako jsou výše. Jenom jedna věc: Nejsou to exonyma, takže srovnání Praha/Prague tu nemá co dělat. Zanatic ʡ 08:43, 12. 9. 2006 (UTC)

Podle mě by se obecně měly vypisovat jen skutečně v současnosti používaná jména, jelikož nepředpokládm, že z historických důvodů budeme na úvod vypisovat historický vývoj drobných hláskových změn názvů, tak by se neměly uvádět zjevně "poněmčené" historické názvy, které nejsou v běžném použití. --Li-sung 09:19, 12. 9. 2006 (UTC)

Mno, co je to zjevně poněmčené české jméno? Velkou část našich měst založili Němci, na počátku měla pouze německá jména a současná jména jsou počeštěná německá. Takže to není tak jednoduché. Navíc fakt, že v České republice se ta slova nepoužívají, neznamená, že je nepoužívají Němci vyhnaní od nás a jejich potomci atd. Samozřejmě je nesmysl, vypisovat všechny výkyvy ve hláskách a podobně, ale hlavní jména by tam být měla a tou německé podoby jmen jsou prostě proto, že u většiny českých měst to bylo dlouhodobě jediné oficiální jméno, používané prakticky na všech dokumentech a mapách středověku a za Habsburků. Cinik 09:26, 12. 9. 2006 (UTC)
Možná si nerozumíme, ale já nemluvím o německých oblastech, ale mám na mysli ryze české oblasti (např. Střední Čechy, Střední Moravu), kde byla města česká s českými jmény a v průběhu dějin jim byl přisouzen "jediný oficiální německý název", který je zjevně jen přepisem na spřežky či variací koncovky. Průhonice = Pruhonitz, Šeberov = Scheberow apod. --Li-sung 09:54, 12. 9. 2006 (UTC)

Jsem pro uvádění německých jmen a případně i historických tvarů v latinských textech u českých sídel. --Adam Hauner 15:31, 14. 9. 2006 (UTC)

Stejný názor. Hodí se, když víte, jak je obec nazývaná v jazycích našich sousedů. Petr K. 14:09, 23. 9. 2006 (UTC)

Německý název ano, ale ne v prvním odstavci

Podporuji praxi, kdy se německý název a v případě nějakého jiného i jinojazyčný (polský, anglický) v článku uvede, ale ne v první větě, kterou tak jen rozbíjí. Jako protipříklad mi byla dána Osvětim, která mě ale počtem překladů v první větě dost otrávila. Podle mě by to měl být spíš protipříklad toho, kam až to může dojít.

Sám jsem německé názvy taky do prvního odstavce vkládal, a to u míst v Sudetech. Teď ale vidím, že to přináší zbytečné spory a typografické problémy. Doporučoval bych zmínku o německém názvu buď dát do historie, nebo zajímavostí, nebo, v případě nějakého velmi zajímavého jména, do samostatného oddílu o něm. --Miraceti 19:08, 12. 9. 2006 (UTC)

Naprosto nesouhlasím, u všech ostatních případů se do první věty do závorky vpisují.
  • Pokud v danem miste zilo vyznamne mnozstvi Nemcu je nemecky nazev relevantni. Encyklopedie neni jen o tom co zrovna prave ted bezi v televizi. Navic nemecky nazev zvysi pozici stranky v Google. Forma "XYZ (v jazyce ABC xyz)" je vcelku standardni na vsech Wiki co znam. Pavel Vozenilek 18:24, 13. 9. 2006 (UTC)
Měl jsem za to, že už jsme to kdysi vyřešili. Tedy německé a polské názvy našich míst dát tam, kde žila či žije významná německá či polská menšina. K tomu případně přidat i latinský název, pokud tento významně vystupuje historicky. Takže německý název u Ústí ano, bylo to i město, kde žili německy hovořící obyvatelé naší země, polský název u Plzně ne (tam stačí interwiki). --Luděk 05:18, 16. 9. 2006 (UTC)

A není lepší někde udělat pasáž o původu názvu města a tam případně dát i názvy cizojazyčný? To by bylo IMHO vhodnější. --Aktron 08:00, 16. 9. 2006 (UTC)

Tak se to tu ale nedělá. Významnější názvy se vypisují do závorky v první větě bez ohledu na existenci celé sekce, kde se věc rozebírá podrobněji. Opravdu nechápu, proč je to v tomto přípědě problém a proč by to vůbec měl být problém. Respektive jediné důvody, které mne napadají jsou takové, které opravdu odmítám brát v potaz. Cinik 08:05, 16. 9. 2006 (UTC)
Vím jak se to tu dělá. No nemám na mysli výpis názvů v definici článku, chtěl sem věc vyřešit tak, aby vlk se nažral a koza zůstala celá. --Aktron 08:11, 16. 9. 2006 (UTC)

Jsem taky jednoznačně pro uvádění těchto německých názvů. --Kirk 14:12, 23. 9. 2006 (UTC)

Já osobně jsem už před jistou dobou doplnil německé názvy u většiny větších sídel na celé Moravě, pokud tedy název nebyl téměř totožný a jen s odlišným pravopisem. Dle mě je to užitečná informace, zvlášť přínosná v případech, kdy se český a německý název od sebe dost liší (viz např. Hranice = Mährisch Weißkirchen). Čechy a Morava byly dlouhá staletí dvojjazyčné země, tak to snad encyklopedie může zohlednit. Komentář "okupace skončila německé názvy jsou zbytečné" v historii Ústí nad Labem se mi zdá nepatřičný, někdo si plete uvádění encyklopedických informací a "boj proti revanšismu a revisionismu".

Jsem jednoznačně pro uvádění německých jmen (a nejlépe v prvním odstavci). Jednak je to důležitá a užitečná informace encyklopedického charakteru, za druhé například já svou téměř rodnou ves nazývám většinou Morgentau, nikoliv Rousínov. A to německy v podstatě neumím. Myslím, že nejsem jediný obyvatel České republiky, který některá německá místní jména stále užívá. --Kyknos 17:38, 16. 2. 2007 (UTC)

Nevím jestli to ut už někdo nepsal, ale nejlepší by bylo uvádět německé názvy pouze u měst, která byla dlouhou dobu německá (pohraničí, Jihlava-Havlíčkův Brod). 16:51, 26. 2. 2007 (UTC)

Vzhledem k dějinnému vývoji jsem jednoznačně pro uvádění německých názvů míst a měst, a to hned v úvodu v závorce za českým názvem. V našem geografickém prostoru se nemůžeme tvářit, že ta jména neexistovala, i když se nám to třeba nelíbí. --Jungwirth 16:03, 26. 2. 2007 (UTC)

Uzavření

[editovat zdroj]

Můžeme tedy udělat nějaký závěr, aby to neviselo neustále v RC, když se tu nedebatuje, ani se očividně nic nechystá? Petr K. 16:00, 23. 1. 2007 (UTC)

Řekl bych, že zaznamenávání německých jmen má jednoznačnou převahu. Cinik 16:07, 23. 1. 2007 (UTC)
Určitě používat u měst která tak byla i oficiálně označena, jde o podstatnou encyklopedickou informaci, vzhledem k historii míst a měst, navíc pro vyhledávání informací čtenáři je důležitá.--Horst 16:19, 23. 1. 2007 (UTC)

Dobrý den - tato diskuze na čas utichla. Hodně lidí se zde vyjádřilo, že německý název obce ano, ale ne v prvním odstavci. Není to údaj vhodný pro infobox? Přece jen - německý název sídelních útvarů není nějaká sudeťácká provokace nebo vzpomínka na protektorát. Tyto názvy se na řadě míst používaly stovky let (na rozdíl od českých pojmenování, která jsou mnohdy záležitostí obrozeneckou) Slimejs 08:41, 8. 4. 2007 (UTC)

Odkazy na jména primátorů

[editovat zdroj]

V článku jsou odkazy na primátory i s jejich titulem. Nebylo by vzhledem k neuniverzálnosti (např. za 5 let si může dotyčný dodělat nějaký titul) lepší udělat odkaz pouze na samotné jméno?--Rinu 11:17, 27. 11. 2006 (UTC)


Bylo, klidně to prosím upravte. --Adam Hauner 12:48, 27. 11. 2006 (UTC)

Příliš mnoho editací

[editovat zdroj]

V článku došlo na jednom místě k ošklivému nakupení editačních odkazů na předcházející odstavce u odstavce jediného (Přemyslovci a předhusitská doba). Mohl by to někdo uvést do pořádku? Já to zatím nesvedu... Nebo mi poraďte, jak na to. --Jungwirth

Rozházel jsem obrázky po článku, takže už by to mělo být v pořádku. --Li-sung 22:45, 28. 12. 2006 (UTC)

Bez divadla

[editovat zdroj]

Poslední rozsáhlá úprava vypustila divadlo, ptám se proč (?), obvzlášť pokud je to jedna z nejznámějších budov ve městě ** nechci revertovat, ale toto se mi hrubě nelíbí **--MiroslavJosef 17:53, 26. 3. 2008 (UTC) ... omlouvám se, už jsem je našel - po češtinské stránce úděsně napsané ...**--MiroslavJosef 18:09, 26. 3. 2008 (UTC)

Místní části

[editovat zdroj]

Některé místní části v textu (a bohužel už i odpovíající články) jsou poněkud nestandardně pojmenovány názvem jejich katastrálního území, tj. např. Brná nad Labem namísto Brná (Ústí nad Labem). Registruju to už několikátý měsíc, ale nějak se nemůžu dostat a dokopat k celkové revizi těch odkazů a přesunu těch několika dotčených článků. Taky to souvisí se šablonou městských obvodů, kterou by se slušelo po vzoru jiných statutárních měst vytvořit. Alespoň tedy zatím ponechávám jako pracovní připomínku a námět na vědomí kolegům, zvláště těm ústeckým. --Miaow Miaow 27. 10. 2008, 22:42 (UTC)

OK, beru na vědomí a zařadím ústí do svého plánu přednostně (jsem teprve v okrese PRAHA VÝCHOD). JAn 27. 10. 2008, 22:46 (UTC)
Šablona {{Město Ústí nad Labem}} udělána, něco málo přesunuto, poopraveno a smazáno, ale článek by chtěl kompletně překopat. JAn 28. 10. 2008, 09:43 (UTC)

Primární amébová meningoencefalitida

[editovat zdroj]

V článku není ani zmínka o největší světové epidemii smrtící primární amébové meningoencefalitidy mezi lety 1963-1965. Podrobnosti v článku http://cs.wikipedia.org/wiki/Naegleria_fowleri#cite_ref-paraziti_0-2 - odstavec epidemiologie. Paint-man 10. 1. 2009, 23:10 (UTC)

Jan Schmidt

[editovat zdroj]

Dobrý den. V seznamu ústeckých primátorů je uveden Jan Schmidt, jež byl úřadě v roce 1990. Jeho jméno ale odkazuje na českého "filmového režiséra, scenáristu a příležitostného filmového herce". Odkazuje hypertextový odkaz primátora Jana Schmidta skutečně na životopis tohoto primátora? Není to pouhá shoda jmen?-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 90.176.255.56 (diskuse)

Průmysl (doplnit)

[editovat zdroj]

U odstavce průmysl chybí (mimo jiné) docela významné (dříve?) podniky, jako Chemopharma v Předlicích nebo Setuza a j. Když už o ní není článek, aspoň by měla být zmíněna, a to jak v samotném článku, tak v odpovídající čtvrti (Předlice; tam také přádelna). M. j. v Chemopharmě byl jednu dobu zaměstnán spisovatel Vladimír Páral, kde se inspiroval pro jednu ze zápletek v románu Mladý muž a bílá velryba (a částečně též v románu Profesionální žena). Cech oddělování cholesterolu tam skutečně existoval a spisovatel tam také pracoval. --Kusurija (diskuse) 17. 6. 2016, 21:56 (CEST)Odpovědět

Seznam tisku a novinářů

[editovat zdroj]

Prosím o doplnění novin a novinářů, vycházeli tu okresní i krajské noviny. Některé tiskoviny a někteří autoři významné zasáhli do života města 31.30.164.115 17. 4. 2022, 18:03 (CEST)Odpovědět