Přeskočit na obsah

Dinko Vitezić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Dinko Vitezić
Dinko Vitezić
Dinko Vitezić
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1891
Stranická příslušnost
Členstvíchorvat. národní poslanec
(Hohenwartův klub)
(Coroniniho klub)
(Hohenwartův klub)

Narození24. července 1822
Vrbnik
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí25. prosince 1904
Krk
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PříbuzníIvan Josip Vitezić (sourozenec)
Alma materVídeňská univerzita
Padovská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dinko Vitezić (24. července 1822 Vrbnik[1]25. prosince 1904 Krk[1][2]) byl rakouský právník a politik chorvatské národnosti z Istrie respektive severní Dalmácie, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Studoval práva na Vídeňské univerzitě a Padovské univerzitě, kde v roce 1847 získal titul doktora práv. V letech 1848–1884 působil na finanční prokuratuře v Zadaru. V roce 1852 byl jmenován úředníkem pro Dalmácii a Přímoří na finanční prokuratuře. V roce 1855 se stal radou, roku 1882 vrchním radou a prokurátorem pro Dalmácii.[1]

Angažoval se i v politice. Zasedal coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 za kurii venkovských obcí, obvod Pazin, Volosko, Cherson, Lošinj atd. Mandát obhájil ve volbách roku 1879 a volbách roku 1885.[3] V roce 1873 se uvádí jako Dominik Vitezić, c. k. finanční rada, bytem Zadar.[4] V roce 1873 zastupoval v parlamentu slovanský opoziční blok.[5] Byl prvním poslancem zvoleným do Říšské rady v Istrii, který se hlásil k slovanskému federalistickému programu.[1]

V roce 1878 se uvádí jako člen poslaneckého klubu pravého středu (tzv. Hohenwartův klub).[6] V Hohenwartově klubu usedl i po volbách roku 1879.[7] Národní listy ho tehdy označují za chorvatského národního poslance.[8] V prosinci 1882 se přidal k nově ustavenému poslaneckému Coroniniho klubu, oficiálně nazývanému Klub liberálního středu, který byl orientován vstřícněji k vládě Eduarda Taaffeho.[9] Po volbách do Říšské rady roku 1885 je opět uváděn coby člen Hohenwartova klubu.[10]

V roce 1884 odešel do penze a založil si advokátní kancelář ve městě Krk. Byl aktivní v národních spolcích. Byl například členem čtenářského spolku v Zadaru. Podílel se na založení Matice dalmatské a časopisu Il Nazionale.[1] V Krku byl po něm pojmenován místní Národní dům.[2]

Zemřel v prosinci 1904.[2]

  1. a b c d e Vitezić, Dinko [online]. enciklopedija.hr [cit. 2015-06-16]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  2. a b c Z Rjeky. Národní listy. Prosinec 1904, roč. 44, čís. 359, s. 1. Dostupné online. 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=464
  5. Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  6. Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online. 
  7. Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, s. 1-2.
  8. Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
  9. (Linzer) Tages-Post, 12. 12. 1882, č. 283, s. 2.
  10. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]