Přeskočit na obsah

Dimitr Blagoev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dimitar Blagojev
Narození14. června 1856
Vasileiada
Úmrtí7. května 1924 (ve věku 67 let)
Sofie
Alma materPetrohradská státní univerzita
Povolánípolitik
Politická stranaBulharská komunistická strana
ChoťVela Blagoeva
DětiDimitar Blagoev
Stela Dimitrova Blagoeva
Natalia Blagoeva
Vladimir Blagoev
PříbuzníHristo Blagoev (sourozenec)
Funkceposlanec Bulharského národního shromáždění
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dimitr Blagoev Nikolov (bulharsky: Димитър Благоев Николов), vlastním jménem D. Nikolow;[1] (14. červen 1856 Zagoričani7. květen 1924 Sofie Bulharsko) byl bulharský revolucionář[1] a politik, zakladatel první sociálně demokratické strany na Balkáně.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Patřil k velkým zastáncům vytvoření Balkánské federace. Je považován za Bulhara, sám se jako Bulhar[2][3][4][5] identifikoval, zřídkakdy je považován za makedonského Slovana.[6] Jeho pamětní deska v Praze 1 je v Betlémské ulici 286/5 na domě, kde v roce 1900 žil.

Blagoevův světový názor se utvářel pod přímým vlivem ruských revolučních demokratů. Studium Marxových a Engelsových spisů z něho učinilo přesvědčeného stoupence vědeckého socialismu.[7] Blagoev je zakladatelem marxistické estetiky v Bulharsku.[8]

  1. a b Błagojew Dimityr [online]. Encyklopedia PWN [cit. 2023-05-12]. Dostupné online. (polsky) 
  2. RAYKOV, Dimitar: Historical destiny of the Macedonian Bulgarians. Evidence for the Bulgarian Revival in Macedonia. Macedonian Scientific Institute, Sofia, 1997 - Kapitola "Bulgarian, born in Macedonia". Dostupné online.
  3. ROJAHN, Jürgen: The formation of labour movements, 1870-1914: an international perspective. BRILL, 1990. ISBN 90-04-09276-5, p. 403. Google books.
  4. CARVALHO, Joaquim: Religion and power in Europe: conflict and convergence. Edizioni Plus, 2007. ISBN 88-8492-464-2, p. 263. Google books.
  5. GIATZIDIS, Emil: An introduction to post-communist Bulgaria: political, economic, and social transformations. Manchester University Press, 2002. ISBN 0-7190-6095-8, p. 18. Google books.
  6. BECHEV, Dimitar: Historical Dictionary of the Republic of Macedonia. Scarecrow Press, 2009. ISBN 0810855658, p. 28. Google books
  7. Čagin 1976, s. 468.
  8. Čagin 1976, s. 469.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]