Digitální detox

Digitální detox je období, kdy člověk úmyslně nepoužívá digitální technologie. Jeho cílem je zmírnit závislost na zařízení, stres a strávit co nejvíce času offline.[1] Nikdy v historii nebyl objem informací, které lidé denně přijímají, tak vysoký jako v současnosti. Statistiky prokazují, že celosvětová populace strávila v roce 2012 průměrně hodinu a půl denně na sociálních sítích, zatímco o deset let později se tato doba téměř zdvojnásobila na dvě a třičtvrtě hodiny denně.[2]
Vliv digitálních technologií na člověka
[editovat | editovat zdroj]Dlouhodobé používání digitálních technologií a pohyb v online prostředí mají široký dopad na fungování mozku a na fyzický stav organismu.[3]
Chytrý telefon jako neustálý zdroj podnětů
[editovat | editovat zdroj]Nejvýznamnější vliv má neustále dostupný chytrý telefon, který vytváří pocit bezpečí, sounáležitosti a toho, že člověk někam patří. Skrze něj také dotyčný přijímá dopamin, hormon spojený s potěšením a odměnou, který se uvolňuje při získání nové informace, notifikace nebo interakci na sociálních sítích. Tento proces jednotlivce motivuje k časté interakci s digitálními technologiemi, což může způsobit nadměrné užívání nebo dokonce závislosti.[2][3]
Sociální sítě a proměna mezilidské komunikace
[editovat | editovat zdroj]Potřebu sociálního kontaktu a intelektuálních podnětů člověk často uspokojuje procházením sociálních sítí, čtením online článků nebo komunikací přes chat. Tento způsob interakce může vést k tendenci izolovat se od reálného světa a omezovat osobní setkání. Tento proces negativně ovlivňuje rozvoj sociálních kompetencí a emoční inteligence, protože reálné mezilidské vztahy se postupně nahrazují těmi virtuálními.[2][3]
Srovnávání na internetu a vliv na sebevědomí
[editovat | editovat zdroj]Dalším významným důsledkem digitálního prostředí je vliv na sebevědomí jednotlivců. Sociální sítě, kde jsou často prezentovány idealizované obrazy života a vzhledu, vedou k neustálému porovnávání se s tím, co je zobrazeno online. To může vyvolat pocity nedostatečnosti, snížené sebevědomí nebo dokonce úzkosti.[3]
Dopad na soustředění a kognitivní schopnosti
[editovat | editovat zdroj]Neustálý přísun digitálních podnětů zhoršuje schopnost udržení pozornosti a soustředění na jeden úkol po delší dobu. V důsledku toho se stává obtížnější efektivně vykonávat práci nebo studium. Tento nepřetržitý tok informací také komplikuje rozhodování a zapamatování si nových informací, což má dlouhodobý dopad na kognitivní schopnosti.[3]
Digitální prostředí a jeho dopady na zdraví
[editovat | editovat zdroj]Kromě negativního dopadu na psychiku, jako je zvýšený stres a riziko depresí, ovlivňují digitální technologie i fyzické zdraví. Dlouhé hodiny strávené u obrazovek mohou přispět k zvýšenému riziku obezity, problémům se zrakem nebo k poruchám spánku. Modré světlo vyzařované z displejů narušuje přirozený spánkový cyklus, což snižuje kvalitu odpočinku a může vést k dalším zdravotním potížím.[2]
Digitální svět není třeba zcela odmítat nebo ignorovat. Klíčové je najít zdravý a vyvážený přístup, který umožní ovládat, jak s technologiemi interagovat. Tímto způsobem může člověk zůstat organizátorem vlastního digitálního prostředí a využívat technologické výhody bez negativních důsledků pro jeho zdraví a mezilidské vztahy.[2][3]
Potřeba digitálního detoxu
[editovat | editovat zdroj]Digitální detox je v současnosti nezbytný z několika důvodů. Neustálé používání digitálních informačních technologií a konzumace médiálních obsahů způsobuje, že je člověk denně zahlcován obrovským množstvím informací. Pro srovnání, v současnosti je přijímáno více než pětinásobné množství informací než v roce 1985. Tento informační přetlak může vést k nárůstu úrovně stresu, přispívání depresím, syndromu vyhoření nebo poruchám spánkového cyklu. Zároveň dochází ke zhoršení kognitivních funkcí, jako se schopnost koncentrace či sociálních kompetencí a dalším negativním důsledků.[4][5] Neexistuje jediný souhrn příčin, ale množství potenciálních digitálně zprostředkovaných příčin. Ty většinou tvoří komplexní soubor vzájemně provázaných podmínek.[5]
Digitální minimalismus
[editovat | editovat zdroj]Součástí digitálního detoxu je zásadní dovednost se naučit rozlišovat a přijímat informace, které jsou pro nás skutečně důležité, a těmi nadbytečnými, které pro život nemají význam. S tím se pojí digitální minimalismus. Digitální minimalismus je využívání digitálních technologií v optimální míře, kdy zároveň poskytují maximální přínos a hodnotu. Jedná se o zodpovědný přístup a integraci technologií do každodenního života bez škodlivého dopadu na psychický a fyzický stav člověka.[6]
Aktivity během digitálního detoxu
[editovat | editovat zdroj]Během digitálního detoxu je klíčové zůstat aktivní a věnovat se smysluplným činnostem. Člověk může vyzkoušet nové aktivity a získat odstup od digitálních zařízeních.
- Fyzické cvičení – Může mít velký účinek na odvedení pozornosti od telefonu i počítače. Při fyzických činnostech se v lidském těle uvolňuje látka jménem endorfin, která pozitivně ovlivňuje náladu a spánkový cyklus jednotlivce.
- Čtení knih – Čtení rozvíjí představivost, rozšiřuje znalosti o různých kulturách a přináší nové poznatky.
- Pobyt v přírodě – Vyrazit na túru nebo na procházku přispívá ke zklidnění mysli a revitalizaci těla. Pobyt v přírodě navíc učí vnímat drobné detaily, které jsou klíčové pro hlubší porozumění okolnímu světu.
- Zkoušení nových receptů – Pečení a vaření umožňuje objevovat různé kulinářské techniky a rozvíjet kreativitu v kuchyni
- Kreativní činnosti – Kreslení, ruční práce nebo hra na hudební nástroj podporují tvořivost a přispívají k mentální relaxaci.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ OXFORD DICTIONARIES. Digital detox [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e HOLASOVÁ, Jitka. Nastavit digitálnímu světu zdravé hranice. Psychologie Dnes. 2023-02. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g TÁBORSKÝ, Adam. Digitální půst. Psychologie Dnes. 2023-09. Dostupné online.
- ↑ GOODIN, Tanya. Off: digitální detox pro lepší život. 1. vyd. Praha: Euromedia, 2018. ISBN 978-80-7549-645-4.
- ↑ a b SPITZER, Manfred. Kybernemoc!: jak nám digitalizovaný život ničí zdraví. 1. vyd. Brno: Host, 2016. 259 s. ISBN 978-80-7491-792-9.
- ↑ KREJČÍ, Matěj. DigiDetox: jak na digitální minimalismus. 1. vyd. Praha: Pointa, 2019. 16 s. ISBN 978-80-88335-42-9.