Difenylrtuť

Difenylrtuť
	Strukturní vzorec
	Model molekuly
Obecné
Systematický název	difenylrtuť
Funkční vzorec	(C6H5)2Hg
Sumární vzorec	C12H10Hg
Vzhled	bílé krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS	587-85-9
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	209-606-1
PubChem	11488
SMILES	C1=CC=C(C=C1)[Hg]C2=CC=CC=C2
InChI	InChI=1S/2C6H5.Hg/c21-2-4-6-5-3-1;/h21-5H;
Vlastnosti
Molární hmotnost	354,80 g/mol
Teplota tání	121 až 123 °C (394 až 396 K)
Teplota varu	204 °C (477 K)
Hustota	2,318 g/cm3
Rozpustnost ve vodě	nerozpustná
Rozpustnost v polárních; rozpouštědlech	rozpustná v ethanolu a chloroformu
Rozpustnost v nepolárních; rozpouštědlech	rozpustná v benzenu a diethyletheru
Bezpečnost
	; GHS06 ; GHS08 ; GHS09
H-věty	H300 H310 H330 H373 H400 H410
P-věty	P260 P262 P264 P270 P271 P273 P280 P284 P301+316 P302+352 P304+340 P316 P319 P320 P321 P330 P361+364 P391 P403+233 P405 P501
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Difenylrtuť je organortuťnatá sloučenina se vzorcem Hg(C₆H₅)₂, za standardních podmínek jde o bílou pevnou látku.^[3] V minulosti byla tato látka předmětem zájmu jako poměrně stálá organokovová sloučenina, ale vzhledem k její vysoké toxicitě bylo její používání omezeno.

Příprava

Difenylrtuť lze zakoupit, případně vyrobit, a to několika různými způsoby. Jedním z nich je reakce octanu fenylrtuti s cínatanem sodným,^[4] dalším reakce rtuťnatých halogenidů s fenylmagnesiumbromidem,^[5] a třetím reakce brombenzenu se sodným amalgámem.^[6]

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Difenylrtuť na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diphenylmercury na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/15337
↑ ^a ^b ^c ^d D. R. Lide. CRC Handbook of Chemistry and Physics, 89th Edition. [s.l.]: CRC Press, 2008.
↑ Glidewell, C.; LOW, J. N.; WARDELL, J. L. Diphenylmercury, redetermined at 120 K: sheets built from a single C-H···π(arene) hydrogen bond. Acta Crystallographica C. 2005, s. m107–m108. Dostupné online. DOI 10.1107/S0108270104034134. PMID 15695887.
↑ MAYNARD, J. L. The Direct Mercuration of Benzene and the Preparation of Mercury Diphenyl. Journal of the American Chemical Society. 1924, s. 1510–1512. DOI 10.1021/ja01671a024.
↑ BORGSTROM, P.; DEWAR, M. M. The Preparation of Mercury Diphenyl by Use of the Grignard Reagent. Journal of the American Chemical Society. 1929, s. 3387–3389. DOI 10.1021/ja01386a030.
↑ CALVERY, H. O. Diphenylmercury. Org. Synth.. 1929, s. 54. Dostupné online. ; Coll. Vol.. S. 228.

[pubchem-1] ttps://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/15337

[CRC-2] D. R. Lide. CRC Handbook of Chemistry and Physics, 89th Edition. [s.l.]: CRC Press, 2008.

[3] Glidewell, C.; LOW, J. N.; WARDELL, J. L. Diphenylmercury, redetermined at 120 K: sheets built from a single C-H···π(arene) hydrogen bond. Acta Crystallographica C. 2005, s. m107–m108. Dostupné online. DOI 10.1107/S0108270104034134. PMID 15695887.

[4] MAYNARD, J. L. The Direct Mercuration of Benzene and the Preparation of Mercury Diphenyl. Journal of the American Chemical Society. 1924, s. 1510–1512. DOI 10.1021/ja01671a024.

[5] BORGSTROM, P.; DEWAR, M. M. The Preparation of Mercury Diphenyl by Use of the Grignard Reagent. Journal of the American Chemical Society. 1929, s. 3387–3389. DOI 10.1021/ja01386a030.

[6] CALVERY, H. O. Diphenylmercury. Org. Synth.. 1929, s. 54. Dostupné online. ; Coll. Vol.. S. 228.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]