Diamantová sútra
Diamantová sútra (v sanskrtu: वज्रच्छेदिकाप्रज्ञापारमितासूत्र Vadžraččhédiká pradžňápáramitá sútra; čínsky: 金剛般若波羅蜜多經 Ťin-kang po-že' po-luo-mi-tuo ťing nebo zkráceně 金剛經 Ťin-kang-ťing) je krátká sútra mahájánového buddhismu, která se řadí do pradžňápáramitové literatury. Doslova by se název sútry dal přeložit jako „Sútra nejvyšší moudrosti ostré jako diamant“. Patří k velmi oblíbeným sútrám především ve východní Asii. Jejím obsahem je učení o bezpodstatnosti všech jevů, obklopujících člověka nebo probíhajících v jeho mysli. Tyto jevy jsou svou podstatou (obsahem) prázdné, iluzivní, což je zvlášť důležité pro ty, kteří provádějí meditaci. Právě pochopení toho, že všechny jevy hmotného světa i lidské mysli jsou iluze je podle buddhismu nutným předpokladem pro probuzení (osvícení).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Diamantová sútra je součástí kánonu pradžňá páramitá súter a je vysoce ceněná spolu se Sútrou srdce. Její původ se odhaduje kolem roku 300-500 n.l. [1]Kopie této sútry nalezená v Číně (v jeskynním komplexu Mo-kao) roku 1907, která je nyní uložena v Britské knihovně, je považována za nejstarší dochovanou ručně tištěnou knihu.[2] Podle dodatku na konci 5metrového svitku ji zhotovil 11. května 868[3] jistý Wang Ťie. Jedná se o významnou sútru mahájánového buddhismu.
Kompozice a obsah
[editovat | editovat zdroj]Úvod diamantové sútry se odvíjí od rozhovoru žáka Subhutiho s Buddhou Tathágathou v háji Dževatana v království Šrávastí. Subhuti žádá tathágathu o radu, jak naučit lid správné návyky praxe, která vede k dosažení Nejvyšší dokonalé moudrosti (anuttara-samjak-sambóddhi)[4]. Tathágatha, obklopený žáky, se ujme výkladu. Zbytek sútry se dělí na tathágathovi rady a závěr.
Praktikující (Bódhisattvové) by měli darovat osvobozeni od žádostivých myšlenek. Neměli by spojovat své myšlenky s vjemy jako zrak, sluch, čich, chuť hmat a předměty mysli. Ti, jež praktikují dávání, by měli praktikovat i nesobecké milosrdenství. Cílem je pochopit existenci „ne-já“ (anattá). Jedině tak pochopí, že zásluhy praktikujícího jsou tudíž vlastnictví všech žijících bytostí[4]. Dosažením nejvyšší dokonalé moudrosti uvedou praktikující všechny žijící bytosti do nirvány. Pochopením prázdnosti slov lze tedy dosáhnout Nejvyšší dokonalé moudrosti. Představy, dharmy, myšlenky, ale i slova tudíž nejsou více reálné, než je hmota a jevy[4]. Dle Davida Kalupahana je cílem sútry „vyhnout se extrémnímu užití jazyka, tudíž, odstranit jakoukoliv povinnost vůči představám zatímco uchováváme jejich pragmatickou hodnotu. Jinak by byli zcela prosty významu“[5].
V závěru tathagátha vysvětluje Subhutimu, že tento spis bude znám jako Diamantová sútra, neboť „Je to spis, jenž je tvrdý a ostrý, jako diamant, který odřízne všechny nesprávné představy a přívede na druhý břeh, k Osvícení.“[4].
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BUSWELL, Robert E. Encyclopedia of Buddhism. New-York: MacMillan Reference USA ISBN 978-0-02-865718-9, ISBN 978-0-02-865719-6.
- ↑ Diamantová sútra je nejstarší datovaná ručně tištěná kniha [online]. ČTK, 2008-05-10 [cit. 2008-05-14]. Dostupné online.
- ↑ MU, Soeng Sunim. The diamond sutra: transforming the way we perceive the world. Boston: Wiisdom Publ 173 s. ISBN 978-0-86171-160-4.
- ↑ a b c d ČERNEGA, Jiří. O počátku Buddhismu. 1. vyd. Bratislava: CAD Press, 1995. 148 s. ISBN 80-85349-23-X. S. 105–120.
- ↑ KALUPAHANA, David J. A history of Buddhist philosophy: continuities and discontinuities. 1. Indian ed. vyd. Dehli: Motilala Banarsidass Publ 304 s. ISBN 978-81-208-1191-1.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Diamantová sútra na Wikimedia Commons
- Text sútry v sanskrtu přepsaném do latinky a anglický překlad (Edward Conze)