Přeskočit na obsah

Dialekty makedonského jazyka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mapa makedonských slovanských dialektů

Dialekty makedonského jazyka jsou slovanské dialekty užívané ve státě Severní Makedonie a některé formy i ve větším historickém a geografickém regionu Makedonie.[1] Jsou součástí dialektů jihoslovanských jazyků - na východě se jedná o makedonštinu a bulharštinu, na severu o torlačtinu. Přesné vymezení rozdílů mezi jazyky je sporné a kontroverzní.

Makedonští spisovatelé označují všechny dialekty používané v geografickém regionu Makedonie za makedonštinu, včetně těch, které se používají v nejzápadnější části Bulharska (nazývané Pirinská Makedonie), zatímco bulharští spisovatelé je zařazují pod bulharštinu. Před kodifikací standardní makedonštiny v roce 1945 byly makedonské dialekty považovány za bulharštinu.[2][3] V Řecku těmito dialekty hovořily řečtí Slované, kteří se nepovažovali ani za Bulhary či Makedonce. Tyto dialekty zde byly nazývány jako Dopia (lokální), Stariski (staré) nebo Našinski (naše).

Lingvisticky lze dialekty Makedonie v širším smyslu rozdělit na východní a západní skupiny (hranice pochází přibližně od Skopje a Skopska Crna Gora podél řek Vardar a Crna) na základě velké skupiny rysů.

Dialekty

[editovat | editovat zdroj]

Severní dialekty

[editovat | editovat zdroj]

Západ

[editovat | editovat zdroj]
  1. Tetovský dialekt
  2. Dialekt ve Skopsko Crne Gore
  3. Goranský dialekt

Východ

  1. Kumanovský dialekt
  2. Kratovský dialekt
  3. Krivopalanský dialekt
  4. Ovčepolský dialekt

Západní dialekty

[editovat | editovat zdroj]

Centrum

[editovat | editovat zdroj]
  1. Prilepsko-bitolský dialekt
  2. Kičevo-porečský dialekt
  3. Skopsko-veleský dialekt

Západ a sever

[editovat | editovat zdroj]
  1. Gostivarský dialekt
  2. Dialekt v Rece
  3. Galičnický dialekt
  4. Debarský dialekt
  5. Drimkol-golobrdský dialekt
  6. Vevčansko-radoždský dialekt
  7. Strugský dialekt
  8. Ochridský dialekt
  9. Gornoprespský dialekt
  10. Dolnoprespský dialekt

Východní a jižní dialekty

[editovat | editovat zdroj]

Východ

[editovat | editovat zdroj]
  1. Tikvešsko-mariovský dialekt
  2. Štipsko-kočanský dialekt
  3. Strumický dialekt
  4. Malešovo-pirinský dialekt

Jihozápad

[editovat | editovat zdroj]
  1. Nestramsko-kostenarský dialekt
  2. Korčanský dialekt
  3. Kosturský dialekt

Jihovýchod

[editovat | editovat zdroj]
  1. Soluňsko-vodenský dialekt
  2. Dialekt Ser-Drama-Lagadin-Nevrokop

Většina lingvistů klasifikuje dialekty v Pirinské Makedonii a na východě Řecké Makedonie jako bulharštinu, a dialekty ve zbytku Řecka a Severní Makedonii jako makedonštinu.[4]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dialects of Macedonian na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Большaя Советская Энциклопедия. Moskva: [s.n.], 1938. S. 733–734. 
  2. ↑ ИНСТИТУТ ЗА БЪЛГАРСКИ ЕЗИК (БЪЛГАРСКА АКАДЕМИЯ НА НАУКИТЕ). Единството на българския език в миналото и днес.. София: Издателство на Българската Академия на науките Dostupné online. OCLC 6430481 (Bulgarian) OCLC: 6430481. 
  3. ↑ STOJKOV, Stojko. Bălgarska dialektologija. Sofija: Akad. izdat. "Prof. Marin Drinov" Dostupné online. ISBN 978-954-430-846-9. OCLC 53429452 (Bulgarian) OCLC: 53429452. 
  4. ↑ TRUDGILL, P. Greece and European Turkey: From Religious to Linguistic Identity. Oxford: Oxford University Press, 2000. S. 259. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dialekty_makedonského_jazyka&oldid=20182408“