Determinátory v angličtině

Determinátor (anglicky determiner) je větný člen, který stojí na začátku jmenné fráze, před podstatným nebo přídavným jménem. Prototypickým determinátorem jsou v angličtině členy, ale úlohu determinátoru mohou plnit i jiné slovní druhy, jako zájmena a číslovky. Hlavní funkcí determinátorů je určit vztah jmenné fráze k okolnímu textu – zda se jedná o informaci již dříve zmíněnou, tedy blíže určenou, o které soudíme, že ji posluchač či čtenář zná, nebo zda se jedná o informaci zcela novou, a tudíž obecnou a nespecifikovanou, o které si nejsme jisti, že ji posluchač dobře zná, a že z předchozího kontextu ví, o čem hovořící mluví. Determinátory se používají také k určení počtu, pořadí nebo k jiné kvantifikaci. Další funkcí je vytváření podstatných jmen z přídavných.

Determinátory lze rozdělit na několik skupin:

• determinátory určité
• determinátory neurčité či obecné
• kvantifikátory

Různí autoři rozlišují další skupiny determinátorů.

Determinátory určité (definite)

Tyto determinátory určují, že se jmenná fráze odkazuje na informaci již známou z předchozího textu, nebo ze společné zásoby znalostí. Mezi určité determinátory patří:

• určitý člen - the
• ukazovací zájmena - this, that, these a those
• přivlastňovací zájmena - my, your, his, her, its, our, their
• podstatná jména v přivlastňovacím pádu - Peter's...
• tázací zájmena - which a what
• vztažné zájmeno - which

Tyto determinátory užíváme v případě, že jsme přesvědčeni o tom, že posluchač/čtenář ví z předchozího kontextu, o čem se mluví.

Determinátory obecné (general)

Tato druhá kategorie determinátorů se užívá v případě, že o dané věci hovoříme v širším, blíže nespecifikovaném kontextu. Mezi tyto patří:

• neurčitý člen - a/an
• výraz some
• výraz any

S výrazem some se můžeme setkat ve dvou různých podobách. V první zastupuje neurčitý člen při výrazech uvedených v množném čísle, či při nepočitatelných podstatných jménech. V případě druhém jej pak můžeme nalézt ve spojení s podstatnými jmény v jednotném čísle, kdy vyjadřuje neurčitost v podobě nějaký či někteří apod. Výraz any je pak ekvivalentem determinátoru some, avšak any se užívá v otázkách, či záporném kontextu.

Nulový člen (zero article)

Tento zvláštní druh determinátoru se vyskytuje ve frázích, které jsou v množném čísle a popisují nějaký obecný fakt, či odkazují například k obecné skupině věcí. Využívá se tak například k vyjádření:

• obecných podstatných jmen hromadných
• obecných podstatných jmen a v množném čísle
• neurčitých podstatných jmen hromadných
• neurčitých podstatných jmen v množném čísle
• vlastních jmen

Číslovky (Quantifiers)

Číslovky tvoří významnou část determinátorů a jejich funkcí je určit množství u daného jména či jmenné fráze. Řadíme sem:

• výrazy vyjadřující velké či malé množství - many, much, few, little apod. a jejich komparativní a superlativní podoby
• základní a řadové číslovky - one, first apod.
• výrazy vyjadřující násobky či části - half, double apod.
• výrazy označující jednotlivé členy skupiny či skupinu jako celek - each, every apod.

Determinátory a přídavná jména

Součástí jmenné fráze může být nejen podstatné jméno, ale i přídavná jména a intenzifikátory (very). Pořadí jednotlivých složek je následující: determinátor intenzifikátor přídavné jméno podstatné jméno (příklad: "a very big red apple").

Kombinace determinátorů

Před jmennou frází se může nacházet více než jeden determinátor. Jejich pořadí je obvykle pevně dané. Proto rozlišujeme predeterminátory, centrální determinátory a postdeterminátory.:

• Predeterminers: zlomky (half), násobky (twice, five times, double), all, both, quite, such; až na výjimky smí být použit nejvýše jeden predeterminer
• Central determiners: členy (a, an, the), přivlastňovací zájmena (my, your, his, her, ...), ukazovací zájmena (this, that)
• Postdeterminers: neurčité číslovky (many, few, several), řadové číslovky (two, three, ...), odkazy na pořadí (next, last, previous, ...)

Předložkové fráze

Pokud před jmennou frázi umístíme předložku, vznikne předložková fráze. Předložkové fráze se obvykle používají jako příslovečná určení nebo předměty. Předložka je vždy před determinátorem.

Odkazy

Externí odkazy

• British Council: Learn English. [online]. [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: http://learnenglish.britishcouncil.org/en/english-grammar/determiners-and-quantifiers
• Help for English. [online]. [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: http://www.helpforenglish.cz/article/2009060203-co-jsou-to-determinatory-determiners
• ALEXANDER, L a R CLOSE. Longman English grammar. New York: Longman, 1988, x, 374 p. ISBN 0-582-55892-1.