Přeskočit na obsah

Denisa Ferenčíková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Denisa Ferenčíková
Osobní informace
Datum narození26. srpna 1991 (32 let)
Místo narozeníTvrdošín
StátSlovensko
Klubové informace
Aktivní roky2006?–2023
KlubyFBK Tvrdošín Slovensko
Juventa Žilina Slovensko
Sereď Slovensko
1. SC Vítkovice Česko
SC Classic Finsko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Extraliga žien Slovensko
bronz 2009/2010 FBK Tvrdošín
Extraliga žen Česko
bronz 2010/2011 1. SC WOOW Vítkovice
bronz 2011/2012 1. SC WOOW Vítkovice
stříbro 2012/2013 1. SC WOOW Vítkovice
zlato 2013/2014 1. SC WOOW Vítkovice
bronz 2014/2015 1. SC Vítkovice Oxdog
zlato 2015/2016 1. SC Vítkovice Oxdog
stříbro 2016/2017 1. SC Tempish Vítkovice
zlato 2017/2018 1. SC Tempish Vítkovice
zlato 2020/2021 1. SC Tempish Vítkovice
bronz 2021/2022 1. SC Tempish Vítkovice
zlato 2022/2023 1. SC Tempish Vítkovice
Pohár mistrů
stříbro 2014 1. SC Vítkovice Česko
bronz 2016 1. SC Vítkovice Česko
bronz 2020 1. SC Vítkovice Česko

Denisa Ferenčíková (* 26. srpna 1991 Tvrdošín) je bývalá slovenská florbalistka, reprezentantka a pětinásobná mistryně Česka. V nejvyšších soutěžích Slovenska, Česka a Finska hrála v letech 2006 až 2023.

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Ferenčíková s florbalem začínala v klubu FBK Tvrdošín. Z něj odešla na hostování do slovenské Extraligy do klubů Juventa Žilina a Sereď. Poté, co se Tvrdošín do Extraligy přihlásil, se do týmu v roce 2008 vrátila a odehrála v něm dva ročníky.[1] V sezóně 2009/2010 výrazně přispěla k zisku bronzové medaile.[2]

Následně jako první Slovenka přestoupila do klubu 1. SC Vítkovice do české Extraligy.[3][4][5][6] Ve Vítkovicích odehrála do roku 2018 osm sezón, ve kterých Vítkovice vždy skončily na medailové pozici. V roce 2013 se probojovaly poprvé po 13 letech do finále.[7] V další sezóně 2013/2014 již přerušily sedm let trvající vládu týmu Herbadent Praha 11 SJM. Ferenčíková ve finále vstřelila gól.[8] Na následném Poháru mistrů získaly první české ženské stříbro.[9][10][6] K dalším dvěma titulům v sezónách 2015/2016 a sezóně 2017/2018 dovedla Ferenčíková tým jako kapitánka.[5] V sezóně 2017/2018 také jako první hráčka v historii obhájila titul nejužitečnější hráčky ligy z předchozího roku.[11][12] Během svého prvního působení ve Vítkovicích byla třikrát nejproduktivnější hráčkou týmu (sezóny 2012/2013, 2015/2016 a 2016/2017).

Na sezónu 2018/2019 odešla do finské nejvyšší soutěže do týmu SC Classic.[13]

V roce 2019 se vrátila do Vítkovic, znovu v roli kapitánky.[10] Tak dovedla tým ke svému čtvrtému titulu v ročníku 2020/2021.[14] V sezóně sezóně 2021/2022 se Vítkovice poprvé po sedmi letech neprobojovaly do finále.[15] Ale již o rok později dovedla tým k jejímu poslednímu titulu v jejím rekordním sedmém Superfinále.[16][6] Následně ukončila vrcholovou kariéru.[6] Ve Vítkovicích dál působí v realizačním týmu.[17]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Ferenčíková poprvé reprezentovala Slovensko na juniorském mistrovství světa 2008, kde Slovenky postoupily do Divize A. Zúčastnila se i dalšího juniorského mistrovství 2010, kde skončily na pátém místě,[18] dosud nejlepším umístění slovenských juniorek (společně s mistrovstvím 2014).

V ženské reprezentaci hrála poprvé na mistrovství v roce 2009,[19] posledním na kterém Slovensko hrálo v Divizi B. Hrála i na následujícím mistrovství v roce 2011. Šampionátu v roce 2013 se pro zranění nezúčastnila, ale hrála na dalších čtyřech od roku 2015. Po mistrovství v roce 2021 ukončila reprezentační kariéru.[19] Na domácím šampionátu v roce 2017 vybojovaly páté místo, také dosud nejlepší umístění slovenských žen (dorovnané v roce 2023).[20] Celkem v reprezentaci odehrála 101 zápasů.[19]

Umístění Soutěž
9. Mistrovství světa ve florbale žen do 19 let 2008 (divize B)
18. Mistrovství světa ve florbale žen 2009 (divize B)
5. Mistrovství světa ve florbale žen do 19 let 2010
12. Mistrovství světa ve florbale žen 2011
8. Mistrovství světa ve florbale žen 2015
5. Mistrovství světa ve florbale žen 2017
6. Mistrovství světa ve florbale žen 2019
6. Mistrovství světa ve florbale žen 2021

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V sezónách 2017/2018 a 2018/2019 byla jako první hráčka v historii dvakrát po sobě zvolena nejužitečnější hráčkou české Extraligy žen.[11][12]

V sezónách 2018/2019, 2019/2020 a 2022/2023 byla zvolena slovenskou Florbalistkou roka[21][22] a v roce 2022 byla uvedena Síně slávy SZFB.[23]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Úspěšná vítkovická florbalistka. Zpravodaj městského obvodu Vítkovice. Únor 2018, s. 6. Dostupné online. 
  2. Šestica Tvrdošínčaniek sa pričinila o historický úspech. MY Orava [online]. 2010-06-05 [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. 
  3. Denisa Ferenčíková přestupuje do Vítkovic a říká: Ostrava mi přišla vhod. Florbal.cz [online]. 2010-07-30 [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. 
  4. Rekordní série? To je už pryč, nyní jde o titul, burcuje vítkovická kapitánka. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-04-09 [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. 
  5. a b V klubu vše funguje, proto máme výsledky, míní kapitánka Vítkovic Ferenčíková. Sport.cz [online]. 2016-04-26 [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. 
  6. a b c d Legenda a symbol zlaté éry Vítkovic se loučí. Denisa Ferenčíková ohlásila konec kariéry. Florbal.cz [online]. 2023-04-21 [cit. 2023-04-26]. Dostupné online. 
  7. Florbalisté Vítkovic slaví titul, mezi ženami kraloval Herbadent. ČT sport [online]. 2013-04-20 [cit. 2024-04-01]. Dostupné online. 
  8. Herbadent padl po 7 letech, superfinále vyhrály Vítkovice. ČT sport [online]. 2014-04-13 [cit. 2024-06-19]. Dostupné online. 
  9. Florbalisty Vítkovic ve finále Poháru mistrů na Djurgaarden nestačily. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2014-10-05 [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. 
  10. a b Ve Finsku to byl rok plný zážitků, proti Täby si musíme správně nastavit hlavu, velí kapitánka Ferenčíková. Florbal.cz [online]. 2020-01-09 [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. 
  11. a b Curney je MVP Tipsport Superligy. Extraligu žen ovládla Ferenčíková. www.ceskyflorbal.cz [online]. Český florbal, 2017-06-23 [cit. 2022-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-06-06. 
  12. a b Krupnová i Jendrišák obhájili vítězství v anketě Florbalista sezony. www.ceskyflorbal.cz [online]. Český florbal, 2018-06-22 [cit. 2022-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-07. 
  13. Vítkovická kapitánka Ferenčíková jde s Michaelou Šponiarovou do SC Classic. Florbal.cz [online]. 2018-05-29 [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. 
  14. Florbalistky Vítkovic slaví mistrovský hattrick, ve finále přehrály Chodov. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-06-12 [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. 
  15. Florbalistky FBC Ostrava jsou poprvé ve finále, v semifinále vyřadily Vítkovice. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-03-27 [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. 
  16. Nula, dvoustovka a první ostravské derby! Kdo všechno napsal jedinečnou historii superfinále?. www.ceskyflorbal.cz [online]. Český florbal, 2023-04-09 [cit. 2023-04-26]. Dostupné online. 
  17. Vítkovice oznámily změny v realizačních týmech, přichází Hrubý anebo Tomáš Kozlík. Florbal.cz [online]. 2024-06-07 [cit. 2024-06-19]. Dostupné online. 
  18. České florbalistky slaví premiérovou medaili na juniorském mistrovství světa. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-05-08 [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. 
  19. a b c Ferenčíková končí v národním týmu. Na domácí šampionát nezapomenu, teď stagnujeme. Konec legendy, prohlásil Jedlička. Florbal.cz [online]. 2021-12-05 [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. 
  20. Švédské florbalistky porazily Finsko a pošesté v řadě vyhrály šampionát. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-12-09 [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. 
  21. Florbalistkou roka je opäť Ferenčíková. www.szfb.sk [online]. Slovenský zväz floorbalu, 2020-09-25 [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. 
  22. Slovenskými florbalisty roku Michal Dudovič s Denisou Ferenčíkovou, oceněni také Gál s Holovkou. Florbal.cz [online]. 2023-06-17 [cit. 2024-06-19]. Dostupné online. 
  23. Slovenskými florbalisty sezony Michaela Šponiarová s Dudovičem, Ferenčíková a Řezanina v Síní slávy. Florbal.cz [online]. 2022-06-18 [cit. 2023-04-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]