Dendrobaena veneta
Dendrobaena veneta | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | kroužkovci (Annelida) |
Podkmen | opaskovci (Clitellata) |
Třída | máloštětinatci (Oligochaeta) |
Řád | žížaly (Opisthopora) |
Čeleď | žížalovití (Lumbricidae) |
Rod | Dendrobaena |
Binomické jméno | |
Dendrobaena veneta (Rosa, 1886) | |
Synonyma | |
Allolobophora veneta Rosa, 1886 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dendrobaena veneta (Rosa, 1886) je prvoústý článkovaný živočich. Řadí se do kmene kroužkovců, podkmene opaskovců a třídy máloštětinatců. Pochází z východního Středomoří. V centrální a západní Evropě se vyskytuje převážně v kompostech a hromadách hnoje (hnojištích)[1]. Dorůstá délky až 15 cm[2].
Popis
[editovat | editovat zdroj]Žížala Dendrobaena veneta je dlouhá 21 až 155 mm, má průměr 2 až 8 mm, počet segmentů se pohybuje mezi 65 až 255.[3] Prostomium je variabilní, epilobické, otevřené, až tanylobické.[3]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Dendrobaena veneta je epigeický druh, v oblasti střední Evropy čistě synatropní.[3]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o jihoevropský druh s přirozeným areálem od Kaspického moře po Španělsko. Terra typica žížaly Dendrobaena veneta je Itálie. Druh byl zavlečen do střední Evropy, Velké Británie a Spojených států.[3]
Potrava
[editovat | editovat zdroj]Denně pozře potravu rovnající se polovině své váhy.[2]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Chladomilná – nesnáší vysoké teploty.[2]
Predace
[editovat | editovat zdroj]Predátory žížal jsou:
- Obratlovci – myši, ptáci, krtci, jezevci…
- Členovci – stonožky (požírají vajíčka).[4]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Druh je někdy chován ve vermikulturách.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ CSUZDI, Csaba; PAVLÍČEK, Tomáš. EARTHWORMS OF ISRAEL (Oligochaeta, Lumbricidae) [online]. 2003-01-08 [cit. 2016-06-16]. Kapitola Dendrobaena veneta. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. (anglicky)
- ↑ a b c Užitečné rady, tipy, informace [online]. Ekodomov, z.s. [cit. 2016-06-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Pižl 2002, s. 78.
- ↑ FOGLOVÁ, Pavla. Žížala je skvělý artikl pro podnikání. iDNES.cz. MAFRA, 2008-03-28. Dostupné online [cit. 2016-06-16].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PIŽL, Václav. Žížaly České republiky: Earthworms of the Czech Republic. Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti. Supplementum č. 9/2002. 154 s. ISBN 80-86485-04-8 S. 78–79.
- ROSA, Daniele. (1886): Note sui lombrici del Veneto. Atti del Reale Istituto Veneto di Scienze, 4: 673–687.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- BioLib.cz – Dendrobaena veneta [online]. BioLib.cz. Dostupné online.