Debar

Debar ;
	; vlajka
Poloha
Souřadnice	41°31′30″ s. š., 20°31′38″ v. d.
Nadmořská výška	625 m n. m.
Časové pásmo	středoevropský čas; středoevropský letní čas
Stát	Severní Makedonie
Statistický region	Jihozápadní
Opština	Debar
	Debar
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	14 561 (2002)
Správa
Oficiální web	www.dibra.gov.mk
Telefonní předvolba	046
PSČ	1250
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Debar (v makedonské cyrilici Дебар, albánsky Dibër, turecky Debre) je město v Jihozápadním regionu v Severní Makedonii. V roce 2002 tu žilo 14 561 obyvatel.

Geografická poloha

Město se nachází na západním okraji země, na Debarském poli, v blízkosti Debarského jezera, u hranice s Albánií. Nejbližšími dalšími městy jsou Struga, která je vzdálená 52 km jižně, a Gostivar, která se nachází 71 km severně. Hlavní město Severní Makedonie Skopje se nachází 131 km severovýchodním směrem. Debar je vzdálen od albánské metropole Tirany 62 km. Nadmořská výška Debaru činí 625 m n. m. Město obklopují vrcholy Bajrak a Stogovo, které dosahují nadmořské výšky až přes dva tisíce metrů.

Debarem protéká několik vodních toků, například Vakufska Reka, Banski Potok, Cincaroska Reka a řada menších. Voda z těchto řek proudí do řeky Crni Drin, která směřuje nedaleko za městem Debarem do Albánie.

Podnebí v Debaru je přechodné mezi kontinentálním hornatým a středomořským, které značně ovlivňuje nedaleké je výsledkem silného klimatického vlivu Jaderského moře. Zimy v Debaru se vyznačují velkým množstvím sněhu, léta bývají horká a suchá.

Dějiny

První písemný dokument, který připomíná existenci města, byla ptolemaiova mapa, vypracovaná v polovině 2. století př. n. l. V ní je město poznamenáno pod názvem Deborus.

Normanské vojsko obsadilo Debar v roce 1107. V období od 13. století do století čtrnáctého měnilo město často své vládce. Zájem o něj měly Epirus, Druhé bulharské carství a středověký srbský stát. Nakonec se město stalo součástí Osmanské říše.

V 15. století došlo v blízkosti Debaru do několika střetů mezi albánským vojevůdcem Skanderbegem a tureckým vojskem. Ve dvou bitvách (1444 a 1446) byli Turci poraženi.

Ve století devatenáctém došlo k vzpouře místního obyvatelstva proti turecké moci. Navštívil jej také francouzský cestovatel a geolog^[zdroj?] Ami Boué, který zde poznamenal, že se v Debaru nachází 64 řemeslných dílen a žije tu 4 200 obyvatel. Po nějakou dobu byl Debar součástí Skadarského vilájetu, potom v letech 1877 až 1912 byl administrativně součástí správní jednotky v Bitole. Turci označovali Debar jako tzv. Horní Debar (turecky Debre-i Bala) a jako Dolní Debar potom město Peshkopi v dnešní Albánii, které se nachází níže po toku řeky Drin.

Řada místních Albánců se aktivně účastnila činností Prizrenské ligy v závěru 19. století.

V roce 1913 bylo město připojeno k srbskému království v souvislosti s výsledky První balkánské války. Tím se Debar, s značným počtem albánského a muslimského obyvatelstva stal pohraničním městem Srbska. Řada místních nesla situaci nelibě a ve městě došlo k nepokojům. Následně bylo město obsazeno albánskou armádou, tu však srbské vojsko nedlouho poté vyhnalo. Od roku 1918 byl Debar součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později Jugoslávie. Součástí Severní Makedonie je od roku 1991.

Obyvatelstvo

Debar patří k menším makedonským městům; je jedním z mála měst, kde Makedonci nepředstavují většinu. Tři čtvrtiny obyvatel Debaru jsou albánské národnosti. Druhou nejpočetnější národností ve městě jsou Turci.

Významné osobnosti

Z Debaru pocházely tyto známé osobnosti:

Gjon Kastrioti, otec Skanderbega, albánského středověkého hrdiny
Nexhat Agolli, politik a člen ASNOMu
Eqrem Basha, spisovatel
Abdurraman Dibra, albánský politik
Fiqri Dine, bývalý albánský premiér
Akif Erdemgil, důstojník turecké armády
Moisi Golemi, generál Skanderbegovy armády
Sherif Lengu, spoluzakladatel moderní Albánie
Haki Stërmilli, spisovatel
Myfti Vehbi Dibra, spoluzakladatel moderní Albánie
Bashkim Paçuku, operní zpěvák

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Debar na chorvatské Wikipedii.

↑ Státní statistický úřad Severní Makedonie.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Debar na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[41d4b71cb4cf2d163cc1be96811b8a5c92a27728-1] Státní statistický úřad Severní Makedonie.

[1]