Deagrarizace
Deagrarizace (nebo také Deagrarianizace) je proces ekonomické transformace, při které dochází ke snižování podílu lidí zaměstnaných v zemědělském odvětví ekonomiky (priméru) na úkor odvětví průmyslu (sekundéru) a služeb (terciéru). Obvykle bývá úzce spjata s procesy industrializace a terciarizace. Často bývá také doprovázena procesem urbanizace.[1]
Příčiny deagrarizace
[editovat | editovat zdroj]Proces deagrarizace je v rozvinutých a moderních společnostech úzce spjat s přechodem zaměření ekonomiky na sekundér a terciér. Je často vyvolán rozvojem vzdělanosti v dané oblasti, která umožňuje přechod obyvatel do intelektuálně náročnějších odvětví ekonomiky, což je často spojeno se stěhováním do měst.[2] Další příčinou je také mechanizace zemědělství, v rámci které je do zemědělství zapojeno více strojů, což značně sníží požadavky zemědělských podniků na pracovní sílu.
Deagrarizace probíhá ve světě značně časově i prostorově nerovnoměrně. V Západní Evropě a v USA proběhla nejrazantnější fáze tohoto procesu v důsledku průmyslové revoluce v 19. a 20. století. Naopak některé rozvojové země tímto procesem právě procházejí, či proces ještě nezačaly.[1]
Důsledky deagrarizace
[editovat | editovat zdroj]
Důsledkem deagrarizace jsou změny v ekonomických, sociálních, demografických, kulturních, technologických a jiných aspektech společnosti. Typické projevy deagrarizace jsou:
- snížení zemědělské produkce
- snížení zaměstnanosti v zemědělství
- pokles stavů hospodářských zvířat
- pokles životní úrovně venkovských obyvatel
- stárnutí venkovského obyvatelstva
- snížení spotřeby průmyslových hnojiv
V rámci deagrarizace je také častý vznik zemědělských brownfieldů, tedy nevyužívaných staveb zbylých po původní zemědělské činnosti. Vyspělé státy se často snaží o revitalizaci těchto objektů pro nové způsoby využívání.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b BRYCESON, Deborah Fahy. Deagrarianization and rural employment in sub-Saharan Africa: A sectoral perspective. World Development. 1996-01-01, roč. 24, čís. 1, s. 97–111. Dostupné online [cit. 2024-11-26]. ISSN 0305-750X. DOI 10.1016/0305-750X(95)00119-W.
- ↑ ABOUT THE CAUSES OF AGRICULTURE CRISIS IN THE REPUBLIC OF SERBIA. Economics of Agriculture. 2013, čís. Economics of Agriculture 2/2013. Dostupné online [cit. 2024-11-25]. DOI 10.22004/ag.econ.152805.
- ↑ Základy brownfieldů v ekonomických souvislostech | Faculty of Economics, University of South Bohemia in České Budějovice. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEJANOVIČ, R.; GALVAŠ-TRBIČ, D.; TOMAŠ-SIMIN, M. ABOUT THE CAUSES OF AGRICULTURE CRISIS IN THE REPUBLIC OF SERBIA. [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné online. S. 253–264. (anglicky)
- CYREK, M.; CYREK, P. Deagrarisation as a Determinant of Living Standards in Rural Areas of European Union Countries. [s.l.]: Soc Indic Res, 2023. Dostupné online. S. 443–470. (anglicky)
- LÍŠKOVÁ, Z.; VOJVODÍKOVÁ, B.; MAJSTRÍKOVÁ, T. Základy brownfieldů v ekonomických souvislostech | Faculty of Economics, University of South Bohemia in České Budějovice. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Ekonomická fakulta, 2016. Dostupné online.
- BRYCESON, D. Deagrarianization and rural employment in sub-Saharan Africa: A sectoral perspective. Velká Británie: Pergamon Press, 1996. Dostupné online. (anglicky)